Deuteronômio 29
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs ACF
1 ꞌDĩ kí ãzị́táŋá Úpí ꞌbã fẽlé Mụ́sã ní sĩ tị icíma idéjó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe ãngũ Mụ̃wábụ̃ drị̂ gá rĩ kî; tị icíma ꞌdĩ ĩꞌdi Úpí ꞌbã ándrá idélé ĩꞌba abe ꞌBé Hõrébũ gá rĩ ꞌi.
1 Estas são as palavras da aliança que o SENHOR ordenou a Moisés que fizesse com os filhos de Israel, na terra de Moabe, além da aliança que fizera com eles em Horebe.
2 Mụ́sã umve ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí pírí ãngũ ãlu gá ãzíla jọ ĩꞌbaní, “Ĩndre ĩmi mịfị́ sĩ ị́jọ́ Úpí ꞌbã idélé úpí Mị̃sị́rị̃ drị̂ rụ́ ãmbogo ĩꞌdidrị̂ kí abe ãzíla sụ́rụ́ ĩꞌdidrị̂ ụrụꞌbá gá rĩ kí rá.
2 E chamou Moisés a todo o Israel, e disse-lhes: Tendes visto tudo quanto o Senhor fez perante vossos olhos, na terra do Egito, a Faraó, e a todos os seus servos, e a toda a sua terra;
3 Ĩndre vâ ĩmi mịfị́ sĩ ụ̃ꞌbị̃táŋá ũkpó ru, tálí ãzíla ị́jọ́ ụ̃sụ̃táŋá ru Úpí ꞌbã idélé rĩ kí rá.
3 As grandes provas que os teus olhos têm visto, aqueles sinais e grandes maravilhas;
4 Wó Úpí nzị̃ ĩmi mịfị́ sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí ndrejó jõku úŋmĩ sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí vãjó ãzíla bị́lẹ́ sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ kí arejó ku.
4 Porém não vos tem dado o Senhor um coração para entender, nem olhos para ver, nem ouvidos para ouvir, até ao dia de hoje.
5 Ílí kãlị́ sụ ꞌdĩ kí agá Úpí ri ĩmi drị̃ uꞌdelé ãngũ kõtórõ rú rĩ agâ sĩ, ꞌdãá bõngó ĩmidrị̂ kí jõku ãko ĩminí sụ̃lé ĩmi pá gá rĩ kí abe de kí ku.
5 E quarenta anos vos fiz andar pelo deserto; não se envelheceram sobre vós as vossas vestes, e nem se envelheceu o vosso sapato no vosso pé.
6 Ĩna ándrá mũkátĩ ku, ĩmvụ ándrá wáyĩnĩ jõku ãko ũká mvụlé mvụ-mvụ̃ ꞌdĩ kí ku. Wó Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ fẽ ĩminí ãko ꞌdĩ kí sĩ ĩmi imbájó ꞌi Ãdróŋá ĩmidrị̂ ꞌi.
6 Pão não comestes, e vinho e bebida forte não bebestes; para que soubésseis que eu sou o Senhor vosso Deus.
7 “ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãma dó mụ acálé ãngũ ꞌdĩ gá ꞌbo, úpí Sị̃họ́nị̃ Hẹ̃sị̃bọ́nị̃ drị̂ kí úpí Ụ́gị̃ Bãsánĩ drị̂ be ãfũ kí amụ́lé ãꞌdị́ gá ãma rụ́, wó ãndẽ kí rá.
7 Vindo vós, pois, a este lugar, Siom, rei de Hesbom, e Ogue, rei de Basã, nos saíram ao encontro, à peleja, e nós os ferimos;
8 Ãpa ãngũ ĩꞌbadrị̂ rá ãzíla ãfẽ ĩꞌdi ínátị Rụ́bẹ̃nị̃ drị́, Gádĩ drị́ ãzíla ínátị Mãnásẽ drị̂ ꞌbã nụ́sụ̃ ꞌbaní ãwítã rú.
