Deuteronômio 1
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVI
1 ꞌDĩ kí ị́jọ́ Mụ́sã ꞌbã jọlé ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní ãngũ kõtórõ rú Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ drị̂ ꞌbã wókõ ị̃tụ́ ꞌbã ãfũ agâlé ru rĩ gá rĩ kî, ꞌdĩ ãngũ Ãrábã ꞌi ru ndrelépi Sụ́fụ̃ be Pãránĩ kí drĩdríŋĩ gá Tọ́fẹ̃lị̃ be Lãbánĩ, Hãzẹ̃rọ́tị̃ ãzíla Dĩzãhábũ gá rĩ ꞌi.
1 Estas são as palavras ditas por Moisés a todo o Israel no deserto, a leste do Jordão, na Arabá, defronte de Sufe, entre Parã e Tofel, Labã, Hazerote e Di-Zaabe.
2 (Ãcị̃ ꞌdĩ ꞌdụ ụ́ꞌdụ́ mụdrị́ drị̃ ãlu ꞌdĩ iꞌdójó Hõrébũ gá sĩ cajó Kãdẹ́sị̃ Bãrĩnéyã gá ꞌdĩ gẹ̃rị̃ mụlépi ꞌBé Sẽyírĩ gâsĩ rĩ ꞌi.)
2 Em onze dias se vai de Horebe a Cades-Barnéia pelo caminho dos montes de Seir.
3 Ílí kãlị́ sụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ bã kí ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ aꞌbejó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá ĩmbá mụdrị́ drị̃ ãlu ꞌbã ĩmbá ụ́ꞌdụ́ ãlu rĩ sĩ, Mụ́sã ũlũ ị́jọ́ Úpí ꞌbã ãzị́táŋá la kí fẽjó ĩꞌdiní ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ị́jọ́ sĩ rĩ kí pírí rá.
3 No quadragésimo ano, no primeiro dia do décimo primeiro mês, Moisés proclamou aos israelitas todas as ordens do Senhor acerca deles.
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ idé kí ru Mụ́sã ꞌbã úpí Sị̃họ́nị̃ sụ́rụ́ Ãmọ́rị̃ drị́ ũpĩ nalépi Hẹ̃sị̃bọ́nị̃ gá rĩ ndẽjó ꞌbo ãzíla ĩꞌdi ꞌbã úpí Ụ́gị̃ Bãsánĩ drị́ ũpĩ nalépi táwụ̃nị̃ Ãsị̃tãrọ́tị̃ ꞌbadrị́ Ị̃drẹ́yị̃ be rĩ kí ndẽjó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá.
4 Isso foi depois que ele derrotou Seom, rei dos amorreus, que habitava em Hesbom, e em Edrei derrotou Ogue, rei de Basã, que habitava em Asterote.
5 Yõrĩdánĩ ꞌbã wókõ ị̃tụ́ ꞌbã ãfũ agâlé ru ꞌdĩ sụ́rụ́ Mụ̃wábụ̃ drị̂ agá, Mụ́sã iꞌdó ándrá dó ị́jọ́ jọlé ãzị́táŋá ꞌdĩ kí drị̃ gá.
5 A leste do Jordão, na terra de Moabe, Moisés tomou sobre si a responsabilidade de expor esta lei:
6 “Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ jọ ãmaní ꞌBé Hõrébũ gá ꞌdãá, ‘Ĩmi uꞌá dó ꞌbé ꞌdĩ gá ꞌdâ sáwã ãzo rú ꞌbo.
6 O Senhor, o nosso Deus, disse-nos em Horebe: "Vocês já ficaram bastante tempo nesta montanha.
7 Ĩmi aꞌbe kámbĩ ꞌdĩ ꞌi ãzíla ĩko drị̃ mụlé ãngũ ꞌbé ꞌa rú Ãmọ́rị̃ ꞌbadrị̂ agâlé, ĩmụ ꞌbá pírí jĩránĩ rú Ãrábã gá rĩ ꞌba rụ́ ꞌbé agâlé, ꞌbé ꞌbã pá ị̃tụ́ ꞌbã ꞌde agâlé ru rĩ gá, ꞌdĩ Nẹ̃gẹ́vụ̃ gá ị̃yị́ tị gá ãngũ ꞌbá Kãnánĩ gá rĩ ꞌbadrị̂ gá ãzíla Lébãnõnĩ gá cajó kpere ị̃yị́ ãmbógó Ũfũrátĩ drị̂ gá.
