Gênesis 50

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ACF

Sair da comparação
ACF Almeida Corrigida Fiel
1 Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbe dó ru átẹ́pị̃ drị̃ gâlé áwáŋâ trũ.
1 Então José se lançou sobre o rosto de seu pai e chorou sobre ele, e o beijou.
2 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ fẽ ãzị́táŋá ꞌbá írúwá idélépi rĩ ꞌbaní sĩ átẹ́pị̃ ụrụꞌbá iníjó írúwá sĩ icójó ŋmajó ku rĩ sĩ.
2 E José ordenou aos seus servos, os médicos, que embalsamassem a seu pai; e os médicos embalsamaram a Israel.
3 Yãkóꞌbõ ụrụꞌbá iníjó írúwá sĩ rĩ ꞌdụ ụ́ꞌdụ́ kãlị́ sụ ãzíla sụ́rụ́ ndụlụ Mị̃sị́rị̃ drị̂ awá kí ĩꞌdi ụ́ꞌdụ́ kãlị́ ázị̂rị̃.
3 E cumpriram-se-lhe quarenta dias; porque assim se cumprem os dias daqueles que se embalsamam; e os egípcios o choraram setenta dias.
4 Ụ́ꞌdụ́ áwáŋá drị̂ kí dó mụ ukólé ꞌbo, Yụ̃sụ́fụ̃ jọ dó ꞌbá ĩyõ Fãráwũ drị̂ ꞌbaní, “Áma ị́jọ́ drĩ fi ĩmi ásị́ gá rá, ꞌbá rĩ ĩjọ Fãráwũ ní ị́jọ́ áma kẹ̃jị́ gá.
4 Passados, pois, os dias de seu choro, falou José à casa de Faraó, dizendo: Se agora tenho achado graça aos vossos olhos, rogo-vos que faleis aos ouvidos de Faraó, dizendo:
5 ‘Má átẹ́pị fẽ ándrá ma ũyõ nalé jọ, “Ma úgólé drãlé drã-drã. Ádrĩ drã ꞌbo, mí ị̃sị̃ ma ꞌbụ́ mání galé ãngũ Kãnánĩ gá rĩ agá.” Mí ají ámụ dó má átẹ́pị ị̃sị̃lé, ádrĩ dó ĩꞌdi ị̃sị̃ ꞌbo, ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá ma dó ãgõ vúlé ꞌdõlé gbõŋáŋá ru.’”
5 Meu pai me fez jurar, dizendo: Eis que eu morro; em meu sepulcro, que cavei para mim na terra de Canaã, ali me sepultarás. Agora, pois, te peço, que eu suba, para que sepulte a meu pai; então voltarei.
6 Fãráwũ jọ Yụ̃sụ́fụ̃ ní, “Ímụ mí átẹ́pị ị̃sị̃lé míní ándrá ũyõ najó mi idé la rá rĩ áni.”
6 E Faraó disse: Sobe, e sepulta a teu pai como ele te fez jurar.
7 Yụ̃sụ́fụ̃ mụ dó átẹ́pị̃ ị̃sị̃lé. ꞌBá ĩyõ Fãráwũ drị̂ ꞌde kí ĩꞌdi vú gâsĩ, ꞌbá ãmbogo pírí Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí abe.
7 E José subiu para sepultar a seu pai; e subiram com ele todos os servos de Faraó, os anciãos da sua casa, e todos os anciãos da terra do Egito.
8 ꞌBá Yụ̃sụ́fụ̃ drị́ko gá rĩ kí, ádrị́pịka kí abe, ãzíla ꞌbá átẹ́pị̃ drị́ko gá rĩ kí trũ mụ kí pírí rá. ꞌBá acelépi Gõsénĩ gá ꞌdãá rĩ kí lú anzịŋá kí ãnãkpá kí abe.
8 Como também toda a casa de José, e seus irmãos, e a casa de seu pai; somente deixaram na terra de Gósen os seus meninos, e as suas ovelhas e as suas vacas.
9 ꞌBá ũꞌbí mụ kí ĩꞌdi ị̃sị̃lé nĩ, ꞌbá cẹ̃lépi gá rĩ ãꞌdị́drị̂ sĩ rĩ kí ꞌbá cẹ̃lépi fãrásĩ sĩ rĩ kí abe mụ kí vâ ĩꞌdi trũ ĩndĩ.
