João 8
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT
1 Wó Yẹ́sụ̃ mụ kí ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ abe ꞌBé Mị̃zẹ̃yị́tụ̃ drị̃ gâlé.
1 Jesus voltou ao monte das Oliveiras,
2 Ụ̃ꞌbụ́tị ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ drị́ gá rĩ sĩ, Yẹ́sụ̃ uja kí ru vúlé lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agâlé. ꞌBá ũꞌbí tra kí ru ĩꞌdi andre gá, ãzíla iꞌdó dó kí imbálé.
2 mas na manhã seguinte, bem cedo, estava outra vez no templo. Logo se reuniu uma multidão, e ele se sentou e a ensinou.
3 Imbaꞌba ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ imbálépi rĩ kí ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú ꞌdĩ abe, ají kí ũkú ãzí ĩꞌbã kí rụlé ãwụ̃ gá la Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌdõlé. Fẽ kí ũkú ꞌdĩ tu pá ꞌbá pírí amụ́lépi ị́jọ́ arelépi Yẹ́sụ̃ tị gá ꞌdĩ kí drị̃lẹ́ gá.
3 Então os mestres da lei e os fariseus lhe trouxeram uma mulher pega em adultério e a colocaram diante da multidão.
4 Zị kí Yẹ́sụ̃ ꞌi, “Ímbápị, ãrụ ũkú ꞌdĩ ãwụ̃ nga agá ágọ́bị́ ãzí be.
4 “Mestre, esta mulher foi pega no ato de adultério”, disseram eles a Jesus.
5 Ãzị́táŋá Mụ́sã ꞌbã fẽlé ãmaní rĩ agá, jọ, ũkú rụlé ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ lẽ úvú ĩꞌdi írã sĩ, ꞌbã drã rá. Wó úꞌdîꞌda mî rú rĩ mi ị́jọ́ jọ ũkú ꞌdĩ ꞌbã ị́jọ́ sĩ íngoní?”
5 “A lei de Moisés ordena que ela seja apedrejada. O que o senhor diz?”
6 ꞌBá ꞌdĩ zị kí Yẹ́sụ̃ ꞌi zịtáŋá ꞌdĩ sĩ la lú sĩ ĩꞌdi ụ̃ꞌbị̃jó ꞌbã fi rú sĩ ị́jọ́ agá benĩ íni.
6 Procuravam apanhá-lo numa armadilha, ao fazê-lo dizer algo que pudessem usar contra ele. Jesus, porém, apenas se inclinou e começou a escrever com o dedo na terra.
7 ꞌBá ꞌdĩ ri kí Yẹ́sụ̃ ụzịlé zịtáŋá sĩ ũkú ꞌdã ꞌbã ị́jọ́ sĩ. Ị́jọ́ ꞌdĩ fẽ Yẹ́sụ̃ tu pá ụrụgá jọ ĩꞌbaní, “ꞌBá ĩmi drĩdríŋĩ gá ꞌdâ iꞌdójó ãnzị̃rị̃ŋã sĩ ị́jọ́ ũnzí idélépi ku rĩ, ꞌbã aꞌdụ́ írãmváŋá ĩꞌdi vujó drị̃drị̃ rĩ gá nĩ.”
7 Eles continuaram a exigir uma resposta, de modo que ele se levantou e disse: “Aquele de vocês que nunca pecou atire a primeira pedra”.
8 Yẹ́sụ̃ atú vâ vũ gâlé ị̃dị́, iꞌdó vâ ãko sĩlé drị́mváŋá sĩ vụ̃rụ́ ꞌdãá.
8 Então inclinou-se novamente e voltou a escrever na terra.
9 ꞌBá ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé ꞌdĩ arelé ꞌbo, iré kí ãlu-ãlu ĩꞌbã kí nị̃jó la rá kí ãzí ãlu ị́jọ́ ũnzí idélépi ku, iꞌdójó ãnzị̃rị̃ŋã sĩ la ꞌbã adrujó yụ rĩ sĩ. ꞌBá ĩyõ ko kí drị̃ mụlé drị̃drị̃, ãzíla ꞌbá kãrị́lẹ̃ rú rĩ mụ kí ãsị̃jó. Aꞌbe kí Yẹ́sụ̃ kí ũkú tá ĩꞌbã kí arụ́lé ajílé ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé rĩ be áꞌdụ̂sĩ.
