Deuteronômio 1
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs BKJ
1 ꞌDĩ kí ị́jọ́ Mụ́sã ꞌbã jọlé ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní ãngũ kõtórõ rú Ị̃yị́ Yõrĩdánĩ drị̂ ꞌbã wókõ ị̃tụ́ ꞌbã ãfũ agâlé ru rĩ gá rĩ kî, ꞌdĩ ãngũ Ãrábã ꞌi ru ndrelépi Sụ́fụ̃ be Pãránĩ kí drĩdríŋĩ gá Tọ́fẹ̃lị̃ be Lãbánĩ, Hãzẹ̃rọ́tị̃ ãzíla Dĩzãhábũ gá rĩ ꞌi.
1 Estas são as palavras que Moisés falou a todo Israel, deste lado do Jordão, no deserto, na planície diante do mar Vermelho, entre Parã e Tofel, e Labã, e Hazerote, e Di-Zaabe
2 (Ãcị̃ ꞌdĩ ꞌdụ ụ́ꞌdụ́ mụdrị́ drị̃ ãlu ꞌdĩ iꞌdójó Hõrébũ gá sĩ cajó Kãdẹ́sị̃ Bãrĩnéyã gá ꞌdĩ gẹ̃rị̃ mụlépi ꞌBé Sẽyírĩ gâsĩ rĩ ꞌi.)
2 (Há onze dias de jornada desde Horebe pelo caminho do monte Seir até Cades-Barneia).
3 Ílí kãlị́ sụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ bã kí ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ aꞌbejó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá ĩmbá mụdrị́ drị̃ ãlu ꞌbã ĩmbá ụ́ꞌdụ́ ãlu rĩ sĩ, Mụ́sã ũlũ ị́jọ́ Úpí ꞌbã ãzị́táŋá la kí fẽjó ĩꞌdiní ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ị́jọ́ sĩ rĩ kí pírí rá.
3 E sucedeu que, no quadragésimo ano, no undécimo mês, no primeiro dia do mês, que Moisés falou aos filhos de Israel, conforme tudo o que o SENHOR lhe havia dito que ordenasse a eles;
4 Ị́jọ́ ꞌdĩ idé kí ru Mụ́sã ꞌbã úpí Sị̃họ́nị̃ sụ́rụ́ Ãmọ́rị̃ drị́ ũpĩ nalépi Hẹ̃sị̃bọ́nị̃ gá rĩ ndẽjó ꞌbo ãzíla ĩꞌdi ꞌbã úpí Ụ́gị̃ Bãsánĩ drị́ ũpĩ nalépi táwụ̃nị̃ Ãsị̃tãrọ́tị̃ ꞌbadrị́ Ị̃drẹ́yị̃ be rĩ kí ndẽjó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá.
4 depois que havia ferido a Seom, rei dos amorreus, que habitava em Hesbom, e a Ogue, rei de Basã, que habitava em Astarote, em Edrei,
5 Yõrĩdánĩ ꞌbã wókõ ị̃tụ́ ꞌbã ãfũ agâlé ru ꞌdĩ sụ́rụ́ Mụ̃wábụ̃ drị̂ agá, Mụ́sã iꞌdó ándrá dó ị́jọ́ jọlé ãzị́táŋá ꞌdĩ kí drị̃ gá.
5 deste lado do Jordão, na terra de Moabe, começou Moisés a declarar esta lei, dizendo:
6 “Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ jọ ãmaní ꞌBé Hõrébũ gá ꞌdãá, ‘Ĩmi uꞌá dó ꞌbé ꞌdĩ gá ꞌdâ sáwã ãzo rú ꞌbo.
6 O SENHOR nosso Deus nos falou em Horebe, dizendo: Haveis habitado neste monte tempo suficiente;
7 Ĩmi aꞌbe kámbĩ ꞌdĩ ꞌi ãzíla ĩko drị̃ mụlé ãngũ ꞌbé ꞌa rú Ãmọ́rị̃ ꞌbadrị̂ agâlé, ĩmụ ꞌbá pírí jĩránĩ rú Ãrábã gá rĩ ꞌba rụ́ ꞌbé agâlé, ꞌbé ꞌbã pá ị̃tụ́ ꞌbã ꞌde agâlé ru rĩ gá, ꞌdĩ Nẹ̃gẹ́vụ̃ gá ị̃yị́ tị gá ãngũ ꞌbá Kãnánĩ gá rĩ ꞌbadrị̂ gá ãzíla Lébãnõnĩ gá cajó kpere ị̃yị́ ãmbógó Ũfũrátĩ drị̂ gá.
