Atos 11
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NAA
1 Ụ̃pịgọŋa Yẹ́sụ̃ drị́ ꞌdĩ kí, ꞌbá Yụ̃dị́yã gá ãꞌị̃táŋâ trũ ꞌdĩ abe, are kí ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku rĩ ãꞌị̃ kí ị́jọ́ Ãdróŋá drị́ rĩ rá.
1 Chegou ao conhecimento dos apóstolos e dos irmãos que estavam na Judeia que também os gentios haviam recebido a palavra de Deus.
2 Wó Pétẽrõ la mụ gõlé vúlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌbo, ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ru ĩtãrãlépi rá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi lãꞌbĩ ĩꞌbadrị́ Yãhụ́dị̃ drị̂ drĩ sĩ adrujó kí drị̃ gá cí ꞌdĩ inzá kí ĩꞌdi drị̃, jọ kí,
2 Quando Pedro voltou para Jerusalém, os que eram da circuncisão começaram a questioná-lo, dizendo:
3 “Ífi ꞌbá ãzí ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku la ꞌbadrị́ jó agá, ãzíla mí uja íná nalé ĩꞌba abe.”
3 — Você entrou na casa de homens incircuncisos e comeu com eles.
4 ꞌDãá Pétẽrõ nze ĩꞌba ní ị́jọ́ ru idélépi ꞌdĩ kí vú pírí ĩꞌba ní ru idéjó ꞌdã ꞌbã áni.
4 Então Pedro passou a fazer-lhes uma exposição por ordem, dizendo:
5 “Ụ́ꞌdụ́ ãlu Yópã gá mání Ãdróŋá ãꞌị̃ agá, ícétáŋá ãzí iꞌda ru mání, ándre ãko ãzí cécé bõngó ũgĩlé kónã la sụ asị́ agá angájó ꞌbụ̃ gâlé má rụ́ ꞌdõlé.
5 — Eu estava na cidade de Jope orando e, num êxtase, tive uma visão em que observei descer um objeto como se fosse um grande lençol baixado do céu pelas quatro pontas e vindo até perto de mim.
6 Ma mụ ala ndrelé, ándre ãko gbẽtí ndú-ndú lẽlé úna kí ku ũꞌbí ãnãkpá ásé agá rĩ kí, ãko ãgãlépi kụ̃bụ̃drị̃ sĩ rĩ kí ãzíla ãriŋa ꞌbụ̃ gá kí abe.
6 E, olhando atentamente para dentro daquilo, vi quadrúpedes da terra, feras, répteis e aves do céu.
7 Ãzíla má are ụ́ꞌdụ́kọ́ ị́jọ́ jọ agá, ‘Ínga ụrụgá, Pétẽrõ, mí ụlị́ ãko ꞌdĩ kí, ãzíla ína kí rá.’
7 Ouvi também uma voz que me dizia: “Levante-se, Pedro! Mate e coma.”
8 Má umvi, ‘Yụ Úpí ãndá, ãko ãzí ãndị́ ru jõku ũnzíkãnã la fi áma tị gá ku.’
8 Ao que eu respondi: “De modo nenhum, Senhor; porque em minha boca nunca entrou nada que fosse impuro ou imundo.”
9 Wó má are vâ ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌdĩ ꞌbụ̃ gâlé ị̃dị́, ‘Ãdróŋá drĩ jọ la ãko ꞌdĩ míní múké, lẽ íjọ ũnzí rĩ gá ku.’
9 Pela segunda vez, a voz do céu falou: “Não considere impuro aquilo que Deus purificou.”
10 ꞌDĩ idé ru ũgũgõ pâlé na ꞌdĩpí ꞌdĩ sĩ sáwã ãko ꞌdĩ ãzíla ị́jọ́ ala gá ꞌdĩ kí úse drĩ kí ꞌbụ̃ gâlé ku rú.
10 Isso se repetiu três vezes, e, de novo, tudo foi recolhido para o céu.
11 “Cọtị ãgọbị na tị ãpẽlé angájó Kãyĩsárĩyã gá la acá kí jó mâ sĩ uꞌájó rĩ agá cí.
11 E eis que, na mesma hora, pararam diante da casa em que estávamos três homens enviados de Cesareia para se encontrar comigo.
12 Úríndí Ãlá rĩ lũ mání mụjó ĩꞌba abe, ãzíla ụ̃rị̃ ꞌbã rụ jõ ma ĩꞌbã kí adrujó ãmị́yọ́ŋá rĩ sĩ ku. Ámụ mâ ádrị́pịka ázíyá angálépi Yópã gá ꞌdâ cí ꞌdĩ kí abe, ụ́ꞌdụ́ ãzí rĩ sĩ ãma acá ágọ́bị́ tá ꞌbá tị ãpẽlépi ãma rụ́ rĩ drị́ko gá.
