Êxodo 32
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVI
1 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí mụ ndrelé la Mụ́sã uꞌá ꞌbé sị́ gâlé sáwã ãzo rú asị́ vụ̃rụ́ ꞌdõlé ku, atrá kí ru Ãrọ́nị̃ andre gá ãzíla jọ kí, “Ãnị̃ ãꞌdu ị́jọ́ idé ru ágọ́bị́ Mụ́sã ándrá ãma anzélépi Mị̃sị́rị̃ gâlé ꞌdĩ ụrụꞌbá gá nĩ yã rĩ gá ku, mí idé ãmaní ãdróŋá ãzí ꞌbã ce dó sĩ ãma drị̃.”
1 O povo, ao ver que Moisés demorava a descer do monte, juntou-se ao redor de Arão e lhe disse: "Venha, faça para nós deuses que nos conduzam, pois a esse Moisés, o homem que nos tirou do Egito, não sabemos o que lhe aconteceu".
2 Ãrọ́nị̃ jọ ĩꞌbanî, “Ĩmi ũtrũ ngílíngílí gólũdĩ rú ũku ĩmidrị́, anzị, ãzíla izonzi ĩmidrị̂ ꞌbã kí sụ̃lé bị́lẹ́ gá ꞌdĩ kí, ĩmi ajị́ kí mádrị́ ꞌdõlé.”
2 Respondeu-lhes Arão: "Tirem os brincos de ouro de suas mulheres, de seus filhos e de suas filhas e tragam-nos a mim".
3 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá pírí ũtrũ kí ngílíngílí gólũdĩ rú kí bị́lẹ́ gá rĩ kí ãzíla ajị́ kí kí Ãrọ́nị̃ rụ́ ꞌdõlé.
3 Todos tiraram os seus brincos de ouro e os levaram a Arão.
4 ꞌDụ dó ngílíngílí gólũdĩ rú ꞌdĩ kí, aká kí ãcí sĩ, ãzíla ũsũ ĩꞌdi umbalé, idé dó ĩꞌdi kãjóŋá ꞌbã íꞌdá rú.
4 Ele os recebeu e os fundiu, transformando tudo num ídolo, que modelou com uma ferramenta própria, dando-lhe a forma de um bezerro. Então disseram: "Eis aí os seus deuses, ó Israel, que tiraram vocês do Egito! "
5 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ãrọ́nị̃ sị dó ãlĩtárĩ kãjóŋá ãdróŋá ru idélé gólũdĩ sĩ rĩ drị̃lẹ́ gá ãzíla uyú dó ị́jọ́ la ꞌbá ꞌbaní, “Drụ̃sị̃ ụ̃mụ̃ la adru ị̃nzị̃táŋá fẽjó Úpí ní cí.”
5 Vendo isso, Arão edificou um altar diante do bezerro e anunciou: "Amanhã haverá uma festa dedicada ao Senhor".
6 Ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ sĩ ụ̃ꞌbụ́tịnị́nị́, ꞌbá ajị́ kí ãnãkpá ãzí kí ídétáŋá ivélé ivê rĩ rú ãzíla na kí ãzí rĩ kí ídétáŋá ásị́ ị̃gbẹ̃ drị̂ rú. ꞌBá ri kí vụ̃rụ́ ụ̃mụ̃ nalé, ụ̃mụ̃ uja dó ru íwá mvụjó ãzíla ãwụ̃ ngajó.
6 Na manhã seguinte, ofereceram holocaustos e sacrifícios de comunhão. O povo se assentou para comer e beber, e levantou-se para se entregar à farra.
7 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ Mụ́sã nî, “Ígõ vúlê lé gbõrú, ãꞌdusĩku ꞌbá mídrị́ Ịsịrayị́lị̃ rú míní ándrá anzélé Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ iza kí ị́jọ́ ꞌbo ãzíla gã kí ma úmgbé.
