Atos 8
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC
1 Sáwụ̃lọ̃ ándrá vâ ꞌbá ãꞌị̃lépi la úꞌdị Sĩtéfũnõ rá rĩ ꞌbã ãzí ru ĩndĩ.
1 E Saulo havia aprovado a morte de Estêvão. Naquele dia, rompeu uma grande perseguição contra a comunidade de Jerusalém. Todos se dispersaram pelas regiões da Judéia e de Samaria, com exceção dos apóstolos.
2 Ãgọbị Ãdróŋá rulépi rũrũ rĩ ꞌdụ kí Sĩtéfũnõ ị̃sị̃lé rá, awá kí ĩꞌdi káyĩ.
2 Entretanto, alguns homens piedosos trataram de enterrar Estêvão e fizeram grande pranto a seu respeito.
3 Wó ꞌdĩ gá ꞌdâ Sáwụ̃lọ̃ iꞌdó ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rĩ ꞌbaní ũcõgõ fẽlé ãzíla acị́jó jó ãlu-ãlu agâ sĩ, ãgọbị kí arụ́jó ũkú abe sulé mãbụ́sụ̃ gá.
3 Saulo, porém, devastava a Igreja. Entrando pelas casas, arrancava delas homens e mulheres e os entregava à prisão.
4 ꞌBá irélé ꞌdĩ mụ kí ị́jọ́ mgbã rĩ ũlũ trũ drị̃ gá drị̃ gá ãngũ ĩꞌbã kí mụjó rĩ gá.
4 Os que se haviam dispersado iam por toda parte, anunciando a palavra {de Deus}.
5 Fị́lị́pọ̃ mụ táwụ̃nị̃ Sãmãríyã gá la gá, nze ị́jọ́ Kúrísĩtõ drị́ gá rĩ ꞌdãá.
5 Assim Filipe desceu à cidade de Samaria, pregando-lhes Cristo.
6 ꞌBá ru atrálépi wẽwẽ rú ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ãzíla tálí Fị́lị́pọ̃ ꞌbã idélé ꞌdĩ kí ndrelé ꞌbo, ꞌbã kí bị́lẹ́ ị́jọ́ Fị́lị́pọ̃ ꞌbã jọlé rĩ kí arejó.
6 A multidão estava atenta ao que Filipe lhe dizia, escutando-o unanimemente e presenciando os prodígios que fazia.
7 Úríndí ũnzí ũfũ ꞌbá wẽwẽ rú kí agá úzáŋâ trũ, ãzíla ꞌbá acálépi rá rĩ iꞌdó kí vâ acị́lé rá.
7 Pois os espíritos imundos de muitos possessos saíam, levantando grandes brados. Igualmente foram curados muitos paralíticos e coxos.
8 Táwụ̃nị̃ ꞌdã agá ãyĩkõ ãmbógó la ãfũ dó sĩ nĩ.
8 Por esse motivo, naquela cidade reinava grande alegria.
9 Ágọ́bị́ ãzí ãlu ri ándrá uꞌálé ꞌdãá rụ́ la Sị̃mọ́nị̃ ꞌi, ꞌbã ándrá ru ꞌbá ãzí ãmbógó la rú ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã idélé ũlẽgõ rú ꞌbá Sãmãríyã gá rĩ ꞌbaní indrélépi ụ̃sụ̃táŋá ru rĩ kî sĩ.
9 Ora, havia ali um homem, por nome Simão, que exercia magia na cidade, maravilhando o povo de Samaria, e fazia-se passar por um grande personagem.
10 ꞌBá táwụ̃nị̃ ꞌdã agá ꞌdãá cí rĩ ri kí ị́jọ́ arelé ĩꞌdi tị gá, jọ kí vâ ị́jọ́ ĩꞌdi drị̃ gá, “Ĩꞌdi ũkpõ Ãdróŋá ãni umvelé Ũkpó Ãmbógó rĩ ꞌi!”
10 Todos lhe davam ouvidos, do menor até o maior, comentando: Este homem é o poder de Deus, chamado o Grande.
11 ꞌDe kí ĩꞌdi vú gâ sĩ, ãꞌdusĩku Sị̃mọ́nị̃ ri ĩꞌbaní ị́jọ́ ụ̃rị̃ fẽlépi ụ̃sụ̃táŋá ru rĩ kí idélé ụ́ꞌdụ́ ãzo rú.
11 Eles o atendiam, porque por muito tempo os havia deslumbrado com as suas artes mágicas.
12 Wó kí mụ ị́jọ́ Fị́lị́pọ̃ ꞌbã imbálé ị́jọ́ mgbã Sụ́rụ́ Ãdróŋá drị̂ drị̃ gá ãzíla rụ́ Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ drị̃ gá ꞌdĩ arelé ãzíla ãꞌị̃lé ꞌbo, fẽ bãbụ̃tị́zị̃ ãgọbị ãzíla ũkú ꞌbanî.