9 Quando ouviram isso, foram saindo, um de cada vez, começando pelos mais velhos, até que só restaram Jesus e a mulher no meio da multidão.
10 Yẹ́sụ̃ angá ũkú ꞌdĩ rụ́ ụrụgá ꞌdõlé, jọ ĩꞌdiní, “ꞌBá tá ími arụ́lépi rĩ kí dó íngõlé yã? ꞌBá ãzí acelépi ãlu ími tõlépi la cí yã?”
10 Então Jesus se levantou de novo e disse à mulher: “Onde estão seus acusadores? Nenhum deles a condenou?”.
11 Ũkû umvi Yẹ́sụ̃ ní, “Yụ ãmbógó, ꞌbá ãzí ãluŋá la yụ.”
11 “Não, Senhor”, respondeu ela. E Jesus disse: “Eu também não a condeno. Vá e não peque mais”.
12 Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã ũngúkú gá, Yẹ́sụ̃ iꞌdó vâ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí imbálé ị̃dị́, “Ma dị̃zã ụ̃nọ́kụ́ drị́ gá rĩ. ꞌBá áma vú bĩlépi rĩ icó acị́lé ãngũ ịnị agá ku, ĩꞌdi dị̃zã ãngũ ídri drị̂ jilépi rĩ ịsụ́ rá.”
12 Jesus voltou a falar ao povo e disse: “Eu sou a luz do mundo. Se vocês me seguirem, não andarão no escuro, pois terão a luz da vida”.
13 ꞌBá Fãrĩsáyĩ rú rĩ umvi kí ĩꞌdiní, “Ị́jọ́ mî jọlé rĩ adru kí ị́jọ́ mgbã ku, míní ị́jọ́ mídrị́ rĩ kí vú nzejó cénĩ-cénĩ rú mi ꞌi rĩ sĩ.”
13 Os fariseus disseram: “Você faz essas declarações a respeito de si mesmo! Seu testemunho não é válido”.
14 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ádrĩ táni ị́jọ́ vú nze áma drị̃ gá cénĩ-cénĩ rú, ma ị́jọ́ mgbã jọ, ãꞌdusĩku ánị̃ ãngũ mání angájó ãzíla mání mụjó rĩ rá. Wó ĩnị̃ má angá íngõlé jõku ma mụ íngõlé yã rĩ gá ku.
14 Jesus respondeu: “Meu testemunho é válido, embora eu mesmo o dê, pois eu sei de onde vim e para onde vou, mas vocês não sabem de onde vim nem para onde vou.
15 Ĩmi ị́jọ́ lị ũndũwã ꞌbádrị̂ sĩ, wó má amụ́ ị́jọ́ lịlé ꞌbá ãzí drị̃ gá la ku.
15 Vocês julgam por padrões humanos, mas eu não julgo ninguém.
16 Ádrĩ tá amụ́ ị́jọ́ lịlé, ị́jọ́ lịŋá mádrị́ rĩ tá adru kpị, ãꞌdusĩku má adru ị́jọ́ ꞌdĩ gá ꞌdâ áꞌdụ̂sĩ ku, má átẹ́pị áma tị ãpẽlépi rĩ ĩꞌdi má be ĩndĩ.
16 E, mesmo que o fizesse, meu julgamento seria correto, pois não estou sozinho. O Pai, que me enviou, está comigo.
17 Ãzị́táŋá ĩmidrị́ gá rĩ lẽ ꞌbá sãdínĩ rú rĩ ꞌbã adru kí ꞌbá ị̃rị̃, ála dó sĩ ị́jọ́ ĩꞌbadrị́ gá rĩ ãꞌị̃ ị́jọ́ mgbã rú rá.
