Êxodo 12
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ARIB
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ Mụ́sã ꞌbaní Ãrọ́nị̃ be Mị̃sị́rị̃ gá ꞌdãá,
1 Ora, o Senhor falou a Moisés e a Arão na terra do Egito, dizendo:
2 “Ĩmbá ꞌdĩ ꞌbã adru ĩminí ĩmbá drị̃drị̃ ílí ꞌbã sĩ iꞌdójó rĩ ꞌi.
2 Este mês será para vós o princípio dos meses; este vos será o primeiro dos meses do ano.
3 Ĩlũ ꞌbá ũꞌbí Ịsịrayị́lị̃ drị́ ꞌdĩ ꞌbaní pírí ĩmbá ꞌdĩ ꞌbã ụ́ꞌdụ́ mụdrị́ sĩ ágọ́bị́ ãlu-ãlu ꞌbã aꞌdụ́ lị́cọ́ ĩꞌdidrị̂ agá ꞌdãá kãbĩlõmvá mũlũkũdũ la.
3 Falai a toda a congregação de Israel, dizendo: Ao décimo dia deste mês tomará cada um para si um cordeiro, segundo as casas dos pais, um cordeiro para cada família.
4 ꞌBá lị́cọ́ ꞌdã agá rĩ drĩ kí adru were rú sĩ icójó kãbĩlõmvá mũlũkũdũ rĩ najó pírí ku ꞌbã icí kí ru ꞌbá ĩꞌdĩ ꞌbã jĩránĩ Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ be, sĩ icójó najó la pírí rá. Lẽ ĩnị̃ rá ꞌbá mụlépi kãbĩlõmvá mũlũkũdũ lẽlé ꞌdã ꞌbã ĩzá nalépi rĩ ꞌbã na kí ĩꞌdi pírí ị́mbị́ la ꞌbã ace ku.
4 Mas se a família for pequena demais para um cordeiro, tomá-lo-á juntamente com o vizinho mais próximo de sua casa, conforme o número de almas; conforme ao comer de cada um, fareis a conta para o cordeiro.
5 Ãnãkpá ĩminí pẽlé rĩ ꞌbã adru kí kãbĩlõ ágó jõku ị̃ndrị́ ágó bị́lẹ́mị kóru calépi ílí ãlu rá la.
5 O cordeiro, ou cabrito, será sem defeito, macho de um ano, o qual tomareis das ovelhas ou das cabras,
6 Ĩmba kí tã cajó ĩmbá ꞌbã ụ́ꞌdụ́ mụdrị́ drị̃ sụ rĩ gá, ꞌbá ũꞌbí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã ụlị́ kí dó ãnãkpá ꞌdĩ kí ĩndró sĩ.
6 e o guardareis até o décimo quarto dia deste mês; e toda a assembléia da congregação de Israel o matará à tardinha:
7 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbã aꞌị́ kí ãnãkpá ụlị́lé ꞌdĩ kí ꞌbã ãrí ãzíla ꞌbã trị kí ĩꞌdi kẹ̃jị́tị ꞌbã fụ̃rẹ́mụ̃ bụ́lụ́ gá, ãzíla ụrụgá rĩ gá jó ĩꞌbã kí sĩ ãnãkpá ꞌdĩ kí ĩzá najó rĩ gá.ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ũꞌbã kí ãrí kẹ̃jị́tị ꞌbã fụ̃rẹ́mụ̃ kí agá.|alt="The people of Israel put blood on their doors." src="CO00810b.tif" size="span" loc="Half page" ref="12:7"
7 Tomarão do sangue, e pô-lo-ão em ambos os umbrais e na verga da porta, nas casas em que o comerem.
8 Ị́nị́ ꞌdã ꞌbã vúŋá sĩ ꞌbã na kí ĩzá ꞌdĩ ãcí drị̃ gá ꞌdâ ịbịbị́ ụ̃jị́ la sĩ ãzíla mũkátĩ ãkụ́kị́ kóru rĩ sĩ.
8 E naquela noite comerão a carne assada ao fogo, com pães ázimos; com ervas amargosas a comerão.
9 Ĩna ĩzá la ị̃bị rú ku jõku ĩmi aꞌdí ĩꞌdi aꞌdí aꞌdî ku, úꞌbã ĩꞌdi ũꞌbĩlé ãcí drị̃ gá táni drị̃kã, kícũ, ífí ĩmi ũꞌbĩ kí ũꞌbĩ-ũꞌbĩ.
