João 8

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Wó Yẹ́sụ̃ mụ kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe ꞌBé Mị̃zẹ̃yị́tụ̃ drị̃ gâlé.
1 Dirigiu-se Jesus para o monte das Oliveiras.
2 Ụ̃ꞌbụ́tị ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ drị́ gá rĩ sĩ, Yẹ́sụ̃ uja kí ru vúlé lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agâlé. ꞌBá ũꞌbí tra kí ru ĩꞌdi andre gá, ãzíla iꞌdó dó kí imbálé.
2 Ao romper da manhã, voltou ao templo e todo o povo veio a ele. Assentou-se e começou a ensinar.
3 Imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ imbálépi rĩ kí ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú ꞌdĩ abe, ají kí ũkú ãzí ĩꞌbã kí rụlé ãwụ̃ gá la Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌdõlé. Fẽ kí ũkú ꞌdĩ tu pá ꞌbá pírí amụ́lépi ị́jọ́ arelépi Yẹ́sụ̃ tị gá ꞌdĩ kí drị̃lẹ́ gá.
3 Os escribas e os fariseus trouxeram-lhe uma mulher que fora apanhada em adultério.
4 Zị kí Yẹ́sụ̃ ꞌi, “Ímbápị, ãrụ ũkú ꞌdĩ ãwụ̃ nga agá ágọ́bị́ ãzí be.
4 Puseram-na no meio da multidão e disseram a Jesus: Mestre, agora mesmo esta mulher foi apanhada em adultério.
5 Ãzị́táŋá Mụ́sã ꞌbã fẽlé ãmaní rĩ agá, jọ, ũkú rụlé ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ lẽ úvú ĩꞌdi írã sĩ, ꞌbã drã rá. Wó úꞌdîꞌda mî rú rĩ mi ị́jọ́ jọ ũkú ꞌdĩ ꞌbã ị́jọ́ sĩ íngoní?”
5 Moisés mandou-nos na lei que apedrejássemos tais mulheres. Que dizes tu a isso?
6 ꞌBá ꞌdĩ zị kí Yẹ́sụ̃ ꞌi zịtáŋá ꞌdĩ sĩ la lú sĩ ĩꞌdi ụ̃ꞌbị̃jó ꞌbã fi rú sĩ ị́jọ́ agá benĩ íni.
6 Perguntavam-lhe isso, a fim de pô-lo à prova e poderem acusá-lo. Jesus, porém, se inclinou para a frente e escrevia com o dedo na terra.
7 ꞌBá ꞌdĩ ri kí Yẹ́sụ̃ ụzịlé zịtáŋá sĩ ũkú ꞌdã ꞌbã ị́jọ́ sĩ. Ị́jọ́ ꞌdĩ fẽ Yẹ́sụ̃ tu pá ụrụgá jọ ĩꞌbaní, “ꞌBá ĩmi drĩdríŋĩ gá ꞌdâ iꞌdójó ãnzị̃rị̃ŋã sĩ ị́jọ́ ũnzí idélépi ku rĩ, ꞌbã aꞌdụ́ írãmváŋá ĩꞌdi vujó drị̃drị̃ rĩ gá nĩ.”
7 Como eles insistissem, ergueu-se e disse-lhes: Quem de vós estiver sem pecado, seja o primeiro a lhe atirar uma pedra.
8 Yẹ́sụ̃ atú vâ vũ gâlé ị̃dị́, iꞌdó vâ ãko sĩlé drị́mváŋá sĩ vụ̃rụ́ ꞌdãá.
8 Inclinando-se novamente, escrevia na terra.
9 ꞌBá ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé ꞌdĩ arelé ꞌbo, iré kí ãlu-ãlu ĩꞌbã kí nị̃jó la rá kí ãzí ãlu ị́jọ́ ũnzí idélépi ku, iꞌdójó ãnzị̃rị̃ŋã sĩ la ꞌbã adrujó yụ rĩ sĩ. ꞌBá ĩyõ ko kí drị̃ mụlé drị̃drị̃, ãzíla ꞌbá kãrị́lẹ̃ rú rĩ mụ kí ãsị̃jó. Aꞌbe kí Yẹ́sụ̃ kí ũkú tá ĩꞌbã kí arụ́lé ajílé ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé rĩ be áꞌdụ̂sĩ.
