2 Samuel 5
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVT
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, sụ́rụ́ pírí Ịsịrayị́lị̃ gá rĩ amụ́ kí Dãwụ́dị̃ rụ́ Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá ãzíla jọ kí ĩꞌdiní, “Índre, ãma ĩfãkã mídrị̂ ꞌi ãzíla ĩzánáká mídrị̂ ꞌi.
1 Então todas as tribos de Israel vieram a Hebrom para encontrar-se com Davi. “Somos do mesmo povo e raça”, disseram.
2 Vúlêlé ru Sáwụ̃lọ̃ ꞌbã adrujó ãma drị̃lẹ́ gá úpí ru nĩ rĩ sĩ, mi ándrá ãsĩkárĩ ãmbógó ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ celépi ãꞌdị́ gá nĩ rĩ ꞌi. Úpí jọ ándrá míní, ‘Mi drụ́zị́ ꞌbá mádrị́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí tãmba ãzíla mi adru ĩꞌbaní úpí ru.’”
2 “No passado, quando Saul era nosso rei, era você que liderava o exército de Israel. E o S enhor lhe disse: ‘Você será o pastor do meu povo, Israel. Será o líder de Israel’.”
3 ꞌBã ĩyõ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí mụ amụ́lé úpí Dãwụ́dị̃ rụ́ Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá ꞌbo, Dãwụ́dị̃ idé tị icíma ĩꞌba abe Úpí drị̃lẹ́ gá ãzíla ꞌbá ĩyõ ꞌdĩ ũsũ kí dó ãdu sĩ drị́ tịjó ꞌbá drị̃ gá rĩ Dãwụ́dị̃ drị̃ gá ãzíla ꞌbã kí dó ĩꞌdi úpí ru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá pírí.
3 Então, ali em Hebrom, o rei Davi fez um acordo diante do S enhor com todas as autoridades de Israel, e elas o ungiram rei de Israel.
4 Dãwụ́dị̃ la acá úpí ru ꞌdĩ ílí la dó kãlị́ na ãzíla na dó ũpĩ ílí kãlị́ sụ.
4 Davi tinha 30 anos quando começou a reinar e, ao todo, reinou por quarenta anos.
5 Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá ꞌdãá na dó ũpĩ Yụ́dã drị̃lẹ́ gá ílí ázị̂rị̃ ĩmbá ázíyá be. Na ũpĩ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdãá ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ gá rĩ kí drị̃lẹ́ gá ꞌbá Yụ́dã gá rĩ abe ílí kãlị́ na drị̃ na.
5 Havia reinado sobre Judá sete anos e seis meses e, em Jerusalém, reinou sobre todo o Israel e Judá por 33 anos.
6 Úpí kí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe mụ kí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ãꞌdị́ ꞌdịjó ꞌbá Yẹ̃bụ́sị̃ rú uꞌálépi ꞌdãá rĩ kí abe. ꞌBá Yẹ̃bụ́sị̃ rú rĩ jọ kí Dãwụ́dị̃ ní, “Mí icó afílé ꞌdõlé ku, átã ꞌbá mịfị́ kọ́lị ãzíla ãcá ꞌbá ru rĩ kí drĩ lú ími atrị afíŋá gá nĩ.” Ũrã kí ru ásị́ gâlé, Dãwụ́dị̃ icó afílé agá ꞌdõlé ku.
6 Então o rei partiu com seus soldados para Jerusalém, a fim de lutar contra os jebuseus, que viviam naquele lugar. Os jebuseus zombavam de Davi: “Você jamais entrará aqui! Até os cegos e aleijados são capazes de impedi-lo!”. Diziam isso porque imaginavam estar seguros,
7 Wó Dãwụ́dị̃ pa kámbĩ Zị̃yọ́nị̃ drị́ ãsĩkárĩ ũkpó la ꞌbã kí sĩ adrujó ala gá cí rĩ rá, ꞌdĩ táwụ̃nị̃ Dãwụ́dị̃ drị̂ ꞌi.
7 mas Davi tomou a fortaleza de Sião, que hoje é chamada de Cidade de Davi.
