Apocalipse 16

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Má are ụ́ꞌdụ́kọ́ ị́jọ́ jọlépi ũkpó ru re, angálépi jó Ãdróŋá drị́ ꞌbụ̃ gá rĩ agá rĩ jọ mãlãyíkã ázị̂rị̃ ꞌdã ꞌbaní, “Ĩmụ ũmbã Ãdróŋá drị́ galépi bãkụ́lẹ̃ ázị̂rị̃ agá tré ꞌdĩ kí ũsũlé ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá.”
1 Ouvi, então, uma voz forte saindo do templo, que dizia aos sete Anjos: Ide, e derramai sobre a terra as sete taças da ira de Deus.
2 Mãlãyíkã drị̃drị̃ rĩ mụ sũ ũmbã bãkụ́lẹ̃ ĩꞌdidrị̂ agá rĩ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá, bị́ ũnzíkãnã ãzákírílí la ce ꞌbá ãlámã ụ̃bọ̃gụ̃ drị́, ãzíla íꞌdá ĩꞌdidrị̂ kí ị̃nzị̃lépi rĩ kí ụrụꞌbá gá.
2 O primeiro, portanto, pôs-se a derramar a sua taça sobre a terra. Formou-se uma úlcera atroz e maligna nos homens que tinham o sinal da Fera e que se prostravam diante de sua imagem.
3 Mãlãyíkã ị̃rị̃ rĩ ũsũ ũmbã ĩꞌdidrị́ bãkụ́lẹ̃ agá rĩ mĩrĩ agá, ị̃yị́ uja ru ãrí ꞌbá ãvũ rĩ drị́ gá rĩ drị̂ áni, ãko pírí mĩrĩ agá ídri rĩ ũdrã kí rá.
3 O segundo derramou a sua taça sobre o mar. Este tornou-se sangue, como o de um morto, e pereceu todo ser que estava no mar.
4 Mãlãyíkã na rĩ ũsũ ũmbã bãkụ́lẹ̃ ĩꞌdidrị́ rĩ agá rĩ ị̃yị́ dịlépi dị̃-dị̃ rĩ kí agá, ị̃yị́ kídí ru rĩ kí abe, ị̃yị́ uja kí ru pírí ãrí ru.
4 O terceiro derramou a sua taça sobre os rios e as fontes das águas, e transformaram-se em sangue.
5 Má are mãlãyíkã ũkpó trũ ị̃yị́ drị́ gá rĩ jọ,
5 Ouvi, então, o anjo das águas dizer: Tu és justo, tu que és e que eras o Santo, que assim julgas.
6 ꞌBá ꞌdĩ asu kí ándrá mî ꞌbá ãlá rĩ kí ãrí nãbịya kí abe,
6 Porque eles derramaram o sangue dos santos e dos profetas, tu lhes deste também sangue para beber. Eles o merecem.
7 Má are ụ́ꞌdụ́kọ́ ãlĩtárĩ gâlé jọ,
7 Ouvi o altar dizer: Sim, Senhor Deus Dominador, são verdadeiros e justos os teus julgamentos.
8 Mãlãyíkã sụ rĩ sũ ũmbã bãkụ́lẹ̃ ĩꞌdidrị̂ agá rĩ ị̃tụ́ drị̃ gá, fẽ dó ũkpõ ị̃tụ́ ꞌbá sị́ ní kojó ãcí ru sĩ ꞌbá kí zãjó.
8 O quarto derramou a sua taça sobre o sol, e foi-lhe dado queimar os homens com o fogo.
9 Ị̃tụ́ ꞌbã sị́ ãcíꞌbíríto ꞌdã ivé dó kí, alụ́ kí dó sĩ Ãdróŋá ꞌi, ũkpõ jụ́wẹ̃ drị̂ kí sĩ adru jó drị̃ la gá rĩ ꞌi, gã kí ásị́ ujalé sĩ dị̃zã fẽjó ĩꞌdi nî úmgbé.
9 E os homens foram queimados por grande calor, e amaldiçoaram o nome de Deus, que pode desencadear esses flagelos; e não quiseram arrepender-se e dar-lhe glória.
10 Mãlãyíkã tõwú rĩ sũ ũmbã ĩꞌdidrị́ bãkụ́lẹ̃ agá rĩ úmvúke ụ̃bọ̃gụ̃ drị̂ drị̃ gá, ãngũ ĩꞌdidrị́ ũpĩ najó ri uja ru pírí ịnịbịrịcịcị rú, ꞌbá ĩꞌdidrị̂ ucí kí ru ĩdra ãzá la sĩ,
10 O quinto derramou a sua taça sobre o trono da Fera. Seu reino se escureceu e seus súditos mordiam a língua de dor.
11 alụ́ kí Ãdróŋá ꞌbụ̃ gá rĩ ãkõzá kí ụrụꞌbá gá rĩ sĩ, ãzíla ãzá ĩꞌbã kí talé rĩ sĩ lẽ kí ásị́ ujalé ku ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbã kí idélé rĩ kí sĩ.
11 Amaldiçoaram o Deus do céu por causa de seus sofrimentos e das suas feridas, sem se arrependerem dos seus atos.
12 Mãlãyíkã ázíyá rĩ sũ ũmbã bãkụ́lẹ̃ ĩꞌdidrị̂ agá rĩ ị̃yị́ dị̃lépi dị̃-dị̃ ãmbógó Ũfũrátĩ agá, ị̃yị́ ala gá rĩ nzụ rá, ãngũ ãꞌí aꞌbejó sĩ gẹ̃rị̃ nzị̃jó ũpi ị̃tụ́ ꞌbã ãfũ agâlé rĩ ꞌbaní sĩ alịjó ãsĩkárĩ ĩꞌbadrị̂ kí abe.
