2 Reis 10

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Sáwã ꞌdã sĩ anzị Ãhábũ ꞌbã drị̃lẹ́ ru uꞌálépi táwụ̃nị̃ ãmbógó Sãmãríyã drị̂ agá rĩ kí ꞌbã kãlãfe ándrá kãlị́ ázị̂rị̃. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Yẹ́hụ̃ sĩ dó wárãgã kí, fẽ dó kí táwụ̃nị̃ ãmbógó Sãmãríyã drị̂ gâlé ꞌbá ãmbogo ala gá rĩ ꞌbaní, ꞌbá ĩyõ ꞌbaní ãzíla ꞌbá anzị Ãhábũ drị̂ kí tãmbalépi rĩ ꞌbaní, jọ,
1 Havia em Samaria setenta filhos de Acab. Jeú escreveu uma carta e mandou-a à Samaria aos magistrados da cidade, aos anciãos e aos preceptores dos filhos de Acab.
2 “Anzị úpí drị̂ kí úꞌdîꞌda mí be ꞌdĩ, ãzíla gárĩ ãꞌdị́ drị̂ kí, fãrásĩ kí ãko sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó rĩ kí abe mí drị́ ꞌdâ cí. Táwụ̃nị̃ mídrị̂ úce vâ andre la bõrõ sĩ cí. Ídrĩ wárãgã ꞌdĩ isụ́ ꞌbo,
2 Dizia na carta: Logo que receberdes esta carta, vós que tendes convosco os filhos de vosso soberano, como também carros, cavalos, uma cidade fortificada e armas,
3 gbõgbõ mí ãpẽ anzị úpí Ãhábũ drị́ ꞌdĩ kí agá ngọ́tị́ŋá ãlá ãzíla ụrụꞌbá ị̃vị́ trũ ãndânĩ rĩ ꞌi, mí iri ĩꞌdi úmvúke átẹ́pị̃ drị́ ũpĩ drị̂ drị̃ gá ãzíla ĩꞌdị dó ãꞌdị́ ũpĩ Ãhábũ drị̂ ꞌbã ị́jọ́ sĩ.”
3 escolhei o melhor e o mais qualificado dos filhos de vosso soberano e ponde-o no trono de seu pai. Em seguida, começai a luta pela casa de vosso soberano.
4 Wó ụ̃rị̃ ãzí ãmbógó la rụ dó ũpi Sãmãríyã drị́ ꞌdĩ kí cí ãzíla jọ kí dó ĩꞌbaní cénĩ-cénĩ rú, “Ĩndre, úpí ị̃rị̃ drĩ kí ándrá dó úpí Yẹ́hụ̃ ndẽ ku, ãma icó dó ãꞌdị́ ꞌdịlé ĩꞌdi be íngoní ru?”
4 Eles, porém, muito atemorizados, disseram: Dois reis não o puderam enfrentar; como poderíamos nós resistir-lhe?
5 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ꞌbá ãmbogo rú lị́cọ́ úpí drị̂ agá ri kí, ꞌbá ãmbogo rú táwụ̃nị̃ ãmbógó rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá rĩ kí, ꞌbá ĩyõ ĩyõ rĩ kí ãzíla ꞌbá úpí Ãhábũ ꞌbã anzị kí tãmbalépi rĩ kí abe fẽ kí dó ụ́ꞌdụ́kọ́ úpí Yẹ́hụ̃ ní ãzíla jọ kí: “Ãma ãtíꞌbó mî ãni, ãma ị́jọ́ pírí míní lũlé ãmaní ãma idé kí rĩ kí idé rá, ãma icó dó sĩ ꞌbá ãzí ꞌbãlé úpí ru ku. Mí idé ꞌbãngá ị́jọ́ míní ndrelé ĩꞌdi míní múké rĩ ꞌi.”
