2 Samuel 5
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, sụ́rụ́ pírí Ịsịrayị́lị̃ gá rĩ amụ́ kí Dãwụ́dị̃ rụ́ Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá ãzíla jọ kí ĩꞌdiní, “Índre, ãma ĩfãkã mídrị̂ ꞌi ãzíla ĩzánáká mídrị̂ ꞌi.
1 Então todas as tribos de Israel foram se encontrar com Davi em Hebrom e disseram: — Nós pertencemos ao mesmo povo que você, ó rei.
2 Vúlêlé ru Sáwụ̃lọ̃ ꞌbã adrujó ãma drị̃lẹ́ gá úpí ru nĩ rĩ sĩ, mi ándrá ãsĩkárĩ ãmbógó ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ celépi ãꞌdị́ gá nĩ rĩ ꞌi. Úpí jọ ándrá míní, ‘Mi drụ́zị́ ꞌbá mádrị́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí tãmba ãzíla mi adru ĩꞌbaní úpí ru.’”
2 No passado, quando Saul era o nosso rei, você comandou o povo de Israel na batalha. E o Senhor Deus lhe disse que você seria comandante e governador do povo dele.
3 ꞌBã ĩyõ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí mụ amụ́lé úpí Dãwụ́dị̃ rụ́ Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá ꞌbo, Dãwụ́dị̃ idé tị icíma ĩꞌba abe Úpí drị̃lẹ́ gá ãzíla ꞌbá ĩyõ ꞌdĩ ũsũ kí dó ãdu sĩ drị́ tịjó ꞌbá drị̃ gá rĩ Dãwụ́dị̃ drị̃ gá ãzíla ꞌbã kí dó ĩꞌdi úpí ru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá pírí.
3 Assim todos os líderes de Israel foram se encontrar com Davi em Hebrom. Davi fez um acordo sagrado com eles, e eles o ungiram rei de Israel.
4 Dãwụ́dị̃ la acá úpí ru ꞌdĩ ílí la dó kãlị́ na ãzíla na dó ũpĩ ílí kãlị́ sụ.
4 Ele tinha trinta anos de idade quando se tornou rei e reinou quarenta anos.
5 Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ gá ꞌdãá na dó ũpĩ Yụ́dã drị̃lẹ́ gá ílí ázị̂rị̃ ĩmbá ázíyá be. Na ũpĩ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdãá ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ gá rĩ kí drị̃lẹ́ gá ꞌbá Yụ́dã gá rĩ abe ílí kãlị́ na drị̃ na.
5 Governou Judá, em Hebrom, sete anos e meio; e governou Israel e Judá, em Jerusalém, trinta e três anos.
6 Úpí kí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe mụ kí Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ãꞌdị́ ꞌdịjó ꞌbá Yẹ̃bụ́sị̃ rú uꞌálépi ꞌdãá rĩ kí abe. ꞌBá Yẹ̃bụ́sị̃ rú rĩ jọ kí Dãwụ́dị̃ ní, “Mí icó afílé ꞌdõlé ku, átã ꞌbá mịfị́ kọ́lị ãzíla ãcá ꞌbá ru rĩ kí drĩ lú ími atrị afíŋá gá nĩ.” Ũrã kí ru ásị́ gâlé, Dãwụ́dị̃ icó afílé agá ꞌdõlé ku.
6 O rei Davi e os seus soldados foram atacar Jerusalém. Os jebuseus, que eram os moradores da cidade, pensaram que ele não seria capaz de conquistá-la e por isso disseram: — Você nunca entrará aqui. Para fazer você ficar do lado de fora, bastam os cegos e os aleijados.
7 Wó Dãwụ́dị̃ pa kámbĩ Zị̃yọ́nị̃ drị́ ãsĩkárĩ ũkpó la ꞌbã kí sĩ adrujó ala gá cí rĩ rá, ꞌdĩ táwụ̃nị̃ Dãwụ́dị̃ drị̂ ꞌi.
7 Mas Davi tomou a fortaleza de Sião , e ela passou a ser chamada de “ Cidade de Davi ”. A coisa aconteceu assim.
8 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã sĩ Dãwụ́dị̃ jọ ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ ꞌbaní, “Ángụ̃ ꞌbá Yẹ̃bụ́sị̃ drị́ mịfị́ kóru ãzíla acálépi rá rĩ kí ũnzí ãzíla kí dó Dãwụ́dị̃ ꞌbã mẹ́rọ́ꞌbá. Ãsĩkárĩ lẽlépi ꞌbá Yẹ̃bụ́sị̃ drị̂ kí ụꞌdị́lépi rĩ lẽ ꞌbã fi ị̃yị́ agâsĩ sĩ mụjó kí ụꞌdị́jó táwụ̃nị̃ agâlé. Ị́jọ́ ꞌdĩ bãsĩ sĩ jọjó la ꞌbá mịfị́ kóru ãzíla acálépi rá ꞌdĩ ꞌbã fi kí jó Úpí drị̂ agá ku ꞌdĩ.”