9 Não comereis dele cru, nem cozido em água, mas sim assado ao fogo; a sua cabeça com as suas pernas e com a sua fressura.
10 Ĩmi aꞌbe ị́mbị́ la cajó ụ̃ꞌbụ́tị gá ku, ãzíla drĩ kí ru aꞌbe rá, ĩmi ivé kí rá.
10 Nada dele deixareis até pela manhã; mas o que dele ficar até pela manhã, queimá-lo-eis no fogo.
11 Ĩna ĩꞌdi mbẽlẽ-mbẽlẽ, ị̃sụ̃ ĩmi bábá ãcị̃ ní ãko pá gá trũ, túré trũ drị́ gá ꞌdĩ ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ Úpí drị́ gá rĩ ꞌi.
11 Assim pois o comereis: Os vossos lombos cingidos, os vossos sapatos nos pés, e o vosso cajado na mão; e o comereis apressadamente; esta é a páscoa do Senhor.
12 “Ị́nị́ ãlu ꞌdã sĩ ma mụ alịlé ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agâ sĩ, ma mụ anzị kãjãní ꞌbá ꞌbadrị̂ kí ụꞌdị́lé ãnãkpá ꞌbadrị̂ kí abe pírí, ma vâ mụ ị́jọ́ lịlẹ́ ãdroŋa Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí drị̃ gá pírí. Ma Úpí ru ma ꞌi.
12 Porque naquela noite passarei pela terra do Egito, e ferirei todos os primogênitos na terra do Egito, tanto dos homens como dos animais; e sobre todos os deuses do Egito executarei juízos; eu sou o Senhor.
13 Ãrí ꞌdĩ la dó adru ícétáŋá ru jó ĩminí adrujó ala gá rĩ kí iꞌdajó; ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ádrĩ dó ãrí ndre ꞌbo ma alị ĩmĩ drị̃ gâsĩ alị-alị. Jụ́wẹ̃ ꞌdĩ aló ĩmi ku mání ꞌbá Mị̃sị́rị̃ drị̂ kí aco agá.
13 Mas o sangue vos será por sinal nas casas em que estiverdes; vendo eu o sangue, passarei por cima de vós, e não haverá entre vós praga para vos destruir, quando eu ferir a terra do Egito. :
14 “Ĩmi ị̃nzị̃ ụ́ꞌdụ́ ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ rĩ ꞌi sĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã ándrá idélé ĩminí rĩ igájó anzị ĩmidrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌbaní pírí.
14 E este dia vos será por memorial, e celebrá-lo-eis por festa ao Senhor; através das vossas gerações o celebrareis por estatuto perpétuo.
15 Ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ ꞌdĩ kí agá lẽ ĩna mũkátĩ ãkụ́kị́ kóru rĩ áyụ, ụ́ꞌdụ́ drị̃drị̃ rĩ sĩ ĩmi iyá ãkụ̃kị́ kí ĩmidrị́ jó agâlé ãmvé ꞌbá ãzí ãko ãkụ́kị́ trũ rĩ nalépi ụ́ꞌdụ́ drị̃drị̃ ázị̂rị̃ ꞌdã agá rĩ sĩ rĩ lẽ údro ĩꞌdi Ịsịrayị́lị̃ kí agá rá.
15 Por sete dias comereis pães ázimos; logo ao primeiro dia tirareis o fermento das vossas casas, porque qualquer que comer pão levedado, entre o primeiro e o sétimo dia, esse será cortado de Israel.
16 Ụ́ꞌdụ́ drị̃drị̃ rĩ kí ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ rĩ be ꞌbã adru kí ĩminí ụ́ꞌdụ́ ãlá sĩ ru trajó ị̃nzị̃táŋá idéjó rĩ kî, ĩnga ãzị́ ãluŋá la kí agá ku, be la rá la ĩmi icó íná aꞌdílé ĩminí nalé rá.
16 E ao primeiro dia haverá uma santa convocação; também ao sétimo dia tereis uma santa convocação; neles não se fará trabalho algum, senão o que diz respeito ao que cada um houver de comer; somente isso poderá ser feito por vós.
17 “Ĩꞌbã ụ́ꞌdụ́ ụ̃mụ̃ Mũkátĩ Ãkụ́kị́ kóru rĩ drị́ gá rĩ ãmbógó ru ị̃nzị̃táŋá ru, ãꞌdusĩku ꞌdĩ ụ́ꞌdụ́ ándrá mání sĩ ĩmi drĩdríŋĩ cojó ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí abe rĩ ꞌi. Ĩmi dó sĩ ụ́ꞌdụ́ ꞌdĩ tã mba ãzị́táŋá ru anzị ĩmidrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌbanî.