7 Levantem acampamento e avancem para a serra dos amorreus; vão a todos os povos vizinhos na Arabá, nas montanhas, na Sefelá, no Neguebe e ao longo do litoral, à terra dos cananeus e ao Líbano, até o grande rio, o Eufrates.
8 Ĩndre, áfẽ ãngũ ꞌdĩ pírí ĩminî. Ĩfi ala gâlé, ĩꞌdụ ãngũ Úpí ꞌbã ũyõ la najó ꞌi fẽ la ãmã áyị́pịka Ịbụrahị́mụ̃, Ĩsákã ãzíla Yãkóꞌbõ ꞌbaní anzị ĩꞌbadrị́ drị̃lẹ́ gâlé rĩ abe rĩ gá.’”
8 "Ponho esta terra diante de vocês. Entrem e tomem posse da terra que o Senhor prometeu sob juramento dar aos seus antepassados, Abraão, Isaque e Jacó, e aos seus descendentes".
9 Mụ́sã jọ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní, “Sáwã ãmaní ándrá drĩ adrujó ꞌbé Sĩnáyĩ gá rĩ sĩ, ájọ ándrá ĩminí, ‘Ãzị́ adrujó drị̃lẹ́ ru sĩ ꞌbá kí drị̃ cejó rĩ mání ambamba. Má icó ĩꞌdi ngalé áꞌdụ̂sĩ ku.
9 Naquela ocasião eu lhes disse: "Não posso levá-los sozinho.
10 Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ fẽ ĩtị dó wẽwẽ rú cécé lẽlẽgó ꞌbụ̃ gá rĩ kî áni.
10 O Senhor, o seu Deus, os fez multiplicar de tal modo que hoje vocês são tão numerosos quanto as estrelas do céu.
11 Lẽ Úpí Ãdróŋá ãmã áyị́pịka ꞌbadrị̂ ꞌbã fẽ ĩminí tịjó pâlé álĩfũ ãlu sĩ ãzíla ꞌbã wi ĩminí sụ̃sụ́ ĩꞌdi ꞌbã ándrá azịlé rĩ áni.
11 Que o Senhor, o Deus dos seus antepassados, os multiplique mil vezes mais e os abençoe, conforme lhes prometeu!
12 Wó má icó ị́jọ́ ĩmi rụlépi, ị́jọ́ ĩmi nũlépi ãzíla ĩmi ịsụ́lépi rĩ kí ãzã kolé ma ꞌi áꞌdụ̂sĩ íngoní-íngoní ru?
12 Mas como poderei levar sozinho os seus problemas, as suas cargas e as suas disputas?
13 Ĩmi ũpẽ ãgọbị kí agá ꞌbá ũndũwã rú ị́jọ́ vãlépi rá ãzíla rulé rũrũ la kí ínátị ãlu-ãlu agá ãzíla ma dó sĩ kí ꞌbã adrulé ĩmi drị̃lẹ́ gá.’
13 Escolham homens sábios, criteriosos e experientes de cada uma de suas tribos, e eu os colocarei como chefes de vocês".
14 “ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ĩmi umvi ándrá ma, ‘Ị́jọ́ míní jọlé ãmaní ꞌdĩ ĩꞌdi ị́jọ́ múké la.’
14 Vocês me disseram que essa era uma boa proposta.
15 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, áꞌdụ dó ꞌbá ũndũwã rú ĩminí ũpẽlé ínátị kí agâlé ꞌbá drị̃lẹ́ ru rulé rũrũ ꞌdĩ kí, áꞌbã dó sĩ kí ĩminí drị̃lẹ́ ru. Áꞌbã ãzí rĩ kí drị̃lẹ́ ru ꞌbá álĩfũ kí drị̃lẹ́ gá, ãzí rĩ kí ꞌbá túrú ãlu kí drị̃lẹ́ gá, ãzí rĩ kí ꞌbá kãlị́ tõwú kí drị̃lẹ́ gá, ꞌbá mụdrị́ kí drị̃lẹ́ gá. Áꞌbã ãzí rĩ kí ãmbogo rú ínátị kí drị̃lẹ́ gá.