17 A lei de vocês diz que, se duas pessoas concordarem sobre alguma coisa, seu testemunho é aceito como fato.
18 Ma ị́jọ́ vú nze áma drị̃ gá rá, ãzíla má Átẹ́pị áma tị ãpẽlépi rĩ ĩꞌdi sãdínĩ ị́jọ́ mádrị̂ ꞌbã vú nzelépi rĩ ꞌbã ãzí.”
18 Eu sou uma testemunha, e meu Pai, que me enviou, é a outra”.
19 Zị kí ĩꞌdi ꞌi, “Mî átẹ́pị íngõlé?”
19 “Onde está seu Pai?”, perguntaram eles. Jesus respondeu: “Uma vez que vocês não sabem quem sou eu, não sabem quem é meu Pai. Se vocês me conhecessem, também conheceriam meu Pai”.
20 Yẹ́sụ̃ jọ ị́jọ́ ꞌdĩ kí pírí ĩꞌdiní drĩ ímbátáŋá imbá agá lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá ꞌdĩ ãni rú ãngũ sĩ ãwãꞌdĩfô kí tãmbajó rĩ gá ꞌdãá. ꞌBá ãzí ãlu ĩꞌdi rụlépi la ꞌdáyụ, ãꞌdusĩku sáwã ĩꞌdidrị́ cãndí ịsụ́jó ãzíla drãjó rĩ ꞌbã drĩ cajó ku rĩ sĩ.
20 Jesus fez essas declarações enquanto ensinava na parte do templo onde eram colocadas as ofertas. No entanto, não foi preso, pois ainda não havia chegado sua hora.
21 Yẹ́sụ̃ jọ vâ ꞌbá Yãhụ́dị̃ ꞌbã drị̃lẹ́ ru rĩ ꞌbaní ị̃dị́, “Ma mụ mụlé ꞌdâ rá, ĩmi icó mụlé ãngũ mâ mụjó rĩ gá ku, ĩmi mụ áma ndrụ̃lé tí, wó ĩmi ũdrã ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị̂ kí agá, útrũ ĩmi ku rú.”
21 Mais tarde, Jesus lhes disse outra vez: “Eu vou embora. Vocês procurarão por mim, mas morrerão em seus pecados. Não podem ir para onde eu vou”.
22 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ ru ꞌdĩ undré kí ru mịfị́ gá mịfị́ gá jọ kí, “Ĩꞌdi dó mụ ru ꞌdịlé cénĩ-cénĩ yã! Ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé ‘Ãngũ mâ mụjó rĩ gá ĩmi icó mụlé ku,’ ꞌdĩ ꞌbã ífí íngoní?”
22 Os judeus perguntaram: “Será que ele está planejando cometer suicídio? A que ele se refere quando diz: ‘Não podem ir para onde eu vou’?”.
23 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi ꞌbá ụ̃nọ́kụ́ drị̂ kí, wó má angá ꞌbụ̃ gá, ũri ĩmidrị̂ angá ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌdâ, wó ũri mádrị̂ angá ꞌbụ̃ gá.
23 Jesus prosseguiu: “Vocês são daqui de baixo; eu sou lá de cima. Vocês pertencem a este mundo; eu não.
24 Ájọ tá ĩminí rá, ĩmi mụ ũdrãlé ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị́ trũlé ku ꞌdĩ kí agá ĩdrĩ ị́jọ́ mání jọlé ma, ma ꞌi rĩ ãꞌị̃ ku rĩ gá.”
24 Foi por isso que eu disse que vocês morrerão em seus pecados, pois a menos que creiam que eu sou lá de cima, morrerão em seus pecados”.
25 Zị kí, “Mí ũrã, mi ãmgbã rĩ gá ãꞌdi ꞌi?”
25 “Quem é você?”, perguntaram eles. Jesus respondeu: “Sou aquele que sempre afirmei ser.
26 Má icó tá ị́jọ́ lịlé ĩmi drị̃ gá ãzíla ũnzĩkãnã ĩmi idélé wẽwẽ rú ꞌdĩ kí sĩ, kẹ̃jị́ la gá, ma lú ĩminí ị́jọ́ ꞌbá áma tị ãpẽlépi rĩ ꞌbã lũlé mání rĩ kí jọ. Ĩꞌdi ꞌbá ị́jọ́ mgbã idélépi rĩ ãzíla ma ꞌbá ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌdâ rĩ ꞌbaní ị́jọ́ mâ arelé ĩꞌdi tị gá rĩ jọ.”
