Deuteronômio 3
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NAA
1 “ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãma uja dó tị sĩ mụjó ụ́rụ́ tọ̃rọ́mẹ́ Bãsánĩ gá, ãzíla úpí Ụ́gị̃ amụ́ ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị́ ãꞌdị́ drị̂ kí abe ãma rụ́ ãꞌdị́ gá ãni la táwụ̃nị̃ Ị̃drẹ́yị̃ drị̂ gá.
1 — Depois, voltamos e fomos na direção de Basã. E Ogue, rei de Basã, saiu ao nosso encontro, ele e todo o seu povo, para lutar contra nós em Edrei.
2 Úpí jọ mánî, ‘Mí idé ĩꞌdi sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku, áfẽ Ụ́gị̃ kí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ abe sụ́rụ́ ĩꞌdidrị̂ kí trũ pírí ími drị́lẹ́ gá ꞌbo. Mí idé ị́jọ́ ꞌdĩ kí vúŋá ĩꞌdi rụ́ cécé míní idélé úpí Ãmọ́rị̃ drị́ Sị̃họ́nị̃ uꞌálépi Hẹ̃sị̃bọ́nị̃ gá rĩ ụrụꞌbá gá rĩ áni.’
2 Então o Senhor me disse: “Não tenha medo, porque eu o entreguei nas suas mãos, ele, todo o seu povo e a terra dele. Você fará com ele como fez com Seom, rei dos amorreus, que habitava em Hesbom.”
3 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ fẽ úpí Ụ́gị̃ Bãsánĩ drị̂ ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe ãma drị́lẹ́ gá ãzíla ãma ụlị́ dó kí pírí.
3 E o Senhor , nosso Deus, entregou em nossas mãos também Ogue, rei de Basã, e todo o seu povo; lutamos contra ele, até que não sobrasse ninguém.
4 Sáwã ꞌdã agá, ãꞌdụ dó táwụ̃nị̃ ĩꞌdidrị̂ kí pírí. Táwụ̃nị̃ kãlị́-ázíyá ꞌdã kí agá ãmaní ꞌdụlé ku la ꞌdáyụ, ãrụ ãngũ Ãrĩgóbũ drị̂ pírí ꞌdĩ ãngũ úpí Ụ́gị̃ Bãsánĩ drị̂ ꞌbã nalé rĩ.
4 Nesse tempo, tomamos todas as suas cidades. Não houve nenhuma cidade que não lhe tomássemos: sessenta cidades, toda a região de Argobe, o reino de Ogue, em Basã.
5 Táwụ̃nị̃ ꞌdĩ kí úce kí pírí Bõrõ mére rú sịlé ãzo la kî sĩ cí ãzíla kẹ̃jị́tị idélé báwũ sĩ kí ụ̃pị̃jó rĩ kí cí ãzíla tọ̃rọ́mẹ́ ãzí ũꞌbí andre celé Bõrõ sĩ ku la kí vâ cí.
5 Todas estas cidades eram fortificadas com altas muralhas, portões e ferrolhos. Tomamos também muitas outras cidades que não tinham muralhas.
6 Ãma ị̃lị̃kị̃ ꞌbá ala gá rĩ kí pírí, cécé ãmaní ngalé úpí Sị̃họ́nị̃ Hẹ̃sị̃bọ́nị̃ drị̂ rụ́ rĩ áni. Ãma ụꞌdị́ Ãgọbị kí, ũkú kí ãzíla anzị nírí kí abe pírí táwụ̃nị̃ ĩꞌbadrị̂ agá ꞌdãá rá.
6 Nós as destruímos totalmente, como fizemos com Seom, rei de Hesbom, destruindo por completo cada uma das cidades com os seus homens, suas mulheres e crianças.
7 Wó ãꞌdụ ãnãkpá lị́cọ́ gá rĩ kí pírí ãmaní ãzíla ãra vâ ãko táwụ̃nị̃ agá ꞌdãá rĩ kí ĩndĩ.
7 Porém todo o gado e o despojo das cidades tomamos para nós, por presa.
8 Sáwã ꞌdã sĩ ãꞌdụ ũpi ị̃rị̃ Ãmọ́rị̃ ꞌbadrị́ ãngũ Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ gá wókõ ị̃tụ̂ ꞌbã ãfũ agâlé ru rĩ gá rĩ kí angájó áꞌbụ Ãrị̃nọ́nị̃ drị̂ gá kpere ꞌBé Hẹ̃rị̃mọ́nị̃ gá.