9 A essas palavras, sentindo-se acusados pela sua própria consciência, eles se foram retirando um por um, até o último, a começar pelos mais idosos, de sorte que Jesus ficou sozinho, com a mulher diante dele.
10 Yẹ́sụ̃ angá ũkú ꞌdĩ rụ́ ụrụgá ꞌdõlé, jọ ĩꞌdiní, “ꞌBá tá ími arụ́lépi rĩ kí dó íngõlé yã? ꞌBá ãzí acelépi ãlu ími tõlépi la cí yã?”
10 Então ele se ergueu e vendo ali apenas a mulher, perguntou-lhe: Mulher, onde estão os que te acusavam? Ninguém te condenou?
11 Ũkû umvi Yẹ́sụ̃ ní, “Yụ ãmbógó, ꞌbá ãzí ãluŋá la yụ.”
11 Respondeu ela: Ninguém, Senhor. Disse-lhe então Jesus: Nem eu te condeno. Vai e não tornes a pecar.
12 Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã ũngúkú gá, Yẹ́sụ̃ iꞌdó vâ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí imbálé ị̃dị́, “Ma dị̃zã ụ̃nọ́kụ́ drị́ gá rĩ. ꞌBá áma vú bĩlépi rĩ icó acị́lé ãngũ ịnị agá ku, ĩꞌdi dị̃zã ãngũ ídri drị̂ jilépi rĩ ịsụ́ rá.”
12 Falou-lhes outra vez Jesus: Eu sou a luz do mundo; aquele que me segue não andará em trevas, mas terá a luz da vida.
13 ꞌBá Fãrĩsáyĩ rú rĩ umvi kí ĩꞌdiní, “Ị́jọ́ mî jọlé rĩ adru kí ị́jọ́ mgbã ku, míní ị́jọ́ mídrị́ rĩ kí vú nzejó cénĩ-cénĩ rú mi ꞌi rĩ sĩ.”
13 A isso, os fariseus lhe disseram: Tu dás testemunho de ti mesmo; teu testemunho não é digno de fé.
14 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ádrĩ táni ị́jọ́ vú nze áma drị̃ gá cénĩ-cénĩ rú, ma ị́jọ́ mgbã jọ, ãꞌdusĩku ánị̃ ãngũ mání angájó ãzíla mání mụjó rĩ rá. Wó ĩnị̃ má angá íngõlé jõku ma mụ íngõlé yã rĩ gá ku.
14 Respondeu-lhes Jesus: Embora eu dê testemunho de mim mesmo, o meu testemunho é digno de fé, porque sei de onde vim e para onde vou; mas vós não sabeis de onde venho nem para onde vou.
15 Ĩmi ị́jọ́ lị ũndũwã ꞌbádrị̂ sĩ, wó má amụ́ ị́jọ́ lịlé ꞌbá ãzí drị̃ gá la ku.
15 Vós julgais segundo a aparência; eu não julgo ninguém.
16 Ádrĩ tá amụ́ ị́jọ́ lịlé, ị́jọ́ lịŋá mádrị́ rĩ tá adru kpị, ãꞌdusĩku má adru ị́jọ́ ꞌdĩ gá ꞌdâ áꞌdụ̂sĩ ku, má átẹ́pị áma tị ãpẽlépi rĩ ĩꞌdi má be ĩndĩ.
16 E, se julgo, o meu julgamento é conforme a verdade, porque não estou sozinho, mas comigo está o Pai que me enviou.
17 Ãzị́táŋá ĩmidrị́ gá rĩ lẽ ꞌbá sãdínĩ rú rĩ ꞌbã adru kí ꞌbá ị̃rị̃, ála dó sĩ ị́jọ́ ĩꞌbadrị́ gá rĩ ãꞌị̃ ị́jọ́ mgbã rú rá.