7 voltai-vos e empreendei vossa jornada, e ide ao monte dos amorreus, e a todos os lugares próximos, pela planície, pelas colinas, e pelo vale, e pelo sul, e pela beira-mar, à terra dos cananeus, e ao Líbano, ao grande rio, o rio Eufrates.
8 Ĩndre, áfẽ ãngũ ꞌdĩ pírí ĩminî. Ĩfi ala gâlé, ĩꞌdụ ãngũ Úpí ꞌbã ũyõ la najó ꞌi fẽ la ãmã áyị́pịka Ịbụrahị́mụ̃, Ĩsákã ãzíla Yãkóꞌbõ ꞌbaní anzị ĩꞌbadrị́ drị̃lẹ́ gâlé rĩ abe rĩ gá.’”
8 Eis que coloquei a terra diante de vós; ide e possuí a terra que o SENHOR jurou a vossos pais, Abraão, Isaque e Jacó, que daria a eles e à sua semente depois deles.
9 Mụ́sã jọ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní, “Sáwã ãmaní ándrá drĩ adrujó ꞌbé Sĩnáyĩ gá rĩ sĩ, ájọ ándrá ĩminí, ‘Ãzị́ adrujó drị̃lẹ́ ru sĩ ꞌbá kí drị̃ cejó rĩ mání ambamba. Má icó ĩꞌdi ngalé áꞌdụ̂sĩ ku.
9 E eu vos falei naquela ocasião, e disse: Não poderei levar-vos sozinho;
10 Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ fẽ ĩtị dó wẽwẽ rú cécé lẽlẽgó ꞌbụ̃ gá rĩ kî áni.
10 o SENHOR vosso Deus vos multiplicou e eis que sois hoje, uma multidão como as estrelas dos céus.
11 Lẽ Úpí Ãdróŋá ãmã áyị́pịka ꞌbadrị̂ ꞌbã fẽ ĩminí tịjó pâlé álĩfũ ãlu sĩ ãzíla ꞌbã wi ĩminí sụ̃sụ́ ĩꞌdi ꞌbã ándrá azịlé rĩ áni.
11 (O SENHOR Deus dos vossos pais vos faça que sejais mil vezes mais do que já sois, e vos abençoe, como vos prometeu!)
12 Wó má icó ị́jọ́ ĩmi rụlépi, ị́jọ́ ĩmi nũlépi ãzíla ĩmi ịsụ́lépi rĩ kí ãzã kolé ma ꞌi áꞌdụ̂sĩ íngoní-íngoní ru?
12 Como posso sozinho suportar as vossas cargas, os vossos fardos, e as vossas contendas?
13 Ĩmi ũpẽ ãgọbị kí agá ꞌbá ũndũwã rú ị́jọ́ vãlépi rá ãzíla rulé rũrũ la kí ínátị ãlu-ãlu agá ãzíla ma dó sĩ kí ꞌbã adrulé ĩmi drị̃lẹ́ gá.’
13 Tomai homens sábios, e de entendimento, e conhecidos entre as vossas tribos, e os colocarei como líderes sobre vós.
14 “ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ĩmi umvi ándrá ma, ‘Ị́jọ́ míní jọlé ãmaní ꞌdĩ ĩꞌdi ị́jọ́ múké la.’
14 E me respondestes, e dissestes: É bom que nós façamos o que dizes.
15 “Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, áꞌdụ dó ꞌbá ũndũwã rú ĩminí ũpẽlé ínátị kí agâlé ꞌbá drị̃lẹ́ ru rulé rũrũ ꞌdĩ kí, áꞌbã dó sĩ kí ĩminí drị̃lẹ́ ru. Áꞌbã ãzí rĩ kí drị̃lẹ́ ru ꞌbá álĩfũ kí drị̃lẹ́ gá, ãzí rĩ kí ꞌbá túrú ãlu kí drị̃lẹ́ gá, ãzí rĩ kí ꞌbá kãlị́ tõwú kí drị̃lẹ́ gá, ꞌbá mụdrị́ kí drị̃lẹ́ gá. Áꞌbã ãzí rĩ kí ãmbogo rú ínátị kí drị̃lẹ́ gá.