5 O prefeito do palácio, o comandante da cidade, os anciãos e os preceptores dos filhos de Acab mandaram a Jeú a resposta seguinte: Nós somos teus servos. Faremos tudo o que nos disseres; não elegeremos rei sobre nós. Faze como melhor te parecer.
6 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yẹ́hụ̃ sĩ dó ĩꞌbaní wárãgã ãzí ị̃dị́, jọ, “Ĩdrĩ dó adru ꞌbá áma ãtị̃lépi rá la kí ãzíla ĩdrĩ adru bábá sĩ áma tị arejó yã áni, ĩmi ụlị́ ãmbógó ĩmidrị̂ ꞌbã anzị kí drị̃kã, ĩmi ají kí márụ́ Yẹ̃zị̃rẹ́lị̃ gá drụ̃sị̃ sáwã ꞌdóni.”
6 Escreveu-lhes Jeú uma segunda carta, na qual dizia: Se estais do meu lado, se quereis obedecer às minhas ordens, tomai as cabeças dos filhos de vosso soberano e trazei-mas amanhã, a esta hora, a Jezrael. Os filhos do rei, que eram em número de setenta, encontravam-se na casa dos grandes da cidade, que os educavam.
7 Wárãgã ꞌdĩ la dó mụ calé ꞌbo, gbõgbõ ꞌbá drị̃lẹ́ ru ꞌdã ụꞌdị́ kí dó anzị úpí drị́ kãlị́ ázị̂rị̃ ꞌdã kí pírí rá, ũꞌbã kí dó kí drị̃kã gụ́fá kí agá ãzíla ị̃drị̃ kí dó kí Yẹ́hụ̃ drị́ Yẹ̃zẹ̃rẹ̃yẹ́lị̃ gâlé.
7 Logo que lhes chegou a carta de Jeú, tomaram os setenta príncipes e massacraram-nos. Puseram em seguida as suas cabeças em cestos e mandaram-nas a Jeú, em Jezrael.
8 ꞌBá ị́jọ́ ujílépi rĩ la dó mụ acálé ꞌbo, jọ dó Yẹ́hụ̃ ní, “Ájí drị̃kã anzị úpí Ãhábũ drị̂ ꞌbadrị̂ kí ꞌbo.”
8 Um mensageiro viera anunciar que tinham trazido as cabeças dos filhos do rei. Jeú disse: Metei-as em dois montes, à porta da cidade, até amanhã cedo.
9 Ĩꞌdi dó mụ calé ụ̃ꞌbụ́tị sĩ, úpí Yẹ́hụ̃ fũ dó ãmvêlé, tu dó pá ꞌbá pírí kí drị̃lẹ́ gá ãzíla jọ dó, “Drã Yórãmũ drị̂ sĩ, ĩmi ị́jọ́ kóru. Má itú ándrá ị́jọ́ sĩ ãmbógó mádrị̂ ꞌdịjó ma ꞌi. Wó ãꞌdi ụ̃ꞌdị́ kí ꞌbá ꞌdi kí pírí nĩ?
9 Chegando a manhã, saiu e, diante de todo o povo, disse: Vós sois justos. Eu conspirei contra o meu soberano e o matei. Mas, estes aqui, quem os feriu?
10 Lẽ ịnị rá ị́jọ́ ándrá Úpí ꞌbã jọlé lị́cọ́ Ãhábũ drị̂ drị̃ gá ãtíꞌbó ĩꞌdidrị́ Ĩlíyã tị gâsĩ ĩꞌdi mụ ru idélé rĩ idé dó bãsĩ ru ꞌbo. Úpí idé dó sĩ ị́jọ́ ꞌdĩ nĩ.”
10 Ficai, pois, sabendo que não se perde nenhuma das palavras pronunciadas pelo Senhor contra a casa de Acab. O Senhor realizou o que ele havia predito pelo seu servo Elias.