9 E subiram também com ele, tanto carros como gente a cavalo; e o cortejo foi grandíssimo.
10 ꞌBá kí mụ calé ãngũ Ãtádị̃ sĩ ãná cojó rĩ gá, ãni rú Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ gá ꞌbo, rĩ kí dó awálé ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụ gá sĩ ãzákírílí ru ãzíla Yụ̃sụ́fụ̃ uꞌá kí ꞌdãá sĩ átẹ́pị̃ awájó ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃.
10 Chegando eles, pois, à eira de Atade, que está além do Jordão, fizeram um grande e dolorido pranto; e fez a seu pai uma grande lamentação por sete dias.
11 ꞌBá Kãnánĩ rú uꞌálépi ꞌdãá rĩ kí mụ ꞌbá ꞌdã kí ndrelé awá-agá ãngũ Ãtádị̃ sĩ ãná cojó rĩ gá ꞌdãá ꞌbo, jọ kí, “ꞌBá Mị̃sị́rị̃ rú rĩ kí drã ãmbógó la awá.” (ꞌDĩ dó bãsĩ ị́jọ́ sĩ ãngũ Yõrĩdánĩ andre gá ꞌdã umvejó Ãbẹ̃lị̃-Mị̃zị̃rãyị́mụ̃ ꞌi ꞌdĩ.)
11 E vendo os moradores da terra, os cananeus, o luto na eira de Atade, disseram: É este o pranto grande dos egípcios. Por isso chamou-se-lhe Abel-Mizraim, que está além do Jordão.
12 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yãkóꞌbõ ꞌbã ngọ́pịka idé kí dó ị́jọ́ cécé ĩꞌdi ꞌbã azịlé ĩꞌbaní rĩ ãni.
12 E fizeram-lhe os seus filhos assim como ele lhes ordenara.
13 Agụ kí dó ĩꞌdi ị̃sị̃lé Kãnánĩ gá ụ̃jị́gọ́ ámvụ́ Mãkĩpélã gá rĩ gá ãni rú Mãmírẽ gá, ꞌdĩ ãngũ ándrá Ịbụrahị́mụ̃ ꞌbã ĩgbãlé Ífĩrõnĩ Hị́tị̃ rú rĩ drị́ ámvụ́ trũ ãzíla ãngũ sĩ ꞌbá ị̃sị̃jó ri be rĩ ꞌi.
13 Pois os seus filhos o levaram à terra de Canaã, e o sepultaram na cova do campo de Macpela, que Abraão tinha comprado com o campo, por herança de sepultura de Efrom, o heteu, em frente de Manre.
14 Yụ̃sụ́fụ̃ la mụ átẹ́pị̃ Yãkóꞌbõ ị̃sị̃lé ꞌbo, uja kí ru vúlé Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdõlé ádrị́pịka kí abe ãzíla ꞌbá mụlépi átẹ́pị̃ ꞌbã ị̃sị̃ŋá gá rĩ kî trũ.
14 Depois de haver sepultado seu pai, voltou José para o Egito, ele e seus irmãos, e todos os que com ele subiram a sepultar seu pai.
15 Yụ̃sụ́fụ̃ ꞌbã ádrị́pịka kí dó mụ ndrelé la ĩꞌbã átẹ́pị drã dó rá, jọ kí, “Ãzî sĩ Yụ̃sụ́fụ̃ la mụ acálé ãma abe ũnzí ị́jọ́ ándrá ãmaní idélé ĩꞌdi ụrụꞌbá gá ũnzí rĩ kî sĩ.”
15 Vendo então os irmãos de José que seu pai já estava morto, disseram: Porventura nos odiará José e certamente nos retribuirá todo o mal que lhe fizemos.
16 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ị̃drị̃ kí dó ụ́ꞌdụ́kọ́ Yụ̃sụ́fụ̃ ní jọ kí, “Ãmã átẹ́pị azị ándrá ãmaní ị́jọ́ ꞌdĩ kí ịsụ́ ꞌdĩ sĩ drã drĩ ku rú.
16 Portanto mandaram dizer a José: Teu pai ordenou, antes da sua morte, dizendo:
17 ꞌDĩ ị́jọ́ ĩminí mụlé jọlé Yụ̃sụ́fụ̃ nî rĩ ꞌi: ‘Má aꞌị́ mi mî ádrị́pịka kí trũjó rá ũnzĩkãnã ándrá ĩꞌbã kí idélé mí rụ́ rĩ kî sĩ.’” ꞌBárĩ úꞌdîꞌda ãma ãtiꞌbo Ãdróŋá mí átẹ́pị drị̂ kî, ãma aꞌị́ mi ũnzĩkãnã ãmadrị̂ kî trũjó rá fô. Ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdĩ la mụ calé ĩꞌdi rụ̂lé ꞌbo, Yụ̃sụ́fụ̃ awá mị́ndrẹ sĩ.
