João 19

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Ị́jọ́ Pĩlátõ ꞌbã jọlé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ abe rĩ ꞌbã ũngúkú gá, fẽ ãsĩkárĩ ꞌbaní ãzị́táŋá sĩ Yẹ́sụ̃ cojó kũrũbáyĩ sĩ.
1 Então, por isso, Pilatos tomou a Jesus e mandou açoitá-lo.
2 Ãsĩkárĩ co kí ife ụ̃cị́kị́ trũ la kẹ́rịŋá ru sulé ĩꞌdi drị̃kã gá, kõfíyã ũpĩ drị̂ rú. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, sụ̃ kí ĩꞌdiní bõngó kọ̃nị̃kọ̃nị̃ ũpĩ drị́ gá rĩ.Kẹ́rịŋá ife ụ̃cị́kị́ ru sulé Yẹ́sụ̃ drị̃kã gá rĩ.|alt="The crown of thorns" src="lb00321b.tif" size="col" ref="19:2"
2 Os soldados, tendo tecido uma coroa de espinhos, puseram-lha na cabeça e vestiram-no com um manto de púrpura.
3 Ri kí amụ́lé ị̃dị́-ị̃dị́ ãvụ̃lé ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá idemará ru, jọjó la ĩꞌdiní, “Ãmbógó, Úpí ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị́ rĩ, ími rụ́ ꞌbã kụ jã ꞌdâ.” Ri kí vâ ĩꞌdi asalé.
3 Chegavam-se a ele e diziam: Salve, rei dos judeus! E davam-lhe bofetadas.
4 Pĩlátõ ãfũ amụ́lé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ru tralépi ãmvé ꞌdã ꞌbã rụ́ ꞌdõlé ị̃dị́ jọ ĩꞌbaní, “Ála mụ Yẹ́sụ̃ ajílé ĩmi rụ́ ãmvé ꞌdõlé, ĩmi dó sĩ amụ́ ndrelé la ĩmi mịfị́ sĩ, má ịsụ́ ĩꞌdi ụrụꞌbá gá ị́jọ́ ãzí ũnzí ĩꞌdi ꞌbã idélé la ku.”
4 Outra vez saiu Pilatos e lhes disse: Eis que eu vo-lo apresento, para que saibais que eu não acho nele crime algum.
5 Yẹ́sụ̃ ãfũ amụ́lé ãmvé ꞌdõlé kõfíyã tá idélé ụ̃cị́kị́ sĩ ꞌdã trũ drị̃kã gá, ãzíla bõngó tá kọ̃nị̃kọ̃nị̃ ũpĩ drị́ ꞌdã trũ ụrụꞌbá gá. Pĩlátõ jọ dó ũꞌbí ꞌbaní, “Ĩmĩ ãmbógô dó ꞌdĩ.”
5 Saiu, pois, Jesus trazendo a coroa de espinhos e o manto de púrpura. Disse-lhes Pilatos: Eis o homem!
6 Ãtalo ãmbogo ídétáŋá idélépi rĩ kí ãsĩkárĩ jó Ãdróŋá drị̂ andre tẽlépi rĩ abe, kí mụ Yẹ́sụ̃ ndrelé ꞌbo, iꞌdó kí uzálé ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ, “Mí ipa ĩꞌdi mũsãláꞌbã sị́ gá! Mí ipa ĩꞌdi mũsãláꞌbã sị́ gá!”
6 Ao verem-no, os principais sacerdotes e os seus guardas gritaram: Crucifica-o! Crucifica-o! Disse-lhes Pilatos: Tomai-o vós outros e crucificai-o; porque eu não acho nele crime algum.
7 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ũꞌbí ꞌdĩ umvi kí, “Lẽ ru ꞌbãlé Ãdróŋá Ngọ́pị rú! Ãzị́táŋá ãmadrị́ Yãhụ́dị̃ drị̂ sĩ, lẽ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ, úꞌdị ĩꞌdi rá.”
7 Responderam-lhe os judeus: Temos uma lei, e, de conformidade com a lei, ele deve morrer, porque a si mesmo se fez Filho de Deus.