17 Guardareis, pois, a festa dos pães ázimos, porque nesse mesmo dia tirei vossos exércitos da terra do Egito; pelo que guardareis este dia através das vossas gerações por estatuto perpétuo.
18 Ĩmbá drị̃drị̃ rĩ sĩ ĩna mũkátĩ ãkụ́kị́ kóru rĩ áyụ, iꞌdójó ĩndró ụ́ꞌdụ́ mụdrị́ drị̃ sụ rĩ drị̂ sĩ cajó kpere ụ́ꞌdụ́ kãlị́ ị̃rị̃ drị̃ ãlu rĩ drị̂ ꞌbã ĩndró sĩ.
18 No primeiro mês, aos catorze dias do mês, à tarde, comereis pães ázimos até vinte e um do mês à tarde.
19 Lẽ ísụ́ ãkụ́kị́ jó mídrị̂ agá ꞌdãá ku cajó ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ ꞌdĩpí. ꞌBá ịsụ́lé ãko ãkụ̃kị́ trũ rĩ nalépi rĩ lẽ únze ĩꞌdi ꞌbá ũꞌbí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí agá ꞌdãá rá, jõ táni ꞌbá ãmị́yọ́ŋá ru la jõku ãngũ ꞌdị́pị ru la.
19 Por sete dias não se ache fermento algum nas vossas casas; porque qualquer que comer pão levedado, esse será cortado da congregação de Israel, tanto o peregrino como o natural da terra.
20 Ĩna ãko idélé ãkụ̃kị́ sĩ la kí ku. Táni ãngũ ĩminí sĩ uꞌájó rĩ gá, lẽ ĩna mũkátĩ ãkụ́kị́ kóru rĩ áyụ.”
20 Nenhuma coisa levedada comereis; em todas as vossas habitações comereis pães ázimos.
21 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Mụ́sã umve dó ꞌbá ĩyõ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ĩꞌdi rụ́ ꞌdõlé jọ dó ĩꞌbaní, “Ĩmụ cọtị́ ĩmi ũpẽ ãnãkpá lị́cọ́ ĩmidrị̂ kí vú sĩ ĩmi ụlị́ dó kãbĩlõmvá ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ rĩ drị̂ kî.
21 Chamou, pois, Moisés todos os anciãos de Israel, e disse-lhes: Ide e tomai-vos cordeiros segundo as vossas famílias, e imolai a páscoa.
22 Ĩmi ãnũ ũdúgó bị́ kí, ĩsu kí ãrí bãkụ́lẹ̃ gá rĩ agá ĩmi ũyã ãzí rĩ kí kẹ̃jị́tị gá ụrụ gá ꞌdãá ãzí rĩ kẹ̃jị́tị ꞌbã fụ̃rẹ́mụ̃ kí gá. ꞌBá ãzí ꞌbã ãfũ jó agâlé ãmvé ku cajó kpere ụ̃ꞌbụ́tị sĩ.
22 Então tomareis um molho de hissopo, embebê-lo-eis no sangue que estiver na bacia e marcareis com ele a verga da porta e os dois umbrais; mas nenhum de vós sairá da porta da sua casa até pela manhã.
23 Úpí drĩ alị ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agâ sĩ anzị Mị̃sị́rị̃ gá rĩ kí ụꞌdị́jó, ĩꞌdi ãrí ꞌdĩ ndre kẹ̃jị́tị gá ụrụ gá ãzíla kẹ̃jị́tị ꞌbã fụ̃rẹ́mụ̃ kí agá, ĩꞌdi dó alị jó ꞌdĩ drị̃ gâsĩ mãlãyíkã ꞌbá ụꞌdị́lépi rĩ fi dó sĩ jó agâlé ꞌbá ꞌdịlé ku.
23 Porque o Senhor passará para ferir aos egípcios; e, ao ver o sangue na verga da porta e em ambos os umbrais, o Senhor passará aquela porta, e não deixará o destruidor entrar em vossas casas para vos ferir.
24 “Ĩmi ũbĩ ị́jọ́ ãzị́táŋá ru ꞌdĩ kí vú anzị ĩmidrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí abe ãzíla drị̃lẹ́ ĩmidrị́ gá rĩ kí trũ sĩ kí tã mbajó jãꞌdâ.
