João 1

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Íꞌdóŋá gá rĩ sĩ, ꞌbá umvelé Ị́jọ́ ꞌi rĩ ꞌbãngá cí, Ĩꞌdi ándrá Ãdróŋá be, Ĩꞌdi ándrá vâ Ãdróŋá ꞌi.
1 No começo aquele que é a Palavra já existia. Ele estava com Deus e era Deus.
2 Ãko pírí ꞌbã kí ándrá iꞌdó agá ꞌdãá, ꞌbá umvelé Ị́jọ́ ꞌi rĩ ándrá Ãdróŋá be.
2 Desde o princípio, a Palavra estava com Deus.
3 Ãzíla Ãdróŋá ũꞌbã ãko pírí kí Ĩꞌdi sĩ, ãko ãzí ándrá ꞌbãlé Ĩꞌdi kóru la yụ.
3 Por meio da Palavra, Deus fez todas as coisas, e nada do que existe foi feito sem ela.
4 Ãko pírí ũꞌbãlé rĩ ịsụ́ kí ídri Ĩꞌdi sĩ, ídri ĩꞌdidrị̂ fẽ dị̃zã ꞌbá pírí nî.
4 A Palavra era a fonte da vida, e essa vida trouxe a luz para todas as pessoas.
5 Dị̃zã ri dị̃lé ãngũ ịnị agá, wó ị́nị́ icó ĩꞌdi anụ́lé ku.
5 A luz brilha na escuridão, e a escuridão não conseguiu apagá-la.
6 Ãdróŋá ãpẽ ꞌbá ãzí ị́jọ́ ujílépi ĩꞌdi ãni la tị, rụ́ la Yõhánã ꞌi,
6 Houve um homem chamado João, que foi enviado por Deus
7 amụ́ ị́jọ́ dị̃zã ꞌdĩ drị́ gá rĩ vú nzelé, ꞌbá pírí ꞌbã are kí dó sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌi, ꞌbã ãꞌị̃ kí dó sĩ dị̃zã ꞌdĩ ꞌi.
7 para falar a respeito da luz. Ele veio para que por meio dele todos pudessem ouvir a mensagem e crer nela.
8 Yõhánã adru ándrá dị̃zã ꞌdã ꞌi ku, amụ́ ándrá ꞌbãngá lú ị́jọ́ la vú nzelé.
8 João não era a luz, mas veio para falar a respeito da luz,
9 Dị̃zã mgbã dị̃lépi ꞌbá pírí kí drị̃ gá rĩ, ándrá amụ́ agá ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdõlé nĩ.
9 a luz verdadeira que veio ao mundo e ilumina todas as pessoas.
10 ꞌBá umvelé Ị́jọ́ ꞌi rĩ ándrá ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ cí, Ãdróŋá drĩ kí ándrá táni ãko pírí ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ ꞌdĩ kí ũꞌbã agá ĩꞌdi be rá tí, wó ꞌbá ãꞌị̃ kí ĩꞌdi ku.
10 A Palavra estava no mundo, e por meio dela Deus fez o mundo, mas o mundo não a conheceu.
11 Amụ́ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã sụ́rụ́ ru rĩ ꞌba rụ́, gã kí ĩꞌdi ãꞌị̃lé úmgbé.
11 Aquele que é a Palavra veio para o seu próprio país, mas o seu povo não o recebeu.
12 Wó ꞌbá ĩꞌdi ãꞌị̃lépi rá, ãzíla ásị́ ꞌbãlépi rụ́ ĩꞌdidrị́ gá rĩ drị̃ gá rá rĩ ꞌbaní fẽ, ũkpó sĩ acájó anzị Ãdróŋá ãni la rú.
12 Porém alguns creram nele e o receberam, e a estes ele deu o direito de se tornarem filhos de Deus.
13 Acá kí Ãdróŋá ꞌbã anzị rú adru ꞌbá ꞌbá ru rĩ ꞌbã kí tịjó nĩ rĩ sĩ la ku, wó acá kí Ãdróŋá ꞌbã anzị rú la ĩꞌdi ꞌbã lẽjó la nĩ rĩ sĩ.