15 Então convoquei os chefes das tribos, homens sábios e experientes, e os designei como chefes de mil, de cem, de cinqüenta e de dez, além de oficiais para cada tribo.
16 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ áꞌbã ĩmi kí drị̃lẹ́ gá ꞌbá ị́jọ́ amálépi rĩ kî rú ãzíla ájọ, ‘Ĩmi itú ị́jọ́ ĩmĩ ádrị́pịka ãzíla ámvọ́pịka kí drĩdríŋĩ gá rĩ kí ãzíla ĩlị ị́jọ́ la kí ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ, drĩ táni adru ị́jọ́ la rụ mî ádrị́pị Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ꞌi jõku ꞌbá ãzí ndú ãmị́yọ́ŋá ru la.
16 Naquela ocasião ordenei aos juízes de vocês: "Atendam as questões de seus irmãos e julguem com justiça, não só as questões entre os seus compatriotas como também entre um israelita e um estrangeiro.
17 Ílị ị́jọ́ mũlũmbẽ sĩ ku, íꞌdụ ꞌbá pírí kí trũ-trũ uyaŋá kóru. Mí idé ꞌbá ãzí sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku, ãꞌdusĩku ꞌbá ị́jọ́ lịlẹ́pi rĩ ĩꞌdi Ãdróŋá ꞌi. Ị́jọ́ ũkpó ĩmi ndẽlépi rá rĩ kí ĩmi ajị́ kí áma drị̃lẹ́ gá, ma mụ kí ukólé ma ꞌi.’
17 Não sejam parciais no julgamento! Atendam tanto o pequeno como o grande. Não se deixem intimidar por ninguém, pois o veredicto pertence a Deus. Tragam-me os casos mais difíceis e eu os ouvirei.
18 Sáwã ꞌdã sĩ álũ ándrá ĩminí ị́jọ́ pírí ĩminí mụlé idélé rĩ kí rá.
18 Naquela ocasião eu lhes ordenei tudo o que deveriam fazer".
19 “Ị́jọ́ ꞌdã kí ũngúkú gá, Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ fẽ ãmaní ãzị́táŋá, ãko dó sĩ drị̃ Hõrébũ gá ꞌdãá rĩ sĩ mụlé ãngũ ꞌbé ꞌa rú sụ́rụ́ ꞌbá Ãmọ́rị̃ ꞌbadrị̂ agâ sĩ ꞌdĩ ãngũ ꞌbâ kóru ãzíla ãngũ sĩ icójó idéjó ụ̃rị̃ sĩ kõtórõ rú ĩminí ndrelé ĩmi mịfị́ sĩ cé rĩ áni, ãzíla ꞌdãá rĩ sĩ ãca dó Kãdẹ́sị̃ Bãrĩnéyã gá.
19 Depois, conforme o Senhor, o nosso Deus, nos tinha ordenado, partimos de Horebe e fomos para a serra dos amorreus, passando por todo aquele imenso e terrível deserto que vocês viram, e assim chegamos a Cades-Barnéia.
20 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ájọ ĩminí, ‘Ĩmi acá dó ãngũ ꞌbé ru sụ́rụ́ ꞌbá Ãmọ́rị̃ rú rĩ ꞌbadrị́ Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ꞌbã mụlé fẽlé ãmaní rĩ gá ꞌbo.
20 Então eu lhes disse: "Vocês chegaram à serra dos amorreus, a qual o Senhor, o nosso Deus, nos dá.
21 Índre, Úpí Ãdróŋá mídrị̂ fẽ míní ãngũ ꞌdĩ ꞌbo. Ímụ ãzíla íꞌdụ ĩꞌdi mî ãni la rú, cécé Úpí Ãdróŋá mî áyị́pịka ꞌbadrị̂ ꞌbã jọlé rĩ áni. Mí idé ụ̃rị̃ sĩ ku jõku mí ịsụ́ ũkpõ ãkõ ku.’
21 Vejam, o Senhor, o seu Deus, põe diante de vocês esta terra. Entrem na terra e tomem posse dela, conforme o Senhor, o Deus dos seus antepassados, lhes disse. Não tenham medo nem se desanimem".