8 Naquele dia Davi disse aos seus soldados: — Se alguém quiser matar os jebuseus, aqueles pobres cegos e aleijados, que eu tanto odeio, então que suba pelo túnel da água e os ataque. É por isso que se diz: “Os cegos e os aleijados não podem entrar na casa de Deus.”
9 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Dãwụ́dị̃ la dó mụ ãngũ palé ꞌbo, umve dó ĩꞌdi táwụ̃nị̃ Dãwụ́dị̃ drị̂ ꞌi. Sị dó ãngũ andre la gá rĩ trộkị́lịrị cajó ꞌbé pá gá.
9 Davi ficou morando na fortaleza e a chamou de Cidade de Davi. Em volta ele construiu defesas que iam desde o aterro que ficava no lado leste da cidade até o palácio.
10 Ũkpõ ãsĩkárĩ Dãwụ́dị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ ri dó tụlé drị̃ gá drị̃ gá ãꞌdusĩku Úpí Ãdróŋá ũkpó ꞌdị́pị ꞌbã adrujó ĩꞌdi be nĩ rĩ sĩ.
10 E Davi ia ficando cada vez mais forte porque o Senhor , o Deus Todo-Poderoso, estava com ele.
11 Hĩrámũ úpí Tụ́rọ̃ drị̂ pẽ ꞌbá kí tị Dãwụ́dị̃ rụ́ sĩ amụ́jó ị́jọ́ bĩsírã ãni la kí itújó ãzíla aꞌdụ́ kí ĩꞌba abe báwũ ũkpó la kí ĩndĩ, sị kí dó sĩ Dãwụ́dị̃ ní lị́cọ́ úpí drị̂ sĩ uꞌájó.
11 O rei Hirão, da cidade de Tiro, enviou embaixadores a Davi. Ele mandou toras de cedro e também carpinteiros e pedreiros, e eles construíram um palácio para Davi.
12 Dãwụ́dị̃ nị̃ dó rá Úpí ꞌbã ĩꞌdi ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá úpí ru nĩ ãzíla ꞌbã dó ũpĩ ĩꞌdidrị̂ ũkpó ru ꞌbá ĩꞌdidrị́ Ịsịrayị́lị̃ kí ị́jọ́ sĩ.
12 E assim Davi entendeu que o Senhor o havia confirmado como rei de Israel e que, por amor ao seu povo, estava fazendo o seu reino progredir.
13 Dãwụ́dị̃ ꞌbã Hẹ̃bụ̃rọ́nị̃ aꞌbejó ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá, ụꞌdụ ũkú kí ũkú ãtíꞌbó ru rĩ kí abe Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdãá. Tị kí dó sĩ ĩꞌdiní ãgọbị anzị kí izonzi kí abe rá.
13 Depois que saiu da cidade de Hebrom, Davi arranjou mais concubinas e esposas em Jerusalém e com elas teve mais filhos e filhas.
14 ꞌDĩ kí rụ́ anzị ĩꞌdiní tịlé Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gâlé rĩ ꞌbadrị̂ kî: Sãmúwã ꞌi, Sõbábũ ꞌi, Nátãnĩ ꞌi, Sũlũmánĩ ꞌi,
14 Os filhos de Davi que nasceram em Jerusalém foram: Samua, Sobabe, Natã, Salomão,
15 Ĩbárĩ ꞌi, Ẽlĩsúwã ꞌi, Nẽfégĩ ꞌi, Yáfĩyã ꞌi,
15 Ibar, Elisua, Nefegue, Jafia,
16 Ẽlĩsámã ꞌi, Ẽlĩyádã ꞌi ãzíla Ẽlĩfẽlétĩ ꞌi.