8 Pĩlátõ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, ụ̃rị̃ ãmbógó la fi ĩꞌdi ásị́ gá cí.
8 Pilatos, ouvindo tal declaração, ainda mais atemorizado ficou,
9 Gõ vúlé ĩꞌdidrị́ jó agâlé ãzíla zị Yẹ́sụ̃ ꞌi, “Mí angá íngõlé?” Wó Yẹ́sụ̃ ĩyãŋã tútú.
9 e, tornando a entrar no pretório, perguntou a Jesus: Donde és tu? Mas Jesus não lhe deu resposta.
10 Pĩlátõ zị vâ ĩꞌdi ị̃dị́, “Ílẽ zịtáŋá mání ími zịjó rĩ umvilé ku ãꞌdu ị́jọ́ sĩ? Ínị̃ ũkpõ ími trũjó ị́jọ́ ꞌdĩ agá rĩ kí ũkpõ ími ipajó mũsãláꞌbã sị́ gá rĩ abe kí pírí áma drị́ alé gá rĩ ku yã?”
10 Então, Pilatos o advertiu: Não me respondes? Não sabes que tenho autoridade para te soltar e autoridade para te crucificar?
11 Yẹ́sụ̃ umvi ĩꞌdiní, “Ãdróŋá drĩ ájẹ́ míní ũkpõ ꞌdĩ fẽ angájó ꞌbụ̃ gá lé nĩ ku la, mí icó tá ãko ãzí idélé áma ụrụꞌbá gá ãluŋá la ku. Wó ꞌbá áma ajílépi fẽlépi mídrị́ rĩ, idé kí ị́jọ́ ũnzĩkãnã sĩ ndẽ dó ꞌdĩ rá.”
11 Respondeu Jesus: Nenhuma autoridade terias sobre mim, se de cima não te fosse dada; por isso, quem me entregou a ti maior pecado tem.
12 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Pĩlátõ lẽ tí kẹ̃jị́ ndrụ̃lé ásị́ pírí sĩ Yẹ́sụ̃ aꞌbejó rá. Wó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ ri kí uzálé ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ jọ kí, “Ídrĩ ágọ́bị́ ꞌdĩ aꞌbe rá yã áni, mí adru úpí ãmbógó Kãyị̃sárị̃ ꞌbã wọ̃rị́ ku. ꞌBá ru ꞌbãlépi ꞌi úpí rĩ ĩꞌdi mẹ́rọ́ꞌbá úpí ãmbógó Kãyị̃sárị̃ ãni la.”
12 A partir deste momento, Pilatos procurava soltá-lo, mas os judeus clamavam: Se soltas a este, não és amigo de César! Todo aquele que se faz rei é contra César!
13 Pĩlátõ la mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, ají Yẹ́sụ̃ ꞌi ãmvé ꞌdõlé, ri úmvúke ĩꞌdidrị́ ĩꞌdi ꞌbã sĩ ꞌbá kí ị́jọ́ lịjó rĩ drị̃ gá ãngũ umvelé írã ụ̃tị̃lé ụ̃tị̃-ụ̃tị̃ rĩ drị̃ gá. (ꞌDĩ tị Yãhụ́dị̃ drị̂ sĩ umvelé Gãbátã ꞌi.)
13 Ouvindo Pilatos estas palavras, trouxe Jesus para fora e sentou-se no tribunal, no lugar chamado Pavimento, no hebraico Gabatá.
14 Ị̃tụ́ ca dó ãni rú sáwã ázíyá ꞌdĩpí, ace ụ́ꞌdụ́ ãlu ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâ sĩ rĩ ní acájó, ꞌdĩ ụ́ꞌdụ́ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbã kí ru itújó ụ̃mụ̃ ꞌdã ní rĩ ꞌi. Pĩlátõ jọ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdã ꞌbaní, “Ĩndre, Úpí ĩmidrị́ gá rĩ ꞌdĩ!”
14 E era a parasceve pascal, cerca da hora sexta; e disse aos judeus: Eis aqui o vosso rei.
15 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ uzá kí ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ, “Íꞌdị ĩꞌdi rá! Íꞌdị ĩꞌdi rá! Mí ipa ĩꞌdi mũsãláꞌbã sị́ gá!”
15 Eles, porém, clamavam: Fora! Fora! Crucifica-o! Disse-lhes Pilatos: Hei de crucificar o vosso rei? Responderam os principais sacerdotes: Não temos rei, senão César!