17 Assim direis a José: Perdoa, rogo-te, a transgressão de teus irmãos, e o seu pecado, porque te fizeram mal; agora, pois, rogamos-te que perdoes a transgressão dos servos do Deus de teu pai. E José chorou quando eles lhe falavam.
18 Ádrị́pịka amụ́ kí ãzíla ụ̃tị̃ kí ãja vụ̃rụ́ ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá jọ kí, “Ãma ãtiꞌbo mî ãni.”
18 Depois vieram também seus irmãos, e prostraram-se diante dele, e disseram: Eis-nos aqui por teus servos.
19 Wó Yụ̃sụ́fụ̃ jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi idé mâ sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku. Ma Ãdróŋá ꞌi sĩ ꞌbá ị́jọ́ lịjó yã?
19 E José lhes disse: Não temais; porventura estou eu em lugar de Deus?
20 Ĩmi ũrã ándrá ĩmi áma idé agá ũnzí, wó Ãdróŋá ãpẽ áma tị ĩmi drị̃lẹ́ gá ꞌdõlé sĩ amụ́jó ꞌbá ũꞌbí kí ídri upajó.
20 Vós bem intentastes mal contra mim; porém Deus o intentou para bem, para fazer como se vê neste dia, para conservar muita gente com vida.
21 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yụ̃sụ́fụ̃ jọ ĩꞌbaní ị́jọ́ ásị́-ị̃gbẹ̃ sĩ ị̃dị́ jọ, Ĩmi idé mâ sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku, ma mụ ĩminí ãkónã fẽlé ãzíla ma vâ ĩmi tãmba anzị ĩmidrị̂ kí abe rá.”
21 Agora, pois, não temais; eu vos sustentarei a vós e a vossos filhos. Assim os consolou, e falou segundo o coração deles.
22 Yụ̃sụ́fụ̃ uꞌá Mị̃sị́rị̃ gá ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã átẹ́pị drị́ko gá rĩ kí abe. Uꞌá ílí 110 drã dó ĩndõ.
22 José, pois, habitou no Egito, ele e a casa de seu pai; e viveu José cento e dez anos.
23 Yụ̃sụ́fụ̃ ndre anzị tịlé Ịfụrayị́mụ̃ ní drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí kpere áꞌbị́ anzị na rĩ gá. Úlã vâ anzị Mãkírĩ Mãnásẽ ꞌbã ngọ́pị drị̂ kí anzị Yụ̃sụ́fụ̃ ãni la kî rú.
23 E viu José os filhos de Efraim, da terceira geração; também os filhos de Maquir, filho de Manassés, nasceram sobre os joelhos de José.
24 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yụ̃sụ́fụ̃ jọ ádrị́pịka ꞌbaní, “Ma ãni rú drãjó, wó ãndá-ãndá ru Ãdróŋá la mụ ĩmi ãzã kolé rá, ãzíla ĩꞌdi drụ́zị́ ĩmi ũfũ ãngũ Mị̃sị́rị̃ agá ꞌdâ rĩ sĩ agụlé ãngũ ándrá ĩꞌdi ꞌbã ũyõ najó ꞌi fẽ la Ịbụrahị́mụ̃ ní, Ĩsákã ãzíla Yãkóꞌbõ ꞌbaní rĩ gá.”
24 E disse José a seus irmãos: Eu morro; mas Deus certamente vos visitará, e vos fará subir desta terra à terra que jurou a Abraão, a Isaque e a Jacó.
25 Yụ̃sụ́fụ̃ fẽ anzị Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní ũyõ nalé jọ, “Ãndá-ãndá ru Ãdróŋá la mụ ĩmi agụlé Kãnánĩ gâlé rá, ĩꞌdụ jõ áma ĩfãkã kí ĩndĩ.”
25 E José fez jurar os filhos de Israel, dizendo: Certamente vos visitará Deus, e fareis transportar os meus ossos daqui.
26 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yụ̃sụ́fụ̃ drã dó Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdĩ sĩ ílí la dó 110. Úní dó ãvũ la írúwá sĩ, ãzíla úmba dó sĩ tã la Sãndụ́kụ̃ sĩ ãvũ tãmbajó rĩ agá Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdãá.
26 E morreu José da idade de cento e dez anos, e o embalsamaram e o puseram num caixão no Egito.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 50, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.