7 Então o Senhor disse a Moisés: "Desça, porque o seu povo, que você tirou do Egito, corrompeu-se.
8 Aꞌbe kí gẹ̃rị̃ mání azịlé ꞌbã bĩ kí vú la rĩ rá; idé kí kãjóŋá ãdróŋá ru la gólũdĩ akálé ãcí sĩ rĩ sĩ, ãzíla iꞌdó kí ĩꞌdi ị̃nzị̃lé sĩ ídétáŋá idéjó ĩꞌdi nî. Jọ kí, ‘ꞌDĩ ãdróŋá ĩꞌbadrị́ kí anzélépi Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ ꞌi.’”
8 Muito depressa se desviaram daquilo que lhes ordenei e fizeram um ídolo em forma de bezerro, curvaram-se diante dele, ofereceram-lhe sacrifícios, e disseram: ‘Eis aí, ó Israel, os seus deuses que tiraram vocês do Egito’ ".
9 Úpí jọ Mụ́sã ní, “Ánị̃ ꞌbá ꞌdĩ kí ꞌbá drị̃ ũnzí la rĩ gá rá.
9 Disse o Senhor a Moisés: "Tenho visto que este povo é um povo obstinado.
10 Álẽ úꞌdîꞌda mí útrị́ ma ku, ũmbã na dó ma ĩꞌbaní rá, ma mụ kí ị̃lị̃kị̃lé rá. Ma ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ími ꞌbã ãzíla drị̃lẹ́ mídrị̂ abe sụ́rụ́ ãmbógó la rú.”
10 Deixe-me agora, para que a minha ira se acenda contra eles, e eu os destrua. Depois farei de você uma grande nação".
11 Wó Mụ́sã ꞌbã mãmálá Úpí Ãdróŋá ĩꞌdidrị̂ rụ́ jọ, “Úpí ũmbã na dó mĩ ꞌbá mídrị̂ ꞌbaní trẹ̃yị́ íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã? Ịsụ́ ꞌdĩ sĩ mí anzé kí Mị̃sị́rị̃ gâlé drị́ ũkpó ãzíla ãvẹ̃vị̃ mídrị́ ãmbógó rĩ sĩ mi ꞌi.
11 Moisés, porém, suplicou ao Senhor, o seu Deus, clamando: "Ó Senhor, por que se acenderia a tua ira contra o teu povo, que tiraste do Egito com grande poder e forte mão?
12 ꞌBá Mị̃sị́rị̃ gá rĩ ꞌbã jọ kí rú vâ sĩ mí anzé ꞌbá ꞌdĩ kí rá, sĩ amụ́jó kí ụꞌdị́jó ꞌbé agá ãzíla kí ị̃lị̃kị̃jó pírí rá yã? Mí aꞌbe drĩ ũmbã ꞌdĩ cã; mí uja drĩ ími ásị́ ãzíla mí ají drĩ lị́kị̃ ꞌbá mídrị̂ kí drị̃ gá ku fô.
12 Por que diriam os egípcios: ‘Foi com intenção maligna que ele os libertou, para matá-los nos montes e bani-los da face da terra’? Arrepende-te do fogo da tua ira! Tem piedade, e não tragas este mal sobre o teu povo!
13 Mí ũrã drĩ ãtíꞌbó mídrị́ Ịbụrahị́mụ̃, Ĩsákã, ãzíla Yãkóꞌbõ kí ꞌbã ị́jọ́. Mí ũrã drĩ ị́jọ́ ándrá míní ũyõ najó mi drị̃lẹ́ kí fẽ ĩꞌbaní ũꞌbíkãnã rú cécé lẽlẽgó ꞌbụ̃ gá ꞌdĩ kí áni, ãzíla anzị ĩꞌbadrị́ drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌbaní ãngũ ándrá míní azịlé rĩ fẽ ãwítã rú jãꞌdâ rĩ ꞌbã ị́jọ́ fô.”