13 Eles não se tornaram filhos de Deus pelos meios naturais, isto é, não nasceram como nascem os filhos de um pai humano; o próprio Deus é quem foi o Pai deles.
14 Ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ ꞌdĩ, útị ĩꞌdi ꞌbá ru, uꞌá ãma abe sáwã were. Ãndre ĩꞌdi ꞌbã ãmbõgõ rá, ꞌdĩ ãmbõgõ Ãdróŋá ꞌbã Ngọ́pị angálépi ĩꞌdi rụ̂lé rĩ drị̂. Ĩꞌdi rụ̂ sĩ ãma ịsụ́ lẽtáŋá uyaŋâ kóru rĩ ꞌi ãzíla ị́jọ́ mgbã pịrị rĩ ꞌi.
14 A Palavra se tornou um ser humano e morou entre nós, cheia de amor e de verdade. E nós vimos a revelação da sua natureza divina, natureza que ele recebeu como Filho único do Pai.
15 Yõhánã jọ ị́jọ́ ꞌbá ꞌdĩ drị̃ gá ụ́ꞌdụ́kọ́ re sĩ, “ꞌDĩ bãsĩ ꞌbá ándrá mání jọlé ĩꞌdi amụ́ ꞌdĩ rĩ ꞌi, ndẽ ma ãmbõgõ sĩ rá, ãꞌdusĩku ĩꞌdi ándrá mání ídu drị̃drị̃ ꞌdĩ sĩ Ãdróŋá ꞌbã drĩ ꞌbụ̃ kí ụ̃nọ́kụ́ be ku.”
15 João disse o seguinte a respeito de Jesus: — Este é aquele de quem eu disse: “Ele vem depois de mim, mas é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
16 Lẽtáŋá uyaŋâ kóru ĩꞌdidrị́ rĩ sĩ, wi ãmaní sụ̃sụ́ drị̃lẹ́ba drị̂ ị̃dị́-ị̃dị́.
16 Porque todos nós temos sido abençoados com as riquezas do seu amor, com bênçãos e mais bênçãos.
17 Ãdróŋá fẽ ándrá ãzị́táŋá kí Mụ́sã drị̂ sĩ, wó Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ ají dó ãmaní lẽtáŋá uyaŋâ kóru rĩ kí ị́jọ́ mgbã rĩ be.
17 A lei foi dada por meio de Moisés, mas o amor e a verdade vieram por meio de Jesus Cristo.
18 ꞌBá ãzí Ãdróŋá ndrelépi rá la ꞌdáyụ. Wó Ngọ́tị́ŋá ĩꞌdi ãni ãlu, Ãdróŋâ rú rĩ ãzíla ĩꞌdi andre gá ãníŋá rĩ iꞌda dó ãmaní Ãdróŋá la iꞌdá ãꞌdi áni yã rĩ gá nĩ.
18 Ninguém nunca viu Deus. Somente o Filho único, que é Deus e está ao lado do Pai, foi quem nos mostrou quem é Deus.
19 Ị́jọ́ Yõhánã ꞌbã vú nzelé ꞌbá ãtalo rú ídétáŋá idélépi, ãzíla ꞌbá Lẹ́vị̃ drị́ ãzị́ ngalépi jó Ãdróŋá drị̂ agá, drị̃lẹ́ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdĩ ꞌbã ãni umvelé Fãrĩsáyĩ rú rĩ ꞌbã kí tị pẽlé mụjó Yõhánã zịjó, ĩꞌdi ãmgbã rĩ gá ãꞌdi ꞌi yã rĩ ꞌdĩ.