26 Tenho muito que dizer e julgar a respeito de vocês, mas não o farei. Digo ao mundo apenas o que ouvi daquele que me enviou, e ele é inteiramente verdadeiro”.
27 ꞌBá ãzí kí agá ꞌdâ ị́jọ́ nị̃lépi Yẹ́sụ̃ la ị́jọ́ jọ agá ĩꞌbaní Átẹ́pị̃ ꞌbụ̃ gá rĩ drị̃ gá la ꞌdáyụ.
27 Ainda assim, não entenderam que ele lhes falava a respeito do Pai.
28 Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ĩdrĩ dó Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ ipa ingalé ụrụgá mũsãláꞌbã sĩ gá rá, ĩmi dó nị̃ la, ma ãꞌdi ꞌi yã rĩ gá rá. Ĩmi vâ nị̃ la ị́jọ́ ãzí mâ idélé áma drị̃ sĩ la ꞌdáyụ. Ma ị́jọ́ mâ Átẹ́pị ꞌbã sĩ áma imbájó rĩ kí vúŋá idé.
28 Então Jesus disse: “Quando vocês me levantarem, entenderão que eu sou o Filho do Homem. Não faço coisa alguma por minha própria conta; digo apenas o que o Pai me ensinou.
29 Ụ́ꞌdụ́ pírí sĩ ma ị́jọ́ ĩꞌdiní ãyĩkõ fẽlépi rĩ idéjó rĩ sĩ, ꞌbá áma tị ãpẽlépi rĩ aꞌbe ma áꞌdụ̂sĩ ku, ĩꞌdi má be.”
29 E aquele que me enviou está comigo; ele não me abandonou, pois sempre faço o que lhe agrada”.
30 Yẹ́sụ̃ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ kí jọlé ꞌbo, ꞌbá ũꞌbí ĩꞌdi arelépi rĩ ãꞌị̃ kí ĩꞌdi rá.
30 Muitos que o ouviram dizer essas coisas creram nele.
31 Yẹ́sụ̃ jọ ị́jọ́ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ĩꞌdi ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ ꞌbaní, “Ĩdrĩ ímbátáŋá mádrị̂ kí ãꞌị̃ rá, ĩmi adru ꞌbá áma vú ũbĩlépi rĩ kí ãndá-ãndá ru.
31 Jesus disse aos judeus que creram nele: “Vocês são verdadeiramente meus discípulos se permanecerem fiéis a meus ensinamentos.
32 Ĩmi dó ị́jọ́ mgbã rĩ nị̃ cé, ãzíla ị́jọ́ mgbã rĩ la dó ĩmi trũ rá.”
32 Então conhecerão a verdade, e a verdade os libertará”.
33 ꞌBá ꞌdĩ umvi kí ị́jọ́ jọ kí, “Ãma drị̃lẹ́ Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ kí, ãma adru drĩ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ ꞌbá ãzí ꞌbã ãtíꞌbó ru ãluŋá la ku. Ị́jọ́ míní jọlé, ála mụ ãma trũlé rá ꞌdĩ ꞌbã ífí íngoní?”
33 “Mas somos descendentes de Abraão”, disseram eles. “Nunca fomos escravos de ninguém. O que quer dizer com ‘Vocês serão libertos’?”
34 Yẹ́sụ̃ umvi Yãhụ́dị̃ ru tralépi ꞌdãá ꞌdĩ ꞌbaní pírí, “Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, ꞌbá pírí mụlépi ị́jọ́ ũnzí idéŋâ trũ drị̃ gá rĩ kí adru ị́jọ́ ũnzí pálé gá cécé ãtíꞌbó ꞌbã adrujó ãmbógó ĩꞌdidrị̂ ꞌbã pálé gá rĩ áni.
34 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: todo o que peca é escravo do pecado.