8 — Assim, nesse tempo, tomamos a terra das mãos daqueles dois reis dos amorreus que estavam além do Jordão: desde o ribeiro de Arnom até o monte Hermom.
9 (ꞌBá Sị̃dọ́nị̃ gá rĩ kí ꞌBé Hẹ̃rị̃mọ́nị̃ umve Sị́rị̃yọ̃ ꞌi, ꞌbá Ãmọ́rị̃ gá rĩ kí ĩꞌdi umve Sẹ́nị̃ ꞌi.)
9 (Os sidônios chamam o Hermom de Siriom; porém os amorreus o chamam de Senir.)
10 Ãꞌdụ úpí Ụ́gị̃ ꞌbã ãngũ Bãsánĩ gá rĩ kí pírí, Táwụ̃nị̃ túpũ drị̃ gá rĩ kí abe, ãngũ Gị̃lẹ́dị̃ drị́ ãzíla Bãsánĩ drị̂ kí trũ, angájó ị̃tụ̂ ꞌbã ãfũ agá cajó Táwụ̃nị̃ Sãlékã gá ãzíla Ị̃drẹ́yị̃ gá.
10 Tomamos todas as cidades do planalto, todo o Gileade e todo o Basã, até Salca e Edrei, cidades do reino de Ogue, em Basã.
11 (Úpí Ụ́gị̃ Bãsánĩ drị̂ ĩꞌdi ꞌbá drãlépi ꞌbá Rẹ̃fãyị́mụ̃ drị̂ kí agá vúvúlé ru rĩ ꞌi, ídé Sãndụ́kụ̃ sĩ ĩꞌdi ị̃sị̃jó rĩ aya sĩ, ãzo la mítã sụ ãzíla mgbọ la mítã ị̃rị̃. Ála drĩ ĩꞌdi ịsụ́ Kpere ãndrũ táwụ̃nị̃ Rábã anzị Ãmọ́nị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ gá ꞌdãá cí.)
11 (Ogue, rei de Basã, era o último sobrevivente dos refains. A cama dele era feita de ferro e ainda se encontra em Rabá dos filhos de Amom. Tinha quatro metros de comprimento e um metro e oitenta de largura, pela medida comum.)
12 “Ãma dó mụ ãngũ ꞌdã ꞌdụlé sáwã ꞌdã sĩ ꞌbo, áfẽ dó ínátị Rụ́bẹ̃nị̃ drị̂ ꞌbaní Gádĩ drị̂ be ãngũ ụ́rụ́ táwụ̃nị̃ Ãrówã gá ãni la áꞌbụ Ãrị̃nọ́nị̃ gá rĩ ꞌi ãzíla ãngũ Gị̃lẹ́dị̃ drị́ túpũ rú rĩ ꞌbã nụ́sụ̃ táwụ̃nị̃ la kí abe.
12 — Tomamos posse desta terra nesse tempo. A região que vai de Aroer, que está junto ao vale de Arnom, e a metade da região montanhosa de Gileade, com as suas cidades, dei aos rubenitas e gaditas.
13 Gị̃lẹ́dị̃ ꞌbã ị́mbị́ ãzíla ãngũ úpí Ụ́gị̃ Bãsánĩ gá rĩ drị̂ abe áfẽ kí ínátị Mãnásẽ drị̂ ꞌbã nụ́sụ̃ nî. (Ãngũ Ãrĩgóbũ Bãsánĩ drị̂ pírí únị̃ ándrá ĩꞌdi ãngũ ꞌbá Rẹ̃fãyị́mụ̃ ꞌbã ãni la rú.
13 O resto de Gileade e toda a região de Basã, o reino de Ogue, dei à meia tribo de Manassés. (Toda aquela região de Argobe, todo o Basã, se chamava a terra dos refains.)
14 Jãyírĩ angájó anzị Mãnásẽ drị̂ kí agá rĩ, ꞌdụ ãngũ Ãrĩgóbũ drị́ Bãsánĩ gá rĩ pírí angájó Gẹ̃sụ̃rụ́tị̃ gá kpere Mãkátĩ gá. ꞌDa dó tọ̃rọ́mẹ́ ꞌdã kí rụ́ ĩꞌdi ꞌbã rụ́ sĩ ãzíla kpere ãndrũ ála ãngũ ꞌdã umve Hãvọ́tị̃ Jãyírĩ ꞌi.)