16 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Pĩlátõ fẽ dó Yẹ́sụ̃ ꞌi mụlé ipalé mũsãláꞌbã sị́ gá.
16 Então, Pilatos o entregou para ser crucificado.
17 Yẹ́sụ̃ ri mũsãláꞌbã sĩ mụjó ĩꞌdi ipajó rĩ ꞌdụlé nĩ, mụ trũ ãngũ umvelé Drị̃ Ụ́rụ́kụ́ (umvelé tị Yãhụ́dị̃ drị̂ sĩ Gõlõgótã) ꞌi rĩ gâlé.
17 Tomaram eles, pois, a Jesus; e ele próprio, carregando a sua cruz, saiu para o lugar chamado Calvário, Gólgota em hebraico,
18 Ipa kí dó Yẹ́sụ̃ mũsãláꞌbã sị́ gá ꞌdãá, ãzíla ipa kí vâ ãgọbị ãzí kí ị̃rị̃ mũsãláꞌbã sị́ gá ĩꞌdi be ĩndĩ, îpa ãlu wókõ la ãzí rĩ gá, ãzíla ãlu ãzí rĩ gá, wó Yẹ́sụ̃ dó ágágá.Îpa Yẹ́sụ̃ mũsãláꞌbã sị́ gá.|alt="The crucifixion (Jesus is nailed on the cross)" src="Cn01836b.pcx" size="col" ref="19:18"
18 onde o crucificaram e com ele outros dois, um de cada lado, e Jesus no meio.
19 Pĩlátõ fẽ ãzị́táŋá ãsĩkárĩ ꞌbaní ị́jọ́ kí Yẹ́sụ̃ ipajó mũsãláꞌbã sị́ gá rĩ ãꞌdu yã rĩ sĩjó ãko ãzí drị̃ gá, ipalé ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá ụrụgá mũsãláꞌbã drị̃ gá ꞌdãá. Ị́jọ́ sĩlé rĩ ĩꞌdi íni, “yẹ́sụ̃ ꞌbá nãzẹ̃rẹ́tị̃ gá rĩ, ꞌdĩ úpí ꞌbá yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂.”
19 Pilatos escreveu também um título e o colocou no cimo da cruz; o que estava escrito era: Jesus Nazareno, o Rei dos Judeus .
20 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ũꞌbí lã kí ị́jọ́ sĩlé ꞌdĩ rá, ãꞌdusĩku ãngũ Yẹ́sụ̃ ipajó mũsãláꞌbã sị́ gá ꞌdã ĩꞌdi ãni rú táwụ̃nị̃ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ drị́ Yãhụ́dị̃ ꞌbã kí sĩ ru atrájó ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâ sĩ rĩ najó rĩ andre gá. Lã kí vâ ị́jọ́ sĩlé ꞌdĩ íni rá la, ãꞌdusĩku úsĩ ĩꞌdi tị Yãhụ́dị̃ drị̂ sĩ, Látĩnĩ tị sĩ, ãzíla vâ Gị̃rị́kị̃ tị sĩ.
20 Muitos judeus leram este título, porque o lugar em que Jesus fora crucificado era perto da cidade; e estava escrito em hebraico, latim e grego.
21 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ãtalo ãmbogo ídétáŋá idélépi rĩ mụ kí Pĩlátõ rụ̂lé ununuŋá ꞌdĩ trũ, jọ kí ĩꞌdiní, “Ĩꞌdi tá adru múké la ídrĩ tá ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ agá ‘Úpí ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị́ rĩ ꞌi’ ku. Be la rá la mi tá sĩ la, ‘Ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌbã ru ꞌi Úpí ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị́ rĩ ꞌi.’”
21 Os principais sacerdotes diziam a Pilatos: Não escrevas: Rei dos judeus, e sim que ele disse: Sou o rei dos judeus.
22 Pĩlátõ jọ ĩꞌbaní, “Ị́jọ́ mâ sĩlé ꞌbo rĩ, ásĩ ĩꞌdi ꞌbo.”
22 Respondeu Pilatos: O que escrevi escrevi.
23 Ãsĩkárĩ kí mụ Yẹ́sụ̃ ipalé mũsãláꞌbã sị́ gá ꞌbo, ꞌdụ kí ĩꞌdi ꞌbã bõngó kí awalé ĩsélé sụ sĩ, ꞌbá ãlu-ãlu sĩ ãlu-ãlu. Wó ĩꞌdi ꞌbã bõngó ꞌbelé ꞌbẽ-ꞌbẽ rĩ, úcã lú ĩꞌdi ãlu, kéyĩ ꞌbã pámvú ala gá ãluŋá la yụ.