17 Ora, na vossa lei está escrito: O testemunho de duas pessoas é digno de fé {Dt 19,15}.
18 Ma ị́jọ́ vú nze áma drị̃ gá rá, ãzíla má Átẹ́pị áma tị ãpẽlépi rĩ ĩꞌdi sãdínĩ ị́jọ́ mádrị̂ ꞌbã vú nzelépi rĩ ꞌbã ãzí.”
18 Eu dou testemunho de mim mesmo; e meu Pai, que me enviou, o dá também.
19 Zị kí ĩꞌdi ꞌi, “Mî átẹ́pị íngõlé?”
19 Perguntaram-lhe: Onde está teu Pai? Respondeu Jesus: Não conheceis nem a mim nem a meu Pai; se me conhecêsseis, certamente conheceríeis também a meu Pai.
20 Yẹ́sụ̃ jọ ị́jọ́ ꞌdĩ kí pírí ĩꞌdiní drĩ ímbátáŋá imbá agá lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá ꞌdĩ ãni rú ãngũ sĩ ãwãꞌdĩfô kí tãmbajó rĩ gá ꞌdãá. ꞌBá ãzí ãlu ĩꞌdi rụlépi la ꞌdáyụ, ãꞌdusĩku sáwã ĩꞌdidrị́ cãndí ịsụ́jó ãzíla drãjó rĩ ꞌbã drĩ cajó ku rĩ sĩ.
20 Estas palavras proferiu Jesus ensinando no templo, junto aos cofres de esmola. Mas ninguém o prendeu, porque ainda não era chegada a sua hora.
21 Yẹ́sụ̃ jọ vâ ꞌbá Yãhụ́dị̃ ꞌbã drị̃lẹ́ ru rĩ ꞌbaní ị̃dị́, “Ma mụ mụlé ꞌdâ rá, ĩmi icó mụlé ãngũ mâ mụjó rĩ gá ku, ĩmi mụ áma ndrụ̃lé tí, wó ĩmi ũdrã ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị̂ kí agá, útrũ ĩmi ku rú.”
21 Jesus disse-lhes: Eu me vou, e procurar-me-eis e morrereis no vosso pecado. Para onde eu vou, vós não podeis ir.
22 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ ru ꞌdĩ undré kí ru mịfị́ gá mịfị́ gá jọ kí, “Ĩꞌdi dó mụ ru ꞌdịlé cénĩ-cénĩ yã! Ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé ‘Ãngũ mâ mụjó rĩ gá ĩmi icó mụlé ku,’ ꞌdĩ ꞌbã ífí íngoní?”
22 Perguntavam os judeus: Será que ele se vai matar, pois diz: Para onde eu vou, vós não podeis ir?
23 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi ꞌbá ụ̃nọ́kụ́ drị̂ kí, wó má angá ꞌbụ̃ gá, ũri ĩmidrị̂ angá ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌdâ, wó ũri mádrị̂ angá ꞌbụ̃ gá.
23 Ele lhes disse: Vós sois cá de baixo, eu sou lá de cima. Vós sois deste mundo, eu não sou deste mundo.
24 Ájọ tá ĩminí rá, ĩmi mụ ũdrãlé ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị́ trũlé ku ꞌdĩ kí agá ĩdrĩ ị́jọ́ mání jọlé ma, ma ꞌi rĩ ãꞌị̃ ku rĩ gá.”
24 Por isso vos disse: morrereis no vosso pecado; porque, se não crerdes o que eu sou, morrereis no vosso pecado.
25 Zị kí, “Mí ũrã, mi ãmgbã rĩ gá ãꞌdi ꞌi?”
25 Quem és tu?, perguntaram-lhe eles então. Jesus respondeu: Exatamente o que eu vos declaro.
26 Má icó tá ị́jọ́ lịlé ĩmi drị̃ gá ãzíla ũnzĩkãnã ĩmi idélé wẽwẽ rú ꞌdĩ kí sĩ, kẹ̃jị́ la gá, ma lú ĩminí ị́jọ́ ꞌbá áma tị ãpẽlépi rĩ ꞌbã lũlé mání rĩ kí jọ. Ĩꞌdi ꞌbá ị́jọ́ mgbã idélépi rĩ ãzíla ma ꞌbá ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌdâ rĩ ꞌbaní ị́jọ́ mâ arelé ĩꞌdi tị gá rĩ jọ.”