19 Os líderes judeus enviaram de Jerusalém alguns sacerdotes e levitas para perguntarem a João quem ele era.
20 Yõhánã ucí ĩꞌbaní ị́jọ́ ꞌi ãꞌdi yã rĩ gá ku, umvi ĩꞌbaní tọndọlọ, “Má adru Kúrísĩtõ ꞌi ku.”
20 João afirmou claramente: — Eu não sou o
21 Zị kí ĩꞌdi, “Wó mi dó ãꞌdi ꞌi? Mi nábị̃ Ĩlíyã ꞌi yã?” Umvi, “Yụ, ma Ĩlíyã ꞌi ku.” Zị kí ĩꞌdi, “Mi dó nábị̃ ándrá mụlé tị ãpẽlé rĩ ꞌi yã?” Umvi, “Yụ, ma ĩꞌdi ꞌi ku.”
21 Eles tornaram a perguntar: — Então, quem é você? Você é Elias? — Não, eu não sou! — respondeu João. — Você é o — Não! — respondeu ele.
22 Jọ kí, “Ílũ dó bãsĩ ãmaní mi ãꞌdi ꞌi yã rĩ. Ínze ãmaní ími vú, ãma dó sĩ ị́jọ́ míní umvilé rĩ agụ ꞌbá ãma tị ãpẽlépi rĩ ꞌbanî.”
22 Aí eles disseram a João: — Diga quem é você para podermos levar uma resposta aos que nos enviaram. O que é que você diz a respeito de você mesmo?
23 Yõhánã umvi ị́jọ́ angájó ị́jọ́ nábị̃ Ĩsáyã ꞌbã sĩlé rĩ agá:
23 João respondeu, citando o profeta Isaías: — “Eu sou aquele que grita assim no deserto: preparem o caminho para o Senhor passar.”
24 ꞌBá tá ꞌbá Fãrĩsáyĩ rú ꞌdĩ ꞌbã kí tị pẽlé Yõhánã rụ̂lé ꞌdĩ,
24 Os que foram enviados eram do grupo dos fariseus ;
25 zị kí ĩꞌdi, “Mi dó bãbụ̃tị́zị̃ fẽ ãꞌdu ị́jọ́ sĩ ídrĩ adru Úpí Kúrísĩtõ ꞌi, jõku Ĩlíyã ꞌi, jõku nábị̃ jọlé rĩ ꞌi ku rĩ gá?”
25 eles perguntaram a João: — Se você não é o Messias, nem Elias, nem o Profeta que estamos esperando, por que é que você batiza?
26 Yõhánã umvi kí, “Ma bãbụ̃tị́zị̃ fẽ ꞌbá ꞌbaní ị̃yị́ sĩ, wó ꞌbá ãzí ĩminí nị̃lé ku la ĩꞌdi ĩmi drĩdríŋĩ gá ꞌdĩ.
26 João respondeu: — Eu batizo com água, mas no meio de vocês está alguém que vocês não conhecem.
27 Ádrĩ táni amụ́ agá ĩꞌdiní drị̃drị̃ tí, má icó átã adrulé ĩꞌdi ꞌbã ãtíꞌbó vúlé gá ãsị̃jó la rú ku.”
27 Ele vem depois de mim, mas eu não mereço a honra de desamarrar as correias das sandálias dele.
28 Ị́jọ́ ꞌdĩ idé kí ru pírí Bẽtánĩ gá, ị̃yị́ Yõrĩdánĩ ꞌbã wókõ ị̃tụ́ ꞌbã ãfũjó rĩ gá, ꞌdĩ ãngũ Yõhánã ꞌbã sĩ bãbụ̃tị́zị̃ fẽjó rĩ gá.
28 Isso aconteceu no povoado de Betânia, no lado leste do rio Jordão, onde João estava batizando.
29 Ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ sĩ, Yõhánã ndre Yẹ́sụ̃ amụ́ agá ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé, jọ, “Ĩndre Kãbĩlõmvá Ãdróŋá drị́ gá ị́jọ́ ũnzí ꞌbá ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdĩ ꞌbadrị̂ idélépi rĩ.
29 No dia seguinte, João viu Jesus vindo na direção dele e disse: — Aí está o Cordeiro de Deus, que tira o pecado do mundo!
