Hebreus 11
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT
1 Ãꞌị̃táŋá ĩꞌdi ãko ãma ásị́ ꞌbãlépi ũkpó ru ị́jọ́ ãmaní ásị́ ꞌbãjó rĩ la ru idé rá rĩ ꞌi, ãzíla ĩꞌdi ãma ásị́ imbá ãko ãmaní ndrelé ku ꞌdĩ kí drị̃ gá ásị́ ꞌbãjó rá.
1 A fé mostra a realidade daquilo que esperamos; ela nos dá convicção de coisas que não vemos.
2 Ị́jọ́ ꞌdĩ bãsĩ Ãdróŋá ꞌbã ꞌbá ándrá ãma áyị́pịka rú rĩ kí vú nzejó ũniyambamba rú ãꞌị̃táŋá ĩꞌbadrị̂ sĩ ꞌdĩ.
2 Pela fé, pessoas em tempos passados obtiveram aprovação.
3 Ãꞌị̃táŋá sĩ ãnị̃ rá Ãdróŋá ꞌbã ꞌbụ̃ kí ụ̃nọ́kụ́ be ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã jọlé tị sĩ rĩ sĩ. Ãꞌdusĩku ãko iꞌdalépi cé ꞌdĩ kí idé kí ãko iꞌdalépi ku la kí agá.
3 Pela fé, entendemos que todo o universo foi formado pela palavra de Deus; assim, o que se vê originou-se daquilo que não se vê.
4 Ãꞌị̃táŋá sĩ Hãbị́lị̃ fẽ Ãdróŋá ní ãko ídétáŋá ru ndẽ Kãyị́nị̃ ꞌbã fẽlé rĩ rá. Ãꞌị̃táŋá sĩ únze Hãbị́lị̃ vú ꞌbá kpị la ru, Ãdróŋá ní ị́jọ́ jọjó fẽtáŋá ĩꞌdi ꞌbã fẽlé rĩ drị̃ gá rĩ sĩ. Ãzíla ãꞌị̃táŋá sĩ Hãbị́lị̃ drĩ táni drã agá rá tí, ĩꞌdi drĩ kpere ị́jọ́ ũlũ.
4 Pela fé, Abel apresentou a Deus um sacrifício superior ao de Caim. Com isso, mostrou que era um homem justo, e Deus aprovou suas ofertas. Embora há muito esteja morto, ainda fala por meio de seu exemplo.
5 Ãꞌị̃táŋá sĩ úꞌdụ Ínõkã ꞌi ídri rú, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbị̃ drã ãjị́ ku, úndre vâ ĩꞌdi ị̃dị́ ku, ãꞌdusĩku Ãdróŋá ꞌbã ĩꞌdi ꞌdụjó nị̃ rĩ sĩ. Ãꞌdusĩku úꞌdụ drĩ ĩꞌdi ku rú, únze ĩꞌdi ꞌbã ị́jọ́ vú ĩꞌdi ꞌbá ãlu ãyĩkõ fẽlépi Ãdróŋá ní rá rĩ rú.
5 Pela fé, Enoque foi levado para o céu sem ver a morte; “ele desapareceu porque Deus o levou para junto de si”. Porque, antes de ser levado, ele era conhecido por agradar a Deus.
6 Wó ãꞌị̃táŋâ kóru ꞌbá ãzị́ icó ãyĩkõ fẽlé Ãdróŋá ní ku, ãꞌdusĩku ꞌbá amụ́lépi Ãdróŋá rụ́ ꞌdõlé rĩ lẽ ꞌbã ãꞌị̃ ĩꞌdi cí ãzíla ĩꞌdi ũyá ũfẽ ꞌbá ĩꞌdi ndrụ̃lépi ásị́ pírí sĩ rĩ ꞌbaní rá.
6 Sem fé é impossível agradar a Deus. Quem deseja se aproximar de Deus deve crer que ele existe e que recompensa aqueles que o buscam.
7 Ãꞌị̃táŋá sĩ Ãdróŋá ꞌbã Núwã bị́lẹ́-ị̃ndụ́ li agá ị́jọ́ ndrelé ku rĩ kí sĩ, ụ̃rị̃ ãlá rĩ sĩ Núwã sị íꞌbó sĩ ꞌbá ĩꞌdidrị́ lị́cọ́ gá rĩ kí pajó. Núwã ꞌbã ãꞌị̃táŋá sĩ lị ị́jọ́ ụ̃nọ́kụ́ drị̂ rá, ãzíla acá dó ꞌbá kpị azịjó ĩꞌdiní rĩ rú ãꞌị̃táŋá sĩ.