15 Assim, tomei os chefes das vossas tribos, homens sábios e conhecidos, e fiz deles cabeças sobre vós, capitães sobre milhares e capitães sobre centenas, e capitães sobre cinquenta, e capitães sobre dezenas, e oficiais entre vossas tribos.
16 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ áꞌbã ĩmi kí drị̃lẹ́ gá ꞌbá ị́jọ́ amálépi rĩ kî rú ãzíla ájọ, ‘Ĩmi itú ị́jọ́ ĩmĩ ádrị́pịka ãzíla ámvọ́pịka kí drĩdríŋĩ gá rĩ kí ãzíla ĩlị ị́jọ́ la kí ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ, drĩ táni adru ị́jọ́ la rụ mî ádrị́pị Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ꞌi jõku ꞌbá ãzí ndú ãmị́yọ́ŋá ru la.
16 E, naquela ocasião, ordenei aos vossos juízes, dizendo: Ouvi as causas entre os vossos irmãos, e julgai com justiça entre cada homem e seu irmão, e o estrangeiro que está com ele.
17 Ílị ị́jọ́ mũlũmbẽ sĩ ku, íꞌdụ ꞌbá pírí kí trũ-trũ uyaŋá kóru. Mí idé ꞌbá ãzí sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku, ãꞌdusĩku ꞌbá ị́jọ́ lịlẹ́pi rĩ ĩꞌdi Ãdróŋá ꞌi. Ị́jọ́ ũkpó ĩmi ndẽlépi rá rĩ kí ĩmi ajị́ kí áma drị̃lẹ́ gá, ma mụ kí ukólé ma ꞌi.’
17 Não fareis diferenças entre pessoas em juízo, mas ouvireis os pequenos, bem como os grandes; não temereis a face do homem, porque o juízo é de Deus, e a causa que vos for difícil, a trareis diante de mim, e eu a ouvirei.
18 Sáwã ꞌdã sĩ álũ ándrá ĩminí ị́jọ́ pírí ĩminí mụlé idélé rĩ kí rá.
18 E vos ordenei, naquela ocasião, todas as coisas que deveríeis fazer.
19 “Ị́jọ́ ꞌdã kí ũngúkú gá, Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ fẽ ãmaní ãzị́táŋá, ãko dó sĩ drị̃ Hõrébũ gá ꞌdãá rĩ sĩ mụlé ãngũ ꞌbé ꞌa rú sụ́rụ́ ꞌbá Ãmọ́rị̃ ꞌbadrị̂ agâ sĩ ꞌdĩ ãngũ ꞌbâ kóru ãzíla ãngũ sĩ icójó idéjó ụ̃rị̃ sĩ kõtórõ rú ĩminí ndrelé ĩmi mịfị́ sĩ cé rĩ áni, ãzíla ꞌdãá rĩ sĩ ãca dó Kãdẹ́sị̃ Bãrĩnéyã gá.
19 E quando partimos de Horebe, passamos por todo aquele grande e terrível deserto, que vistes pelo caminho dos montes dos amorreus, como o SENHOR nosso Deus nos ordenou; e chegamos a Cades-Barneia.
20 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ájọ ĩminí, ‘Ĩmi acá dó ãngũ ꞌbé ru sụ́rụ́ ꞌbá Ãmọ́rị̃ rú rĩ ꞌbadrị́ Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ꞌbã mụlé fẽlé ãmaní rĩ gá ꞌbo.
20 E eu vos disse: Chegastes aos montes dos amorreus, que o SENHOR nosso Deus nos dá.
21 Índre, Úpí Ãdróŋá mídrị̂ fẽ míní ãngũ ꞌdĩ ꞌbo. Ímụ ãzíla íꞌdụ ĩꞌdi mî ãni la rú, cécé Úpí Ãdróŋá mî áyị́pịka ꞌbadrị̂ ꞌbã jọlé rĩ áni. Mí idé ụ̃rị̃ sĩ ku jõku mí ịsụ́ ũkpõ ãkõ ku.’
21 Eis que o SENHOR teu Deus coloca a terra diante de ti; vai e possui-a, como o SENHOR Deus dos teus pais te disse; não temas, nem te desanimes.