23 Os soldados, pois, quando crucificaram Jesus, tomaram-lhe as vestes e fizeram quatro partes, para cada soldado uma parte; e pegaram também a túnica. A túnica, porém, era sem costura, toda tecida de alto a baixo.
24 Ãsĩkárĩ jọ kí ị́jọ́ kí drĩdríŋĩ gá jọ kí, “Lẽ ãma asi kí bõngó ꞌdĩ ku. Lẽ rá la ãꞌbe kí jẽgê, ãꞌdi la ꞌdụ la nĩ yã rĩ nị̃jó.” Ị́jọ́ ꞌdĩ idé kí ru íni la ị́jọ́ ándrá nãbịya ꞌbã kí sĩlé rĩ ꞌbã idé sĩ ru cécé sĩlé ꞌdĩ ꞌbã áni,
24 Disseram, pois, uns aos outros: Não a rasguemos, mas lancemos sortes sobre ela para ver a quem caberá — para se cumprir a Escritura: Repartiram entre si as minhas vestes e sobre a minha túnica lançaram sortes. Assim, pois, o fizeram os soldados.
25 Yẹ́sụ̃ ꞌbã ãndrẽ tu kí pá ándrípĩrî ꞌi, Mãríyámũ Kị̃lị́yọ́pã ꞌbã ũkû ꞌi, ãzíla Mãríyámũ Mãgãdẽlénã trũ mũsãláꞌbã ĩꞌdidrị̂ andre gá ꞌdãá ũgũgõ.
25 E junto à cruz estavam a mãe de Jesus, e a irmã dela, e Maria, mulher de Clopas, e Maria Madalena.
26 Yẹ́sụ̃ la mụ ãndrẽ kí ndrelé ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé rĩ ꞌbã ãzí ãlu ĩꞌdi ꞌbã lẽlé ambamba rĩ be ꞌbo, jọ ãndrẽ ní, “Má ãndrẽ, mî ngọ́pị dó bãsĩ gápi ꞌdĩ ꞌi.”
26 Vendo Jesus sua mãe e junto a ela o discípulo amado, disse: Mulher, eis aí teu filho.
27 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, uja tị ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã imbálé ĩꞌdi lẽlé ambamba rĩ rụ̂lé jọ ĩꞌdiní, “Mí ãndrẽ dó ꞌdĩ.” Iꞌdójó sáwã ꞌdã sĩ, ꞌbá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé ĩꞌdi ꞌbã lẽlé ambamba ꞌdã ꞌdụ dó Yẹ́sụ̃ ꞌbã ãndrẽ mụlé tãmbalé ĩꞌdidrị́ko gá.
27 Depois, disse ao discípulo: Eis aí tua mãe. Dessa hora em diante, o discípulo a tomou para casa.
28 Ị́jọ́ ꞌdĩ kí ũngúkú gá, Yẹ́sụ̃ nị̃ dó ãzị́ ándrá Átẹ́pị̃ Ãdróŋá ꞌbã sĩ ĩꞌdi tị ãpẽjó rĩ ukó kí dó rá. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ị́jọ́ sĩlé bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị̂ agá ꞌdĩ ꞌbã idé dó ru ãndá-ãndá ru, Yẹ́sụ̃ jọ, “Ị̃yị́vị́ ndẽ ma rá.”
28 Depois, vendo Jesus que tudo já estava consumado, para se cumprir a Escritura, disse: Tenho sede!
29 Wáyĩnĩ ãzí ũká la ị́rẹ̃cẹ́ agá ãni rú ꞌdãá cí. ꞌBá ãzí ãlu la su ãko ãzí cécé vónõ áni la ala gá, umbé ĩꞌdi ife sị́ gá sulé Yẹ́sụ̃ tị gá mũsãláꞌbã sị́ gâlé.