8 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ Dãwụ́dị̃ jọ ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní, “Ángụ̃ ꞌbá Yẹ̃bụ́sị̃ drị́ mịfị́ kóru ãzíla acálépi rá rĩ kí ũnzí ãzíla kí dó Dãwụ́dị̃ ꞌbã mẹ́rọ́ꞌbá. Ãsĩkárĩ lẽlépi ꞌbá Yẹ̃bụ́sị̃ drị̂ kí ụꞌdị́lépi rĩ lẽ ꞌbã fi ị̃yị́ agâsĩ sĩ mụjó kí ụꞌdị́jó táwụ̃nị̃ agâlé. Ị́jọ́ ꞌdĩ bãsĩ sĩ jọjó la ꞌbá mịfị́ kóru ãzíla acálépi rá ꞌdĩ ꞌbã fi kí jó Úpí drị̂ agá ku ꞌdĩ.”
8 No dia do ataque, Davi disse a seus soldados: “Odeio esses jebuseus ‘cegos’ e ‘aleijados’. Quem os atacar deve entrar na cidade pelo túnel de água”. Essa é a origem do ditado: “Os cegos e os aleijados não entrarão na casa”.
9 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Dãwụ́dị̃ la dó mụ ãngũ palé ꞌbo, umve dó ĩꞌdi táwụ̃nị̃ Dãwụ́dị̃ drị̂ ꞌi. Sị dó ãngũ andre la gá rĩ trộkị́lịrị cajó ꞌbé pá gá.
9 Então Davi foi morar na fortaleza de Sião e a chamou de Cidade de Davi. Ampliou a cidade, desde o aterro até a parte interna.
10 Ũkpõ ãsĩkárĩ Dãwụ́dị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ ri dó tụlé drị̃ gá drị̃ gá ãꞌdusĩku Úpí Ãdróŋá ũkpó ꞌdị́pị ꞌbã adrujó ĩꞌdi be nĩ rĩ sĩ.
10 Davi foi se tornando cada vez mais poderoso, pois o S enhor , o Deus dos Exércitos, estava com ele.
11 Hĩrámũ úpí Tụ́rọ̃ drị̂ pẽ ꞌbá kí tị Dãwụ́dị̃ rụ́ sĩ amụ́jó ị́jọ́ bĩsírã ãni la kí itújó ãzíla aꞌdụ́ kí ĩꞌba abe báwũ ũkpó la kí ĩndĩ, sị kí dó sĩ Dãwụ́dị̃ ní lị́cọ́ úpí drị̂ sĩ uꞌájó.
11 Hirão, rei de Tiro, enviou a Davi mensageiros com madeira de cedro, carpinteiros e pedreiros, que construíram um palácio para Davi.
12 Dãwụ́dị̃ nị̃ dó rá Úpí ꞌbã ĩꞌdi ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá úpí ru nĩ ãzíla ꞌbã dó ũpĩ ĩꞌdidrị̂ ũkpó ru ꞌbá ĩꞌdidrị́ Ịsịrayị́lị̃ kí ị́jọ́ sĩ.
12 E Davi compreendeu que o S enhor o havia confirmado como rei sobre Israel e exaltado seu reino por causa de seu povo, Israel.
13 Dãwụ́dị̃ ꞌbã Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ aꞌbejó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá, ụꞌdụ ũkú kí ũkú ãtíꞌbó ru rĩ kí abe Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdãá. Tị kí dó sĩ ĩꞌdiní ãgọbị anzị kí izonzi kí abe rá.
13 Depois de mudar-se de Hebrom para Jerusalém, Davi tomou mais concubinas e esposas e teve mais filhos e filhas.
14 ꞌDĩ kí rụ́ anzị ĩꞌdiní tịlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé rĩ ꞌbadrị̂ kî: Sãmúwã ꞌi, Sõbábũ ꞌi, Nátãnĩ ꞌi, Sũlũmánĩ ꞌi,
14 Estes são os nomes dos filhos de Davi que nasceram em Jerusalém: Samua, Sobabe, Natã, Salomão,
15 Ĩbárĩ ꞌi, Ẽlĩsúwã ꞌi, Nẽfégĩ ꞌi, Yáfĩyã ꞌi,
15 Ibar, Elisua, Nefegue, Jafia,
16 Ẽlĩsámã ꞌi, Ẽlĩyádã ꞌi ãzíla Ẽlĩfẽlétĩ ꞌi.