12 Mas, depois que acreditaram em Filipe, que lhes anunciava o Reino de Deus e o nome de Jesus Cristo, homens e mulheres pediam o batismo.
13 Sị̃mọ́nị̃ mgbã rĩ ãꞌị̃ rá bĩ bãbụ̃tị́zị̃ ĩndĩ, ãꞌdusĩku ụ̃rị̃ fi ásị́ la gá tálí ãzíla ícétáŋá wẽwẽ rú Fị́lị́pọ̃ ꞌbã idélé ꞌdĩ kî sĩ, bĩ dó vâ sĩ Fị́lị́pọ̃ vú ãngũ ĩꞌdĩ ꞌbã mụjó rĩ kí agá ĩndĩ tálí ãzíla ícétáŋá ꞌdĩ kî ꞌbã ị́jọ́ sĩ.
13 Simão também acreditou e foi batizado. Ele não abandonava Filipe, admirando, estupefato, os grandes milagres e prodígios que eram feitos.
14 Ụ̃pịgọŋa Yẹ́sụ̃ drị́ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdã kí mụ arelé la ꞌbá Sãmãríyã gá ꞌdã ịsụ́ kí ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ ꞌbo íni, pẽ kí Pétẽrõ kí tị Yõhánã be ĩꞌba rụ̂lé mụjó ị́jọ́ ꞌdĩ ãndá yã rĩ ịsụ́lé.
14 Os apóstolos que se achavam em Jerusalém, tendo ouvido que a Samaria recebera a palavra de Deus, enviaram-lhe Pedro e João.
15 ꞌBá ị̃rị̃ ꞌdĩ kí mụ calé ꞌbo, zị kí Ãdróŋá ĩꞌbaní jọlé la lẽ ꞌba ịsụ́ kí Úríndí Ãlá rĩ ꞌi.
15 Estes, assim que chegaram, fizeram oração pelos novos fiéis, a fim de receberem o Espírito Santo,
16 Ãꞌdusĩku Úríndí Ãlá rĩ asị́ jõ drĩ kí ãzí ãlu la drị̃ gá ku, lú ịsụ́ kí drĩ bãbụ̃tị́zị̃ rụ́ Yẹ́sụ̃ drị́ gá rĩ sĩ.
16 visto que não havia descido ainda sobre nenhum deles, mas tinham sido somente batizados em nome do Senhor Jesus.
17 ꞌDãá Pétẽrõ kí Yõhánã be tị̃ kí drị́ kí drị̃ gá, ãzíla ịsụ́ kí dó sĩ Úríndí Ãlá rĩ rá.
17 Então os dois apóstolos lhes impuseram as mãos e receberam o Espírito Santo.
18 Sị̃mọ́nị̃ la mụ ndrelé la Úríndí Ãlá rĩ asị́ ꞌbá ãꞌị̃lépi rá rĩ kí drị̃ gá ꞌdõlé drị́ tị̃ŋá ụ̃pịgọŋa ꞌbadrị̂ sĩ, lẽ séndẽ fẽlé Pétẽrõ ꞌbaní Yõhánã be sĩ ũkpõ ꞌdĩ ĩgbãjó.
18 Quando Simão viu que se dava o Espírito Santo por meio da imposição das mãos dos apóstolos, ofereceu-lhes dinheiro, dizendo:
19 Jọ Pétẽrõ ꞌbaní Yõhánã be, “Ĩfẽ mání ũkpõ ꞌdĩ ĩndĩ ꞌbá mâ vâ sĩ drị́ tị̃jó drị̃ la gá rĩ la sĩ Úríndí Ãlá rĩ ịsụ́ ĩndĩ.”
19 Dai-me também este poder, para que todo aquele a quem impuser as mãos receba o Espírito Santo.
20 Pétẽrõ umvi Sị̃mọ́nị̃ nî, “Lẽ mi ꞌi, mî séndẽ ꞌdĩ abe ímụ ãcí gá míní ũrãjó la mí icó fẽtáŋá Ãdróŋá drị̂ ĩgbãlé séndẽ sĩ rá rĩ sĩ.
20 Pedro respondeu: Maldito seja o teu dinheiro e tu também, se julgas poder comprar o dom de Deus com dinheiro!
21 Ãzị́ ãzí mí ãni ãma abe la ꞌdáyụ, ãꞌdusĩku ími ásị́ adru Ãdróŋâ mịfị́ gá múké ku.