30 ꞌDĩ bãsĩ ꞌbá ándrá mání ị́jọ́ jọjó drị̃ la gá, ‘ꞌBá ãzí la amụ́ áma ũngúkú gâlé ꞌdĩ, ndẽ ma ãmbõgõ sĩ rá, ãꞌdusĩku ála áma tị ꞌdĩ ĩꞌdi dó ꞌbãngá Ãdróŋá be ídu cí.’
30 Eu estava falando a respeito dele quando disse: “Depois de mim vem um homem que é mais importante do que eu, pois antes de eu nascer ele já existia.”
31 Wó áma ãmgbã rĩ nị̃ tí ĩꞌdi Kúrísĩtõ ꞌi rĩ gá ku, ánị̃ dó úꞌdîꞌda ĩꞌdi Kúrísĩtõ ꞌi rĩ gá cé. Ma bãbụ̃tị́zị̃ fẽ ꞌbá ꞌbaní ị̃yị́ sĩ, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú ꞌdĩ ꞌbã amá kí rú sĩ ĩꞌdi ãzíla ꞌbã nị̃ kí dó sĩ ĩꞌdi cé.”
31 Eu mesmo não sabia quem ele era, mas vim, batizando com água para que o povo de Israel saiba quem ele é.
32 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yõhánã nze dó ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã iꞌdalé ĩꞌdiní Yẹ́sụ̃ drị̃ gá rĩ ꞌbã vú tọndọlọ, jọ, “Ándre Úríndí Ãdróŋá drị̂ ꞌbã asị́ agá ꞌbụ̃ gâlé cécé ãlĩꞌbõ áni. Úríndí Ãlá ꞌdĩ ri dó Yẹ́sụ̃ drị̃ gá.
32 João continuou: — Eu vi o Espírito descer do céu como uma pomba e parar sobre ele.
33 Ánị̃ ándrá Yẹ́sụ̃ ꞌi drị̃drị̃ rĩ gá ku wó Ãdróŋá áma tị ãpẽlépi mání bãbụ̃tị́zị̃ fẽjó ị̃yị́ sĩ rĩ lũ mání ĩꞌdi nĩ, jọ, ‘ꞌBá míní mụlé ndrelé Úríndí Ãlá ꞌbã sĩ asị́jó rijó drị̃ la gá rĩ la amụ́ bãbụ̃tị́zị̃ fẽlé Úríndí Ãlá rĩ sĩ.’”
33 Eu não sabia quem ele era, mas Deus, que me mandou batizar com água, me disse: “Você vai ver o Espírito descer e parar sobre um homem. Esse é quem batiza com o Espírito Santo.”
34 Yõhánã jọ, “Ándre ị́jọ́ ru idélépi rĩ rá, ma ĩminí ị́jọ́ mgbã vú nze, Yẹ́sụ̃ ĩꞌdi Ãdróŋá Ngọ́pị ꞌi.”
34 E eu vi isso e por esse motivo tenho declarado que ele é o Filho de Deus.
35 Ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ sĩ Yõhánã Bãbụ̃tị́zị̃ fẽlépi rĩ kí vâ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé ị̃rị̃ ꞌdã abe, ãngũ ãlu ĩꞌdi ꞌbã bãbụ̃tị́zị̃ fẽjó rĩ gá ꞌdãá ị̃dị́.
35 No dia seguinte, João estava outra vez ali com dois dos seus discípulos.
36 Ĩꞌdi mụ Yẹ́sụ̃ ndrelé alị agá, lũ ãngũ ĩꞌdi rụ̂lé jọ, “Ĩndre Kãbĩlõmvá Ãdróŋá drị́ ị́jọ́ ũnzí ꞌbá ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdĩ ꞌbadrị̂ idélépi rĩ gápi ꞌdã.”
36 Quando viu Jesus passar, disse: — Aí está o Cordeiro de Deus!
37 ꞌBá Yõhánã ꞌbã imbálé ị̃rị̃ ꞌdã kí mụ ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé rĩ arelé ꞌbo, ko kí dó drị̃ ꞌdelé Yẹ́sụ̃ vú gâ sĩ.