13 Lembra-te dos teus servos Abraão, Isaque e Israel, aos quais juraste por ti mesmo: ‘Farei que os seus descendentes sejam numerosos como as estrelas do céu e lhes darei toda esta terra que lhes prometi, que será a sua herança para sempre’ ".
14 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Úpí uja dó ru ásị́ ãzíla ají dó lị́kị̃ ĩꞌdi ꞌbã lẽlé ajílé ꞌbá ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní rĩ ku.
14 E sucedeu que o Senhor arrependeu-se do mal que ameaçara trazer sobre o povo.
15 Mụ́sã asị́ dó ꞌbé sị́ gâlé rĩ sĩ vụ̃rụ́ ꞌdõlé, aꞌdụ́ dó sĩ írã ꞌbara-ꞌbara ị̃rị̃ ãzị́táŋá kí sĩjó drị̃ la gá wókõ la sụ rĩ kí agá pírí rĩ ĩꞌdidrị́ gá ĩndĩ.
15 Então Moisés desceu do monte, levando nas mãos as duas tábuas da aliança; estavam escritas em ambos os lados, frente e verso.
16 Ãdróŋá ꞌbã mgbãrĩ idé írã ꞌbara-ꞌbara ꞌdã kí nĩ ãzíla sĩ ãzị́táŋá drị̃ la gá rĩ kí ĩꞌdi ꞌbã drị́ sĩ.
16 As tábuas tinham sido feitas por Deus; o que nelas estava gravado fora escrito por Deus.
17 Yósũwã lã mụ ꞌbá kí ꞌbã úzáŋá arelé ꞌbo, jọ dó sĩ Mụ́sã ní, “Ma ụ́ꞌdụ́kọ́ ãꞌdị́ ãni la are kámbĩ agâlé ꞌdĩ.”
17 Quando Josué ouviu o barulho do povo gritando, disse a Moisés: "Há barulho de guerra no acampamento".
18 Mụ́sã umvi, “Ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdã adru ãꞌdị́ ndẽjó jõku áwáŋá ꞌbá kí ndẽjó rá rĩ ní aꞌụ́jó rĩ áni ku; ĩꞌdi aꞌụ́ ụ́ꞌdụ́kọ́ úngó ngoŋá ãni la rú.”
18 Respondeu Moisés: "Não é canto de vitória, nem canto de derrota; mas ouço o som de canções! "
19 Mụ́sã la dó mụ acálé ãni rú kámbĩ gá sĩ kãjóŋá ãdróŋá ru ꞌdã ndrejó, ãzíla ꞌbá kí ꞌbã úngó tuŋá ndrelé ꞌbo, ũmbã na ĩꞌdi ũnzí. ꞌBé pá gá ꞌdãá Mụ́sã ꞌbe dó írã ꞌbara-ꞌbara tá ĩꞌdi ꞌbã aꞌdụ́lé ĩꞌdidrị́ gá ĩndĩ ꞌdã kí ãzíla andi kí dó sĩ kpékpé rá.Mụ́sã acá dó ũmbã sĩ, ꞌbe dó sĩ írã ꞌbara ãzị́táŋá drị̂ kí, andi kí dó rá.|alt="Moses is angry and breaks the Ten Commandments." src="CO00836B.TIF" size="col" loc="Half page" ref="32:19"
19 Quando Moisés aproximou-se do acampamento e viu o bezerro e as danças, irou-se e jogou as tábuas no chão, ao pé do monte, quebrando-as.
20 ꞌDụ kãjóŋá ãdróŋá ru ĩꞌbaní idélé rĩ ꞌi, aká ĩꞌdi ãcí sĩ, ꞌị ĩꞌdi fúfú ru, usa ĩꞌdi ị̃yị́ sĩ. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, fẽ dó ĩꞌdi ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní mvụlé.
20 Pegou o bezerro que eles tinham feito e o destruiu no fogo; depois de moê-lo até virar pó, espalhou-o na água e fez com que os israelitas a bebessem.
