Gênesis 32
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARA
1 Yãkóꞌbõ ꞌbã mụ agá gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ, mãlãyíkã Ãdróŋá drị̂ amụ́ kí drị̃ ụfụlé ĩꞌdi be.
1 Também Jacó seguiu o seu caminho, e anjos de Deus lhe saíram a encontrá-lo.
2 Yãkóꞌbõ la mụ kí ndrelé ꞌbo, jọ, “ꞌdĩ kámbĩ Ãdróŋá drị̂ ꞌi,” ꞌda dó sĩ ãngũ ꞌdã ꞌbã rụ́ Mãhãnãyị́mụ̃ ꞌi.
2 Quando os viu, disse: Este é o acampamento de Deus. E chamou àquele lugar Maanaim.
3 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yãkóꞌbõ pẽ ꞌbá ị́jọ́ ujílépi rĩ kí tị ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá mụjó ádrị́pị̃ Ị́sãwụ̃ rụ́ ãngũ umvelé Sẽyírĩ rĩ gá ꞌdĩ sụ́rụ́ Ídõmũ ꞌi rĩ gá.
3 Então, Jacó enviou mensageiros adiante de si a Esaú, seu irmão, à terra de Seir, território de Edom,
4 Jọ ĩꞌbaní; “Ị́jọ́ ĩminí mụlé jọlé ãmbógó mádrị́ Ị́sãwụ̃ ní rĩ ꞌdĩ: ‘Ãtíꞌbó mí drị́ Yãkóꞌbõ jọ, ma jõ uꞌá agá Lábãnĩ be acájó kpere ãndrũ.
4 e lhes ordenou: Assim falareis a meu senhor Esaú: Teu servo Jacó manda dizer isto: Como peregrino morei com Labão, em cuja companhia fiquei até agora.
5 Ma tị́, kãyĩnõ, kãbĩlõ ãzíla ị̃ndrị́ kî trũ ãzíla ãtiꞌbo ãgọbị rú ãzíla ũkú ru rĩ kî abe. Ápẽ ụ̃pịgọŋa ꞌdĩ kí tị ãmbógó mádrị̂ mí rụ̂lé sĩ nị̃jó la áma ị́jọ́ fi nõ ími drị̃ gá rá yã áni.’”
5 Tenho bois, jumentos, rebanhos, servos e servas; mando comunicá-lo a meu senhor, para lograr mercê à sua presença.
6 ꞌBá ụ̃pịgọŋa rú ꞌdĩ kí mụ ãgõlé Yãkóꞌbõ rụ́ ꞌdõlé ꞌbo jọ kí ĩꞌdiní, “Ãmụ kpere mî ádrị́pị Ị́sãwụ̃ rụ̂lé, ãzíla ĩꞌdi amụ́ drị̃ ụfụlé mí be ꞌbá túrú sụ kí abe.”
6 Voltaram os mensageiros a Jacó, dizendo: Fomos a teu irmão Esaú; também ele vem de caminho para se encontrar contigo, e quatrocentos homens com ele.
7 Yãkóꞌbõ idé ụ̃rị̃ sĩ ãzíla ásị́ la mvu rá, awa dó ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí tị ị̃rị̃ ãzíla awa vâ tị́ kí, ị̃ndrị́ kí, Kãbĩlõ kí ãzíla ngãmíyã kí abe tị ị̃rị̃-ị̃rị̃.
7 Então, Jacó teve medo e se perturbou; dividiu em dois bandos o povo que com ele estava, e os rebanhos, e os bois, e os camelos.
8 Ũrã ĩꞌdi ásị́ gâlé, “Ị́sãwụ̃ drĩ amụ́ ãlí gá wókõ ãlu rĩ gâsĩ, ꞌbá wókõ ãzí rĩ gá acelépi rĩ kí sĩ ru pa rá.”
