Atos 13

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá Ãnị̃tị́yọ́kị̃ gá rĩ kí agá ꞌdãá, nãbịya ãzí kí ándrá ímbáꞌbá ãzí kí abe cí. ꞌDĩ kí ándrá Bãrãnábã ꞌi, Sị̃mọ́nị̃ (umvelé ꞌbá ịnị rú rĩ ꞌi), Lụ̃kị́yã Kụ̃rẹ́nị̃ gá rĩ ꞌi, Mãnãyẹ́nị̃ ándrá ãnzị̃nĩrĩŋã zolépi Hẽródẽ Ãnị̃tị́pã be rĩ ꞌi ãzíla Sáwụ̃lọ̃ ꞌi.
1 Havia então na Igreja de Antioquia profetas e doutores, entre eles Barnabé, Simão, apelidado o Negro, Lúcio de Cirene, Manaém, companheiro de infância do tetrarca Herodes, e Saulo.
2 Ĩꞌbaní Ãdróŋá ị̃nzị̃ agá ãko ãzí naŋâ kóru, ꞌdĩ gá ꞌdâ, Úríndí Ãlá rĩ jọ ĩꞌbaní, “Ĩpẽ mání Sáwụ̃lọ̃ kí Bãrãnábã be bụ́lụ́ gá, kî sĩ ãzị́ mání kí umvejó rĩ nga.”
2 Enquanto celebravam o culto do Senhor, depois de terem jejuado, disse-lhes o Espírito Santo: Separai-me Barnabé e Saulo para a obra a que os tenho destinado.
3 Kí mụ Ãdróŋá zịlé íná naŋâ kóru ꞌbo, tị̃ kí drị́ Bãrãnábã kí drị̃ gá Sáwụ̃lọ̃ be, ꞌdĩ ꞌbã vúlé gá pẽ kí dó kí tị rá.
3 Então, jejuando e orando, impuseram-lhes as mãos e os despediram.
4 Úríndí Ãlá rĩ ꞌbã kí tị pẽjó nĩ rĩ sĩ, Bãrãnábã kí Sáwụ̃lọ̃ be mụ kí Sẽlẽwúkĩyã gá ãzíla mụ kí mẹ́lị̃ sĩ ãngũ ị̃yị́ ꞌbã celé trộkị́lịrị umvelé Kũpórõ rĩ gá.
4 Enviados assim pelo Espírito Santo, foram a Selêucia e dali navegaram para a ilha de Chipre.
5 ꞌDụ kí ándrá Yõhánã Mãrákõ ꞌbá kí ãzã kolé ãzị́ sĩ rĩ ĩndĩ. Kí mụ acálé Sãlãmị́sị̃ gá ꞌdãá ꞌbo, imbá kí ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ ãngũ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú rĩ ꞌbã ĩꞌdi ị̃nzị̃jó rĩ kí agá, ãzíla ímbátáŋá imbájó rĩ agá ꞌdãá.
5 Chegados a Salamina, pregavam a palavra de Deus nas sinagogas dos judeus. Tinham com eles João para auxiliá-los.
6 Ĩꞌbaní acị́ agá ãngũ ru lịlépi ị̃yị́ agá rĩ gá ꞌdãá, ca kí Páfõsĩ gá, ịsụ́ kí nábị̃ ĩnzõ rú ãndrị́kẹ ndrịlépi umvelé Bãrã-Yẹ́sụ̃ ꞌi ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú, ru ꞌbãlépi ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ ũlũlépi ĩnzõ sĩ la.
6 Percorreram toda a ilha até Pafos e acharam um judeu chamado Barjesus, mago e falso profeta,
7 Ĩꞌdi ándrá wọ̃rị́ Sẹ̃rẹ̃gị́yọ̃ Páwụ̃lọ̃ ãmbógó ãngũ ị̃yị́ ꞌbã celé trộkị́lịrị rĩ drị̂ ꞌi, vâ ãmbógó ãzí úŋmĩ trũ íni la, pẽ ꞌbá tị mụlé Bãrãnábã kí umvelé Sáwụ̃lọ̃ be ĩꞌdi drị̃lẹ́ gâ sĩ ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ arejó.
7 que vivia na companhia do procônsul Sérgio Paulo, homem sensato. Este chamou Barnabé e Saulo, e exprimiu-lhes o desejo de ouvir a palavra de Deus.