12 O sexto derramou a sua taça sobre o grande rio Eufrates, e secaram-se as suas águas para que se abrisse caminho aos reis do oriente.
13 Ándre úríndí ũnzí na iꞌdálépi cécé ụ́drụ́gọ́ áni la kí ãfũ agá Sĩtánĩ ꞌbã tị gá, ụ̃bọ̃gụ̃ tị gá, ãzíla nábị̃ ĩnzõ rú ꞌdĩ ụ̃bọ̃gụ̃ ãfũlépi vũ agá agâlé rĩ ꞌi rĩ tị gá Nábị̃ ĩnzõ rú ꞌdĩ ĩꞌdi ụ̃bọ̃gụ̃ ãfũlépi vũ agâlé rĩ ꞌi.
13 Vi {sair} da boca do Dragão, da boca da Fera e da boca do falso profeta três espíritos imundos semelhantes a rãs;
14 ꞌDĩ kí úríndí ũnzí Sĩtánĩ drị́ gá tálí ụ̃sụ̃táŋá ru rĩ kí idélépi rĩ kî. Mụ kí ũpi ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdĩ ꞌba rụ́ pírí, kî trajó sĩ amụ́jó ãꞌdị́ ꞌdịjó ụ́ꞌdụ́ ãmbógó Ãdróŋá Ũkpó ꞌDị́pị ꞌbã ị́jọ́ lịjó ꞌdã sĩ.
14 são os espíritos de demônios que realizam prodígios, e vão ter com os reis de toda a terra, a fim de reuni-los para a batalha do Grande Dia do Deus Dominador.
15 Yẹ́sụ̃ jọ, “Ĩmi adru mịfị́ trũ, ma amụ́ ụ̃gụ́ꞌbá áni, drị̃lẹ́ba ꞌbá mịfị́ mgbọ, ãzíla bõngó ĩꞌbadrị̂ kí tãmbalépi ĩꞌba be kí ụrụꞌbá gá rĩ ꞌbanî, ị́sụ́ rú sĩ kí acị́ agá pílílí ru, drị̃nzá ịsụ́jó ũꞌbí agá ku.”
15 {Eis que venho como um ladrão! Feliz aquele que vigia e guarda as suas vestes para que não ande nu, ostentando a sua vergonha!}
16 Úríndí ũnzí ꞌdã tra kí dó ũpi kí ãsĩkárĩ ĩꞌbadrị̂ kí abe pírí ãngũ umvelé tị Yãhụ́dị̃ drị̂ sĩ Ãmãgẽdónĩ ꞌi rĩ gá.
16 Eles os reuniram num lugar chamado em hebraico Har-Magedon.
17 Ị́jọ́ ꞌdĩ ꞌbã ũngúkú gá, mãlãyíkã ázị̂rị̃ rĩ la mụ ũmbã bãkụ́lẹ̃ ĩꞌdidrị̂ agá rĩ sũlé ũlí agá ꞌbo, ụ́ꞌdụ́kọ́ zalépi re la angá úmvúke jó Ãdróŋá drị́ ꞌbụ̃ gá ꞌdã agâlé jọ, “Idé dó ru ꞌbo.”
17 O sétimo derramou a sua taça pelos ares e saiu do templo uma grande voz do trono, que dizia: Está pronto!
18 Ãvi nĩlépi lẽrẽlẽrẽ ụ̃kpẹ̃lépi ụ́ꞌdụ́kọ́ trũ ndụ̃rụ̃-ndụ̃rụ̃ rĩ ãzíla ũyãkĩyã ãmbógó ũnzí ũkpó jõ drĩ údu ru idélépi ku angájó ándrá vũ drĩ gá ꞌda ꞌbá ꞌbã agá la.
18 Houve, então, relâmpagos, vozes e trovões, assim como um terremoto tão grande como jamais houve desde que há homens na terra.
19 Táwụ̃nị̃ ãmbógó Bãbụ̃lọ́nị̃ drị́ ꞌdã asi ru wókõ na sĩ, táwụ̃nị̃ sụ́rụ́ ãzí rĩ ꞌbadrị́ gá rĩ andi kí rá. Ãdróŋá agá ị́jọ́ Bãbụ̃lọ́nị̃ ãmbógó ꞌdã drị̂, fẽ dó ĩꞌdiní kópõ galépi ũmbã ĩꞌdidrị́ ũká íwá áni rĩ trũ rĩ mvụlé.
19 A grande cidade foi dividida em três partes, e as cidades das nações caíram, e Deus lembrou-se da grande Babilônia, para lhe dar de beber o cálice do vinho de sua ira ardente.
20 Ãngũ ru lịlépi ãꞌí ru ị̃yị́ agá rĩ kí ꞌbé abe ãvĩ kí rá.
20 Todas as ilhas fugiram, e montanha alguma foi encontrada.
21 Sí zõ angájó ꞌbụ̃ gâlé ãnzị-ãnzị rú, kị́lọ̃ kãlị́ tõwú uꞌdelé ꞌbá kí drị̃ gá vụ̃rụ́ ꞌdõlé. Alụ́ kí dó sĩ Ãdróŋá ꞌi jụ́wẹ̃ sí drị̂ sĩ, ãꞌdusĩku jụ́wẹ̃ ꞌdĩ ũnzíkãnã rú trẹ̃yị́.
21 Grandes pedras de gelo, que podiam pesar um talento, caíram do céu sobre os homens. Os homens amaldiçoaram a Deus por causa do flagelo da saraiva, pois este foi terrível.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Apocalipse 16, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.