14 Jair, filho de Manassés, tomou toda a região de Argobe até a fronteira dos gesuritas e maacatitas, isto é, Basã, e às aldeias chamou pelo seu nome: Havote-Jair, até o dia de hoje.
15 Áfẽ ándrá ãngũ Gị̃lẹ́dị̃ drị̂ ꞌi sụ́rụ́ Mãkírĩ drị̂ ní.
15 A Maquir dei Gileade.
16 Wó anzị Rụ́bẹ̃nị̃ drị̂ ꞌbaní Gádĩ drị̂ abe áfẽ ãngũ angájó Gị̃lẹ́dị̃ gá rĩ kpere ándrá áꞌbụ Ãrị̃nọ́nị̃ gá. Lõkókõrí ĩꞌbadrị́ ándrá rĩ ị̃yị́ ꞌbã ágágá ãzíla lõkókõrí ĩꞌbadrị́ ụ́rụ́ rĩ ị̃yị́ Yãbọ́kị̃ gá, ꞌdĩ lõkókõrí ĩꞌbã ãni Ãmọ́nị̃ be rĩ.
16 Aos rubenitas e gaditas dei desde Gileade até o vale de Arnom, cujo meio serve de fronteira; e até o ribeiro de Jaboque, na fronteira dos filhos de Amom,
17 Lõkókõrí ĩꞌbadrị́ ị̃tụ́ ꞌbã ꞌde agâlé ru rĩ Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ ꞌi, ꞌdĩ Ãrábã gá, angájó Kị̃nẹ̃rẹ́tị̃ gá kpere ị̃yị́ Ãrábã drị́ (ꞌdĩ mĩrĩ umvelé Mĩrĩ Ãꞌị́ ru rĩ), kpere ꞌBé Pị́sị̃gã ꞌbã pá gá wókõ ị̃tụ́ ꞌbã ãfũ agâlé ru.
17 bem como a Arabá e o Jordão por fronteira, desde Quinerete até o mar da Arabá, o mar Salgado, pelas encostas do monte Pisga, para o leste.
18 “Áfẽ ándrá ĩminí ãzị́táŋá sáwã ꞌdã sĩ ájọ, ‘Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ fẽ ĩminí ãngũ ꞌdã ꞌdụjó ĩmĩ ãni la rú. Wó ãgọbị ĩmidrị́ ũkpó trũ rĩ ꞌbã za kí ãko ĩꞌbadrị́ ãꞌdị́ drị̂ kî trũ pírí Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ ꞌbã âlé sĩ ĩmi ádrị́pịka Ịsịrayị́lị̃ rú ãzí acelépi rĩ kí ãzã kojó sĩ ãngũ ĩꞌbadrị̂ ꞌdụjó.
18 — Nesse mesmo tempo, eu lhes ordenei, dizendo: “O Senhor , o Deus de vocês, lhes deu esta terra, para que vocês tomem posse dela. Todos os homens valentes, armados, devem passar adiante de seus irmãos, os filhos de Israel.
19 Wó ũkú ĩmidrị̂ kí anzị kí abe ãzíla ãnãkpá kí trũ (ánị̃ cé ãnãkpá ĩmidrị̂ kí ũꞌbí ru) icó kí acelé vúlé táwụ̃nị̃ mání fẽlé ĩminí rĩ kí agá ꞌdãá,
19 Tão somente as mulheres, as crianças e o gado de vocês — porque sei que vocês têm muito gado — ficarão nas cidades que já lhes dei.
20 kpere Úpí ꞌbã fẽ agá la ĩmĩ ádrị́pịka ꞌbaní ãꞌdị́ ndẽ agá cécé ĩꞌdiní fẽlé ĩminí rĩ ãni. Ĩko kí ãzã vâ sĩ ãngũ Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ ꞌbã fẽlé ĩꞌbaní Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ ꞌbã ꞌá ꞌdã sĩ rĩ ꞌdụjó, ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá ĩmi dó sĩ gõ vúlé ãngũ mání fẽlé ĩminí rĩ gá ĩndõ.’
20 Vocês deverão lutar até que o Senhor dê descanso a seus irmãos como deu a vocês, para que eles também ocupem a terra que o Senhor , o Deus de vocês, está dando a eles do outro lado do Jordão; depois, vocês poderão voltar, cada um à propriedade que lhe dei.”