22 “Wó ĩmi amụ́ má rụ́ ꞌdõlé ãzíla ĩjọ mání, ‘Lẽ ãpẽ kí ꞌbá ũní-ũníŋá gá la kí tị drị̃lẹ́ gâlé ị́jọ́ ãngũ ꞌdã gá rĩ kí ị̃ndụ́ ndrụ̃lé sĩ ãmaní ị́jọ́ la ajíjó vúlé ãma rụ́ ꞌdõlé gẹ̃rị̃ ãmaní mụlé ꞌdụlé rĩ ãzíla táwụ̃nị̃ ãmaní sĩ mụjó ala gá rĩ kí abe.’
22 E vos aproximastes de mim, cada um de vós, e dissestes: Enviaremos homens diante de nós, e eles espiarão a terra, e nos dirão por qual caminho devemos subir, e as cidades que iremos.
23 “Ígátáŋá ꞌdĩ iꞌdá mání rĩ gá múké, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, má ũpẽ dó sĩ ĩmi agá ꞌbá kí mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃, ꞌbá ãlu-ãlu angájó ínátị ĩꞌdidrị̂ agá.
23 E o dizer me agradou bem, e tomei doze homens dentre vós, um de cada tribo;
24 Aꞌbe kí dó ãngũ ꞌdã rá ãzíla mụ kí dó ãngũ ꞌbé ru rĩ agâlé, ca kí dó áꞌbụ Ị̃sị̃kọ́lị̃ rĩ gá ãzíla acị́ kí dó ꞌa la ꞌi.
24 e eles foram e subiram o monte, e chegaram ao vale de Escol, e o espiaram.
25 Ají kí ife ífí nalé nãnã ãngũ ꞌdã agá rĩ kí kí drị́ gá ĩndĩ, ají kí kí ãma rụ́ ꞌdõlé ĩꞌbã kí ụ́ꞌdụ́kọ́ ãngũ ꞌdã gâlé rĩ kí ajíjó ãmaní rĩ sĩ, ‘Ãngũ Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ꞌbã fẽlé ꞌdã ĩꞌdi ãngũ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ ãlá la.’
25 E eles tomaram em suas mãos o fruto da terra, e o trouxeram até nós, e nos trouxeram a palavra, e disseram: É uma terra boa a que o SENHOR nosso Deus nos dá.
26 “Wó ĩlẽ ándrá mụlé ku ĩminí ãzị́táŋá Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ drị̂ kí gãjó úmgbé rĩ sĩ.
26 Mesmo assim, não quisestes subir, mas vos rebelastes contra a ordem do SENHOR vosso Deus;
27 Ĩmi unu ándrá hémã ĩmidrị̂ kí agâlé ãzíla ĩjọ, ‘Úpí lẽ ãma ku; ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ anzé dó sĩ ãma angájó Mị̃sị́rị̃ gâlé ãma fẽjó ꞌbá Ãmọ́rị̃ drị̂ kí drị́ alé agá sĩ ãma uꞌdị́jó.
27 e murmurastes em vossas tendas, e dissestes: Portanto o SENHOR nos odeia, e nos trouxe da terra do Egito, para nos entregar nas mãos dos amorreus, para nos destruir.
28 Ãma dó mụ íngõlé? Ãmã ádrị́pịka fẽ kí ãma ásị́ ní umvúlé rá. Jọ kí, “ꞌBá ꞌdã kí ũkpó ru ãzíla zo kí ãmaní ãndânĩ, táwụ̃nị̃ ĩꞌbadrị̂ kí ãmbógó ru ãzíla Bõrõ la kí ụrụgá wị́lị́wị́lị́ kpere ꞌbụ̃ gâlé. Ãndre vâ ꞌbá Ãnákĩ drị̂ kí ꞌdãá rá.”’
28 Para onde subiremos? Nossos irmãos desanimaram os nossos corações, dizendo: Esse povo é maior e mais alto do que nós; as cidades são grandes e muradas até os céus; além disso, vimos ali os filhos dos anaquins.
29 “Wó ájọ ĩminí, ‘Ĩmi ụrụꞌbá ꞌbã yã ku, ĩmi idé kí sĩ ụ̃rị̃ sĩ ku.