11 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Yẹ́hụ̃ ụ̃ꞌdị́ dó ꞌbá acelépi lị́cọ́ úpí Ãhábũ drị̂ agá Yẹ̃zẹ̃rẹ̃yẹ́lị̃ gá ꞌdãá rĩ kí pírí rá. Ụꞌdị́ ꞌbá ĩꞌdidrị́ ãmbogo rĩ kí, ĩꞌdi bã wọ̃rị́ka mgbã rĩ kí ãzíla ãtalo ĩꞌdi drị̂ kí pírí rá. ꞌBá ãzí úpí Ãhábũ ãni aꞌbelé ídri rá la ꞌdáyụ.
11 Jeú feriu também todos os que restavam da casa de Acab em Jezrael, todos os seus principais oficiais, seus servos e seus sacerdotes, sem deixar sobreviver um sequer dentre eles.
12 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yẹ́hụ̃ ko dó drị̃ mụlé Sãmãríyã gá. Ĩꞌdiní mụ agá gẹ̃rị̃ gá ꞌdâ, ca dó Bẽtĩ-ẽkédĩ gá, ãngũ ꞌbá kãbĩlõ ucélépi rĩ ꞌba drị̂ gá,
12 Depois encaminhou-se para a Samaria. Chegando a Bet-Equed-Haroim, que está junto do caminho,
13 ụfụ dó drị̃ kãká ãzí úpí Yụ́dã drị́ Ãhãzíyã ãni la kí abe. Yẹ́hụ̃ zị dó kí, “Ĩmi ãꞌdi kî?” Umvi kí, “Ãma kãká Ãhãzíyã ãni la kî, ãma mụ anzị úpí Ãhábũ ꞌba drị́ ũkú ĩꞌdi drị́ Yẹ̃zẹ̃bẹ́lị̃ be rĩ kí ndrelé.”
13 encontrou os irmãos de Ocozias, rei de Judá, e perguntou-lhes: Quem sois vós? Nós somos irmãos de Ocozias, responderam eles. Descemos para fazer uma visita aos filhos do rei e aos filhos da rainha.
14 Yẹ́hụ̃ fẽ dó ãzị́táŋá ãsĩkárĩ ĩꞌdi drị̂ ꞌbaní, “Ĩmi arụ́ ꞌbá ꞌdĩ kí ídri rú.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãsĩkárĩ ꞌdã arụ́ kí dó ꞌbá kãlị́sụ drị̃ ị̃rị̃ ꞌdã kí ãzíla ụꞌdị́ kí dó kí ꞌbụ́ ãngũ ꞌbá kãbĩlõ ucélépi rĩ ꞌbã kí sĩ kãbĩlõ ꞌbíko lịjó rĩ gá. ꞌBá ãzí aꞌbelé ídri la ꞌdáyụ.
14 Jeú ordenou: Tomai-os vivos! Tomaram-nos vivos e massacraram-nos junto da cisterna de Bet-Equed. De quarenta e dois que eram, Jeú não deixou sobreviver sequer um.
15 Yẹ́hụ̃ kí dó mụ ãngũ ꞌdã aꞌbelé ãsĩkárĩ ĩꞌdi drị̂ kí abe sĩ mụjó Sãmãríyã gâlé ru ꞌbo, ụfụ dó drị̃ Yẽhõnãdábũ Rẽkábũ ngọ́pị ándrá lẽlépi drị̃ fụlépi ĩꞌdi be rĩ be. Yẹ́hụ̃ zị dó ĩꞌdi cící ãzíla jọ ĩꞌdiní, “Íꞌbã ínĩngá ásị́ áma drị̃ gá cécé mání ásị́ ꞌbãjó ími drị̃ gá rĩ áni yã?”
15 Deixando aquele lugar, Jeú encontrou Jonadab, filho de Recab, que vinha ao seu encontro. E saudou-o, dizendo: Teu coração é leal para comigo, como o é o meu para contigo? Sim, respondeu Jonadab. Então, dá-me tua mão. Ele deu-lha e Jeú fê-lo montar no seu carro junto dele.