26 Tenho muitas coisas a dizer e a julgar a vosso respeito, mas o que me enviou é verdadeiro e o que dele ouvi eu o digo ao mundo.
27 ꞌBá ãzí kí agá ꞌdâ ị́jọ́ nị̃lépi Yẹ́sụ̃ la ị́jọ́ jọ agá ĩꞌbaní Átẹ́pị̃ ꞌbụ̃ gá rĩ drị̃ gá la ꞌdáyụ.
27 Eles, porém, não compreenderam que ele lhes falava do Pai.
28 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ĩdrĩ dó Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ipa ingalé ụrụgá mũsãláꞌbã sĩ gá rá, ĩmi dó nị̃ la, ma ãꞌdi ꞌi yã rĩ gá rá. Ĩmi vâ nị̃ la ị́jọ́ ãzí mâ idélé áma drị̃ sĩ la ꞌdáyụ. Ma ị́jọ́ mâ Átẹ́pị ꞌbã sĩ áma imbájó rĩ kí vúŋá idé.
28 Jesus então lhes disse: Quando tiverdes levantado o Filho do Homem, então conhecereis quem sou e que nada faço de mim mesmo, mas falo do modo como o Pai me ensinou.
29 Ụ́ꞌdụ́ pírí sĩ ma ị́jọ́ ĩꞌdiní ãyĩkõ fẽlépi rĩ idéjó rĩ sĩ, ꞌbá áma tị ãpẽlépi rĩ aꞌbe ma áꞌdụ̂sĩ ku, ĩꞌdi má be.”
29 Aquele que me enviou está comigo; ele não me deixou sozinho, porque faço sempre o que é do seu agrado.
30 Yẹ́sụ̃ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí jọlé ꞌbo, ꞌbá ũꞌbí ĩꞌdi arelépi rĩ ãꞌị̃ kí ĩꞌdi rá.
30 Tendo proferido essas palavras, muitos creram nele.
31 Yẹ́sụ̃ jọ ị́jọ́ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ĩꞌdi ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ ꞌbaní, “Ĩdrĩ ímbátáŋá mádrị̂ kí ãꞌị̃ rá, ĩmi adru ꞌbá áma vú ũbĩlépi rĩ kí ãndá-ãndá ru.
31 E Jesus dizia aos judeus que nele creram: Se permanecerdes na minha palavra, sereis meus verdadeiros discípulos;
32 Ĩmi dó ị́jọ́ mgbã rĩ nị̃ cé, ãzíla ị́jọ́ mgbã rĩ la dó ĩmi trũ rá.”
32 conhecereis a verdade e a verdade vos livrará.
33 ꞌBá ꞌdĩ umvi kí ị́jọ́ jọ kí, “Ãma drị̃lẹ́ Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ kí, ãma adru drĩ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ ꞌbá ãzí ꞌbã ãtíꞌbó ru ãluŋá la ku. Ị́jọ́ míní jọlé, ála mụ ãma trũlé rá ꞌdĩ ꞌbã ífí íngoní?”
33 Replicaram-lhe: Somos descendentes de Abraão e jamais fomos escravos de alguém. Como dizes tu: Sereis livres?
34 Yẹ́sụ̃ umvi Yãhụ́dị̃ ru tralépi ꞌdãá ꞌdĩ ꞌbaní pírí, “Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, ꞌbá pírí mụlépi ị́jọ́ ũnzí idéŋâ trũ drị̃ gá rĩ kí adru ị́jọ́ ũnzí pálé gá cécé ãtíꞌbó ꞌbã adrujó ãmbógó ĩꞌdidrị̂ ꞌbã pálé gá rĩ áni.