29 Então, eu vos disse: Não vos amedronteis, nem os temais.
30 Úpí Ãdróŋá ĩmidrị̂ la mụ ĩmi drị̃lẹ́ gá, ĩꞌdi mụ ãꞌdị́ ꞌdịlé ĩminí cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá idélé ĩmi drị̃ gâsĩ Mị̃sị́rị̃ gá
30 O SENHOR vosso Deus, que vai diante de vós, pelejará por vós, conforme tudo o que fez por nós, no Egito, diante dos vossos olhos;
31 ãzíla ãngũ kõtórõ rú rĩ gâlé rĩ áni. ꞌDãá índre ándrá Úpí Ãdróŋá mídrị̂ mba ími tã íngoní yã rĩ gá rá, cécé átẹ́pị ꞌbã ngọ́tị́ŋá ĩꞌdidrị̂ tã mbajó gẹ̃rị̃ agá ꞌdâ rĩ áni, mba ími tã kpere míní acá agá ãngũ ꞌdĩ gá ꞌdâ.’
31 e no deserto, onde vistes como o SENHOR teu Deus vos levou, como um homem leva seu filho, por todo o caminho em que fostes, até que chegastes a este lugar.
32 “Wó ị́jọ́ ꞌdĩ kí agâ sĩ pírí, ĩꞌbã ándrá ásị́ ị́jọ́ Úpí Ãdróŋá ĩmidrị́,
32 No entanto, nisto não crestes no SENHOR vosso Deus,
33 ándrá mụlépi ĩmi drị̃lẹ́ gá ácị̃ ĩmidrị̂ gá, ĩmi drị̃ ꞌdelépi ị́nị́ sĩ ãcí sĩ ãzíla ị̃tụ́ sĩ ụ̃rụ́ꞌbụ̃ sĩ, ĩminí ãngũ ịsụ́lépi sĩ rijó ãzíla vâ gẹ̃rị̃ iꞌdalépi ĩminí sĩ mụjó rĩ drị̃ gá ku.
33 que foi pelo caminho diante de vós, para vos achar um lugar onde pudésseis armar vossas tendas, à noite no fogo, para vos mostrar por qual caminho devíeis andar, e de dia na nuvem.
34 “Úpí la mụ ị́jọ́ ĩminí jọlé rĩ kí arelé ꞌbo, ũmbã na ĩꞌdi ãzíla na dó sĩ ũyõ,
34 E o SENHOR ouviu a voz das vossas palavras, e irou-se, e jurou, dizendo:
35 ‘ꞌBá ãzí áyi ĩmidrị́ ũnzí ꞌdĩ agá ꞌdâ icólépi ãngũ mụ̃ꞌdụ̃-mụ̃ꞌdụ̃ ãlá mání ũyõ nalé ma fẽ la ĩmĩ áyị́pịka ꞌbaní ꞌdã ndrelépi la la adru ꞌdáyụ,
35 Certamente, nenhum dos homens desta maligna geração verá a boa terra que jurei dar aos vossos pais,
36 Kãlẹ́bụ̃ Yẹ̃fụ́nẹ̃ ngọ́pị la lú mụ ndrelé la nĩ. Ma mụ ãngũ ĩꞌdi ꞌbãsĩ pá tị̃jó ala gá ꞌbo rĩ fẽlé ĩꞌdinî ãzíla anzị ĩꞌdidrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ abe, ãꞌdusĩku ũbĩ ị́jọ́ Úpí drị̂ kí vú ásị́ pírí sĩ.’
36 exceto Calebe, filho de Jefoné; ele a verá, e a terra que pisou darei a ele e a seus filhos, porque seguiu fielmente o SENHOR.
37 “Úpí rụ mání ũmbã ĩmi ị́jọ́ sĩ rá ãzíla jọ mání, ‘Mí icó filé ãngũ ꞌdã agâlé ku,
37 o SENHOR também se irou comigo, por vossa causa, e disse: Tu também não entrarás lá.
38 be la rá la ꞌbá ími ãzã kolépi, Yósũwã Nụ́nị̃ ꞌbã ngọ́pị la fi nĩ. Mí ímbá ásị́ la, ãꞌdusĩku ĩꞌdi mụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ ꞌdelé ãngũ ꞌdã ꞌdụjó nĩ.