12 Então o Espírito me disse que eu fosse com eles, sem hesitar. Foram comigo também estes seis irmãos; e entramos na casa daquele homem.
13 Ũlũ ãmaní ị́jọ́ mãlãyíkã ꞌbã ru iꞌdajó ĩꞌdiní, ãzíla nze ị́jọ́ mãlãyíkã ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ kí vú, ‘Ípẽ ꞌbá ãzí kí tị Yópã gá mụlé ágọ́bị́ umvelé Sị̃mọ́nị̃ Pétẽrõ ꞌi rĩ rụ́.
13 E ele nos contou como tinha visto na casa dele um anjo, em pé, que lhe disse: “Envie alguém a Jope e mande chamar Simão, que também é chamado de Pedro,
14 Ĩꞌdi míní, mi ꞌi, ãzíla ꞌbá pírí mídrị́ko gá ꞌdĩ kí ru pa íngoní-íngoní ru yã rĩ lũ rá!’
14 o qual lhe dirá palavras mediante as quais você e toda a sua casa serão salvos.”
15 Ma dó mụ iꞌdólé ĩꞌbaní ị́jọ́ jọlé ꞌbo, Úríndí Ãlá rĩ asị́ kí drị̃ gá cécé ĩꞌdi ꞌbã aꞌdéjó ãma drị̃ gá ụ́ꞌdụ́ drị̃drị̃ rĩ sĩ rĩ ꞌbã áni.
15 — Quando comecei a falar, o Espírito Santo caiu sobre eles, como também sobre nós, no princípio.
16 Ị́jọ́ ándrá Úpí Yẹ́sụ̃ ꞌbã jọlé ãmaní rĩ agá mánî, ‘Yõhánã fẽ ándrá bãbụ̃tị́zị̃ ị̃yị́ sĩ, wó ála mụ ĩminí bãbụ̃tị́zị̃ fẽ lé Úríndí Ãlá rĩ sĩ.’
16 Então me lembrei da palavra do Senhor, quando disse: “João, na verdade, batizou com água, mas vocês serão batizados com o Espírito Santo.”
17 Wó Ãdróŋá drĩ ĩꞌbaní Úríndí Ãlá ãlu ꞌdĩ fẽ ãmaní ĩꞌba abe ãꞌị̃táŋá Úpí Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ agá rĩ sĩ, ma dó ãꞌdi ꞌi ị́jọ́ Ãdróŋá drị̂ drị̃ ụtrị́jó?”
17 Pois, se Deus deu a eles o mesmo dom que tinha dado a nós quando cremos no Senhor Jesus, quem era eu para que pudesse resistir a Deus?
18 ꞌBá kí mụ arelé la ꞌdĩ ꞌbã áni ꞌbo, ị́jọ́ ꞌdã umvi ãgátã ĩꞌbadrị̂ kí pírí, iꞌdó kí Ãdróŋá ịcụ́lé jọ kí, “Ãdróŋá fẽ vâ drị̃lẹ́mgbọ ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ ꞌbaní ásị́ ujajó ũnzĩkãnã aꞌbejó ídri ukólépi ku rĩ ịsụ́jó.”
18 Quando os demais ouviram isso, acalmaram-se e glorificaram a Deus, dizendo: — Então também aos gentios Deus concedeu o arrependimento para a vida!
19 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ándrá apálépi angájó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ị̃tụ́ kí ĩcõcõŋãjó ꞌdĩ sĩ Sĩtéfũnõ drã ꞌbo rĩ vúlé gá rĩ, iré kí kpere Fõyĩnísĩya gá, Kũpórõ gá ãzíla Ãnị̃tị́yọ́kị̃ Sị́rị̃yã gá rĩ gá, ũlũ kí ị́jọ́ mgbã Yẹ́sụ̃ drị́ gá rĩ ꞌi, lú ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ꞌdĩ ꞌbaní áꞌdụ̂sĩ.
19 Os que foram dispersos a partir da perseguição que começou com a morte de Estêvão se espalharam até a Fenícia, Chipre e Antioquia, não anunciando a palavra a ninguém que não fosse judeu.
20 Wó íni ꞌdĩ ꞌbá ãzí Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá angálépi Kũpórõ gá ãzíla Kụ̃rẹ́nị̃ gá rĩ mụ kí Ãnị̃tị́yọ́kị̃ gá kí iréjó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé rĩ sĩ iꞌdó kí ị́jọ́ mgbã ũlũlé ꞌbá Yãhụ́dị̃ rú ku ꞌdĩ ꞌbaní Úpí Yẹ́sụ̃ drị̃ gá.