7 Pela fé, Noé construiu uma grande embarcação para salvar sua família do dilúvio. Ele obedeceu a Deus, que o advertiu a respeito de coisas que nunca haviam acontecido. Pela fé, condenou o resto do mundo e recebeu a justiça que vem por meio da fé.
8 Ãꞌị̃táŋá sĩ Ịbụrahị́mụ̃ Ãdróŋá la mụ ĩꞌdi umvelé ꞌbo, mụ ãngũ ĩꞌdi ꞌbã mụlé ịsụ́lé ãwítã rú rĩ gá, ãꞌị̃ rá, ãzíla mụ rá, ĩꞌdiní táni nị̃ agá ĩꞌdi mụ íngõlé yã rĩ gá ku rĩ gá.
8 Pela fé, Abraão obedeceu quando foi chamado para ir à outra terra que ele receberia como herança. Ele partiu sem saber para onde ia.
9 Ãꞌị̃táŋá sĩ Ịbụrahị́mụ̃ sị lị́cọ́ ĩꞌdidrị́ gá rĩ ãngũ azịlé ĩꞌdiní rĩ gá cécé ꞌbá amụ́lépi ãngũ ãzí gá ãmị́yọ́ŋá ru sụ́rụ́ ãzí gá rĩ áni, ri uꞌálé jó hémã rú rĩ kí agá, cécé Ĩsákã ãzíla Yãkóꞌbõ ꞌbã kí adrujó ĩꞌdi ꞌbã drị̃lẹ́ rú ị́jọ́ azịlé ĩꞌbaní ãlu ꞌdĩ sĩ rĩ sĩ.
9 E, mesmo quando chegou à terra que lhe havia sido prometida, viveu ali pela fé, pois era como estrangeiro, morando em tendas. Assim também fizeram Isaque e Jacó, que herdaram a mesma promessa.
10 Ãꞌdusĩku ri ãngũ ndrelé drị̃lẹ́ gá lị́cọ́ táwụ̃nị̃ ãmbógó Ãdróŋá ꞌbã ị̃ndụ́ ꞌbãlé ãzíla sịlé nĩ rĩ drị̃ gá.
10 Abraão esperava confiantemente pela cidade de alicerces eternos, planejada e construída por Deus.
11 Ãꞌị̃táŋá sĩ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ílí drĩ táni alị agá rá tí ãzíla Sárã ꞌbã mgbã drị̃ táni tị ku, ịsụ́ ngọ́tị́ Ịbụrahị́mụ̃ be rá fẽjó la Ịbụrahị́mụ̃ ní acájó átẹ́pị ru ãꞌdusĩku ĩꞌdi ꞌbã ásị́ ꞌbãjó ãꞌị̃táŋá sĩ Ãdróŋá ándrá azịŋá ꞌdĩ azịlépi rĩ drị̃ gá rĩ sĩ.
11 Pela fé, até mesmo Sara, embora estéril e idosa, pôde ter um filho. Ela creu que Deus era fiel para cumprir sua promessa.
12 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, angájó ꞌbá ãlu ꞌdĩ rụ̂ sĩ ꞌbá drãlépi rá rĩ áni tí drị̃lẹ́ ãfũ kí ĩꞌdi rụ̂ sĩ wẽwẽ rú cécé lẽlẽgó ꞌbụ̃ gá ꞌdĩ kí áni ãzíla cécé cínákí kãlãfe lãlé ku mĩrĩ tị gá rĩ áni.
12 E, assim, uma nação inteira veio desse homem velho e sem vigor, uma nação numerosa como as estrelas do céu e incontável como a areia da praia.
13 ꞌBá ꞌdĩ ri kí uꞌálé ídri ãꞌị̃táŋá agá kpere drã tị gá. ꞌBá ꞌdĩ ịsụ́ kí ãko Ãdróŋá ꞌbã azịlé ĩꞌbaní rĩ kí ku, ndre kí kí ãzíla ãꞌị̃ kí ị́jọ́ ꞌdĩ kí rá-rá ru. Ãzíla ãꞌị̃ kí rá kí ꞌbá ãmị́yọ́ŋá amụ́lépi amụ̂ ãzíla ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌdâ.
13 Todos eles morreram na fé e, embora não tenham recebido todas as coisas que lhes foram prometidas, as avistaram de longe e de bom grado as aceitaram. Reconheceram que eram estrangeiros e peregrinos neste mundo.
14 ꞌBá ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ jọlépi rĩ kí iꞌdá tọndọlọ kí sụ́rụ́ ĩꞌbã kí umvelé ĩꞌba ãni rĩ ndrụ̃.