22 “Wó ĩmi amụ́ má rụ́ ꞌdõlé ãzíla ĩjọ mání, ‘Lẽ ãpẽ kí ꞌbá ũní-ũníŋá gá la kí tị drị̃lẹ́ gâlé ị́jọ́ ãngũ ꞌdã gá rĩ kí ị̃ndụ́ ndrụ̃lé sĩ ãmaní ị́jọ́ la ajíjó vúlé ãma rụ́ ꞌdõlé gẹ̃rị̃ ãmaní mụlé ꞌdụlé rĩ ãzíla táwụ̃nị̃ ãmaní sĩ mụjó ala gá rĩ kí abe.’
22 Vocês todos vieram dizer-me: "Mandemos alguns homens à nossa frente em missão de reconhecimento da região, para que nos indiquem por qual caminho subiremos e a quais cidades iremos".
23 “Ígátáŋá ꞌdĩ iꞌdá mání rĩ gá múké, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, má ũpẽ dó sĩ ĩmi agá ꞌbá kí mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃, ꞌbá ãlu-ãlu angájó ínátị ĩꞌdidrị̂ agá.
23 A sugestão pareceu-me boa; por isso escolhi doze de vocês, um homem de cada tribo.
24 Aꞌbe kí dó ãngũ ꞌdã rá ãzíla mụ kí dó ãngũ ꞌbé ru rĩ agâlé, ca kí dó áꞌbụ Ị̃sị̃kọ́lị̃ rĩ gá ãzíla acị́ kí dó ꞌa la ꞌi.
24 Eles subiram a região montanhosa, chegaram ao vale de Escol e o exploraram.
25 Ají kí ife ífí nalé nãnã ãngũ ꞌdã agá rĩ kí kí drị́ gá ĩndĩ, ají kí kí ãma rụ́ ꞌdõlé ĩꞌbã kí ụ́ꞌdụ́kọ́ ãngũ ꞌdã gâlé rĩ kí ajíjó ãmaní rĩ sĩ, ‘Ãngũ Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ꞌbã fẽlé ꞌdã ĩꞌdi ãngũ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ ãlá la.’
25 Trouxeram alguns frutos da região, com o seguinte relato: "Essa terra que o Senhor, o nosso Deus, nos dá é boa".
26 “Wó ĩlẽ ándrá mụlé ku ĩminí ãzị́táŋá Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ drị̂ kí gãjó úmgbé rĩ sĩ.
26 Vocês, contudo, não quiseram ir, e se rebelaram contra a ordem do Senhor, o seu Deus.
27 Ĩmi unu ándrá hémã ĩmidrị̂ kí agâlé ãzíla ĩjọ, ‘Úpí lẽ ãma ku; ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ anzé dó sĩ ãma angájó Mị̃sị́rị̃ gâlé ãma fẽjó ꞌbá Ãmọ́rị̃ drị̂ kí drị́ alé agá sĩ ãma uꞌdị́jó.
27 Queixaram-se em suas tendas, dizendo: "O Senhor nos odeia; por isso nos trouxe do Egito para nos entregar nas mãos dos amorreus e destruir-nos.
28 Ãma dó mụ íngõlé? Ãmã ádrị́pịka fẽ kí ãma ásị́ ní umvúlé rá. Jọ kí, “ꞌBá ꞌdã kí ũkpó ru ãzíla zo kí ãmaní ãndânĩ, táwụ̃nị̃ ĩꞌbadrị̂ kí ãmbógó ru ãzíla Bõrõ la kí ụrụgá wị́lị́wị́lị́ kpere ꞌbụ̃ gâlé. Ãndre vâ ꞌbá Ãnákĩ drị̂ kí ꞌdãá rá.”’
28 Para onde iremos? Nossos compatriotas nos desanimaram quando disseram: O povo é mais forte e mais alto do que nós; as cidades são grandes, com muros que vão até o céu. Vimos ali os enaquins".
29 “Wó ájọ ĩminí, ‘Ĩmi ụrụꞌbá ꞌbã yã ku, ĩmi idé kí sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku.