8 Wó Ĩlĩmásĩ (ꞌdĩ rụ́ ĩꞌdidrị́ Gị̃rị́kị̃ tị sĩ ífí la ꞌbá ãndrị́kẹ ndrịlépi rĩ ꞌi) ga ãgátã ĩꞌba abe, ụ̃ꞌbị̃ ásị́ pírí sĩ lẽjó ãmbógô ásị́ ujajó ãꞌị̃táŋá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃jó rĩ agá rĩ sĩ rá.
8 Mas Élimas, o Mago - pois assim é interpretado o seu nome -, se lhes opunha, procurando desviar da fé o procônsul.
9 ꞌBo Sáwụ̃lọ̃ umvelé Páwụ̃lọ̃ ꞌi rĩ agá Úríndí Ãlá rĩ ga tré, ndre Ĩlĩmásĩ tõtõ.
9 Então Saulo, chamado também Paulo, cheio do Espírito Santo, cravou nele os olhos e disse-lhe:
10 Ãzíla jọ, “Mi ngọ́tị́ŋá Sĩtánĩ ãni ãzíla mẹ́rọ́ꞌbá ị́jọ́ pírí múké rĩ drị́ gá rĩ ꞌi, ími ꞌa ga tré ĩnzõ sĩ ãzíla úlétáŋá ũnzíríkãnã Sĩtánĩ drị̂ sĩ. Ãzíla mi vâ ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ ãndá ꞌdĩ kí lẽ ujalé ĩnzõ rú!
10 Filho do demônio, cheio de todo engano e de toda astúcia, inimigo de toda justiça, não cessas de perverter os caminhos retos do Senhor!
11 Úpí Ãdróŋá ꞌa ve dó míní ꞌbo, ími mịfị́ la mụ ãzụ̃lé cí, índre ãngũ ule ị̃tụ́ ꞌbã jilé rĩ ku cajó áyi ãzí agá.”
11 Eis que agora está sobre ti a mão do Senhor e ficarás cego. Não verás o sol até nova ordem! Caíram logo sobre ele a escuridão e as trevas, e, andando à roda, buscava quem lhe desse a mão.
12 Ãmbógó la mụ ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ kí ndrelé ꞌbo, ãꞌị̃ dó rá, ãꞌdusĩku acá ụ̃sụ̃táŋá sĩ ị́jọ́ imbálé Ãdróŋá drị̃ gá rĩ sĩ.
12 À vista deste prodígio, o procônsul abraçou a fé, admirando vivamente a doutrina do Senhor.
13 Iꞌdójó Páfõsĩ gá ꞌdãá, Páwụ̃lọ̃ kí ꞌbá acị́lépi ĩꞌdi abe ꞌdĩ kî trũ mụ kí táwụ̃nị̃ Pẹ̃rị́gã drị̂ agá ꞌdĩ ãngũ Pãmũfílĩyã drị̂ gá. ꞌDãá Yõhánã Mãrákõ aꞌbe kí gõjó vúlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá.
13 Paulo e os seus companheiros navegaram de Pafos e chegaram a Perge, na Panfília, de onde João, apartando-se deles, voltou para Jerusalém.
14 Iꞌdójó Pẹ̃rị́gã gá, Páwụ̃lọ̃ mụ kí Bãrãnábã be táwụ̃nị̃ Ãnị̃tị́yọ́kị̃ ãngũ Pị̃sị́dị̃yã drị́ rĩ gá. Ãzíla Sãbátũ sĩ, mụ kí ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ gá, ri kí gá ꞌdãá vụ̃rụ́.
14 Mas eles, deixando Perge, foram para Antioquia da Pisídia. Ali entraram em dia de sábado na sinagoga, e sentaram-se.
15 Ị́jọ́ Mụ́sã ꞌbã sĩlé ãzíla nãbịya ꞌbã kî sĩlé Ãdróŋá drị́ ꞌdĩ kí ꞌbã ãzí lã agá ꞌbo ꞌdĩ gá ꞌdâ, ãmbogo ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ drị̂ jọ kí Bãrãnábã ꞌbaní Páwụ̃lọ̃ be, “Ãmã ádrị́pịka, ãma aꞌị́ ĩmi ꞌi ị́jọ́ jọjó ꞌbá ꞌbaní, ị́jọ́ ãzí drĩ adru ĩmi ásị́ ga ꞌdâ ꞌbá kí ásị́ ũŋmĩjó cí rĩ gá.”