8 E tomamos a sua terra e a demos por herança aos rubenitas, e aos gaditas, e à meia tribo dos manassitas.
9 “Ĩmi ụ̃ꞌbị̃ ásị́ pírí sĩ ị́jọ́ tị icíma ꞌdĩ drị̂ kí vú ũbĩjó, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ĩmi dó sĩ adru drị̃lẹ́ba rú ị́jọ́ pírí ĩminí idélé rĩ kí agá.
9 Guardai, pois, as palavras desta aliança, e cumpri-as, para que prospereis em tudo quanto fizerdes.
10 Ãndrũ ĩmi utu pá pírí Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ drị̃lẹ́ gá ꞌbá ĩmidrị́ ínátị gá drị̃lẹ́ ru, ꞌbá úpí ru, ꞌbá ĩyõ, ꞌbá ãmbogo rú ãzíla ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe,
10 Vós todos estais hoje perante o Senhor vosso Deus; os capitães de vossas tribos, vossos anciãos, e os vossos oficiais, todos os homens de Israel;
11 anzị ĩmidrị̂ kí, ũkú ĩmidrị̂ kí ãzíla ãmị́yọ́ŋá ĩminí ijijá galépi rĩ kí, ĩminí ị̃yị́ kolépi uꞌálépi ĩmidrị́ lị́cọ́ gá rĩ kí abe.
11 Os vossos meninos, as vossas mulheres, e o estrangeiro que está no meio do vosso arraial; desde o rachador da vossa lenha até ao tirador da vossa água;
12 Ítu pá ꞌdâ la sĩ fijó tị icíma agá Úpí Ãdróŋá mídrị̂ be, tị icíma ꞌdĩ ĩꞌdi tị icíma Úpí Ãdróŋá mídrị̂ ꞌbã mụlé icílé mí be ụ́ꞌdụ́ ãndrũ ꞌdĩ sĩ rĩ ãzíla ála umbé la ũyõ naŋá sĩ.
12 Para entrardes na aliança do Senhor teu Deus, e no seu juramento que o Senhor teu Deus hoje faz convosco;
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Úpí la dó sĩ ĩmi lã ĩꞌdi ꞌbã ꞌbá ru ãzíla ĩꞌdi dó sĩ adru Ãdróŋá ĩmidrị̂ rú cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá azịlé ãzíla ũyõ la najó ĩmĩ áyị́pịka Ịbụrahị́mụ̃, Ĩsákã ãzíla Yãkóꞌbõ ꞌbaní rĩ áni.
13 Para que hoje te confirme por seu povo, e ele te seja por Deus, como te tem dito, e como jurou a teus pais, Abraão, Isaque e Jacó.
14 Ma tị icíma ꞌdĩ idé, ũyõ la naŋá be, adru lú ĩmi abe áꞌdụ̂sĩ la ku.
14 E não somente convosco faço esta aliança e este juramento;
15 Ma ĩꞌdi idé ꞌbá pírí pá utulépi áma drị̃lẹ́ gá, Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ drị̃lẹ́ gá ãndrũ ãzíla vâ anzị ĩmidrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ ꞌbaní ĩndĩ.
15 Mas com aquele que hoje está aqui em pé conosco perante o Senhor nosso Deus, e com aquele que hoje não está aqui conosco.
16 “Ĩmĩ ãmgbã rĩ nị̃ kí ãma uꞌá ándrá Mị̃sị́rị̃ gâlé íngoní yã rĩ drị̃ gá ị́jọ́ rá ãzíla ãma alị kí sụ́rụ́ ãzí ꞌdĩ kí agâ sĩ íngoní ru yã rĩ gá rá.
16 Porque vós sabeis como habitamos na terra do Egito, e como passamos pelo meio das nações pelas quais passastes;
17 Ĩndre ãdroŋa ĩꞌbadrị́ ĩꞌbã kí idélé ũnzíkãnã báwũ sĩ, írã sĩ, sílĩvã sĩ ãzíla gólũdĩ sĩ icólépi ru alólépi ku ꞌdĩ kí rá.