8 Pois disse: Se vier Esaú a um bando e o ferir, o outro bando escapará.
9 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yãkóꞌbõ zị Ãdróŋá ꞌi, “Ãdróŋá má áyị́pị Ịbụrahị́mụ̃ drị̂ ãzíla Ãdróŋá má átẹ́pị Ĩsákã drị̂, Úpí ándrá jọlépi la mání, ‘Ígõ vúlé sụ́rụ́ mídrị̂ agá kãká mídrị̂ ꞌba rụ̂lé, ãzíla ma fẽ mi adru múké rĩ ꞌi.’
9 E orou Jacó: Deus de meu pai Abraão e Deus de meu pai Isaque, ó Senhor , que me disseste: Torna à tua terra e à tua parentela, e te farei bem;
10 Má icó ásị́ ị̃gbẹ̃ ãzíla ị́jọ́ mgbã míní iꞌdalé ãtíꞌbó mídrị̂ ní rĩ sĩ ku. Áza ándrá Yõrĩdánĩ ꞌi túré áma drị́ gá rĩ sĩ ãko wereŋá kí abe, úꞌdîꞌda má acá dó ꞌbá trũ ũꞌbí ru tị trũ ị̃rị̃.
10 sou indigno de todas as misericórdias e de toda a fidelidade que tens usado para com teu servo; pois com apenas o meu cajado atravessei este Jordão; já agora sou dois bandos.
11 Ázị ími tị gá, ípa ma, má ádrị́pị Ị́sãwụ̃ drị́ gá, ãꞌdusĩku ma idé ĩꞌdi sĩ ụ̃rị̃ sĩ drĩ amụ́ ãꞌdị́ gá má rụ́ ãzíla anzịŋá ꞌdĩ kí ꞌbã andre abe rĩ gá.
11 Livra-me das mãos de meu irmão Esaú, porque eu o temo, para que não venha ele matar-me e as mães com os filhos.
12 Wó íjọ ándrá mání, ‘Ma ãndá-ãndá ru fẽ míní adrulé múké, mi kpẹ̃ ãzíla anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí adru cécé cínákí mĩrĩ tị gá rĩ áni, ícó kí lãlé ku.’”
12 E disseste: Certamente eu te farei bem e dar-te-ei a descendência como a areia do mar, que, pela multidão, não se pode contar.
13 Yãkóꞌbõ la dó mụ ụ́ꞌdụ́ kolé ị́nị́ ꞌdã sĩ ꞌdãá ꞌbo, uya ãko ãzí kí fẽlé ádrị́pị̃ Ị́sãwụ̃ ní ãwãꞌdĩfô rú,
13 E, tendo passado ali aquela noite, separou do que tinha um presente para seu irmão Esaú:
14 ị̃ndrị́ ãrónĩ rĩ kí túrú ị̃rị̃, ị̃ndrọgọ kí kãlị́ ị̃rị̃, kãbĩlõ ãrónĩ rĩ kí túrú ị̃rị̃ ãzíla kãbĩlogo kí kãlị́ ị̃rị̃,
14 duzentas cabras e vinte bodes; duzentas ovelhas e vinte carneiros;
15 ngãmíyã ãrónĩ rĩ kí kãlị́ na mvaka abe, tị́ ãrónĩ rĩ kí kãlị́ sụ, mọ́nị̃gọ́ kí mụdrị́, kãyĩnõ ãrónĩ rĩ kí kãlị́ ị̃rị̃, ágó rĩ kí mụdrị́.
15 trinta camelas de leite com suas crias, quarenta vacas e dez touros; vinte jumentas e dez jumentinhos.
16 Fẽ dó kí ãtiꞌbo ĩꞌdidrị̂ kí drị́ gá tãmbalé kúmú ãlu-ãlu ĩꞌdi sĩ ĩꞌdi sĩ; jọ ãtiꞌbo ꞌdĩ ꞌbaní, “Ĩmụ drị̃lẹ́ gá wó ĩmi aꞌbe jõ ãngũ ãma drĩdríŋĩ gá ãnãkpá ꞌdĩ kí abe rĩ mgbọ.”
16 Entregou-os às mãos dos seus servos, cada rebanho à parte, e disse aos servos: Passai adiante de mim e deixai espaço entre rebanho e rebanho.