34 Respondeu Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: todo homem que se entrega ao pecado é seu escravo.
35 Ãtíꞌbó adru lị́cọ́ ꞌdị́pị rú nĩ jã ꞌdâ la ku, wó ngọ́tị́ŋá tịlé lị́cọ́ agá ꞌdãá rĩ, ĩꞌdi lị́cọ́ ꞌdị́pị rú nĩ.
35 Ora, o escravo não fica na casa para sempre, mas o filho sim, fica para sempre.
36 Ngọ́tị́ŋá Lị́cọ́ ꞌDị́pị rú rĩ drĩ ĩmi trũ nĩ, ĩꞌdi ĩmi trũ ãndá-ãndá ru.
36 Se, portanto, o Filho vos libertar, sereis verdadeiramente livres.
37 Ánị̃ ĩmi ãfũ ũri Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ agá rĩ gá rá. Wó ĩmi gẹ̃rị̃ pírí ndrụ̃ lẽjó áma ꞌdịjó rá, ãꞌdusĩku ị́jọ́ mádrị̂ fi kí ĩmi agá ku.
37 Bem sei que sois a raça de Abraão; mas quereis matar-me, porque a minha palavra não penetra em vós.
38 Ma ĩminí ị́jọ́ má Átẹ́pị ꞌbã iꞌdalé mánî rĩ kí jọ, wó ĩmi ị́jọ́ ĩmĩ átẹ́pị Sĩtánĩ ꞌbã sĩ ĩmi imbájó rĩ kí idé.”
38 Eu falo o que vi junto de meu Pai; e vós fazeis o que aprendestes de vosso pai.
39 Jọ kí ĩꞌdiní, “Ãmã átẹ́pị ĩꞌdi Ịbụrahị́mụ̃ ꞌi!” Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ĩdrĩ tá adru Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ũri kí la, ĩmi tá ị́jọ́ ándrá ĩꞌdi ꞌbã idélé Ãdróŋá ní ãyĩkõ fẽjó rĩ kí vúŋá idé áyụ.
39 Nosso pai, replicaram eles, é Abraão. Disse-lhes Jesus: Se fôsseis filhos de Abraão, faríeis as obras de Abraão.
40 Wó kẹ̃jị́ la gá, ĩmi gẹ̃rị̃ pírí ndrụ̃ sĩ lẽjó áma ꞌdịjó rá, mâ ĩminí ị́jọ́ pịrị Ãdróŋá drị̂ lũjó rĩ sĩ. Ịbụrahị́mụ̃ idé ándrá ị́jọ́ ĩmĩ idélé ꞌdĩ ꞌbã áni ꞌdĩ kí ku.
40 Mas, agora, procurais tirar-me a vida, a mim que vos falei a verdade que ouvi de Deus! Isso Abraão não o fez.
41 Wó ĩmi ị́jọ́ ĩmĩ átẹ́pị Sĩtánĩ ꞌbã idélé rĩ kí vúŋá idé.”
41 Vós fazeis as obras de vosso pai. Retrucaram-lhe eles: Nós não somos filhos da fornicação; temos um só pai: Deus.
42 Yẹ́sụ̃ umvi kí jọ, “Ãdróŋá ꞌbã ãmgbã rĩ drĩ tá adru ĩmĩ Átẹ́pị ꞌi, ĩmi tá áma lẽ rá, ãꞌdusĩku má angá Ãdróŋá rụ̂lé. Má amụ́ ꞌdõlé áma ũkpõ sĩ ku, wó ãpẽ áma tị nĩ.
42 Jesus replicou: Se Deus fosse vosso pai, vós me amaríeis, porque eu saí de Deus. É dele que eu provenho, porque não vim de mim mesmo, mas foi ele quem me enviou.
43 Ị́jọ́ mání jọlé ĩminí rĩ, fi ĩmi drị̃ gá ku la, ĩmĩ lẽjó ị́jọ́ mání jọlé ĩminí rĩ ãꞌị̃jó ku rĩ sĩ.