21 Mụ́sã zị Ãrọ́nị̃ ꞌi, “ꞌBá ꞌdĩ idé kí míní ãꞌdu míní sĩ fẽjó la ĩꞌbaní ị́jọ́ ũnzíkãnã ꞌdĩ idéjó?”
21 E perguntou a Arão: "Que lhe fez esse povo para que você o levasse a tão grande pecado? "
22 Ãrọ́nị̃ umvi ĩꞌdiní, “Ãmbógó mádrị̂, ũmbã ꞌbã na mi mání ku; ínị̃ cé ꞌbá ꞌdĩ kí bábá ị́jọ́ ũnzí idéjó.
22 Respondeu Arão: "Não te enfureças, meu senhor; tu bem sabes como esse povo é propenso para o mal.
23 ꞌBá ꞌdĩ jọ kí mání, ‘Ãnị̃ ãꞌdu ị́jọ́ idé ru ágọ́bị́ Mụ́sã ándrá ãma anzélépi Mị̃sị́rị̃ gâlé ꞌdĩ ụrụꞌbá gá nĩ yã rĩ gá ku, mí idé ãmaní ãdróŋá ãzí ꞌbã ce dó sĩ ãma drị̃.’
23 Eles me disseram: ‘Faça para nós deuses que nos conduzam, pois esse Moisés, o homem que nos tirou do Egito, não sabemos o que lhe aconteceu’.
24 Má aꞌị́ ĩꞌbadrị́, ngílíngílí gólũdĩ rú rĩ kî ãzíla ꞌbá cí ngílíngílí gólũdĩ rú rĩ trũ rĩ ũtrũ kí dó kí ãfẽlé mádrị́. Áꞌbe dó ngílíngílí ꞌdĩ kí ãcí gá ãzíla ũfũ kí dó kãjóŋá ãdróŋá ru ꞌdĩ rú ꞌdĩ.”
24 Então eu lhes disse: Quem tiver enfeites de ouro, traga-os para mim. O povo trouxe-me o ouro, eu o joguei no fogo e surgiu esse bezerro! "
25 Mụ́sã ndre ị́jọ́ Ãrọ́nị̃ ꞌbã ꞌbá kí aꞌbejó ụtrị́ŋá kóru, ãzíla ĩꞌbaní aza ĩꞌbadrị̂ iꞌdajó mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí drị̃lẹ́ gá rĩ ꞌi.
25 Moisés viu que o povo estava desenfreado e que Arão o tinha deixado fora de controle, tendo se tornado motivo de riso para os seus inimigos.
26 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Mụ́sã tu dó pá kẹ̃jị́tị kámbĩ drị̂ gá ãzíla za, “ꞌBá pírí wókõ Úpí drị̂ gá rĩ ꞌba amụ́ kí má rụ́ ꞌdõlé!” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá Lẹ́vị̃ drị̂ atrá kí ru ĩꞌdi andre gá.
26 Então ficou em pé, à entrada do acampamento, e disse: "Quem é pelo Senhor, junte-se a mim". Todos os levitas se juntaram a ele.
27 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Mụ́sã jọ ꞌbá Lẹ́vị̃ drị̂ ꞌbanî, “Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ fẽ ãzị́táŋá, ‘Ĩmi ãlu-ãlu ꞌbã aꞌdụ́ ménéŋá ĩꞌdidrị̂ ꞌi ꞌbã su ĩꞌdi nákũrá agá ꞌbã mụ kámbĩ agâ sĩ kẹ̃jị́tị ꞌdĩ gá ꞌdâ kpere ꞌdã gá sĩ ĩmĩ ádrị́pịka kí ãzíla ĩmĩ wọ̃rị́ka kí ụꞌdị́jó jĩránĩ ĩmidrị̂ kí abe.’”
27 Declarou-lhes também: "Assim diz o Senhor, o Deus de Israel: ‘Pegue cada um sua espada, percorra o acampamento, de tenda em tenda, e mate o seu irmão, o seu amigo e o seu vizinho’ ".