14 Evidentemente, quem fala desse modo espera ter sua própria pátria.
15 Drĩ kí ándrá ị́jọ́ ũrã agá sụ́rụ́ ĩꞌba kí aꞌbelé rĩ drị̃ gá, ịsụ́ kí tá nõ drị̃lẹ́ba gõjó vúlêlé rá.
15 Se quisessem, poderiam ter voltado à terra de onde saíram,
16 Kẹ̃jị́ la gá ri kí ásị́ ꞌbãlé sụ́rụ́ múké la drị̃ gá ꞌdĩ Sụ́rụ́ ꞌBụ̃ gá rĩ gá. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãdróŋá uꞌá dó sĩ drị̃nzá sĩ ĩꞌdi umvejó ĩꞌbã Ãdróŋá ru ku. Ãꞌdusĩku idé ĩꞌbaní táwụ̃nị̃ ãmbógó la.
16 mas buscavam uma pátria superior, um lar celestial. Por isso Deus não se envergonha de ser chamado o Deus deles, pois lhes preparou uma cidade.
17 Ãꞌị̃táŋá sĩ Ịbụrahị́mụ̃ ꞌi Ãdróŋá la mụ ĩꞌdi ụ̃ꞌbị̃lé ãꞌị̃ Ĩsákã fẽjó ídétáŋá ru rá. Ịbụrahị́mụ̃ ịsụ́ ị́jọ́ azịŋá ĩꞌdi ãni rú rĩ ĩꞌdi ꞌbã lẽ agá ngọ́tị́ ĩꞌdi ãni ãlu ãzíla kílímgbí rĩ fẽ agá ídétáŋá ru ꞌdĩ gá ꞌdĩ.
17 Pela fé, Abraão, ao ser posto à prova, ofereceu Isaque como sacrifício. Abraão, que havia recebido as promessas, estava disposto a sacrificar seu único filho,
18 Táni Ãdróŋá ꞌbã jọ agá Ịbụrahị́mụ̃ ní, ị́jọ́ azịŋá Ãdróŋá ãmadrị́ Ịbụrahị́mụ̃ mí be rĩ gá, “Drị̃lẹ́ mídrị̂ kí ãfũ Ĩsákã rụ̂ sĩ.”
18 embora Deus lhe tivesse dito: “Isaque é o filho de quem depende sua descendência”.
19 Ịbụrahị́mụ̃ ũrã ị́jọ́ Ãdróŋá la ꞌbá drãlépi rá rĩ ínga ídri, ị́jọ́ jọlé ꞌdĩ ꞌbã ífí ãndá áꞌị́ Ĩsákã vúlé ídri angájó drã agá.
19 Concluiu que, se Isaque morresse, Deus tinha poder para trazê-lo de volta à vida. E, em certo sentido, recebeu seu filho de volta dos mortos.
20 Ãꞌị̃táŋá sĩ Ĩsákã wi sụ̃sụ́ Yãkóꞌbõ ꞌbaní Ị́sãwụ̃ be, azị ị́jọ́ drị̃lẹ́ gá rĩ kî.
20 Pela fé, Isaque prometeu bênçãos para o futuro de seus filhos, Jacó e Esaú.
21 Ãꞌị̃táŋá sĩ Yãkóꞌbõ ꞌbã lẽ agá drã agá, wi sụ̃sụ́ Yụ̃sụ́fụ̃ ngọ́pịka ꞌbanî, ãzíla ị̃nzị̃ Ãdróŋá ꞌi kpere ĩꞌdiní acị́ agá gbẹ̃lẹ́kẹ sĩ.
21 Pela fé, Jacó, prestes a morrer, abençoou cada um dos filhos de José e se curvou para adorar, apoiado em seu cajado.
22 Ãꞌị̃táŋá sĩ Yụ̃sụ́fụ̃ la mụ ndrelé la ụ́ꞌdụ́ ĩꞌdidrị́ drãjó rĩ kí ãni rú, nze ị́jọ́ drụ́zị́ Ãdróŋá ꞌbã sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ũfũjó Mị̃sị́rị̃ gá rĩ drị̃ gá, ãzíla azị ị́jọ́ ĩfãkã ĩꞌdidrị̂ kí drị̃ gá.
22 Pela fé, José, no fim da vida, declarou com toda a confiança que os israelitas deixariam o Egito e deu ordens para que cuidassem de seus ossos.
23 Ãꞌị̃táŋá sĩ ꞌbá Mụ́sã tịlépi rĩ ụ̃zị̃ kí ĩꞌdi ĩmbá na ĩꞌdi tịjó ꞌbo rĩ vúlé gá, ĩꞌbã kí ndrejó la ĩꞌdi ngọ́tị́ ãzí ndrĩlépi ambamba la rĩ sĩ, idé kí ụ̃rị̃ sĩ úpí ꞌbã ãzị́táŋá kí sĩ ku.