24 Portanto guardareis isto por estatuto para vós e para vossos filhos, para sempre.
25 Ĩdrĩ fi ãngũ Úpí ꞌbã azịlé ĩꞌdi mụ fẽlé la ĩminí rĩ agâlé ꞌbo, lẽ ĩmba jõ ị́jọ́ ụ̃mụ̃ ꞌdĩ drị̂ tã.
25 Quando, pois, tiverdes entrado na terra que o Senhor vos dará, como tem prometido, guardareis este culto.
26 Anzị ĩmidrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ drĩ kí ĩmi zị, ‘Ị́jọ́ ụ̃mụ̃ ꞌdĩ drị̂ ꞌbã ífí íngoní yã?’
26 E quando vossos filhos vos perguntarem: Que quereis dizer com este culto?
27 Ĩjọ ĩꞌbaní, ‘ꞌDĩ ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ idélé ídétáŋá ru Úpí ní sĩ ĩꞌdi ị̃nzị̃jó rĩ ꞌi, ãꞌdusĩku ĩꞌdi ꞌbã ándrá alịjó jó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ ꞌbadrị̂ kí drị̃ gâsĩ ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agâ sĩ rĩ sĩ, pa ándrá ꞌbá ãmadrị̂ kí ãzíla ụꞌdị́ ándrá ꞌbá Mị̃sị́rị̃ drị̂ kí ꞌbã anzị kãjãní rĩ kí rá.’” ꞌBá ĩyõ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ tị̃ kí dó ãja vụ̃rụ́ ị̃nzị̃ kí dó sĩ Úpí ꞌi rá.
27 Respondereis: Este é o sacrifício da páscoa do Senhor, que passou as casas dos filhos de Israel no Egito, quando feriu os egípcios, e livrou as nossas casas. Então o povo inclinou-se e adorou.
28 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ idé kí ị́jọ́ Úpí ꞌbã ãzị́táŋá fẽjó Mụ́sã ꞌbadrị́ Ãrọ́nị̃ be rĩ rá.
28 E foram os filhos de Israel, e fizeram isso; como o Senhor ordenara a Moisés e a Arão, assim fizeram.
29 Ĩꞌdi mụ calé ị́nị́ ágágá Úpí ụꞌdị́ anzị kãjãní ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá rĩ ꞌbadrị̂ kí pírí, iꞌdójó Fãráwũ ꞌbã ngọ́tị́ kãjãní rilépi úmvúke ĩꞌdidrị̂ drị̃ gá rĩ sĩ, ꞌbá ꞌbãlé mãbụ́sụ̃ gá ãngũ ịnị rĩ gá rĩ ꞌbã anzị kãjãní rĩ kí, ãzíla ãnãkpá ꞌbã mvaka kãjãní rĩ kí pírí ĩndĩ.
29 E aconteceu que à meia-noite o Senhor feriu todos os primogênitos na terra do Egito, desde o primogênito de Faraó, que se assentava em seu trono, até o primogênito do cativo que estava no cárcere, e todos os primogênitos dos animais.
30 Fãráwũ kí ꞌbá ãmbogo ĩꞌdidrị̂ kí abe ãzíla ꞌbá Mị̃sị́rị̃ drị̂ kí abe ángá kí pírí ụrụgá ị́nị́ ꞌdã sĩ, áwáŋá ãmbógó la angá dó ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agá nĩ, lị́cọ́ ãzí ãlu ꞌbá ãzí ꞌbãsĩ drãjó ala gá ku la ꞌdáyụ.
30 E Faraó levantou-se de noite, ele e todos os seus servos, e todos os egípcios; e fez-se grande clamor no Egito, porque não havia casa em que não houvesse um morto.
31 Fãráwũ umve Mụ́sã kí Ãrọ́nị̃ be ị́nị́ ꞌdã sĩ jọ ĩꞌbaní, “Ĩmi ĩdã ĩmi! Ĩmi aꞌbe ꞌbá mádrị̂ kî, ãzíla ĩꞌdụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị́ ị́mbị́ acelépi rĩ kí ĩmi abe! Ĩmụ, Úpí ĩmidrị̂ ị̃nzị̃lé ĩminí aꞌị́lé rĩ áni.
31 Então Faraó chamou Moisés e Arão de noite, e disse: Levantai-vos, saí do meio do meu povo, tanto vós como os filhos de Israel; e ide servir ao Senhor, como tendes dito.