43 Por que não compreendeis a minha linguagem? É porque não podeis ouvir a minha palavra.
44 Ĩmi ũri ĩmĩ átẹ́pị Sĩtánĩ ãni la kí, ãzíla ĩmi ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã idélé rĩ kí vúŋá idé. Ándrá iꞌdójó ꞌdã, ĩꞌdi ꞌbãngá ꞌbá ꞌbá ụꞌdị́lépi la, ãzíla ĩꞌdi ĩnzóꞌbá, ãꞌdusĩku ị́jọ́ mgbã ꞌbã adrujó ĩꞌdi agá yụ rĩ sĩ. Drĩ lẽ ĩnzõ alị́lé, ĩꞌdi jọ la tị ĩꞌdidrị́ gá ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã kí ĩꞌdi sịjó rá rĩ sĩ, ãꞌdusĩku ĩꞌdi ĩnzóꞌbá, átẹ́pị ĩnzõ drị́ rĩ.
44 Vós tendes como pai o demônio e quereis fazer os desejos de vosso pai. Ele era homicida desde o princípio e não permaneceu na verdade, porque a verdade não está nele. Quando diz a mentira, fala do que lhe é próprio, porque é mentiroso e pai da mentira.
45 Ị́jọ́ pírí mání jọlé ĩminí rĩ kí ị́jọ́ mgbã rĩ kí, wó tí ĩmi ãꞌị̃ ma ku.
45 Mas eu, porque vos digo a verdade, não me credes.
46 ꞌBá ãzí ĩmi drĩdríŋĩ gá ꞌdâ icólépi iꞌdalépi la ũꞌbí kí drị̃lẹ́ gá, má idé ũnzí rá rĩ ãꞌdi ꞌi? Ị́jọ́ mání jọlé ĩminí rĩ kí ị́jọ́ mgbã la kí, wó ĩmi ãꞌị̃ dó ma ku la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?
46 Quem de vós me acusará de pecado? Se vos falo a verdade, por que me não credes?
47 ꞌBá Ãdróŋá ꞌbã ꞌbá ru rĩ, ĩꞌdi ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ are rá. Wó ĩmi adrujó Ãdróŋá ꞌbã ꞌbá ku rĩ sĩ, ĩgã ị́jọ́ ĩꞌdidrị̂ ãꞌị̃lé úmgbé.”
47 Quem é de Deus ouve as palavras de Deus, e se vós não as ouvis é porque não sois de Deus.
48 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ru tralépi ꞌdãá ꞌdĩ jọ kí ĩꞌdiní, “Ị́jọ́ ãmã jọlé mi ị́jọ́ ĩnzõ rú rĩ kí ãꞌị̃, cécé ꞌbá Sãmãríyã rú ãzị̂ kóru ꞌdĩ ꞌbã kí ãꞌị̃lé rĩ áni, ãzíla mi úríndí ũnzí trũ rĩ, ĩꞌdi ị́jọ́ ãndá la.”
48 Responderam então os judeus: Não dizemos com razão que és samaritano, e que estás possesso de um demônio?
49 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ájọ ĩminí, úríndí ũnzí áma agá ꞌdáyụ. Áru má Átẹ́pị rũrũ, wó ĩgã ĩꞌdi rulé úmgbé, ĩmĩ áma ãꞌị̃jó ku rĩ sĩ.
49 Respondeu-lhes Jesus: Eu não estou possesso de demônio, mas honro a meu Pai. Vós, porém, me ultrajais!
50 Ándrụ̃ ãrútáŋá mání cénĩ-cénĩ rú ku. Wó má Átẹ́pị Ãdróŋá lẽ úfẽ mání ãrútáŋá rá rĩ gá nĩ (ãzíla ĩꞌdi ꞌbá ị́jọ́ lịlépi mgbã rĩ ꞌi).
50 Não busco a minha glória. Há quem a busque e ele fará justiça.
51 Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, ꞌbá ị́jọ́ mâ jọlé rĩ kí arelépi ãzíla kí ãꞌị̃lépi rá rĩ, icó drãlé ku.”