16 Elisama, Eliada e Elifelete.
17 ꞌBá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí mụ arelé la ûsũ ãꞌdu Dãwụ́dị̃ drị̃ gá úꞌbã sĩ ĩꞌdi úpí ru Ịsịrayị́lị̃ gá, ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí pírí fũ kí mụlé Dãwụ́dị̃ ndrụ̃ trũ sĩ ĩꞌdi rụjó cí, wó Dãwụ́dị̃ la dó mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, mụ dó filé ụ̃jị́gọ́ agá.
17 Quando os filisteus souberam que Davi tinha sido ungido rei de Israel, mobilizaram suas tropas para capturá-lo. Davi, porém, foi informado disso e desceu para a fortaleza.
18 Ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ amụ́ kí áꞌbụ Rẹ̃fãyị́mụ̃ drị̂ gá ãzíla iré kí ru ala gá ꞌdãá.
18 Os filisteus chegaram e se espalharam pelo vale de Refaim.
19 Dãwụ́dị̃ zị dó Úpí ꞌi, “Má icó mụlé ãꞌdị́ ꞌdịlé ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí abe rá yã? Mí icó fẽlé la mání kí ndẽjó rá yã?”
19 Então Davi perguntou ao S enhor : “Devo sair e lutar contra os filisteus? Tu os entregarás em minhas mãos?”. O S
20 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Dãwụ́dị̃ mụ dó Bãálĩ Pẽrãzímũ gâlé ãzíla ndẽ dó sĩ ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí rá. Jọ dó sĩ, “Cécé ị̃yị́ ꞌbã ãngũ andijó rĩ áni, Úpí andi mẹ́rọ́ꞌbá mádrị̂ kí áma drị̃lẹ́ gá ꞌdâ rá.” Ála dó sĩ ãngũ ꞌdã rụ́ umve Bãálĩ Pẽrãzímũ ꞌi.
20 Então Davi foi a Baal-Perazim e ali derrotou os filisteus, e exclamou: “O S enhor irrompeu no meio de meus inimigos como uma violenta inundação!”. Por isso, chamou aquele lugar de Baal-Perazim.
21 Ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ apá kí rá ãzíla aꞌbe kí dó ĩꞌbã ãdroŋa kí ꞌdãá. Dãwụ́dị̃ kí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe ꞌdụ kí dó ãdroŋa ꞌdĩ kí rá.
21 Davi e seus homens levaram os ídolos que os filisteus haviam abandonado ali.
22 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ amụ́ kí ãzíla iré kí vâ ru áꞌbụ Rẹ̃fãyị́mụ̃ drị̂ gá ꞌdãá.
22 Pouco tempo depois, os filisteus voltaram a se espalhar pelo vale de Refaim.
23 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Dãwụ́dị̃ zị Úpí ꞌi ãzíla Úpí umvi dó ĩꞌdiní, “Ímụ ĩꞌba rụ̂lé pịrị-pịrị rú ku, wó rá la sĩ ímụ mí ãtõ kí ũngúkú gâsĩ ãzíla mí iꞌdó ãꞌdị́ ĩꞌba abe ife bãlĩsámũ rú rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá ꞌdãá.
23 Mais uma vez, Davi consultou o S enhor . “Não os ataque pela frente”, respondeu o S enhor . “Em vez disso, dê a volta por trás deles e ataque-os perto dos álamos.
24 Ídrĩ dó ãlụ́kụ́kụ̃ are li agá ife bãlĩsámũ drị̃ gâsĩ ꞌdãá, ímụ dó mbẽlẽ mbẽlẽ ãꞌdusĩku ꞌdã la dó icé la Úpí mụ ími drị̃lẹ́ gá sĩ ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí ụꞌdị́jó ꞌbo.”
24 Quando ouvir um som como de pés marchando por cima dos álamos, ataque! É o sinal de que o S enhor vai à sua frente para derrotar o exército filisteu.”
25 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Dãwụ́dị̃ idé dó cécé Úpí ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ áni ãzíla aco dó ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí ꞌbárá vũ gá iꞌdójó Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá cajó kpere Gẹ̃zẹ́rị̃ gá.
25 Davi fez como o S enhor ordenou e derrotou os filisteus por todo o caminho, desde Gibeom até Gezer.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.