35 Ãtíꞌbó adru lị́cọ́ ꞌdị́pị rú nĩ jã ꞌdâ la ku, wó ngọ́tị́ŋá tịlé lị́cọ́ agá ꞌdãá rĩ, ĩꞌdi lị́cọ́ ꞌdị́pị rú nĩ.
35 O escravo não é membro permanente da família, mas o filho faz parte da família, para sempre.
36 Ngọ́tị́ŋá Lị́cọ́ ꞌDị́pị rú rĩ drĩ ĩmi trũ nĩ, ĩꞌdi ĩmi trũ ãndá-ãndá ru.
36 Portanto, se o Filho os libertar, vocês serão livres de fato.
37 Ánị̃ ĩmi ãfũ ũri Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ agá rĩ gá rá. Wó ĩmi gẹ̃rị̃ pírí ndrụ̃ lẽjó áma ꞌdịjó rá, ãꞌdusĩku ị́jọ́ mádrị̂ fi kí ĩmi agá ku.
37 Sim, eu sei que vocês são descendentes de Abraão. E, no entanto, procuram me matar, pois não há lugar em seu coração para a minha mensagem.
38 Ma ĩminí ị́jọ́ má Átẹ́pị ꞌbã iꞌdalé mánî rĩ kí jọ, wó ĩmi ị́jọ́ ĩmĩ átẹ́pị Sĩtánĩ ꞌbã sĩ ĩmi imbájó rĩ kí idé.”
38 Eu lhes digo o que vi quando estava com meu Pai, mas vocês seguem o conselho do pai de vocês”.
39 Jọ kí ĩꞌdiní, “Ãmã átẹ́pị ĩꞌdi Ịbụrahị́mụ̃ ꞌi!” Yẹ́sụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ĩdrĩ tá adru Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ũri kí la, ĩmi tá ị́jọ́ ándrá ĩꞌdi ꞌbã idélé Ãdróŋá ní ãyĩkõ fẽjó rĩ kí vúŋá idé áyụ.
39 “Nosso pai é Abraão!”, declararam eles. Jesus respondeu: “Se vocês fossem, de fato, filhos de Abraão, seguiriam o exemplo dele.
40 Wó kẹ̃jị́ la gá, ĩmi gẹ̃rị̃ pírí ndrụ̃ sĩ lẽjó áma ꞌdịjó rá, mâ ĩminí ị́jọ́ pịrị Ãdróŋá drị̂ lũjó rĩ sĩ. Ịbụrahị́mụ̃ idé ándrá ị́jọ́ ĩmĩ idélé ꞌdĩ ꞌbã áni ꞌdĩ kí ku.
40 Em vez disso, procuram me matar porque eu lhes disse a verdade que ouvi de Deus. Abraão nunca fez isso.
41 Wó ĩmi ị́jọ́ ĩmĩ átẹ́pị Sĩtánĩ ꞌbã idélé rĩ kí vúŋá idé.”
41 Vocês estão imitando seu verdadeiro pai”. “Não somos filhos ilegítimos!”, retrucaram. “O próprio Deus é nosso verdadeiro Pai!”
42 Yẹ́sụ̃ umvi kí jọ, “Ãdróŋá ꞌbã ãmgbã rĩ drĩ tá adru ĩmĩ Átẹ́pị ꞌi, ĩmi tá áma lẽ rá, ãꞌdusĩku má angá Ãdróŋá rụ̂lé. Má amụ́ ꞌdõlé áma ũkpõ sĩ ku, wó ãpẽ áma tị nĩ.
42 Jesus lhes disse: “Se Deus fosse seu Pai, vocês me amariam, porque eu venho até vocês da parte de Deus. Não estou aqui por minha própria conta, mas ele me enviou.
43 Ị́jọ́ mání jọlé ĩminí rĩ, fi ĩmi drị̃ gá ku la, ĩmĩ lẽjó ị́jọ́ mání jọlé ĩminí rĩ ãꞌị̃jó ku rĩ sĩ.