17 E vistes as suas abominações, e os seus ídolos, o pau e a pedra, a prata e o ouro que havia entre eles,
18 Lẽ ĩndre múké-múké ágọ́bị́, ũkú, ꞌbá lị́cọ́ agá jõku sụ́rụ́ ãndrũ pá tulépi ꞌdâ Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ drị̃lẹ́ gá ru ujalépi ãdroŋa sụ́rụ́ ãzí ndú ꞌdĩ ꞌbadrị̂ kí ị̃nzị̃lépi ãzíla ãzị́ ngalépi ĩꞌbaní rĩ la ũmbã Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ drị̂ umve ĩꞌdi ụrụꞌbá gá. Ị́jọ́ ꞌdĩ la adru cécé ife ízókí ụ̃jị́ ãdrákĩ rú rĩ áni.
18 Para que entre vós não haja homem, nem mulher, nem família, nem tribo, cujo coração hoje se desvie do Senhor nosso Deus, para que vá servir aos deuses destas nações; para que entre vós não haja raiz que dê veneno e fel;
19 “Lẽ ĩndre múké-múké ꞌbá ãzí ꞌdâ ãndrũ ị́jọ́ ũyõ ꞌdĩ drị̂ arelépi rá wó sụ̃sụ́ wilépi ĩꞌdiní cénĩ-cénĩ rú sĩ ũrãjó la, ‘Ị́jọ́ kí mụ adrulé múké ĩꞌdiní rĩ drĩ táni mụ drị̃ ũnzĩ sĩ gẹ̃rị̃ ĩꞌdidrị̂ gá.’ Ị́jọ́ ꞌdĩ la ꞌbá múké rĩ kí ị̃lị̃kị̃ pírí ꞌbá ũnzí rĩ abe trũ-trũ.
19 E aconteça que, alguém ouvindo as palavras desta maldição, se abençoe no seu coração, dizendo: Terei paz, ainda que ande conforme o parecer do meu coração; para acrescentar à sede a bebedeira.
20 Úpí icó ꞌbá ꞌdĩ ꞌbã áni rĩ trũlé ku. Be la rá la, ĩꞌdi ꞌbã ũmbã velépi ãcí áni rĩ la ꞌde ꞌbá ũnzĩkãnã ngalépi rĩ drị̃ gá ãzíla áwãtáŋá pírí sĩlé bụ́kụ̃ ꞌdĩ agá ꞌdâ rĩ kí ꞌde ĩꞌdi drị̃ gá ãzíla Úpí la dó sĩ ĩꞌdi ị̃lị̃kị̃ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ rá.
20 O Senhor não lhe quererá perdoar; mas fumegará a ira do Senhor e o seu zelo contra esse homem, e toda a maldição escrita neste livro pousará sobre ele; e o Senhor apagará o seu nome de debaixo do céu.
21 Úpí la ĩꞌdi ãpẽ áꞌdụ̂sĩ sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí agá ꞌdãá sĩ ũcõgõ ịsụ́jó, ị́jọ́ jọlé ãzíla sĩlé tị icíma drị́ bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị́ ãzị́táŋá drị̂ agá rĩ áni.
21 E o Senhor o separará para mal, de todas as tribos de Israel, conforme a todas as maldições da aliança escrita no livro desta lei.
22 “Ílí drị̃lẹ́ gá amụ́lépi rĩ kí agá anzị ĩmidrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí ãzíla ꞌbá ãmị́yọ́ŋá ru amụ́lépi ãngũ rá-rá ru ꞌdã kí agá rĩ kí amụ́ ũcõgõ ãzíla ãyánĩ Úpí ꞌbã ajílé ãngũ ĩmidrị̂ drị̃ gá ꞌdĩ kí ndrelé.
22 Então dirá à geração vindoura, os vossos filhos, que se levantarem depois de vós, e o estrangeiro que virá de terras remotas, vendo as pragas desta terra, e as suas doenças, com que o Senhor a terá afligido;
23 Ụ̃nọ́kụ́ ala gá rĩ la adru ãngũ ru izalépi rá velépi bãrụ́tị̃ sĩ ãzíla ãꞌị́ sĩ rĩ áni, ãngũ sĩ icójó ãkónã sajó ku, ãko ãzí ꞌbã sĩ icójó angájó ala gá ku, ife ãzíla ásé ꞌbã kí sĩ icójó angájó ala gá ku cécé Sõdómũ ꞌbadrị́ Gõmórã be, Ãdímã, ãzíla Zẹ̃bụ̃yị́mụ̃ gá ándrá Úpí ꞌbã ivélé ãcí sĩ ũmbã ꞌbã ĩꞌdi najó rĩ sĩ rĩ áni.