32 Ĩꞌdụ ĩmi kãbĩlõ kí tị́ kí abe, ĩmụ ĩminí jọlé rĩ áni, má aꞌị́ ĩmi mání ásị́ ị̃gbẹ̃ aꞌbejó.”
32 Levai também convosco os vossos rebanhos e o vosso gado, como tendes dito; e ide, e abençoai-me também a mim.
33 ꞌBá Mị̃sị́rị̃ drị̂ ũŋmĩ kí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị́ ꞌdĩ kí ũkpó sĩ sĩ ãngũ ĩꞌba drị̂ aꞌbejó. Ãꞌdusĩku jọ kí, ꞌbá ꞌdĩ drĩ kí mụ ku, “Ãma mụ ũdrãlé pírí!”
33 E os egípcios apertavam ao povo, e apressando-se por lançá-los da terra; porque diziam: Estamos todos mortos.
34 Ị́jọ́ ꞌdĩ kí vúlé gá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ tra kí dó ãnáfóró ãkụ́kị́ kóru rĩ kí, ãko sĩ mũkátĩ uꞌbéjó rĩ kí abe umbé kí dó kí bõngó sĩ ãngũ ãlu gá sĩ kí gĩjó kọ́trọ́ gá.
34 Ao que o povo tomou a massa, antes que ela levedasse, e as amassadeiras atadas e em seus vestidos, sobre os ombros.
35 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ idé kí cécé Mụ́sã ꞌbã lũlé ĩꞌbaní rĩ áni, aꞌị́ kí ãko idélé sílĩvã sĩ, gólũdĩ sĩ ãzíla bõngó sụ̃lé sụ̃sụ̃ rĩ kí ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá rĩ ꞌbadrị́.
35 Fizeram, pois, os filhos de Israel conforme a palavra de Moisés, e pediram aos egípcios jóias de prata, e jóias de ouro, e vestidos.
36 Úpí fẽ ásị́ ị̃gbẹ̃ ꞌbá Mị̃sị́rị̃ gá rĩ ꞌbaní ndre kí dó sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí múké ãzíla ꞌbá Mị̃sị́rị̃ drị̂ fẽ kí dó sĩ ĩꞌbaní ãko ĩꞌbã kí aꞌị́lé rĩ kí rá; upa kí dó sĩ ꞌbá Mị̃sị́rị̃ drị̂ kí ꞌbã málĩ kí rá.
36 E o Senhor deu ao povo graça aos olhos dos egípcios, de modo que estes lhe davam o que pedia; e despojaram aos egípcios.
37 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ iꞌdó kí dó ãcị̃ angájó táwụ̃nị̃ Rãmãsẹ́sị̃ gá trũ mụjó táwụ̃nị̃ Sụ̃kọ́tị̃ gá. ꞌBá ãgọbị rú mụlépi pá sĩ rĩ kí ãni rú 600,000 ala gá ũkú kí anzị́ŋá kí abe úlã kí ku.
37 Assim viajaram os filhos de Israel de a Ramessés a Sucote, cerca de seiscentos mil homens de pé, sem contar as crianças.
38 ꞌBá ũꞌbí ãzí mụ kí ĩꞌba abe ĩndĩ, dro kí ãnãkpá ũꞌbí, ị̃ndrị́, kãbĩlõ ãzíla tị́ kí abe.
38 Também subiu com eles uma grande mistura de gente; e, em rebanhos e manadas, uma grande quantidade de gado.
39 Ãnáfóró ĩꞌbã kí ajílé Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ idé kí mũkátĩ ãkụ́kị́ kóru rĩ kî, ãꞌdusĩku ádró kí angájó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ ũkpó sĩ ãnáfóró ãkụ́kị́ kóru rĩ trũ, ịsụ́ kí dó sáwã sĩ ĩꞌbaní ãkónã aꞌdíjó ku.
39 E cozeram bolos ázimos da massa que levaram do Egito, porque ela não se tinha levedado, porquanto foram lançados do Egito; e não puderam deter-se, nem haviam preparado comida.
40 Ílí ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã kí uꞌájó Mị̃sị́rị̃ gá rĩ pírí ílí 430.
40 Ora, o tempo que os filhos de Israel moraram no Egito foi de quatrocentos e trinta anos.
41 Ílí 430 ꞌbã ukóŋá gá, kpere ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ, sụ́rụ́ Úpí drị̂ ꞌbã ꞌbá aꞌbe kí ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị́ gá rĩ rá.