23 Pela fé, os pais de Moisés o esconderam por três meses tão logo ele nasceu, pois viram que a criança era linda e não tiveram medo de desobedecer ao decreto do rei.
24 Ãꞌị̃táŋá sĩ Mụ́sã la mụ zolé ꞌbo, gã ru umvelé Fãráwũ ꞌbã ị̃zẹ́pị ꞌbã ngọ́tị́ ru úmgbé.
24 Pela fé, Moisés, já adulto, recusou ser chamado filho da filha do faraó,
25 Mụ́sã pẽ ũcõgõ ịsụ́jó ꞌbá Ãdróŋá drị́ Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ abe ndẽ ãyĩkõ ịsụ́lé ị́jọ́ ũnzí sĩ sáwã were agá ꞌdĩ rá.
25 preferindo ser maltratado junto com o povo de Deus a aproveitar os prazeres transitórios do pecado.
26 Ndre ãngũ drị̃ gâlé ĩꞌdi múké drị̃nzá ịsụ́jó Kúrísĩtõ sĩ ĩꞌdi ụ̃rọ̃drị́ ãzí ãmbógó la ndẽ málĩ Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí rá, ãꞌdusĩku ĩꞌdi ãngũ ndre agá drị̃lẹ́ gâlé ụ̃rọ̃drị́ ịsụ́jó.
26 Considerou melhor sofrer por causa do Cristo do que possuir os tesouros do Egito, pois tinha em vista sua grande recompensa.
27 Ãꞌị̃táŋá sĩ Mụ́sã aꞌbe ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị́ gá rĩ rá, idé ụ̃rị̃ sĩ ku, Mụ́sã ꞌbã ị́jọ́ ꞌdĩ ũkpó ru ĩꞌdi ásị́ gá ãꞌdusĩku ĩꞌdi ꞌbã Ãdróŋá ndrelé ku rĩ ndrejó rá rĩ sĩ.
27 Pela fé, saiu do Egito sem medo da ira do rei e prosseguiu sem vacilar, como quem vê aquele que é invisível.
28 Ãꞌị̃táŋá sĩ mba ị́jọ́ azịŋá ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâ sĩ ãzíla ãrí ũyãjó rĩ tã, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, mãlãyíkã drã drị́ ꞌbá kãjãní rĩ kí ụꞌdị́lépi ꞌbã aló rú anzị ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ kí ku benĩ.
28 Pela fé, ordenou que o povo de Israel celebrasse a Páscoa e aspergisse com sangue os batentes das portas, para que o anjo da morte não matasse seus filhos mais velhos.
29 Ãꞌị̃táŋá sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ alị kí mĩrĩ ika rĩ agâ sĩ cécé ãngũ ãꞌí gâ sĩ rĩ áni, wó ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí mụ ụ̃ꞌbị̃lé afílé kí vú gâ sĩ, ịmvụ́ kí rá.
29 Pela fé, o povo de Israel atravessou o mar Vermelho, como se estivesse em terra seca. Quando os egípcios tentaram segui-los, morreram todos afogados.
30 Ãꞌị̃táŋá sĩ bõrõ Yẹ̃rị́kọ̃ drị̂ aꞌdé rá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã kí acị́jó ãga la gâ sĩ trộkị́lịrị pâlé ázị̂rị̃ rĩ sĩ.
30 Pela fé, o povo marchou ao redor de Jericó durante sete dias, e suas muralhas caíram.
31 Ãꞌị̃táŋá sĩ ũkú ãwụ́ꞌbá ru Rãhábụ̃ pa ru drã agá ꞌbá Ãdróŋâ tị gãlépi úmgbé rĩ kí agá rá la ĩꞌdi ꞌbã ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị́ ãngũ undrélépi rĩ kí ãꞌị̃jó tãmbajó rĩ sĩ.
31 Pela fé, a prostituta Raabe não foi morta com os habitantes de sua cidade que se recusaram a obedecer, pois ela acolheu em paz os espiões.
32 Ị́jọ́ ãzí mâ jọlé ị̃dị́ rĩ íngõ ꞌi? Sáwã mání ꞌdáyụ, ị́jọ́ nzejó Gị́dị̃yọ̃nị̃ ꞌi, Bãrákĩ ꞌi, Sámísõnĩ ꞌi, Yéfĩtã ꞌi, Dãwụ́dị̃ ꞌi, Sámụ̃wẹ̃lị̃ ꞌi ãzíla nãbịya kí drị̃ gá.