37 Quando os dois discípulos de João ouviram isso, saíram seguindo Jesus.
38 Yẹ́sụ̃ la mụ ru ugoró ndrelé, ndre ꞌbá Yõhánã ꞌbã imbálé ị̃rị̃ ꞌda kí amụ́ agá ĩꞌdi vú gâ sĩ, ãzíla zị kí, “Ĩlẽ ãꞌdu?” Umvi kí ĩꞌdiní, “Rábị̃ (ífí la ímbápị), ími ãmgbã rĩ mi uꞌá íngõlé?”
38 Então Jesus olhou para trás, viu que eles o seguiam e perguntou: Eles perguntaram: — Rabi, onde é que o senhor mora? (“Rabi” quer dizer “mestre”.)
39 Yẹ́sụ̃ umvi jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi amụ́ ãma amụ́ kí mụlé ãngũ mâ sĩ uꞌájó rĩ ndrelé.” Ị́jọ́ ꞌdĩ idé kí ru ĩndró sĩ ãni rú sáwã mụdrị́. ꞌDãá ko kí dó drị̃ mụlé ĩꞌdi trũ ãngũ ĩꞌdi ꞌbã sĩ uꞌájó rĩ ndrelé, de kí dó ị̃tụ́ ꞌbã ị́mbị́ acelépi ụ́ꞌdụ́ ꞌdã drị̂ uꞌájó ĩꞌba abe ꞌdãá.
39 — Venham ver! — disse Jesus. Então eles foram, viram onde Jesus estava morando e ficaram com ele o resto daquele dia. Isso aconteceu mais ou menos às quatro horas da tarde.
40 Ãgọbị ị̃rị̃ ꞌdã ꞌbã ãzí ãlu tá ị́jọ́ Yõhánã ꞌbã jọlé rĩ arelépi cé mụlépi Yẹ́sụ̃ vú gâ sĩ rĩ ĩꞌdi Ãndẽríyã Sị̃mọ́nị̃ Pétẽrõ ꞌbã ádrị́pị ꞌi.
40 André, irmão de Simão Pedro, era um dos dois homens que tinham ouvido João falar a respeito de Jesus e por isso o haviam seguido.
41 Ị́jọ́ Ãndẽríyã ꞌbã idélé drị̃drị̃ rĩ mụjó ádrị́pị̃ Sị̃mọ́nị̃ ịsụ́jó ị́jọ́ ꞌdĩ lũjó ĩꞌdinî. “Ãma ịsụ́ dó Mãsíyã ꞌbo,” (ífí la Kúrísĩtõ ꞌi).
41 A primeira coisa que André fez foi procurar o seu irmão Simão e dizer a ele: — Achamos o
42 Ãndẽríyã kí Sị̃mọ́nị̃ be mụ kí dó Yẹ́sụ̃ rụ̂lé, ĩꞌdi mụ Sị̃mọ́nị̃ ndrelé amụ́ agá ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé, jọ ĩꞌdiní, “Mi Sị̃mọ́nị̃ Yõhánã ngọ́pị, ála dó mụ ími umvelé Kéfã ꞌi” (Pétẽrõ ꞌi ífí la írã ꞌi).
42 Então André levou o seu irmão a Jesus. Jesus olhou para Simão e disse:
43 Ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ sĩ, Yẹ́sụ̃ ko drị̃ lẽjó mụjó Gãlị́lị̃ gá, ụfụ kí drị̃ Fị́lị́pọ̃ be, jọ ĩꞌdiní, “Mí amụ́ áma vú gâ sĩ, mi mụ adrulé ꞌbá mâ imbálé la ꞌbã ãzí ru.”
43 No dia seguinte, Jesus resolveu ir para a região da Galileia. Antes de ir, foi procurar Filipe e disse:
44 Fị́lị́pọ̃ ꞌi ꞌbá angálépi táwụ̃nị̃ umvelé Bẽtẽsãyídã ꞌi rĩ gá, ꞌdĩ táwụ̃nị̃ lị́cọ́ Pétẽrõ ꞌbadrị́ Ãndẽríyã be ĩꞌbã kí sĩ uꞌájó ala gá rĩ ꞌi.