17 Imbá ãtíꞌbó ãtiꞌbo kí drị̃ ꞌdelépi rĩ jọ, “Má ádrị́pị Ị́sãwụ̃ drĩ dó drị̃ ụfụ ĩmi trũ ãzíla zị jõ dó, ‘Ĩmi ãꞌdi ãni, ãzíla ĩmi mụ íngõlé, ãnãkpá ĩmi drị̃lẹ́ gá ꞌdĩ kí ꞌbã ꞌdị́pị ãꞌdi ꞌi?’
17 Ordenou ao primeiro, dizendo: Quando Esaú, meu irmão, te encontrar e te perguntar: De quem és, para onde vais, de quem são estes diante de ti?
18 Ĩjọ dó íni, ‘Kí ãtíꞌbó mídrị́ Yãkóꞌbõ ãni. Ãfẽ kí ãwãꞌdĩfô rú úpí mádrị́ Ị́sãwụ̃ ní ãzíla ĩꞌdi amụ́ ãma vúlé gá ꞌdĩ.’”
18 Responderás: São de teu servo Jacó; é presente que ele envia a meu senhor Esaú; e eis que ele mesmo vem vindo atrás de nós.
19 Imbá vâ námbã ị̃rị̃ sĩ rĩ, námbã na sĩ rĩ ãzíla ꞌbá pírí kí vú ãbĩlépi ãnãkpá abe ꞌdĩ kí: “Ĩjọ ị́jọ́ ãlu ꞌdĩ ꞌbã vúŋá Ị́sãwụ̃ ní ĩdrĩ drị̃ ụfụ ĩꞌdi be rĩ gá.
19 Ordenou também ao segundo, ao terceiro e a todos os que vinham conduzindo os rebanhos: Falareis desta maneira a Esaú, quando vos encontrardes com ele.
20 Lẽ ĩjọ ĩꞌdiní, ‘Ãtíꞌbó mídrị́ Yãkóꞌbõ la amụ́ ãma vúlé gá ꞌdĩ.’” Yãkóꞌbõ ũrã ásị́ sĩ, “Ãko mání fẽlé ãwãꞌdĩfô rú drị̃lẹ́ gâlé ꞌdĩ kí sĩ, ádrĩ dó drị̃ ụfụ Ị́sãwụ̃ be, ĩꞌdi dó áma aꞌị́ ádrị́pị rú rá.”
20 Direis assim: Eis que o teu servo Jacó vem vindo atrás de nós. Porque dizia consigo mesmo: Eu o aplacarei com o presente que me antecede, depois o verei; porventura me aceitará a presença.
21 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãko Yãkóꞌbõ ꞌbã fẽlé ãwãꞌdĩfô rú rĩ kí údro kí ĩꞌdi ꞌbã drị̃lẹ́ gá, wó ace ru ụ́ꞌdụ́ kolé ị́nị́ ꞌdã sĩ hémã ĩꞌdidrị̂ agá ꞌdãá.
21 Assim, passou o presente para diante dele; ele, porém, ficou aquela noite no acampamento.
22 Ị́nị́ ꞌdã sĩ Yãkóꞌbõ angá, ꞌdụ ĩꞌdi ꞌbã ũkú ị̃rị̃ Léyã kí Rãkẹ́lị̃ be, ũkú ĩꞌdidrị́ ị̃rị̃ ãtiꞌbo rú rĩ kí ãzíla anzị mụdrị́ drị̃ ãlu ꞌdĩ kí abe za dó sĩ ị̃yị́ Yãbọ́kị̃ ꞌi.
22 Levantou-se naquela mesma noite, tomou suas duas mulheres, suas duas servas e seus onze filhos e transpôs o vau de Jaboque.
23 Ĩꞌdi mụ ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí izálé ꞌá ꞌdã sĩ pírí ꞌbo, izá dó vâ ãko ĩꞌdidrị̂ kí pírí ĩndĩ.