32 Quanto mais preciso dizer? Levaria muito tempo para falar sobre a fé que Gideão, Baraque, Sansão, Jefté, Davi, Samuel e os profetas tiveram.
33 Ãꞌị̃táŋá sĩ ꞌdị kí ãꞌdị́ ndẽ kí kí sụ́rụ́ abe rá, rụ kí ꞌbá kí ị́jọ́ kpị sĩ ãzíla ịsụ́ kí ị́jọ́ azịlé rĩ rá ãzíla amvu kí kẹ̃mị̃ ꞌbã tị kí cí,
33 Pela fé, eles conquistaram reinos, governaram com justiça e receberam promessas. Fecharam a boca de leões,
34 anụ́ kí ãcí idraká velépi bẹ̃kụ̃-bẹ̃kụ̃ rĩ ãzíla pa kí ru ménéŋá sị́ gá, ũkpó ãkõ ĩꞌbadrị̂ uja ru ĩꞌbaní ũkpõ rú, ãzíla acá kí ũkpó ru ãꞌdị́ gá ãzíla iré kí ãmị́yọ́ŋá ꞌbã ãsĩkárĩ kí rá.
34 apagaram chamas de fogo e escaparam de morrer pela espada. Sua fraqueza foi transformada em força. Tornaram-se poderosos na batalha e fizeram fugir exércitos inteiros.
35 Ãꞌị̃táŋá sĩ ũkú kí înga ĩꞌbã ꞌbá drãlépi rá rĩ kí vúlé kí ídri rú ị̃dị́. Ãzí rĩ kí îcãndĩ kí rá ãꞌị̃ kí ru trũlé ku, ĩꞌbaní sĩ angáŋá ídri rú múké ãndânĩ rĩ ịsụ́jó benĩ.
35 Mulheres receberam de volta seus queridos que haviam morrido. Outros, porém, foram torturados, recusando-se a ser libertos, e depositaram sua esperança na ressurreição para uma vida melhor.
36 ꞌBá ãzí rĩ ịsụ́ kí îde kî, ãzí rĩ kí úgụ kí ãzíla úco kí, úmbé ãzí rĩ kí nõrórõ sĩ ãzíla úsú kí mãbụ́sụ̃ gá.
36 Alguns foram alvo de zombaria e açoites, e outros, acorrentados em prisões.
37 ꞌBá ãzí rĩ kí úꞌbé kí írã sĩ, ãzí rĩ kí âsi kí mũsũménõ sĩ ị̃rị̃ ãzí rĩ kí ụ́ꞌdị́ kí ménéŋá sĩ. Ãzí rĩ kí ãko ãkõ sĩ ri kí kãbĩlõ íníríkó sụ̃ ãzíla ị̃ndrị́ íníríkó trũ, kí lẽmẽrĩ ĩꞌbadrị̂ kí sĩ ĩꞌbaní ũcõgõ ãzíla idé ị́jọ́ ũnzí la kí kí ụrụꞌbá gá,
37 Alguns morreram apedrejados, outros foram serrados ao meio, e outros ainda, mortos à espada. Alguns andavam vestidos com peles de ovelhas e cabras, necessitados, afligidos e maltratados.
38 ụ̃nọ́kụ́ ꞌbã mũkẽ ĩꞌbaní ꞌdáyụ. ꞌBá ꞌdĩ ri kí acị́lé ru ụ̃zị̃lé ãngũ kõtórõ rú rĩ agâ sĩ, ꞌbé agâ sĩ, ãzíla ụ̃jị́gọ́ kí agâ sĩ ãngũ ꞌbụ́ ru vũ gá rĩ kí agâ sĩ.
38 Este mundo não era digno deles. Vagaram por desertos e montes, escondendo-se em cavernas e buracos na terra.
39 ꞌBá ꞌdĩ kí pírí Ãdróŋá nze ị́jọ́ ĩꞌbadrị̂ kí vú múké la ãꞌị̃táŋá ĩꞌbadrị̂ sĩ. Wó ĩꞌbã ãzí ãlu ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã azịlé ꞌdĩ ịsụ́lépi rá la ꞌdáyụ.
39 Todos eles obtiveram aprovação por causa de sua fé; no entanto, nenhum deles recebeu tudo que havia sido prometido.
40 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Ãdróŋá itú ãmaní ãko ãzí múké la rá, ĩꞌdi dó sĩ kí ꞌbã kpị ãma abe ãngũ ãlu gá.
40 Pois Deus tinha algo melhor preparado para nós, de modo que, sem nós, eles não chegassem à perfeição.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.