51 Em verdade, em verdade vos digo: se alguém guardar a minha palavra, não verá jamais a morte.
52 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé ꞌdĩ arelé ꞌbo, jọ kí, “Ãma ãꞌị̃ dó rá mi úríndí ũnzí trũ. Ịbụrahị́mụ̃ ũdrã kí nãbịya abe ándrá ídu, wó íjọ ꞌbá drĩ ị́jọ́ mídrị́ gá rĩ ãꞌị̃ rá, icó drãlé ku íngoní-íngoní ru?
52 Disseram-lhe os judeus: Agora vemos que és possuído de um demônio. Abraão morreu, e também os profetas. E tu dizes que, se alguém guardar a tua palavra, jamais provará a morte...
53 Ílẽ jọlé la mi ãma áyị́pị Ịbụrahị́mụ̃ ní drị̃drị̃ yã? Ũdrã kí ándrá nãbịya abe ídu. Ị́jọ́ míní jọlé ꞌdĩ áni ꞌdĩ sĩ, mí ũrã mi dó ãꞌdi ꞌi?”
53 És acaso maior do que nosso pai Abraão? E, entretanto, ele morreu... e os profetas também. Quem pretendes ser?
54 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ádrĩ tá ãrútáŋá fẽ agá mání cénĩ-cénĩ rú la, ĩꞌdi tá adru mání ífí kóru. Má Átẹ́pị Ãdróŋá fẽ mání ãrútáŋá nĩ. Ĩꞌdi Ãdróŋá ĩminí jọlé ĩꞌdi ĩmi ãni rĩ ꞌi.
54 Respondeu Jesus: Se me glorifico a mim mesmo, a minha glória não é nada; meu Pai é quem me glorifica, aquele que vós dizeis ser o vosso Deus
55 Ĩdrĩ táni jọ la ĩꞌdi ĩmĩ Ãdróŋá tí, ĩnị̃ ĩꞌdi ku, wó ánị̃ ĩꞌdi cé. Ádrĩ tá jọ la ánị̃ ĩꞌdi ku, ma tá adru ĩnzóꞌbá ru cécé ĩmĩ áni. Wó ánị̃ ĩꞌdi rá ãzíla má ũbĩ ĩꞌdi ꞌbã ãzị́táŋá kí vú rá.
55 e, contudo, não o conheceis. Eu, porém, o conheço e, se dissesse que não o conheço, seria mentiroso como vós. Mas conheço-o e guardo a sua palavra.
56 Ĩmĩ áyị́pị Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ándrá ásị́, sĩ lẽjó ụ́ꞌdụ́ mání amụ́jó rĩ ndrejó. Ndre ma rá ãzíla uꞌá dó ãyĩkõ sĩ.”
56 Abraão, vosso pai, exultou com o pensamento de ver o meu dia. Viu-o e ficou cheio de alegria.
57 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ jọ kí ĩꞌdiní, “Mi drĩ ngọ́tị́ŋá, ími ílí ca drĩ vâ átã kãlị́ tõwú ku. Wó Ịbụrahị́mụ̃ drã ándrá ídu, índre ĩꞌdi íngoní ru?”
57 Os judeus lhe disseram: Não tens ainda cinqüenta anos e viste Abraão!...
58 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, útị drĩ Ịbụrahị́mụ̃ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ ku rú, má Ãdróŋá be cí ãzíla má Ãdróŋá ꞌi.”
58 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: antes que Abraão fosse, eu sou.
59 Ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé ꞌdĩ ꞌde ꞌbá ꞌdĩ kí agá ãzá-ãzá. Ụꞌdụ kí írã drị́ gá, tí sĩ lẽjó ĩꞌdi uꞌbéjó káyĩ rá, wó Yẹ́sụ̃ ãvĩ kí drĩdríŋĩ gá, lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá ꞌdãá rĩ sĩ rá.
59 A essas palavras, pegaram então em pedras para lhas atirar. Jesus, porém, se ocultou e saiu do templo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.