20 Alguns deles, porém, que eram de Chipre e de Cirene e que foram até Antioquia, falavam também aos gregos, anunciando-lhes o evangelho do Senhor Jesus.
21 Ũkpõ Ãdróŋá drị́ gá rĩ ĩꞌbã abe cí, ãzíla ũꞌbí Ãdróŋá ãꞌị̃lépi rá rĩ ꞌbã kãlãfe tụ ụrụgá.
21 A mão do Senhor estava com eles, e muitos, crendo, se converteram ao Senhor.
22 Ị̃tụ́ ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá rĩ kí mụ ãꞌdu idé ru nĩ yã rĩ arelé ꞌbo, pẽ kí Bãrãnábã tị Ãnị̃tị́yọ́kị̃ gá.
22 A notícia a respeito deles chegou aos ouvidos da igreja que estava em Jerusalém; e enviaram Barnabé até Antioquia.
23 Ĩꞌdi mụ acálé ꞌbo, ndre ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌbã idélé lẽtáŋá ĩꞌdidrị́ uyaŋâ kóru rĩ sĩ ꞌdĩ kí, ãyĩkõ fụ dó ĩꞌdi rá, ãzíla imbá ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá ꞌdĩ kí ásị́ jọjó la lẽ ꞌbã uꞌá kí ị́jọ́ mgbã rĩ sĩ Yẹ́sụ̃ ụrụꞌbá gá.
23 Quando ele chegou e viu a graça de Deus, ficou muito alegre. E exortava todos a que, com firmeza de coração, permanecessem no Senhor.
24 Bãrãnábã ĩꞌdi ándrá ꞌbá ãlá, galépi tré Úríndí Ãlá rĩ sĩ, ãzíla ĩꞌdi ꞌbá ãzí ãꞌị̃táŋá agá ũkpómgboroto íni la. Wó âjí ꞌbá ũꞌbí kí Yẹ́sụ̃ rụ́.
24 Porque era homem bom, cheio do Espírito Santo e de fé. E muita gente se uniu ao Senhor.
25 Cọtị Bãrãnábã mụ dó Sáwụ̃lọ̃ ndrụ̃ trũ Tãrãsị́sị̃ gá.
25 Depois Barnabé foi a Tarso à procura de Saulo.
26 Ĩꞌdi mụ Sáwụ̃lọ̃ ịsụ́lé ꞌbo, agụ ĩꞌdi Ãnị̃tị́yọ́kị̃ gá. Ílí ãlu pírí ri kí drị̃ fụlé kãnị́sã ꞌdãá rĩ kî trũ ãzíla imbá kí ꞌbá ꞌdãá rĩ kî. (Ĩꞌdi ándrá Ãnị̃tị́yọ́kị̃ gá ĩꞌbaní ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá rĩ kí umvejó Kũrĩsĩtíyánĩ rú rĩ.)
26 E, quando o encontrou, levou-o para Antioquia. E, durante um ano inteiro, se reuniram naquela igreja e ensinaram numerosa multidão. Em Antioquia, os discípulos foram, pela primeira vez, chamados de cristãos.
27 Sáwã ꞌdĩ agá, nãbịya ãzí mụ kí angájó Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá rĩ sĩ mụjó Ãnị̃tị́yọ́kị̃ gá.
27 Naqueles dias, alguns profetas foram de Jerusalém para Antioquia.
28 Ĩꞌba ãzí ãlu umvelé Ãgábã ꞌi rĩ tu pá ụrụgá, ãzíla Úríndí Ãlá rĩ iꞌda ĩꞌdiní, ace wereŋá ru rílẽ la mụ aꞌdélé ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá rá. (Ị́jọ́ ꞌdĩ idé ru áyi Kị̃lãwụ̃dị́yã ꞌbã adrujó úpí ru rĩ sĩ.)
28 E, apresentando-se um deles, chamado Ágabo, dava a entender, pelo Espírito, que haveria uma grande fome em todo o mundo. Essa fome veio nos dias do imperador Cláudio.
29 ꞌBá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá rĩ jọ kí ị́jọ́ kí drĩdríŋĩ gá ãko cící rĩ kí fẽjó ŋãnã sĩ ꞌbá Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá Yụ̃dị́yã gá rĩ kí ãzã kojó.
29 Os discípulos, cada um conforme as suas posses, resolveram mandar uma ajuda aos irmãos que moravam na Judeia.
30 Idé kí ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌi ãzíla pẽ kí Sáwụ̃lọ̃ kí tị Bãrãnábã be séndẽ ꞌdĩ trũ ꞌbá drị̃lẹ́ ru Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃lépi rá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé rĩ ꞌba rụ̂lé.
30 E eles o fizeram, enviando essa ajuda aos presbíteros por meio de Barnabé e Saulo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.