29 Estava ali um vaso cheio de vinagre. Embeberam de vinagre uma esponja e, fixando-a num caniço de hissopo, lha chegaram à boca.
30 Yẹ́sụ̃ la mụ wáyĩnĩ tá ũká ꞌdã ꞌbị̃lé ꞌbo, jọ, “Ị́jộ ukó dó rá.” Cọtị ilú dó ru drị̃ vụ̃rụ́, drã dó rá.
30 Quando, pois, Jesus tomou o vinagre, disse: Está consumado! E, inclinando a cabeça, rendeu o espírito.
31 Ụ́ꞌdụ́ Yẹ́sụ̃ ipajó mũsãláꞌbã sị́ gá ꞌdã ꞌbã drị̃lẹ́ gá rĩ, ĩꞌdi ụ́ꞌdụ́ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ ꞌbã kí sĩ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ, ãzíla ĩꞌdi vâ ụ́ꞌdụ́ ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâ sĩ rĩ ị̃nzị̃jó rĩ ꞌi. Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbã kí ĩꞌdi ndú, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá ꞌdĩ ãꞌị̃ kí Yẹ́sụ̃ kí ꞌbá tá ipalé ĩꞌdi trũ ꞌdĩ abe, lẽ ꞌbã ko kí ị́nị́-ãrã mũsãláꞌbã ꞌdã kí sị́ gá ꞌdãá ku. Mụ kí Pĩlátõ rụ̂lé, zị kí ĩꞌdi, lẽ ꞌbã fẽ ãzị́táŋá sĩ ꞌbá ipalé mũsãláꞌbã sị́ gá ꞌdĩ kí pá kí anujó rá, ꞌbã drã kí sĩ gbõrú benĩ, ãzíla lẽ ꞌbã fẽ vâ ãzị́táŋá sĩ kí ãvũ ịsị́jó mũsãláꞌbã sị́ gá rĩ sĩ vụ̃rụ́ drĩ kí dó ũdrã ꞌbo rĩ gá.
31 Então, os judeus, para que no sábado não ficassem os corpos na cruz, visto como era a preparação, pois era grande o dia daquele sábado, rogaram a Pilatos que se lhes quebrassem as pernas, e fossem tirados.
32 Pĩlátõ la mụ ị́jọ́ ĩꞌbã kí jọlé ꞌdĩ ãꞌị̃lé ꞌbo, ãsĩkárĩ iꞌdó kí ꞌbá ꞌdĩ kí pá anulé. Drị̃drị̃ rĩ gá, anu kí ãgọbị tá ị̃rị̃ ipalé Yẹ́sụ̃ be ꞌdĩ kí pá.
32 Os soldados foram e quebraram as pernas ao primeiro e ao outro que com ele tinham sido crucificados;
33 Wó kí mụ acálé Yẹ́sụ̃ rụ́ ꞌbo, ịsụ́ kí gá drã ꞌbo, anu kí dó sĩ pá la kí gẹ̃rị̃ sĩ ku.
33 chegando-se, porém, a Jesus, como vissem que já estava morto, não lhe quebraram as pernas.
34 Be la rá la, ãsĩkárĩ ãzí ãlu rĩ sõ Yẹ́sụ̃ ꞌbã lúmã ãjụ́ sĩ, ãjụ́ ꞌbã bị́lẹ́mị gâ sĩ ãrí adị́ kí ị̃yị́ benĩ.
34 Mas um dos soldados lhe abriu o lado com uma lança, e logo saiu sangue e água.
35 ꞌBá ị́jọ́ ꞌdĩ sĩlépi rĩ nị̃ ị́jọ́ ꞌdĩ ĩꞌdi ị́jọ́ mgbã pịrị la rĩ gá cé, ãꞌdusĩku ĩꞌdi ꞌbá ándrá ị́jọ́ ꞌdĩ kí ndrelépi ĩꞌbã kí ru idé agá cé rĩ ꞌi. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, lẽ ĩmi ãꞌị̃ dó vâ sĩ Yẹ́sụ̃ ꞌi.
35 Aquele que isto viu testificou, sendo verdadeiro o seu testemunho; e ele sabe que diz a verdade, para que também vós creiais.