43 Por que vocês não entendem o que eu digo? É porque nem sequer conseguem me ouvir!
44 Ĩmi ũri ĩmĩ átẹ́pị Sĩtánĩ ãni la kí, ãzíla ĩmi ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã idélé rĩ kí vúŋá idé. Ándrá iꞌdójó ꞌdã, ĩꞌdi ꞌbãngá ꞌbá ꞌbá ụꞌdị́lépi la, ãzíla ĩꞌdi ĩnzóꞌbá, ãꞌdusĩku ị́jọ́ mgbã ꞌbã adrujó ĩꞌdi agá yụ rĩ sĩ. Drĩ lẽ ĩnzõ alị́lé, ĩꞌdi jọ la tị ĩꞌdidrị́ gá ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã kí ĩꞌdi sịjó rá rĩ sĩ, ãꞌdusĩku ĩꞌdi ĩnzóꞌbá, átẹ́pị ĩnzõ drị́ rĩ.
44 Pois são filhos de seu pai, o diabo, e gostam de fazer as coisas perversas que ele deseja. Ele foi assassino desde o princípio. Sempre odiou a verdade, pois não há verdade alguma nele. Quando ele mente, age de acordo com seu caráter, pois é mentiroso e pai da mentira.
45 Ị́jọ́ pírí mání jọlé ĩminí rĩ kí ị́jọ́ mgbã rĩ kí, wó tí ĩmi ãꞌị̃ ma ku.
45 Portanto, quando eu digo a verdade, é natural que não creiam em mim!
46 ꞌBá ãzí ĩmi drĩdríŋĩ gá ꞌdâ icólépi iꞌdalépi la ũꞌbí kí drị̃lẹ́ gá, má idé ũnzí rá rĩ ãꞌdi ꞌi? Ị́jọ́ mání jọlé ĩminí rĩ kí ị́jọ́ mgbã la kí, wó ĩmi ãꞌị̃ dó ma ku la ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã?
46 Qual de vocês pode me acusar de pecado? E, uma vez que lhes digo a verdade, por que não creem em mim?
47 ꞌBá Ãdróŋá ꞌbã ꞌbá ru rĩ, ĩꞌdi ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ are rá. Wó ĩmi adrujó Ãdróŋá ꞌbã ꞌbá ku rĩ sĩ, ĩgã ị́jọ́ ĩꞌdidrị̂ ãꞌị̃lé úmgbé.”
47 Quem pertence a Deus ouve as palavras de Deus. Mas vocês não ouvem, pois não pertencem a Deus”.
48 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ru tralépi ꞌdãá ꞌdĩ jọ kí ĩꞌdiní, “Ị́jọ́ ãmã jọlé mi ị́jọ́ ĩnzõ rú rĩ kí ãꞌị̃, cécé ꞌbá Sãmãríyã rú ãzị̂ kóru ꞌdĩ ꞌbã kí ãꞌị̃lé rĩ áni, ãzíla mi úríndí ũnzí trũ rĩ, ĩꞌdi ị́jọ́ ãndá la.”
48 “Samaritano endemoninhado!”, responderam os líderes judeus. “Não temos dito desde o início que está possuído por demônio?”
49 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ájọ ĩminí, úríndí ũnzí áma agá ꞌdáyụ. Áru má Átẹ́pị rũrũ, wó ĩgã ĩꞌdi rulé úmgbé, ĩmĩ áma ãꞌị̃jó ku rĩ sĩ.
49 “Não tenho em mim demônio algum”, disse Jesus. “Pelo contrário, honro meu Pai, e vocês me desonram.
50 Ándrụ̃ ãrútáŋá mání cénĩ-cénĩ rú ku. Wó má Átẹ́pị Ãdróŋá lẽ úfẽ mání ãrútáŋá rá rĩ gá nĩ (ãzíla ĩꞌdi ꞌbá ị́jọ́ lịlépi mgbã rĩ ꞌi).
50 Eu não procuro minha própria glória; há quem a procure para mim, e ele é o Juiz.
51 Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, ꞌbá ị́jọ́ mâ jọlé rĩ kí arelépi ãzíla kí ãꞌị̃lépi rá rĩ, icó drãlé ku.”