15 Depois da leitura da lei e dos profetas, mandaram-lhes dizer os chefes da sinagoga: Irmãos, se tendes alguma palavra de exortação ao povo, falai-a.
16 Páwụ̃lọ̃ nga pá tulé ụrụgá, atrị ꞌbá kí drị̃ drị́ sĩ, jọ, “Ĩmi ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú ꞌdĩ ãzíla ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku Ãdróŋá ị̃nzị̃lépi ꞌdĩ, ĩmi are ị́jọ́ áma tị gá!
16 Paulo levantou-se, fez um sinal com a mão e falou: Homens de Israel e vós que temeis a Deus, ouvi.
17 Ãdróŋá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ ꞌbadrị́ gá rĩ pẽ ãmã áyị́pịka kí, wi ándrá ĩꞌbaní sụ̃sụ́ sĩ acájó sụ́rụ́ ũkpó la rú, ãzíla sĩ adrujó málĩ trũ, kí uꞌájó ãngũ Mị̃sị́rị̃ gá rĩ sĩ. Anzé kí angájó sụ́rụ́ Mị̃sị́rị̃ drị̂ agá ũkpõ ĩꞌdidrị̂ sĩ,
17 O Deus do povo de Israel escolheu nossos pais e exaltou este povo no tempo em que habitava na terra do Egito, de onde os tirou com o poder de seu braço.
18 ta vâ ídri ĩꞌbadrị́ ũnzíkãnã rĩ ãngũ kõtórõ rú ị̃yị́ kóru ꞌdã agá ílí kãlị́ sụ.
18 Por espaço de quarenta anos alimentou-os no deserto.
19 ꞌDị ãꞌdị́ sụ́rụ́ ázị̂rị̃ Kãnánĩ gá ꞌdãá rĩ kí abe ndẽ kí rá, uja dó ãngũ ĩꞌbadrị́ ꞌdã fẽlé ꞌbá ĩꞌdidrị́ Ịsịrayị́lị̃ rú ꞌdĩ ꞌbaní (ãko ĩꞌba ãni la rú).
19 Destruiu sete nações na terra de Canaã e distribuiu-lhes por sorte aquela terra durante quase quatrocentos e cinqüenta anos.
20 Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌdụ kí ãni rú ílí túrú sụ kãlị́ tõwú.
20 Em seguida, lhes deu juízes até o profeta Samuel.
21 Wó ꞌbá lẽ kí úpí, Ãdróŋá fẽ dó ĩꞌbaní úpí Sáwụ̃lọ̃ Kị́sị̃ ngọ́pị ꞌi angájó sụ́rụ́ Bénzãmĩnĩ drị̂ agá, na ũpĩ ílí kãlị́ sụ̃.
21 Pediram então um rei, e Deus lhes deu, por quarenta anos, Saul, filho de Cis, da tribo de Benjamim.
22 Ãdróŋá la mụ Sáwụ̃lọ̃ nzelé ũpĩ gá rĩ sĩ ꞌbo, ꞌbã dó Dãwụ́dị̃ adrujó ĩꞌbã úpí ru. ꞌDĩ ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã jọlé ĩꞌdi drị̃ gá rĩ ꞌi, ‘Má ịsụ́ Dãwụ́dị̃ Yésẽ ngọ́pị ꞌi ꞌbá áma ásị́ ꞌbã lẽlé rá rĩ rú, ĩꞌdi ị́jọ́ pírí mâ lẽlé ꞌba idé kí rá rĩ kí idé rá.’
22 Depois, Deus o rejeitou e mandou-lhes Davi como rei, de quem deu este testemunho: Achei Davi, filho de Jessé, homem segundo o meu coração, que fará todas as minhas vontades.
23 “Ágọ́bị́ ꞌdĩ ꞌbã drị̃lẹ́ kí agá Ãdróŋá ãpẽ ꞌBá ꞌbá Palépi Yẹ́sụ̃ ꞌi sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị́ rĩ ꞌbaní ándrá ĩꞌdi ꞌbã azịlé rĩ ꞌbã áni.
23 De sua descendência, conforme a promessa, Deus fez sair para Israel o Salvador Jesus.
24 Yẹ́sụ̃ iꞌdó drĩ ãzị́ ku rú, Yõhánã ũlũ ị́jọ́ ásị́ ujajó rĩ ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ gá ꞌdĩ ꞌbaní, ãzíla ꞌbá pírí ꞌbã ịsụ́ kî sĩ bãbụ̃tị́zị̃ sĩ ị́jọ́ ũnzí aꞌbejó.