36 Ị́jọ́ ꞌdĩ kí pírí idé kí ru íni la ị́jọ́ ándrá sĩlé bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị̂ agá rĩ ꞌbã idé kí sĩ ru cécé ándrá sĩlé rĩ áni jọlépi la, “Ícó ĩꞌdi ꞌbã ĩfãkã ãzí ãlu la anulé ku.”
36 E isto aconteceu para se cumprir a Escritura: Nenhum dos seus ossos será quebrado.
37 Ị́jọ́ sĩlé bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị̂ agá rĩ ꞌbã ãzí jọ vâ, “ꞌBá kí mụ ꞌbá ĩꞌbã kí lúmã sõlé ãjụ́ sĩ rĩ ndrelé.”
37 E outra vez diz a Escritura: Eles verão aquele a quem traspassaram.
38 Ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ kí ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ angálépi Ãrĩmãtéyã gá ꞌbá Yẹ́sụ̃ ꞌbã imbálé rĩ ꞌbã ãzí ru ũní-ũní ru rĩ, ri idélé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ ꞌbã drị̃lẹ́ kí sĩ ụ̃rị̃ sĩ. Zị Pĩlátõ Yẹ́sụ̃ ãvũ fẽjó ĩꞌdidrị́. Pĩlátõ ãꞌị̃ ĩꞌdiní Yẹ́sụ̃ ꞌbã ãvũ ꞌdụjó rá. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mụ kí dó ꞌbá ãzí kí abe, ãtrũ kí Yẹ́sụ̃ ꞌbã ãvũ mũsãláꞌbã sị́ gâlé rĩ sĩ rá.
38 Depois disto, José de Arimateia, que era discípulo de Jesus, ainda que ocultamente pelo receio que tinha dos judeus, rogou a Pilatos lhe permitisse tirar o corpo de Jesus. Pilatos lho permitiu. Então, foi José de Arimateia e retirou o corpo de Jesus.
39 Nị́kọ̃dẹ́mụ̃ ándrá ru nzelépi Yẹ́sụ̃ rụ́ ị́nị́ sĩ rĩ, mụ Yụ̃sụ́fụ̃ be ĩndĩ. Ĩgbã ãdu ãjị́ ngụ̃lépi vĩrĩ, ãjẹ̃ nalépi ãmbógó la, ãzíla kị́lọ̃ la ãni rú kãlị́ na drị̃ tõwú ꞌdĩpí amụ́lé ũsũlé Yẹ́sụ̃ ꞌbã ãvũ drị̃ gá.
39 E também Nicodemos, aquele que anteriormente viera ter com Jesus à noite, foi, levando cerca de cem libras de um composto de mirra e aloés.
40 Ãgọbị ị̃rị̃ ꞌdĩ ifí kí Yẹ́sụ̃ ꞌbã ãvũ ãdu tá ngụ̃lépi vĩrĩ ꞌdã sĩ, umbé kí ãvũ la bõngó ãvũ umbéjó rĩ sĩ, ꞌdĩ gẹ̃rị̃ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbã kí ꞌbá drãlépi ꞌbo rĩ umbéjó ị̃sị̃jó rĩ.
40 Tomaram, pois, o corpo de Jesus e o envolveram em lençóis com os aromas, como é de uso entre os judeus na preparação para o sepulcro.
41 Ãngũ sĩ Yẹ́sụ̃ ipajó mũsãláꞌbã sị́ gá ꞌdã gá ꞌdãá, ámvụ́ ãzí kí cí, ꞌbụ́ ãzí galé írã agá úꞌdí drĩ sĩ ꞌbá ãzí ꞌbã ãvũ ị̃sị̃jó ku la cí.
41 No lugar onde Jesus fora crucificado, havia um jardim, e neste, um sepulcro novo, no qual ninguém tinha sido ainda posto.
42 Ụ́ꞌdụ́ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbadrị́ sĩ ru itújó Sãbátũ drị́ rĩ ca rá, mụ kí dó Yẹ́sụ̃ ꞌbã ãvũ ị̃sị̃lé ꞌbụ́ ꞌdã agá ꞌdãá, ãꞌdusĩku ꞌbụ́ ꞌdã ꞌbã adrujó ãni rú rĩ sĩ.
42 Ali, pois, por causa da preparação dos judeus e por estar perto o túmulo, depositaram o corpo de Jesus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 19, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.