29 Então eu lhes disse: Não fiquem apavorados; não tenham medo deles.
30 Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ la mụ ĩmi drị̃lẹ́ gá, ĩꞌdi mụ ãꞌdị́ ꞌdịlé ĩminí cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá idélé ĩmi drị̃ gâsĩ Mị̃sị́rị̃ gá
30 O Senhor, o seu Deus, que está indo à frente de vocês, lutará por vocês, como fez no Egito, diante de seus próprios olhos.
31 ãzíla ãngũ kõtórõ rú rĩ gâlé rĩ áni. ꞌDãá índre ándrá Úpí Ãdróŋá mídrị̂ mba ími tã íngoní yã rĩ gá rá, cécé átẹ́pị ꞌbã ngọ́tị́ŋá ĩꞌdidrị̂ tã mbajó gẹ̃rị̃ agá ꞌdâ rĩ áni, mba ími tã kpere míní acá agá ãngũ ꞌdĩ gá ꞌdâ.’
31 Também no deserto vocês viram como o Senhor, o seu Deus, os carregou, como um pai carrega seu filho, por todo o caminho que percorreram até chegarem a este lugar.
32 “Wó ị́jọ́ ꞌdĩ kí agâ sĩ pírí, ĩꞌbã ándrá ásị́ ị́jọ́ Úpí Ãdróŋá ĩmidrị́,
32 Apesar disso, vocês não confiaram no Senhor, o seu Deus,
33 ándrá mụlépi ĩmi drị̃lẹ́ gá ácị̃ ĩmidrị̂ gá, ĩmi drị̃ ꞌdelépi ị́nị́ sĩ ãcí sĩ ãzíla ị̃tụ́ sĩ ụ̃rụ́ꞌbụ̃ sĩ, ĩminí ãngũ ịsụ́lépi sĩ rijó ãzíla vâ gẹ̃rị̃ iꞌdalépi ĩminí sĩ mụjó rĩ drị̃ gá ku.
33 que foi à frente de vocês, numa coluna de fogo de noite e numa nuvem de dia, para procurar lugares para vocês acamparem e para mostrar-lhes o caminho que vocês deviam seguir.
34 “Úpí la mụ ị́jọ́ ĩminí jọlé rĩ kí arelé ꞌbo, ũmbã na ĩꞌdi ãzíla na dó sĩ ũyõ,
34 Quando o Senhor ouviu o que vocês diziam, irou-se e jurou:
35 ‘ꞌBá ãzí áyi ĩmidrị́ ũnzí ꞌdĩ agá ꞌdâ icólépi ãngũ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ ãlá mání ũyõ nalé ma fẽ la ĩmĩ áyị́pịka ꞌbaní ꞌdã ndrelépi la la adru ꞌdáyụ,
35 "Ninguém desta geração má verá a boa terra que jurei dar aos seus antepassados,
36 Kãlẹ́bụ̃ Yẹ̃fụ́nẹ̃ ngọ́pị la lú mụ ndrelé la nĩ. Ma mụ ãngũ ĩꞌdi ꞌbãsĩ pá tị̃jó ala gá ꞌbo rĩ fẽlé ĩꞌdinî ãzíla anzị ĩꞌdidrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ abe, ãꞌdusĩku ũbĩ ị́jọ́ Úpí drị̂ kí vú ásị́ pírí sĩ.’
36 exceto Calebe, filho de Jefoné. Ele a verá, e eu darei a ele e a seus descendentes a terra em que pisou, pois seguiu o Senhor de todo o coração".
37 “Úpí rụ mání ũmbã ĩmi ị́jọ́ sĩ rá ãzíla jọ mání, ‘Mí icó filé ãngũ ꞌdã agâlé ku,
37 Por causa de vocês o Senhor irou-se contra mim e me disse: "Você também não entrará na terra.
38 be la rá la ꞌbá ími ãzã kolépi, Yósũwã Nụ́nị̃ ꞌbã ngọ́pị la fi nĩ. Mí ímbá ásị́ la, ãꞌdusĩku ĩꞌdi mụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ ꞌdelé ãngũ ꞌdã ꞌdụjó nĩ.