21 Não terás direito nem parte alguma neste ministério, já que o teu coração não é puro diante de Deus.
22 Mí uja ásị́, ízị Úpí ꞌi ími trũjó ị́jọ́ ũnzí míní ũrãlé ꞌdĩ kí agá rá.
22 Arrepende-te desta tua maldade e roga a Deus, para que, sendo possível, te seja perdoado este pensamento do teu coração.
23 Ándre íni ími ꞌa ũnzí ãjã sĩ, ãzíla ị́jọ́ ũnzí umbé mi cí.”
23 Pois estou a ver-te no fel da amargura e nos laços da iniqüidade.
24 Sị̃mọ́nị̃ jọ Pétẽrõ ꞌbaní Yõhánã be, “Ãndá-ãndá ru ĩzị mání Úpí ꞌi, ị́jọ́ ĩminí jọlé ꞌdĩ ꞌbã ãzí ãlu la ꞌba idé ru áma ụrụꞌbá gá ku fô.”
24 Retorquiu Simão: Rogai vós por mim ao Senhor, para que nada do que haveis dito venha a cair sobre mim.
25 Pétẽrõ kí Yõhánã be mụ ị́jọ́ jọŋá delé ãzíla ị́jọ́ mgbã Úpí drị́ gá rĩ ũlũŋá delé ꞌbo, gõ kî dó vúlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá. Ĩꞌbã kí gõ agá ꞌdâ, mụ kí ị́jọ́ úꞌdí Úpí Yẹ́sụ̃ drị́ gá rĩ ũlũ trũ tọ̃rọ́mẹ́ wẽwẽ rú Sãmãríyã gá ꞌdĩ kí agâ sĩ.
25 Os apóstolos, depois de terem dado testemunho e anunciado a palavra do Senhor, voltaram para Jerusalém e pregavam a boa nova em muitos lugares dos samaritanos.
26 Ụ́ꞌdụ́ ãlu mãlãyíkã Úpí Ãdróŋá drị́ gá rĩ jọ Fị́lị́pọ̃ nî, “Mí adru bábá mụjó ándrâlé ru gẹ̃rị̃ iꞌdólépi Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá mụlépi kpere Gázã gá ꞌdã gá.”
26 Um anjo do Senhor dirigiu-se a Filipe e disse: Levanta-te e vai para o sul, em direção do caminho que desce de Jerusalém a Gaza, a Deserta.
27 Fị́lị́pọ̃ iꞌdó dó ãcị̃ mụjó rá ꞌbo, íni ꞌdĩ ágọ́bị́ angálépi Ị̃tị́yọ́pị̃yã gá la ĩꞌdi mụ agá ĩꞌdidrị́ko gâlé, ĩꞌdi ándrá vâ ꞌbá ãzí rulé rũrũ, ĩrá ꞌdị́pị úpí ũkú ru Ị̃tị́yọ́pị̃yã gá rĩ pálé gá la, ágọ́bị̂ angá ándrá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá Ãdróŋâ ị̃nzị̃lé.
27 Filipe levantou-se e partiu. Ora, um etíope, eunuco, ministro da rainha Candace, da Etiópia, e superintendente de todos os seus tesouros, tinha ido a Jerusalém para adorar.
28 Ĩꞌdi ꞌbã ãcẹ̃ agá gárĩ ĩꞌdi ãni kãyĩnõ ꞌbã selé nĩ rĩ sĩ ꞌdĩ gá ꞌdâ, ri bụ́kụ̃ nábị̃ Ĩsáyã drị́ gá rĩ lãlé.
28 Voltava sentado em seu carro, lendo o profeta Isaías.
29 Úríndí Ãlá rĩ jọ Fị́lị́pọ̃ ní, “Ímụ adrulé gárĩ ꞌdã andre gá ꞌdãá ãni rú.”
29 O Espírito disse a Filipe: Aproxima-te para bem perto deste carro.
30 Fị́lị́pọ̃ cẹ̃ rá are ágọ́bị́ tá Ị̃tị́yọ́pị̃yã rú ꞌdĩ la bụ́kụ̃ nábị̃ Ĩsáyã drị́ gá rĩ la agá, zị ĩꞌdi, “Ínị̃ ị́jọ́ míní lãlé ꞌdĩ kí ífí rá yã?”
30 Filipe aproximou-se e ouviu que o eunuco lia o profeta Isaías, e perguntou-lhe: Porventura entendes o que estás lendo?
31 Ágọ́bị́ Ị̃tị́yọ́pị̃yã rú ꞌdĩ umvi Fị́lị́pọ̃ ní, jọ, “Má icó ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã ífí nị̃lé íngoní-íngoní ru ꞌbá ãzí drĩ ífí la icé mání ku rĩ gá?” Umve dó sĩ Fị́lị́pọ̃ ꞌi amụ́lé rilé ĩꞌdi bụ́lụ́ gá ꞌdãá.