24 João tinha pregado, desde antes da sua vinda, o batismo do arrependimento a todo o povo de Israel.
25 Yõhánã de dó ị́jọ́ ũlũ agá, zị dó ꞌbá kí, ‘Ĩmi ũrã ma ãꞌdi ꞌi yã? Má adru Kúrísĩtõ ĩminí tẽlé rĩ ꞌi ku. Ĩmi are! Ĩꞌdi amụ́ áma vúlé gá ꞌdĩ, ndẽ ma ãmbõgõ sĩ rá, má icó dó sĩ ŋĩlâ ĩꞌdi pá gá rĩ trũlé ku wó ma vâ ũkpó kóru adrujó ĩꞌdi ꞌbã ãtíꞌbó ru.’
25 Terminando a sua carreira, dizia: Eu não sou aquele que vós pensais, mas após mim virá aquele de quem não sou digno de desatar o calçado.
26 “ꞌBá mádrị́ Ịsịrayị́lị̃ rú drị̃lẹ́ Ịbụrahị́mụ̃ drị́ ꞌdĩ, ãzíla ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku Ãdróŋá ị̃nzị̃lépi ꞌdĩ, ị́jọ́ patáŋá drị́ ꞌdĩ Ãdróŋá ãpẽ bãsĩ tị la ãmaní.
26 Irmãos, filhos de Abraão, e os que entre vós temem a Deus: a nós é que foi dirigida a mensagem de salvação.
27 ꞌBá uꞌálépi Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdã kí ꞌbá drị̃lẹ́ ru ĩꞌbadrị́ rĩ kí abe, nị̃ kí Yẹ́sụ̃ ꞌi ku. Nị̃ kí vâ ị́jọ́ nãbịya ꞌbã kî sĩlé lãlé Sãbátũ ãlu-ãlu sĩ rĩ ꞌbã ífí ku. Wó tí ị́jọ́ nãbịya ꞌbã kî sĩlé rĩ idé ru ĩꞌdi kẹ̃jị́ gá ĩꞌbã kí Yẹ́sụ̃ drị̃ gá ị́jọ́ lịjó ĩꞌdi ꞌdịjó rĩ sĩ.
27 Com efeito, os habitantes de Jerusalém e os seus magistrados não conheceram Jesus, e, sentenciando-o, cumpriram os oráculos dos profetas, que cada sábado são lidos.
28 Ĩꞌbã kí táni ị́jọ́ ịsụ́jó ĩꞌdi ụrụꞌbá gá ĩꞌdi ꞌdịjó rá ku tí, ũŋmĩ kí Pĩlátõ sĩ ĩꞌdi ꞌdịjó siri.
28 Embora não achassem nele culpa alguma de morte, pediram a Pilatos que lhe tirasse a vida.
29 Kí dó mụ ị́jọ́ sĩlé ĩꞌdi drị̃ gá bụ́kụ̃ agá ꞌdĩ kí idélé pírí ꞌbo, ãtrũ kí ĩꞌdi mũsãláꞌbã sị́ gá rĩ sĩ mụlé ị̃sị̃lé ꞌbụ́ gá.
29 Depois de realizarem todas as coisas que dele estavam escritas, tirando-o do madeiro, puseram-no num sepulcro.
30 Wó Ãdróŋá inga ĩꞌdi ídri rú ꞌbá drãlépi rá rĩ kí drĩdríŋĩ gá rá.
30 Mas Deus o ressuscitou dentre os mortos.
31 Ụ́ꞌdụ́ wẽwẽ rú agá ri ru iꞌdalé ꞌbá ándrá amụ́lépi ĩꞌdi trũ angájó Gãlị́lị̃ gá mụjó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdĩ ꞌbanî. Kí dó ꞌbá ị́jọ́ ĩꞌdidrị̂ vú nzelépi ꞌbá ãmadrị́ Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ꞌbaní rĩ kî.
31 Durante muitos dias apareceu àqueles que com ele subiram da Galiléia a Jerusalém, os quais até agora são testemunhas dele junto ao povo.
32 “Wó ãma ĩminí ị́jọ́ mgbã Yẹ́sụ̃ drị́ gá ãlá rĩ vú nze, ándrá Ãdróŋá ꞌbã azịlé ãmã áyị́pịka ꞌbanî rĩ ꞌi.