21 “Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ má azị Yósũwã ní, ‘Índre ími mịfị́ sĩ ị́jọ́ pírí Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ ꞌbã ngalé ũpi ị̃rị̃ Sị̃họ́nị̃ ꞌba rụ́ Ụ́gị̃ be rĩ kí rá. Úpí la mụ ị́jọ́ ãlu ꞌdĩ ꞌbã vúŋá ngalé ãngũ sụ́rụ́ pírí ĩminí sĩ fijó ala gá rĩ kí ụrụꞌbá gá rá.
21 — Também, nesse tempo, dei ordem a Josué, dizendo: “Você viu tudo o que o Senhor , o Deus de vocês, tem feito com esses dois reis; assim o Senhor fará com todos os reinos em que você entrar.
22 Ĩmi idé kí sĩ ụ̃rị̃ sĩ kụ, Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ la ãꞌdị́ ꞌdị ĩminí nĩ.’
22 Não tenham medo deles, porque o Senhor , o Deus de vocês, é o que luta por vocês.”
23 “Sáwã ꞌdã sĩ áꞌbã mãmálá ásị́ pírí sĩ Úpí rụ́, má aꞌị́ ĩꞌdi,
23 — Também eu, nesse tempo, implorei ao Senhor , dizendo:
24 ‘Úpí Ãdróŋá Ũkpó ꞌDị́pị, mí iꞌdó dó ãmbõgõ ãzíla drị́ mídrị́ ũkpó trũ rĩ iꞌdalé ãtíꞌbó mídrị̂ ní ꞌbo, ãꞌdusĩku ãdróŋá ãzí ꞌbụ̃ gá jõku ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ icólépi ãzị́ míní ngalé ꞌdĩ kí ngalépi la ꞌdáyụ.
24 “Ó Senhor Deus, já começaste a mostrar ao teu servo a tua grandeza e a tua mão poderosa! Pois que deus há, nos céus ou na terra, que possa fazer as obras e os feitos poderosos que tu realizas?
25 Ífẽ áza mání Yõrĩdánĩ ꞌbã ꞌá ꞌdã sĩ, ma dó sĩ mání ãngũ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ ꞌdã kí ndre ãzíla ãngũ ãlá ꞌbé ꞌa rú Lébãnõnĩ drị̂ kí abe.’
25 Peço-te que me deixes passar, para que eu veja esta boa terra que está do outro lado do Jordão, esta boa região montanhosa e o Líbano.”
26 “Wó ꞌbá ꞌdĩ ĩmi ị́jọ́ sĩ, Úpí uꞌá ándrá mání ũmbã sĩ, icó ándrá dó sĩ áma ị́jọ́ arelé ku. Kẹ̃jị́ la gá jọ ándrá mánî, ‘ꞌDĩ ca rá! Álẽ mí agá mání ị́jọ́ ꞌdĩ ị̃dị́ ku!
26 Porém o Senhor estava indignado contra mim, por causa de vocês, e não me ouviu. Pelo contrário, ele me disse: “Basta! Não me fale mais nisso.
27 Ítụ ụrụgá ꞌBé Pị́sị̃gã drị̃ gâlé, índre ãngũ ụ́rụ́ ãzíla ándrá, ĩtụ́ ꞌbã ãfũ agá ãzíla ị̃tụ́ ꞌbã ꞌde agá, mí undré ãko pírí kí múké-múké wó mí icó zalé Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ ꞌbã ꞌá ꞌdã sĩ ku.
27 Suba ao alto do monte Pisga e levante os olhos para o oeste, para o norte, para o sul e para o leste e contemple com os seus próprios olhos, porque você não passará este Jordão.
28 Wó ífẽ ímbátáŋá Yósũwã nî, mí imbá ĩꞌdi asị́ ãzíla ífẽ ĩꞌdiní ũkpõ ãꞌdusĩku ĩꞌdi mụ ꞌbá kí drị̃ ꞌdelé sĩ zajó ãngũ míní ndrelé ꞌdã agá sĩ rijó nĩ.’
28 Dê ordens a Josué, anime-o e fortaleça-o; porque ele irá à frente deste povo e o fará possuir a terra que você apenas verá.”
29 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãma ace dó áꞌbụ ꞌa Bẹ̃tị̃pẹ̃yọ́rị̃ gá.”
29 — Assim, ficamos no vale diante de Bete-Peor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.