2 Samuel 21

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Sáwã Dãwụ́dị̃ ꞌbã adrujó úpí ru rĩ sĩ, rílẽ ãzí ꞌde uꞌá ílí na ꞌdĩpí, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Dãwụ́dị̃ zị dó sĩ ị́jọ́ Úpí tị gá. Wó Úpí umvi ĩꞌdiní, “Rílẽ ꞌdĩ ꞌde íni la Sáwụ̃lọ̃ ꞌbã kí ꞌbá ĩꞌdidrị́ lị́cọ́ gá rĩ kí abe ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ kí ụꞌdị́jó rĩ sĩ.”
1 Durante o reinado de Davi, houve uma grande fome, que durou três anos seguidos. Por isso, Davi consultou a Deus, o Senhor , e ele respondeu: — Saul e a sua família são culpados de assassinato: ele matou o povo de Gibeão.
2 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ úpí umve dó ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ kí ãzíla jọ dó sĩ ị́jọ́ ĩꞌba abe. ꞌBá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ adru kí ándrá ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ꞌbã ãzí ku, wó kí ándrá ꞌbá Ãmọ́rị̃ drị́ acelépi rĩ kí ꞌbã ị́mbị́. ꞌBá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã kí ándrá táni ũyõ na agá sĩ kí ụꞌdị́jó ku rá tí, Sáwụ̃lọ̃ ndrụ̃ gẹ̃rị̃ sĩ kí ụꞌdị́jó rá ãvá ĩꞌdidrị́ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị́ ãzíla ꞌbá Yụ́dã drị̂ kí tãmbajó rĩ ꞌbã ị́jọ́ sĩ.
2 O povo de Gibeão não era israelita. Eles eram um pequeno grupo de amorreus que os israelitas tinham prometido proteger; mas Saul havia tentado acabar com eles por causa do interesse dele pelo bem do povo de Israel e de Judá. Então Davi chamou o povo de Gibeão
3 Dãwụ́dị̃ zị dó ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ kí, “Má icó dó ĩminí rá rĩ gá ãꞌdu idélé? Ma dó ĩmi ũfẽ ãꞌdu sĩ ĩminí sĩ icójó sụ̃sụ́ wijó ꞌbá Úpí drị̂ ꞌbaní?”
3 e disse: — O que posso fazer por vocês? Eu quero pagar pelo mal que lhes foi feito, para que assim vocês abençoem o povo de Deus.
4 ꞌBá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ umvi kí ĩꞌdiní, “Ị́jọ́ ãma drĩdríŋĩ gá Sáwụ̃lọ̃ trũ jõku ꞌbá ĩꞌdidrị́ lị́cọ́ gá rĩ kí abe rĩ icó ru ãzãkolé gólũdĩ sĩ jõku sílĩvã sĩ ku, ãma icó vâ ꞌbá ãzí Ịsịrayị́lị̃ rú la ꞌdịlé ku.”
4 Eles responderam: — A nossa questão com Saul e a sua família não pode ser resolvida com ouro nem com prata. E também não queremos matar nenhum israelita. — Então, o que é que querem que eu faça por vocês? — perguntou Davi.
5 ꞌBá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ umvi kí úpí ní, “Ágọ́bị́ ãma ị̃lị̃kị̃lépi ãzíla ị́jọ́ itúlépi ãma ụrụꞌbá gá ũnzí, fẽlépi la ãma adru dó sĩ ãngũ kóru Ịsịrayị́lị̃ gá ꞌdâ rĩ,
5 Eles responderam: — Saul quis nos destruir para que não sobrasse nenhum de nós em nenhum lugar de Israel.
6 lẽ úfẽ anzị ĩꞌdidrị́ ãgọbị rú ázị̂rị̃ rĩ kí ãmadrị́, ãma dó sĩ kí nzi Úpí drị̃lẹ́ gá ꞌbé Sáwụ̃lọ̃ drị́ Gị̃bẹ́yã drị̃ gá.”