38 Mas o seu auxiliar, Josué, filho de Num, entrará. Encoraje-o, pois ele fará com que Israel tome posse dela.
39 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ ãmaní pírí anzị nírí ĩmidrị́ icólépi ị́jọ́ múké rĩ kí drĩdríŋĩ awalépi ị́jọ́ ũnzí rĩ abe ku rĩ kí fi ãngũ ꞌdã gá nĩ. ꞌDĩ kí anzị nírí ĩminí jọlé mẹ́rọ́ꞌbá ĩmidrị̂ kí kí ụrụ mãbụ́sụ̃ rú rĩ kî. Ma ãngũ ꞌdĩ fẽ ĩꞌbaní ãzíla kí dó sĩ ri ala gá.
39 Mas as crianças que vocês disseram que seriam levadas como despojo, os seus filhos que ainda não distinguem entre o bem e o mal, eles entrarão na terra. Eu a darei a eles, e eles tomarão posse dela.
40 Wó ꞌbá ꞌdĩ ĩmi rú rĩ gá, ĩmi uja ĩmi mụlé ãngũ kõtórõ rú rĩ gâlé gẹ̃rị̃ sĩ mụjó Mĩrĩ Ika rĩ gâlé ru.’
40 Mas quanto a vocês, dêem meia-volta e partam para o deserto pelo caminho do mar Vermelho".
41 “ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ĩmi umvi, ‘Ãma iza ị́jọ́ Úpí rụ́ rá. Wó ãma mụ ãꞌdị́ ꞌdịlé rá, cécé Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ꞌbã azịlé ãmaní rĩ áni.’ Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá ãlu-ãlu ꞌdụ dó ãko ĩꞌdidrị́ ãꞌdị́ drị̂ kí trũ mụjó ĩꞌdiní ũrãjó la ĩꞌdi adru ĩpé ru ãngũ ꞌbé ꞌa rú rĩ ꞌdụjó rĩ sĩ rĩ áni.
41 Então vocês responderam: "Pecamos contra o Senhor. Nós subiremos e lutaremos, conforme tudo o que o Senhor, o nosso Deus, nos ordenou". Cada um de vocês preparou-se com as suas armas de guerra, achando que seria fácil subir a região montanhosa.
42 “Wó Úpí jọ mánî, ‘Ílũ ĩꞌbaní lẽ ꞌbã mụ kí ãꞌdị́ gâlé ku, ãꞌdusĩku mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí mụ kí ndẽlé rá.’
42 Mas o Senhor me disse: "Diga-lhes que não subam nem lutem, porque não estarei com vocês. Vocês serão derrotados pelos seus inimigos".
43 Ájọ ándrá ĩminí rá, wó ĩmi are ándrá áma tị ku. Ĩgã ándrá ãzị́táŋá Úpí drị̂ kí úmgbé ãzíla ĩko dó drị̃ ãfó sĩ mụlé ãngũ ꞌbé ru rĩ gâlé.
43 Eu lhes disse isso, mas vocês não me deram ouvidos, rebelaram-se contra o Senhor e, com presunção, subiram a região montanhosa.
44 ꞌBá Ãmọ́rị̃ drị́ uꞌálépi ãngũ ꞌbé agá rĩ angá kí ĩmi drị̃ gá, ndẽ kí ĩmi, adró kí ĩmi cécé ãnụ́kụ́fị́ áni ãzíla mụ kí ĩmi ụꞌdị́ trũ angájó Sẽyírĩ gá kpere cajó Họ́rị̃mã gá.
44 Os amorreus que lá viviam os atacaram, os perseguiram como um enxame de abelhas e os arrasaram desde Seir até Hormá.
45 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ĩmi ãgõ vúlé áwáŋá trũ Úpí rụ́ ꞌdõlé, wó ꞌbã ásị́ áwáŋá ĩmidrị̂ drị̃ gá ku ãzíla ꞌbã bị́lẹ́ áwáŋá ĩmidrị̂ kí arejó ku.
45 Vocês voltaram e choraram perante o Senhor, mas ele não ouviu o seu clamor nem lhes deu atenção.
46 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ĩmi uꞌá ándrá dó Kãdẹ́sị̃ gá ꞌdãá ụ́ꞌdụ́ wẽwẽ rú, ĩmi iza sáwã ãndânĩ rĩ kí ꞌdãá.”
46 Então vocês ficaram em Cades, onde permaneceram muito tempo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.