41 E aconteceu que, ao fim de quatrocentos e trinta anos, naquele mesmo dia, todos os exércitos do Senhor saíram da terra do Egito.
42 Ãngũ ꞌbã adrujó ị́nị́ rĩ sĩ Úpí mba ꞌbá kí tã nĩ ĩꞌdiní ꞌbá kí anzéjó Mị̃sị́rị̃ gâlé ꞌbo rĩ sĩ, lẽ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã mba kí ị́nị́ ãlu ꞌdĩ tã Úpí ní ị̃nzị̃táŋá ru anzị ĩꞌbadrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí abe pírí ílí vú sĩ.
42 Esta é uma noite que se deve guardar ao Senhor, porque os tirou da terra do Egito; esta é a noite do Senhor, que deve ser guardada por todos os filhos de Israel através das suas gerações.
43 Úpí jọ Mụ́sã ꞌbaní Ãrọ́nị̃ be, “ꞌdĩ kí ãzị́táŋá ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ rĩ drị̂ kî: ꞌBá ãmị́yọ́ŋá ru rĩ ꞌbã na kí ku.
43 Disse mais o Senhor a Moisés e a Arão: Esta é a ordenança da páscoa; nenhum, estrangeiro comerá dela;
44 ꞌBá ĩminí ĩgbãlé ãtíꞌbó ru séndẽ sĩ rĩ kí ĩmi ĩtãrã kí rá ká ꞌbã na kí ĩndõ,
44 mas todo escravo comprado por dinheiro, depois que o houveres circuncidado, comerá dela.
45 wó ꞌbá ãmụ́ ru rĩ kí ꞌbá iyólé iyô rĩ abe ꞌbã na kí ku.
45 O forasteiro e o assalariado não comerão dela.
46 “Ĩzá idélé ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ rĩ drị́ rĩ úna ĩꞌdi jó la sĩ ĩꞌdi idéjó rĩ agá ũgũgõ, âfũ ị́mbị́ la trũ ãmvé ku, ãzíla ânu ĩfãkã ãnãkpá la ꞌdã drị̂ ku.
46 Numa só casa se comerá o cordeiro; não levareis daquela carne fora da casa nem lhe quebrareis osso algum.
47 ꞌBá ũꞌbí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí pírí ꞌbã nga kí ụ̃mụ̃ ị̃nzị̃táŋá ru ꞌdĩ idélé rá.
47 Toda a congregação de Israel a observará.
48 “ꞌBá ãmị́yọ́ŋá ru lẽlépi ụ̃mụ̃ alịjó ꞌbá drị̃ gâsĩ Úpí drị́ gá ꞌdĩ ị̃nzị̃lépi ĩndĩ rĩ lẽ ꞌbã ĩtãrã ꞌbá ãgọbị rú ĩꞌdidrị́ko gá rĩ kí pírí rá; ĩꞌdi dó sĩ adru ãngũ ꞌdị́pị rú ĩndõ. Bá ãgọbị rú ĩtãrãlé ku rĩ ꞌbã na kí ụ̃mụ̃ ꞌdĩ ku.
48 Quando, porém, algum estrangeiro peregrinar entre vós e quiser celebrar a páscoa ao Senhor, circuncidem-se todos os seus varões; então se chegará e a celebrará, e será como o natural da terra; mas nenhum incircunciso comerá dela.
49 Ãzị́táŋá ãlu ꞌdĩ ꞌbã vúŋá la ãzị́ nga ꞌbá ãngũ ꞌdị́pị rú tịlé rĩ ní, ãzíla ꞌbá ãmị́yọ́ŋá ru rĩ ní ĩndĩ.”
49 Haverá uma mesma lei para o natural e para o estrangeiro que peregrinar entre vós.
50 ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí pírí idé kí ị́jọ́ kí Úpí ꞌbã jọlé Mụ́sã kí tị gá Ãrọ́nị̃ be rĩ áni.
50 Assim, pois, fizeram todos os filhos de Israel; como o Senhor ordenara a Moisés e a Arão, assim fizeram.
51 Iꞌdójó ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ cọtị́ Úpí anzé ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí sụ́rụ́ tị vú sĩ ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agâlé rá.
51 E naquele mesmo dia o Senhor tirou os filhos de Israel da terra do Egito, segundo os seus exércitos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.