32 Nós vos anunciamos: a promessa feita a nossos pais,
33 Ãma tá gápi anzị ĩꞌbadrị̂ rú ꞌdĩ, Ãdróŋá nga ãmaní ãzị́ ĩꞌdi ꞌbã Yẹ́sụ̃ ingajó ídri rú drã agá rĩ sĩ cécé sĩlé Zãbụ́rị̃ cápĩtã ị̃rị̃ rĩ agá ꞌdãá rĩ áni:
33 Deus a tem cumprido diante de nós, seus filhos, suscitando Jesus, como também está escrito no Salmo segundo: Tu és meu Filho, eu hoje te gerei {Sl 2,7}.
34 Ãzíla ꞌdĩ dó ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã jọlé Yẹ́sụ̃ drị̃ gá ĩꞌdi ꞌbã ĩꞌdi ingajó ídri drã agá rĩ sĩ, icó ŋmalé ị̃nádrị̃ agâlé ku rĩ ꞌi:
34 Que Deus o ressuscitou dentre os mortos, para nunca mais tornar à corrupção, ele o declarou desta maneira: Eu vos darei as coisas sagradas prometidas a Davi {Is 55,3}.
35 Úsĩ vâ ĩꞌdi Zãbụ́rị̃ ãzí rĩ agá:
35 E diz também noutra passagem: Não permitirás que teu Santo experimente a corrupção {Sl 15,10}.
36 “Dãwụ́dị̃ ꞌbã ãzị́ Ãdróŋá drị̂ ꞌbã ngaŋá dejó sáwã ĩꞌdidrị̂ agá ꞌbo rĩ sĩ, drã dó rá, ị̂sị̃ ĩꞌdi áyị́pịka abe, ãzíla ãvũ la ŋma ị̃nádrị̃ agá rá.
36 Ora, Davi, depois de ter servido em vida aos desígnios de Deus, morreu. Foi reunido a seus pais e experimentou a corrupção.
37 Wó ị́jọ́ ꞌdĩ idé ru ꞌbá Ãdróŋá ꞌbã ingalé ídri drã agá rá rĩ rụ́ gẹ̃rị̃ sĩ ku.
37 Mas aquele a quem Deus ressuscitou não experimentou a corrupção.
38 “ꞌDĩ sĩ, má ádrị́pịka, álẽ lũlé la ĩminí, Yẹ́sụ̃ sĩ izatáŋá ĩmidrị̂ kí ru trũ rá.
38 Sabei, pois, irmãos, que por ele se vos anuncia a remissão dos pecados.
39 Ãzíla ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ kí ꞌbã ị́jọ́ ũnzí pírí kí ru trũ Yẹ́sụ̃ rụ̂ sĩ rá ándrá ru icólépi trũlé ku ãzị́táŋá Mụ́sã drị̂ sĩ rĩ kî.
39 Todo aquele que crê é justificado por ele de tudo aquilo que não pôde ser pela Lei de Moisés.
40 Ị̃nzị̃ mịfị́ ndrejó la ị́jọ́ ándrá nãbịya ꞌbã kí jọlé rĩ ꞌbã idé ru ĩmi abe ku benĩ:
40 Cuidai, pois, que não venha sobre vós o que foi dito pelos profetas:
41 “‘Ĩmi are, ĩmi ꞌbá idemará ru ị́jọ́ idélépi ãfó sĩ ꞌdĩ!
41 Vede, ó desprezadores, pasmai e morrei de espanto. Pois eu vou realizar uma obra em vossos dias, obra a que não creríeis, se alguém vo-la contasse {Hab 1,5}.
42 Páwụ̃lọ̃ ꞌbaní ãngũ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ aꞌbe agá Bãrãnábã be ꞌdĩ ga ꞌdâ, ꞌbá aꞌị́ kí kí ãgõjó ị́jọ́ ꞌdã ꞌbã áni rĩ kí jọjó Sãbátũ ãzí amụ́lépi rĩ sĩ ị̃dị́.
42 Ao saírem, rogavam que lhes repetissem essas palavras no sábado seguinte.
43 ꞌBá ru tralépi ãngũ ꞌdã gá ꞌdãá ꞌdĩ kí mụ irélé ꞌbo, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú wẽwẽ rú ãzíla ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ãrútáŋá ru, ru ujalépi Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ abe, bĩ kí Páwụ̃lọ̃ kí vú Bãrãnábã be. Ímbáꞌbá ị̃rị̃ ꞌdĩ jọ kí ĩꞌbaní ị́jọ́ sĩ kí ásị́ imbájó sĩ adrujó ásị́ ị̃gbẹ̃ Ãdróŋá drị̂ agá.