31 Respondeu-lhe: Como é que posso, se não há alguém que mo explique? E rogou a Filipe que subisse e se sentasse junto dele.
32 Ị́jọ́ bụ́kụ̃ Ãdróŋá drị̂ ágọ́bị́ Ị̃tị́yọ́pị̃yã rú rĩ ꞌbã lãlé rĩ ándrá íni:
32 A passagem da Escritura, que ia lendo, era esta: Como ovelha, foi levado ao matadouro; e como cordeiro mudo diante do que o tosquia, ele não abriu a sua boca.
33 Úfẽ ĩꞌdiní drị̃nzá, úlị ị́jọ́ ĩꞌdidrị̂ múké-múké ku.
33 Na sua humilhação foi consumado o seu julgamento. Quem poderá contar a sua descendência? Pois a sua vida foi tirada da terra {Is 53,7s.}.
34 Ãmbógó Ị̃tị́yọ́pị̃yã rú rĩ zị Fị́lị́pọ̃ ꞌi, “Ílũ mání, nábị̃ la ị́jọ́ ꞌdĩ jọ ĩꞌdi drị̃ gá yã jõku ꞌbá ãzí ndú la drị̃ gá?”
34 O eunuco disse a Filipe: Rogo-te que me digas de quem disse isto o profeta: de si mesmo ou de outrem?
35 ꞌDãá Fị́lị́pọ̃ iꞌdó dó ị́jọ́ jọlé ị́jọ́ tá Ãdróŋá drị́ ĩꞌdi ꞌbã lãlé rĩ drị̃ gá, ãzíla ũlũ ị́jọ́ mgbã Yẹ́sụ̃ drị́ gá rĩ.
35 Começou então Filipe a falar, e, principiando por essa passagem da Escritura, anunciou-lhe Jesus.
36 Ĩꞌbã kí mụ agá gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ, ca kí ãngũ ị̃yị́ trũ la gá, ãmbógó Ị̃tị́yọ́pị̃yã rú rĩ jọ, “Ị̃yị́ ãzí ꞌdĩ, ãꞌdu icó fẽlé la má ịsụ́ bãbụ̃tị́zị̃ ku rĩ gá nĩ?” [
36 Continuando o caminho, encontraram água. Disse então o eunuco: Eis aí a água. Que impede que eu seja batizado?
37 Fị́lị́pọ̃ jọ, “Mí icó bãbụ̃tị́zị̃ ịsụ́lé rá ídrĩ Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃ ími ásị́ pírí sĩ rĩ gá.” Ãmbógó umvi má ãꞌị̃ dó rá Kúrísĩtõ ĩꞌdi Ãdróŋá Ngọ́pị ꞌi.]
37 {Filipe respondeu: Se crês de todo o coração, podes sê-lo. Eu creio, disse ele, que Jesus Cristo é o Filho de Deus.}
38 Atrị kãyĩnõ gárĩ selépi rĩ kí drị̃, fi kí Fị́lị́pọ̃ be ị̃rị̃ trá ị̃yị́ agâlé, ꞌdãá Fị́lị́pọ̃ fẽ ĩꞌdiní bãbụ̃tị́zị̃ rá.
38 E mandou parar o carro. Ambos desceram à água e Filipe batizou o eunuco.
39 Kí mụ ãfũlé ị̃rị̃ trá ị̃yị́ agâlé rĩ sĩ ãmvé ꞌdõlé ꞌbo, Úríndí Úpí drị̂ ꞌdụ Fị́lị́pọ̃ ꞌi ũní rá, ãmbógó Ị̃tị́yọ́pị̃yã rú ꞌdã ndre ĩꞌdi ị̃dị́ ku, wó mụ ĩꞌdi ꞌbã ãcị̃ trũ drị̃ gá ãyĩkõ ãmbógó íni la trũ.
39 Mal saíram da água, o Espírito do Senhor arrebatou Filipe dos olhares do eunuco, que, cheio de alegria, continuou o seu caminho.
40 Fị́lị́pọ̃ mụ ru ịsụ́lé Ãzótũ gá, ĩꞌdi ꞌbã mụ agá, ri mụlé ị́jọ́ mgbã Yẹ́sụ̃ drị́ gá rĩ ũlũ trũ táwụ̃nị̃ ãmbogo-ãmbogo rĩ kí agâ sĩ íni, íni kpere ĩꞌdi ꞌbã ca agá Kãyĩsárĩyã gá.
40 Filipe, entretanto, foi transportado a Azoto. Passando além, pregava o Evangelho em todas as cidades, até que chegou a Cesaréia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.