38 Mas Josué, filho de Num, que está diante de vós, entrará lá; encoraja-o, pois ele fará com que Israel herde a terra.
39 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí jọ ãmaní pírí anzị nírí ĩmidrị́ icólépi ị́jọ́ múké rĩ kí drĩdríŋĩ awalépi ị́jọ́ ũnzí rĩ abe ku rĩ kí fi ãngũ ꞌdã gá nĩ. ꞌDĩ kí anzị nírí ĩminí jọlé mẹ́rọ́ꞌbá ĩmidrị̂ kí kí ụrụ mãbụ́sụ̃ rú rĩ kî. Ma ãngũ ꞌdĩ fẽ ĩꞌbaní ãzíla kí dó sĩ ri ala gá.
39 Além disso, vossas crianças, que dissestes que seriam uma presa, e vossos filhos, que naquele dia não tinham conhecimento entre o bem e o mal, entrarão na terra, e a eles a darei, e eles a possuirão.
40 Wó ꞌbá ꞌdĩ ĩmi rú rĩ gá, ĩmi uja ĩmi mụlé ãngũ kõtórõ rú rĩ gâlé gẹ̃rị̃ sĩ mụjó Mĩrĩ Ika rĩ gâlé ru.’
40 Mas quanto a vós, virai-vos e empreendei vossa jornada para o deserto, pelo caminho do mar Vermelho.
41 “ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ĩmi umvi, ‘Ãma iza ị́jọ́ Úpí rụ́ rá. Wó ãma mụ ãꞌdị́ ꞌdịlé rá, cécé Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ꞌbã azịlé ãmaní rĩ áni.’ Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá ãlu-ãlu ꞌdụ dó ãko ĩꞌdidrị́ ãꞌdị́ drị̂ kí trũ mụjó ĩꞌdiní ũrãjó la ĩꞌdi adru ĩpé ru ãngũ ꞌbé ꞌa rú rĩ ꞌdụjó rĩ sĩ rĩ áni.
41 Então respondestes e me dissestes: Pecamos contra o SENHOR; subiremos e pelejaremos, conforme tudo o que o SENHOR nosso Deus nos ordenou. E depois que havíeis cingido cada homem as suas armas de guerra, e estivestes prestes a subir o monte.
42 “Wó Úpí jọ mánî, ‘Ílũ ĩꞌbaní lẽ ꞌbã mụ kí ãꞌdị́ gâlé ku, ãꞌdusĩku mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí mụ kí ndẽlé rá.’
42 E o SENHOR me disse: Dize a eles: Não subais, nem pelejeis, pois eu não estou entre vós; para que não sejais feridos diante de vossos inimigos.
43 Ájọ ándrá ĩminí rá, wó ĩmi are ándrá áma tị ku. Ĩgã ándrá ãzị́táŋá Úpí drị̂ kí úmgbé ãzíla ĩko dó drị̃ ãfó sĩ mụlé ãngũ ꞌbé ru rĩ gâlé.
43 E eu vos falei, e não ouvistes, mas vos rebelastes contra a ordem do SENHOR, e subistes com arrogância o monte.
44 ꞌBá Ãmọ́rị̃ drị́ uꞌálépi ãngũ ꞌbé agá rĩ angá kí ĩmi drị̃ gá, ndẽ kí ĩmi, adró kí ĩmi cécé ãnụ́kụ́fị́ áni ãzíla mụ kí ĩmi ụꞌdị́ trũ angájó Sẽyírĩ gá kpere cajó Họ́rị̃mã gá.
44 E os amorreus, que habitavam naquele monte, vieram contra vós, e vos perseguiram, como fazem as abelhas, e vos destruíram em Seir até Horma.
45 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ĩmi ãgõ vúlé áwáŋá trũ Úpí rụ́ ꞌdõlé, wó ꞌbã ásị́ áwáŋá ĩmidrị̂ drị̃ gá ku ãzíla ꞌbã bị́lẹ́ áwáŋá ĩmidrị̂ kí arejó ku.
45 E voltastes, e chorastes diante do SENHOR; mas o SENHOR não ouviu a vossa voz, nem vos deu ouvidos.
46 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ĩmi uꞌá ándrá dó Kãdẹ́sị̃ gá ꞌdãá ụ́ꞌdụ́ wẽwẽ rú, ĩmi iza sáwã ãndânĩ rĩ kí ꞌdãá.”
46 Assim, permanecestes em Cades por muitos dias, segundo os dias que estivestes ali.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.