51 Eu lhes digo a verdade: quem obedecer a meu ensino jamais morrerá!”
52 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé ꞌdĩ arelé ꞌbo, jọ kí, “Ãma ãꞌị̃ dó rá mi úríndí ũnzí trũ. Ịbụrahị́mụ̃ ũdrã kí nãbịya abe ándrá ídu, wó íjọ ꞌbá drĩ ị́jọ́ mídrị́ gá rĩ ãꞌị̃ rá, icó drãlé ku íngoní-íngoní ru?
52 Os líderes judeus disseram: “Agora sabemos que você está possuído por demônio. Até Abraão e os profetas morreram, mas você diz: ‘Quem obedecer a meu ensino jamais morrerá!’.
53 Ílẽ jọlé la mi ãma áyị́pị Ịbụrahị́mụ̃ ní drị̃drị̃ yã? Ũdrã kí ándrá nãbịya abe ídu. Ị́jọ́ míní jọlé ꞌdĩ áni ꞌdĩ sĩ, mí ũrã mi dó ãꞌdi ꞌi?”
53 Por acaso você é maior que nosso pai Abraão? Ele morreu, assim como os profetas. Quem você pensa que é?”.
54 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ádrĩ tá ãrútáŋá fẽ agá mání cénĩ-cénĩ rú la, ĩꞌdi tá adru mání ífí kóru. Má Átẹ́pị Ãdróŋá fẽ mání ãrútáŋá nĩ. Ĩꞌdi Ãdróŋá ĩminí jọlé ĩꞌdi ĩmi ãni rĩ ꞌi.
54 Jesus respondeu: “Se eu quisesse glória para mim mesmo, essa glória não contaria. Mas é meu Pai quem me glorifica. Vocês dizem: ‘Ele é nosso Deus’,
55 Ĩdrĩ táni jọ la ĩꞌdi ĩmĩ Ãdróŋá tí, ĩnị̃ ĩꞌdi ku, wó ánị̃ ĩꞌdi cé. Ádrĩ tá jọ la ánị̃ ĩꞌdi ku, ma tá adru ĩnzóꞌbá ru cécé ĩmĩ áni. Wó ánị̃ ĩꞌdi rá ãzíla má ũbĩ ĩꞌdi ꞌbã ãzị́táŋá kí vú rá.
55 mas nem o conhecem. Eu o conheço. Se eu dissesse que não o conheço, seria tão mentiroso quanto vocês! Mas eu o conheço e lhe obedeço.
56 Ĩmĩ áyị́pị Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ándrá ásị́, sĩ lẽjó ụ́ꞌdụ́ mání amụ́jó rĩ ndrejó. Ndre ma rá ãzíla uꞌá dó ãyĩkõ sĩ.”
56 Seu pai Abraão exultou com a expectativa da minha vinda. Ele a viu e se alegrou”.
57 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ jọ kí ĩꞌdiní, “Mi drĩ ngọ́tị́ŋá, ími ílí ca drĩ vâ átã kãlị́ tõwú ku. Wó Ịbụrahị́mụ̃ drã ándrá ídu, índre ĩꞌdi íngoní ru?”
57 Os líderes judeus disseram: “Você não tem nem cinquenta anos. Como pode dizer que viu Abraão?”.
58 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌbaní, “Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, útị drĩ Ịbụrahị́mụ̃ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ ku rú, má Ãdróŋá be cí ãzíla má Ãdróŋá ꞌi.”
58 Jesus respondeu: “Eu lhes digo a verdade: antes mesmo de Abraão nascer, Eu Sou!”.
59 Ị́jọ́ Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé ꞌdĩ ꞌde ꞌbá ꞌdĩ kí agá ãzá-ãzá. Ụꞌdụ kí írã drị́ gá, tí sĩ lẽjó ĩꞌdi uꞌbéjó káyĩ rá, wó Yẹ́sụ̃ ãvĩ kí drĩdríŋĩ gá, lị́cọ́ Ãdróŋá drị̂ agá ꞌdãá rĩ sĩ rá.
59 Então apanharam pedras para atirar em Jesus, mas ele se ocultou deles e saiu do templo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.