6 Entregue-nos então sete homens descendentes dele, e nós os enforcaremos diante de Deus, o Senhor , em Gibeá, a cidade onde nasceu Saul, o rei escolhido pelo Senhor . — Eu entregarei! — respondeu o rei.
7 Úpí fẽ Mẹ̃fị̃bọ̃sẹ́tị̃ Yónãtãnĩ ꞌbã ngọ́pị Sáwụ̃lọ̃ umvelépi áyị́pị rĩ ĩꞌbadrị́ gẹ̃rị̃ sĩ ku ũyõ ándrá Dãwụ́dị̃ ꞌbã kí nalé Yónãtãnĩ Sáwụ̃lọ̃ ngọ́pị be Úpí drị̃lẹ́ gá rĩ sĩ.
7 Mas, por causa do juramento que ele e Jônatas tinham feito um ao outro, o rei não deixou que fosse morto Mefibosete, que era filho de Jônatas e neto de Saul.
8 Wó úpí fẽ anzị Rị̃zị́pã Ãyíyã ꞌbã ị̃zẹ́pị drị́ ị̃rị̃ ĩꞌdi ꞌbã tịlé Sáwụ̃lọ̃ ní Ãrị̃mọ́nị̃ kí ágọ́bị́ ãzí vâ umvelé Mẹ̃fị̃bọ̃sẹ́tị̃ ꞌi rĩ be ꞌbá Gị̃bẹ̃yọ́nị̃ drị̂ ꞌbadrị́. Fẽ vâ anzị ãgọbị Mẽrábũ Sáwụ̃lọ̃ ꞌbã ị̃zẹ́pị drị́ tõwú ĩꞌdi ꞌbã tịlé Ãdrị̃yẹ́lị̃ Bãrĩzĩláyĩ ngọ́pị sụ́rụ́ Mẽhõlátĩ rú rĩ kí ĩndĩ.
8 Porém pegou Armoni e Mefibosete — os dois filhos que Rispa, filha de Aías, tinha tido de Saul; pegou também os cinco filhos que Merabe, filha de Saul, tinha tido de Adriel, filho de Barzilai, da cidade de Meolá.
9 Nzi kí dó sĩ kí ꞌbé drị̃ gá Úpí ꞌbã drị̃lẹ́ gá, anzị ázị̂rị̃ ꞌdĩ ị̃lị̃kị̃ kí dó sĩ pírí ãngũ ãlu gá. Ụ́ꞌdị́ kí ụ́ꞌdụ́ drị̃drị̃ sĩ ãkónã trajó ámvụ́ agá rĩ gá, ꞌdĩ ĩmbá sụ sĩ, sáwã sĩ iꞌdójó ãná bálẽ rú rĩ lãjó rĩ sĩ.
9 E Davi entregou os sete ao povo de Gibeão, e eles os enforcaram no monte, diante do Senhor . E todos os sete morreram juntos. Isso aconteceu no fim da primavera, no começo da colheita da cevada .
10 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ãyíyã ꞌbã ĩzẹ́pị Rị̃zị́pã ꞌdụ dó kõlĩbá ãzíla, aja dó ĩꞌdi ĩꞌdiní írã ãzí drị̃ gá. Sáwã iꞌdójó ãkónã trajó ámvụ́ agá rĩ sĩ kpere sáwã uzogó ꞌbã iꞌdójó ꞌdịjó ꞌbụ̃ gâlé ãvũ kí drị̃ gá rĩ gá, Rị̃zị́pã aꞌbe ãriŋa ꞌbụ̃ gá rĩ kí ãvũ kí alólé ị̃tụ́ sĩ ku jõku ãnãkpá ásé agá rĩ kí kí alólé ị́nị́ sĩ ku.
10 Então Rispa, concubina de Saul, pegou um pano grosseiro e com ele fez um abrigo sobre uma rocha. E ficou ali desde o começo da colheita até o dia em que as chuvas do outono caíram sobre os sete corpos. E não deixou que as aves se aproximassem deles de dia nem os animais selvagens de noite.