23 E toda a sua terra abrasada com enxofre, e sal, de sorte que não será semeada, e nada produzirá, nem nela crescerá erva alguma; assim como foi a destruição de Sodoma e de Gomorra, de Admá e de Zeboim, que o Senhor destruiu na sua ira e no seu furor.
24 Sụ́rụ́ pírí ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ rĩ kí zị la, ‘Úpí idé dó ị́jọ́ ꞌdĩ ãngũ ꞌdĩ rụ́ íni ãꞌdu ị́jọ́ sĩ yã fô? Ásị́sị́ŋá ũmbã ꞌbã Ãdróŋá najó ambamba rĩ dó ãꞌdu?’
24 E todas as nações dirão: Por que fez o Senhor assim com esta terra? Qual foi a causa do furor desta tão grande ira?
25 Umvitáŋá lã la adru, ‘Ị́jọ́ ꞌdĩ idé ru íni la ꞌbá ꞌdĩ gã kí tị icíma ándrá Úpí Ãdróŋá ꞌbã icílé ĩꞌbã átẹ́pịka abe sáwã ĩꞌdi ꞌbã kí anzéjó ãmvé Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ rĩ úmgbé.
25 Então se dirá: Porquanto deixaram a aliança do Senhor Deus de seus pais, que com eles tinha feito, quando os tirou do Egito;
26 Ri kí ãdroŋa ndú la kí ị̃nzị̃lé ãzíla ãzị́ ngajó ĩꞌbaní áyụ, ãvụ̃ kí kí drị̃lẹ́ gá, ꞌdĩ kí ãdroŋa ãzí ndú ĩꞌbã kí jõ drĩ ị̃nzị̃lé ku la kî ãzíla ãdroŋa Úpí ꞌbã fẽlé ĩꞌbaní nĩ ku la kî.
26 E foram, e serviram a outros deuses, e se inclinaram diante deles; deuses que eles não conheceram, e nenhum dos quais lhes tinha sido dado.
27 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ũmbã na Úpí ꞌi ꞌbá ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní rá ãzíla ají dó ãngũ ĩꞌbadrị̂ drị̃ gá áwãtáŋá pírí sĩlé bụ́kụ̃ ꞌdĩ agá rĩ kî.
27 Por isso a ira do Senhor se acendeu contra esta terra, para trazer sobre ela toda a maldição que está escrita neste livro.
28 Úpí ꞌa ve dó ĩꞌbaní ãcí ru ãzíla ꞌa la dra ĩꞌbaní ũmbájírílí ru ãzíla unze dó sĩ kí ízókí ãngũ ĩꞌbadrị̂ kí agá ꞌdãá rĩ sĩ rá, dro dó sĩ kí ãmị́yọ́ŋá ꞌbã ãngũ gá ꞌdĩ ãngũ ĩꞌbã kí sĩ úꞌda uꞌájó ala gá kpere ãndrũ rĩ gá.’
28 E o Senhor os arrancou da sua terra com ira, e com indignação, e com grande furor, e os lançou em outra terra como neste dia se vê.
29 “Ị́jọ́ ru zị̃lépi cí ꞌdĩ kí Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ãni, wó ị́jọ́ ru iꞌdalépi rá ꞌdĩ kí ãmaní anzị ãmadrị̂ kí abe jãꞌdâ, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãma dó sĩ ãzị́táŋá ꞌdĩ kí vú ũbĩ.
29 As coisas encobertas pertencem ao Senhor nosso Deus, porém as reveladas nos pertencem a nós e a nossos filhos para sempre, para que cumpramos todas as palavras desta lei.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 29, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.