28 ꞌBá Lẹ́vị̃ drị̂ are kí Mụ́sã tị rá, ãzíla ụꞌdị́ kí ꞌbá 3,000 ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ.
28 Fizeram os levitas conforme Moisés ordenou, e naquele dia morreram cerca de três mil dentre o povo.
29 Mụ́sã jọ ꞌbá Lẹ́vị̃ drị̂ ꞌbanî, “Ãndrũ úꞌbã ĩmi ndú ãtalo rú ãzị́ Úpí drị̂ ngajó ĩminí anzị ĩmidrị̂ kí ãzíla ĩmi ádrị́pịka kí ụꞌdị́jó rĩ sĩ, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ wi ĩminí sụ̃sụ́ ĩꞌdidrị́ gá rĩ rá.”
29 Disse então Moisés: "Hoje vocês se consagraram ao Senhor, pois nenhum de vocês poupou o seu filho e o seu irmão, de modo que o Senhor os abençoou neste dia".
30 Ụ̃ꞌbụ́tị ãzí rĩ sĩ Mụ́sã jọ ꞌbá ꞌbaní, “Ĩmi iza ị́jọ́ ũnzíkãnã la. Wó ma drĩ mụ tụlé ụrụgá Úpí rụ́ ꞌbé sị́ gâlé ị̃dị́; Ĩꞌdi jõnõ ãꞌị̃ ị́jọ́ ũnzí ĩmidrị̂ kí trũlé rá yã áni.”
30 No dia seguinte Moisés disse ao povo: "Vocês cometeram um grande pecado. Mas agora subirei ao Senhor, e talvez possa oferecer propiciação pelo pecado de vocês".
31 Mụ́sã gõ dó ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Úpí rụ̂lé ãzíla jọ, “ꞌBá ꞌdĩ idé kí ị́jọ́ ũnzíkãnã la. Idé kí ãdróŋá gólũdĩ sĩ la ãzíla ị̃nzị̃ kí ĩꞌdi ꞌi.
31 Assim, Moisés voltou ao Senhor e disse: "Ah, que grande pecado cometeu este povo! Fizeram para si um deus de ouro.
32 ꞌBá rĩ ítrũ mání ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí rá fô; wó ídrĩ lẽ la ku yã áni ílị ãma rụ́ bụ́kụ̃ míní sĩ ꞌbá mídrị́ gá rĩ kí rụ́ sĩjó rĩ gá rá.”
32 Mas agora, eu te rogo, perdoa-lhes o pecado; se não, risca-me do teu livro que escreveste".
33 Wó Úpí umvi Mụ́sã nî, “ꞌBá mání rụ́ lịlẹ́ bụ́kụ̃ mádrị̂ agá rá rĩ kí adru ꞌbá ị́jọ́ ũnzí izalépi má rụ́ rĩ kî.
33 Respondeu o Senhor a Moisés: "Riscarei do meu livro todo aquele que pecar contra mim.
34 Úꞌdîꞌda ímụ, íce ꞌbá ꞌdĩ kí drị̃ ãngũ mání ị́jọ́ la jọjó míní ꞌbo rĩ gá. Lẽ ínị̃ rá Mãlãyíkã mádrị̂ la ími drị̃ ce nĩ, wó sáwã ãzí la acá rá ma mụ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbaní drị̃rịma fẽlé ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbã kí idélé ꞌdĩ sĩ rá.”
34 Agora vá, guie o povo ao lugar de que lhe falei, e meu anjo irá à sua frente. Todavia, quando chegar a hora de puni-los, eu os punirei pelos pecados deles".
35 Úpí ãpẽ dó ãyánĩ tị ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ gá, ãꞌdusĩku ĩꞌbã kí fẽjó la Ãrọ́nị̃ idé kãjóŋá ãdróŋá ru gólũdĩ sĩ la rĩ sĩ.
35 E o Senhor feriu o povo com uma praga porque quiseram que Arão fizesse o bezerro.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 32, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.