23 Tomou-os e fê-los passar o ribeiro; fez passar tudo o que lhe pertencia,
24 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yãkóꞌbõ ace dó ru áꞌdụ̂sĩ vúlé ꞌdãá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ágọ́bị́ ãzí ãlu la amụ́, uꞌbé kí ru kópé sĩ ĩꞌdi be kpere ãngũ ꞌbã ụwị́ agá.
24 ficando ele só; e lutava com ele um homem, até ao romper do dia.
25 Ágọ́bị̂ la mụ ndrelé la ꞌí icó Yãkóꞌbõ ũkpó ndẽlé ku, tị̃ drị́ Yãkóꞌbõ ꞌbã ĩfã úrósị́ gá rĩ gá, Yãkóꞌbõ úrósị́ anzé dó sĩ rá ĩꞌbã kí ru uꞌbé agá ꞌdãá.
25 Vendo este que não podia com ele, tocou-lhe na articulação da coxa; deslocou-se a junta da coxa de Jacó, na luta com o homem.
26 ꞌDã ũngúkú gá Ágọ́bị̂ jọ ĩꞌdiní, “Mí ají ámụ ãꞌdusĩku ãngũ ụwị́ ꞌbo.”
26 Disse este: Deixa-me ir, pois já rompeu o dia. Respondeu Jacó: Não te deixarei ir se me não abençoares.
27 Ágọ́bị̂ zị ĩꞌdi ꞌi, “Ími rụ́ ãꞌdi?” Umvi, “Yãkóꞌbõ ꞌi.”
27 Perguntou-lhe, pois: Como te chamas? Ele respondeu: Jacó.
28 ꞌDã ũngúkú gá Ágọ́bị̂ jọ ĩꞌdiní, “Ími rụ́ icó dó adrulé Yãkóꞌbõ ꞌi ị̃dị́ ku, wó Ịsịrayị́lị̃ ꞌi, ãꞌdusĩku ĩmi uꞌbé ĩmi Ãdróŋá be ãzíla ꞌbá kí abe ãzíla índẽ dó sĩ rá.”
28 Então, disse: Já não te chamarás Jacó, e sim Israel, pois como príncipe lutaste com Deus e com os homens e prevaleceste.
29 Yãkóꞌbõ jọ ĩꞌdiní, “ꞌBárĩ ílũ mání ími rụ́ fô.”
29 Tornou Jacó: Dize, rogo-te, como te chamas? Respondeu ele: Por que perguntas pelo meu nome? E o abençoou ali.
30 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yãkóꞌbõ ꞌda dó ãngũ ꞌdã rụ́ Pẹ̃nị́yẹ́lị̃ ꞌi jọ, “Ĩꞌdi íni la ãꞌdusĩku ãndre ãma Ãdróŋá be mịfị́ gá mịfị́ gá, wó tí mba drĩ vâ áma tá ídri rú.”
30 Àquele lugar chamou Jacó Peniel, pois disse: Vi a Deus face a face, e a minha vida foi salva.
31 Ị̃tụ́ agá ĩꞌdi drị̃ gá ĩꞌdiní dó alị agá Pẹ̃nị́yẹ́lị̃ gá ꞌdãá, ĩꞌdi dó pá ꞌbe agá ꞌbẽ-ꞌbẽ úrósị́ la ꞌbã anzéjó rá rĩ sĩ.
31 Nasceu-lhe o sol, quando ele atravessava Peniel; e manquejava de uma coxa.
32 ꞌDĩ bã sĩ ị́jọ́ kpere ãndrũ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã kí sĩ ị́sụ́ úrósị́ icílépi rĩ najó ku ꞌdĩ, ãꞌdusĩku áló ándrá Yãkóꞌbõ ꞌbã ĩfã úrósị́ gá rĩ ãni rú ị́sụ́ ꞌdã gá ꞌdãá.
32 Por isso, os filhos de Israel não comem, até hoje, o nervo do quadril, na articulação da coxa, porque o homem tocou a articulação da coxa de Jacó no nervo do quadril.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 32, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.