43 Depois que a assembléia terminou, muitos judeus e prosélitos devotos seguiram Paulo e Barnabé, os quais com muitas palavras os exortavam a perseverar na graça de Deus.
44 Sãbátũ ãzí rĩ sĩ, ãni rú la ꞌbá pírí táwụ̃nị̃ agá ꞌdãá ꞌdĩ, amụ́ kí ị́jọ́ Úpí Ãdróŋá drị̂ arelé.
44 No sábado seguinte, afluiu quase toda a cidade para ouvir a palavra de Deus.
45 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú rĩ kí mụ ꞌbá ru tralépi wẽwẽ rú rĩ kí ndrelé ꞌbo, ãjã fi kí ásị́ gá cí. Ri kí ãgátã galé ị́jọ́ Páwụ̃lọ̃ ꞌbã jọlé rĩ kí drị̃ gá ĩꞌdi uꞌdáŋâ trũ ĩndĩ.
45 Os judeus, vendo a multidão, encheram-se de inveja e puseram-se a protestar com injúrias contra o que Paulo falava.
46 Wó Páwụ̃lọ̃ kí Bãrãnábã be iꞌdó kî dó bãsĩ vâ ị́jọ́ jọlé ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ ụ̃rị̃ kóru jọ kí, “Ĩꞌdi ãndá-ãndá ru ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ rĩ ũlũjó ĩminí drị̃drị̃. Wó ĩlẽ dó ku, ãzíla ĩlị dó ĩmi ídri ukólépi ku rĩ agá ãmvé ꞌbo, ãma dó ĩmi aꞌbe rá, ãma ãma uja ị́jọ́ jọlé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ꞌbanî.
46 Então Paulo e Barnabé disseram-lhes resolutamente: Era a vós que em primeiro lugar se devia anunciar a palavra de Deus. Mas, porque a rejeitais e vos julgais indignos da vida eterna, eis que nos voltamos para os pagãos.
47 Úpí fẽ ãmaní ãzị́táŋá íni:
47 Porque o Senhor assim no-lo mandou: Eu te estabeleci para seres luz das nações, e levares a salvação até os confins da terra {Is 49,6}.
48 ꞌBá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ kí mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, uꞌá kí ãyĩkõ sĩ ãzíla ịcụ́ kí Úpî rụ́, ꞌbá ũpẽlé ídri ukólépi ku rĩ gá rĩ acá kí ꞌbá ị́jọ́ úpí drị́ ꞌdĩ ãꞌị̃lépi rá rĩ kî rú.
48 Estas palavras encheram de alegria os pagãos que glorificavam a palavra do Senhor. Todos os que estavam predispostos para a vida eterna fizeram ato de fé.
49 Ị́jọ́ Úpí drị́ gá rĩ iré ru ãngũ ꞌdã agá ꞌdãá pírí.
49 Divulgava-se, assim, a palavra do Senhor por toda a região.
50 Wó ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ mụ kí ãgọbị drị̃lẹ́ ru ãzíla ũkú ãmbogo-ãmbogo Ãdróŋâ ị̃nzị̃lépi ꞌdĩ kí bị́lẹ́ usúlé sĩ Páwụ̃lọ̃ kí ngụ̃jó Bãrãnábã be ũnzí. Iꞌdó kí Páwụ̃lọ̃ ꞌbaní ũcõgõ fẽlé Bãrãnábã be, dro kí dó kí ãngũ ĩꞌbadrị́ ꞌdã agá rĩ sĩ rá.
50 Mas os judeus instigaram certas mulheres religiosas da aristocracia e os principais da cidade, que excitaram uma perseguição contra Paulo e Barnabé e os expulsaram do seu território.
51 ꞌBá ꞌdĩ ụtụ́ kí pụ́trụ́ kí pá gá rĩ kí ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ kí drị̃lẹ́ gá ꞌdãá, mụ kí dó Ĩkónĩyãmũ gá.
51 Estes sacudiram contra eles o pó dos seus pés, e foram a Icônio.
52 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá angájó Ãnị̃tị́yọ́kị̃ gá rĩ ga kí ãyĩkõ sĩ ãzíla Úríndí Ãlá rĩ sĩ tré.
52 Os discípulos, por sua vez, estavam cheios de alegria e do Espírito Santo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.