16 Elisama, Eliada e Elifelete.
17 ꞌBá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí mụ arelé la ûsũ ãꞌdu Dãwụ́dị̃ drị̃ gá úꞌbã sĩ ĩꞌdi úpí ru Ịsịrayị́lị̃ gá, ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí pírí fũ kí mụlé Dãwụ́dị̃ ndrụ̃ trũ sĩ ĩꞌdi rụjó cí, wó Dãwụ́dị̃ la dó mụ ị́jọ́ ꞌdĩ arelé ꞌbo, mụ dó filé ụ̃jị́gọ́ agá.
17 Quando os filisteus souberam que Davi tinha sido ungido como rei de Israel, o seu exército saiu para prendê-lo. Quando soube disso, Davi desceu para a fortaleza .
18 Ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ amụ́ kí áꞌbụ Rẹ̃fãyị́mụ̃ drị̂ gá ãzíla iré kí ru ala gá ꞌdãá.
18 Os filisteus chegaram ao vale dos Gigantes e o ocuparam.
19 Dãwụ́dị̃ zị dó Úpí ꞌi, “Má icó mụlé ãꞌdị́ ꞌdịlé ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí abe rá yã? Mí icó fẽlé la mání kí ndẽjó rá yã?”
19 Aí Davi perguntou a Deus, o Senhor : — Devo lutar contra os filisteus? Tu me darás a vitória? — Vá! — disse o
20 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Dãwụ́dị̃ mụ dó Bãálĩ Pẽrãzímũ gâlé ãzíla ndẽ dó sĩ ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí rá. Jọ dó sĩ, “Cécé ị̃yị́ ꞌbã ãngũ andijó rĩ áni, Úpí andi mẹ́rọ́ꞌbá mádrị̂ kí áma drị̃lẹ́ gá ꞌdâ rá.” Ála dó sĩ ãngũ ꞌdã rụ́ umve Bãálĩ Pẽrãzímũ ꞌi.
20 Então Davi foi até Baal-Perazim e ali venceu os filisteus. Ele disse: — Como uma enchente que derruba tudo, assim o Por isso, aquele lugar é chamado de Baal-Perazim .
21 Ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ apá kí rá ãzíla aꞌbe kí dó ĩꞌbã ãdroŋa kí ꞌdãá. Dãwụ́dị̃ kí ãsĩkárĩ ĩꞌdidrị̂ kí abe ꞌdụ kí dó ãdroŋa ꞌdĩ kí rá.
21 Ali os filisteus abandonaram os seus ídolos, e Davi e os seus soldados os levaram embora.
22 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ amụ́ kí ãzíla iré kí vâ ru áꞌbụ Rẹ̃fãyị́mụ̃ drị̂ gá ꞌdãá.
22 Então os filisteus voltaram para o vale dos Gigantes e o ocuparam.
23 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Dãwụ́dị̃ zị Úpí ꞌi ãzíla Úpí umvi dó ĩꞌdiní, “Ímụ ĩꞌba rụ̂lé pịrị-pịrị rú ku, wó rá la sĩ ímụ mí ãtõ kí ũngúkú gâsĩ ãzíla mí iꞌdó ãꞌdị́ ĩꞌba abe ife bãlĩsámũ rú rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá ꞌdãá.
23 Mais uma vez Davi consultou o Senhor , e ele respondeu: — Não os ataque daqui. Dê a volta, vá até as amoreiras e ataque por trás.
24 Ídrĩ dó ãlụ́kụ́kụ̃ are li agá ife bãlĩsámũ drị̃ gâsĩ ꞌdãá, ímụ dó mbẽlẽ mbẽlẽ ãꞌdusĩku ꞌdã la dó icé la Úpí mụ ími drị̃lẹ́ gá sĩ ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí ụꞌdị́jó ꞌbo.”
24 Quando você ouvir o barulho de marcha por cima das amoreiras, fique pronto para atacar porque isso quer dizer que eu estou indo na sua frente para derrotar o exército dos filisteus.
25 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Dãwụ́dị̃ idé dó cécé Úpí ꞌbã jọlé ĩꞌdiní rĩ áni ãzíla aco dó ãsĩkárĩ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí ꞌbárá vũ gá iꞌdójó Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ gá cajó kpere Gẹ̃zẹ́rị̃ gá.
25 Davi fez o que o Senhor havia mandado e obrigou os filisteus a recuarem desde Geba até Gezer.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.