11 Ála dó mụ Dãwụ́dị̃ ní ị́jọ́ Rị̃zị́pã Ãyíyã ꞌbã ị̃zẹ́pị Sáwụ̃lọ̃ ꞌbã ũkú ãtíꞌbó ru rĩ ꞌbã idélé rĩ lũlé ꞌbo,
11 Quando soube o que Rispa tinha feito,
12 Dãwụ́dị̃ mụ dó ãzíla aꞌdụ́ dó ĩfãkã Sáwụ̃lọ̃ drị̂ kí ngọ́pị̃ Yónãtãnĩ drị̂ be ꞌbá Yãbẹ́sị̃ Gị̃lẹ́dị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ lé rĩ sĩ rá. (ꞌBá ꞌdĩ ụ̃gụ̃ kí ándrá ĩfãkã ꞌdĩ kí gbọ̃kộ Bẹ̃tị̃ Sánị̃ drị̂ tị gá, ꞌdĩ ãngũ ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ ꞌbã kí ándrá sĩ kí ũgĩjó, ĩꞌbã kí Sáwụ̃lọ̃ ꞌdịjó Gĩbówã gá ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá.)
12 Davi foi e tomou dos moradores de Jabes-Gileade os ossos de Saul e do seu filho Jônatas. Os moradores de Jabes haviam retirado os corpos da praça de Bete-Sã, onde os filisteus os tinham pendurado no dia em que mataram Saul no monte Gilboa.
13 Dãwụ́dị̃ aꞌdụ́ dó sĩ ĩfãkã Sáwụ̃lọ̃ drị̂ kí Sáwụ̃lọ̃ ngọ́pị Yónãtãnĩ drị̂ be, ãzíla atrá vâ ĩfãkã ꞌbá ándrá ụꞌdị́lé rĩ ꞌbadrị̂ kí ĩndĩ.
13 Davi então colocou os ossos de Saul e de Jônatas junto com os ossos dos sete homens que haviam sido enforcados.
14 Ị̃sị̃ kí dó ĩfãkã Sáwụ̃lọ̃ ꞌbadrị́ ngọ́pị Yónãtãnĩ be rĩ kí Zélã gá ꞌdĩ ãngũ Bénzãmĩnĩ drị̂ gá ãzíla nga kí dó ị́jọ́ pírí úpí ꞌbã ãzị́táŋá la fẽjó ĩꞌbaní rĩ ꞌbã áni. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Ãdróŋá umvi dó sĩ ị́jọ́ ꞌbá ãngũ ꞌdã gá rĩ ꞌbã kí zịlé rĩ kí rá.
14 Sepultaram os ossos de Saul e de Jônatas no túmulo de Quis, o pai de Saul, na cidade de Zela, no território da tribo de Benjamim. Tudo o que o rei mandou foi feito. E depois disso Deus respondeu às orações do povo pelo seu país.
15 Ãꞌdị́ ãzí ꞌde ándrá vâ ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ ꞌbaní ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe ị̃dị́. Dãwụ́dị̃ ilú dó sĩ ándrá ꞌbá ĩꞌdi ãzãkolépi rĩ kí abe sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí abe, uja dó sĩ ãndẽlé rá.
15 Houve outra guerra entre os filisteus e Israel. Davi e os seus soldados foram e lutaram contra os filisteus. Durante a batalha Davi ficou muito cansado.
16 Ị̃sị̃bị̃-bẹ̃nọ́bụ̃ ĩꞌdi ándrá ꞌbá ãfũlépi Ráfã rụ́ la, ãjụ́ ĩꞌdidrị̂ ꞌbã sị́ idélé bũrônzĩ sĩ rĩ ꞌbã ãnzị ĩꞌdi ándrá kị́lọ̃ na nụ́sụ̃, úfẽ ĩꞌdiní ménéŋá ãꞌdị́drị́ úꞌdí la, jọ ꞌi dó sĩ mụ Dãwụ́dị̃ ꞌdịlé rá.
16 Um gigante chamado Isbi-Benobe tinha uma lança de bronze que pesava mais ou menos cinco quilos e estava usando uma espada nova. Ele pensou que podia matar Davi.