44 Filipe era de Betsaida, de onde eram também André e Pedro.
45 Fị́lị́pọ̃ cécé Ãndẽríyã áni, mụ vâ Nãtãnị́yẹ́lị̃ ịsụ́lé, jọ ĩꞌdiní, “Ãma ịsụ́ ꞌbá mgbã Mụ́sã ꞌbã sĩ ándrá ị́jọ́ sĩjó drị̃ la gá bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị̂ agá ãzíla nãbịya ꞌbã kí vâ sĩ ị́jọ́ sĩjó ĩꞌdi drị̃ gá ĩndĩ rĩ ꞌbo. ꞌDĩ Yẹ́sụ̃ angálépi Nãzẹ̃rẹ́tị̃ gá, Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ngọ́pị rú rĩ ꞌi.”
45 Filipe foi procurar Natanael e disse: — Achamos aquele a respeito de quem Moisés escreveu no
46 Nãtãnị́yẹ́lị̃ zị Fị́lị́pọ̃ ꞌi jọ, “Nãzẹ̃rẹ́tị̃ gá! Mí ũrãjó la rĩ sĩ, ị́jọ́ ãzí múké la icó ãfũlé Nãzẹ̃rẹ́tị̃ gá rá yã?” Fị́lị́pọ̃ jọ ĩꞌdiní, “Mí amụ́ ndrelé la ími mịfị́ sĩ.”
46 Natanael perguntou: — E será que pode sair alguma coisa boa de Nazaré? — Venha ver! — respondeu Filipe.
47 Yẹ́sụ̃ la mụ Nãtãnị́yẹ́lị̃ ndrelé amụ́ agá ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé jọ, “ꞌDĩ ꞌbá ũri Ịsịrayị́lị̃ drị́ mgbã rĩ, ulé ꞌbãngá ꞌbá ku.”
47 Quando Jesus viu Natanael chegando, disse a respeito dele:
48 Nãtãnị́yẹ́lị̃ zị Yẹ́sụ̃ ꞌi, “Ínị̃ ma íngõlé?” Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌdiní, “Ándre mi ri agá úlúgó ị̃ndụ́ gá ꞌdãá cé ꞌdĩ sĩ Fị́lị́pọ̃ umve drĩ mi ku rú.”
48 Então Natanael perguntou a Jesus: — De onde o senhor me conhece? Jesus respondeu:
49 Nãtãnị́yẹ́lị̃ jọ dó tọndọlọ, “Rábị̃, mi Ãdróŋá Ngọ́pị ꞌi! Úpí Ịsịrayị́lị̃ drị́ gá ándrá tẽlé rĩ ꞌi.”
49 Então Natanael exclamou: — Mestre, o senhor é o Filho de Deus! O senhor é o Rei de Israel!
50 Yẹ́sụ̃ umvi jọ ĩꞌdiní, “Mí ãꞌị̃ ị́jọ́ mádrị́ gá rĩ kí ꞌdĩ áni la mâ jọjó la ándre mi cé úlúgó ị̃ndụ́ gá mî adrujó áꞌdụ̂sĩ rĩ sĩ yã? Wó ájọ míní, mi mụ ãko ị́jọ́ ꞌdĩ kí ndẽlépi rá rĩ kí ndrelé rá.”
50 Jesus respondeu:
51 Yẹ́sụ̃ umvi kí jọ ĩꞌbaní, “Ájọ ĩminí ị́jọ́ mgbã, ĩmi mụ ꞌbụ̃ ndrelé ru nzị̃ agá mgbọ ĩmi mãlãyíkã Ãdróŋá drị́ rĩ kí ndre tụ agá ãzíla asị́ agá Ngọ́tị́ ꞌBádrị̂ drị́ gá.”
51 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: vocês verão o céu aberto e os anjos de Deus subindo e descendo sobre o

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.