17 Wó Zẹ̃rụ̃yị́yã Ãbĩsáyĩ ngọ́pị amụ́ dó Dãwụ́dị̃ palé, gbã dó sĩ ágọ́bị́ Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ rú rĩ ãzíla ágọ́bị̂ drã dó rá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ꞌbá Dãwụ́dị̃ drị̂ na kí dó ũyõ jọ kí ĩꞌdiní, “Mí icó dó mụlé ãma be ãꞌdị́ gá ị̃dị́ ku, mi mụ tárã Ịsịrayị́lị̃ drị̂ anụ́lé ku rá.”
17 Mas Abisai, cuja mãe era Zeruia, socorreu Davi, atacou o filisteu e o matou. Então os soldados de Davi fizeram a promessa de nunca mais deixar que Davi saísse com eles para a guerra. Eles disseram: — O senhor é a esperança de Israel, e nós não queremos perdê-lo.
18 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãꞌdị́ ãzí ꞌde vâ ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí abe Góbũ gá. Sáwã ꞌdã sĩ Sĩbẽkáyĩ Hũsátĩ gó ru rĩ ꞌdị dó Sáfũ ãfũlépi ũri ꞌbá Ráfã rú rĩ ꞌbadrị̂ agá rĩ rá.
18 Depois disso houve outra batalha contra os filisteus na cidade de Gobe. E Sibecai, da cidade de Husa, matou um gigante chamado Safe.
19 Ãꞌdị́ ãzí ꞌde ándrá vâ ꞌbá Fị̃lị̃sị̃tị́nị̃ drị̂ kí abe ị̃dị́ Góbũ gá. Ĩlĩhãnánĩ Yáyĩrĩ Ụ̃rẹ̃gị́mị̃ Bẹ̃tẹ̃lẹ̃hẹ́mụ̃ gó ru rĩ ꞌbã ngọ́pị ꞌdị ándrá dó sĩ Gũlĩyátõ Gị́tị̃ gó ru rĩ ꞌbã ádrị́pị ándrá ãjụ́ jụ́kẹ indrélépi cécé ife ꞌbá bõngó cãlépi rĩ ꞌbã kí ayúlé rĩ áni rĩ trũ rĩ rá.
19 Houve mais uma batalha contra os filisteus em Gobe, e Elanã, filho de Jair, de Belém, matou Golias, da cidade de Gate. O cabo da lança de Golias era da grossura do eixo de um tear de tecelão.
20 Ãꞌdị́ ãzí ꞌde vâ ị̃dị́ ãngũ Gátũ drị̂ gá, ágọ́bị́ ãzí ándrá ãmbógó ru drị́ mváŋá trũ ázíyá drị́ ãlu ãlu gá, pá mváŋá la kí vâ ázíyá pá ãlu ãlu gá la, ũꞌbã kí dó sĩ ru pírí rĩ gá kãlị́ ị̃rị̃ drị̃ sụ. Ágọ́bị́ ꞌdĩ ãfũ ándrá vâ ꞌbá Ráfã drị̂ ꞌbarụ́.
20 E houve ainda outra batalha em Gate. Ali havia um gigante, descendente dos antigos gigantes, que tinha seis dedos em cada mão e em cada pé.
21 Ĩꞌdi mụ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí idelé ꞌbo, Yónãtãnĩ Sĩméyã ngọ́pị, Dãwụ́dị̃ ꞌbã ándrị́pị drị̂ ꞌdị dó sĩ ĩꞌdi rá.
21 Ele desafiou os israelitas; e Jônatas, filho de Simeia, irmão de Davi, o matou.
22 ꞌBá sụ ꞌdĩ ãfũ kí pírí Ráfã Gátũ gá rĩ rụ́, Dãwụ́dị̃ kí ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí abe ụꞌdị́ kí dó sĩ kí rá.
22 Esses quatro eram descendentes dos gigantes da cidade de Gate e foram mortos por Davi e os seus soldados.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.