16 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yẹ́hụ̃ jọ dó, “Ãma amụ́ mụlé mí be, mi dó sĩ álẽ Úpî íngõpí yã rĩ ndre.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yẹ́hụ̃ ꞌdụ dó Yẽhõnãdábũ ꞌi gárĩ ĩꞌdi drị́ ãꞌdị́drị̂ agá ĩndĩ.
16 Disse-lhe: Vem comigo: verás o zelo que tenho pelo Senhor.
17 Yẹ́hụ̃ la dó mụ acálé Sãmãríyã gá ꞌbo, ụꞌdị́ dó ꞌbá acelépi Ãhábũ drị́ lị́cọ́ agá rĩ kí pírí; cécé Úpí ꞌbã ándrá jọlé nábị̃ Ĩlíyã tị gâsĩ rĩ áni.
17 E levou-o em seu carro. Tendo entrado em Samaria, exterminou todos os que restavam da casa de Acab. E destruiu-a completamente, como o Senhor tinha dito a Elias.
18 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yẹ́hụ̃ atrá dó ꞌbá pírí táwụ̃nị̃ ãmbógó Sãmãríyã gá rĩ kí ãngũ ãlu gá ãzíla jọ dó ĩꞌbaní, “Ãhábũ fẽ ándrá sáwã calépi rá rĩ sĩ ãdróŋá Bãálĩ ị̃nzị̃jó ku, wó ma mụ sáwã calépi rá rĩ fẽlé sĩ Bãálĩ ị̃nzị̃jó.
18 Jeú convocou todo o povo, e dirigiu-lhe a palavra nestes termos: Acab serviu um pouco a Baal: Jeú o servirá muito mais.
19 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ĩmi umve mání nãbịya Bãálĩ drị̂ kí pírí, ꞌbá pírí ĩꞌdi ị̃nzị̃lépi rĩ kí ãzíla ãtalo ĩꞌdidrị̂ kí abe. Lẽ kí ãzí ꞌbã ĩcẽ ku, ãꞌdusĩku mã mụ ídétáŋá ãmbógó la idélé Bãálĩ ní. ꞌBá ĩcẽlépi rá rĩ, ála ĩꞌdi ꞌdị rá.” Wó Yẹ́hụ̃ jọ ị́jọ́ ꞌdã úlétáŋá ru sĩ lẽjó ꞌbá Bãálĩ ị̃nzị̃lépi rĩ kí ị̃lị̃kị̃jó.
19 Convocai junto de mim todos os profetas de Baal, todos os seus fiéis, todos os seus sacerdotes. Não falte um só deles, pois quero oferecer a Baal um grande sacrifício. Todo aquele que faltar, perderá a vida. Mas isso era simplesmente um laço, para destruir todos os adoradores de Baal.
20 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yẹ́hụ̃ fẽ dó ãzị́táŋá jọ, “Ĩmi awa ụ́ꞌdụ́kọ́ ꞌbá pírí ꞌbaní ụ́ꞌdụ́ sĩ amụ́jó Bãálĩ ní ị̃nzị̃táŋá fẽjó rĩ drị̃ gá.” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ũlũ kí dó ị́jọ́ ụ́ꞌdụ́ ꞌdã drị̃ gá rá.
20 Depois dessa publicação, Jeú deu esta ordem: Publicai uma assembléia solene em honra de Baal.
21 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yẹ́hụ̃ awa dó ụ́ꞌdụ́kọ́ ãngũ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ agá pírí, ꞌbá Bãálĩ ị̃nzị̃lépi rĩ atrá kí dó ru pírí, ꞌbá ãzí ãlu acelépi vúlé rá la dó sĩ ꞌdáyụ. ꞌBá ꞌdĩ fi kí dó jó sĩ Bãálĩ ị̃nzị̃jó rĩ agá, jô ga dó sĩ tré ꞌbá sĩ iꞌdójó wókõ ãzí rĩ gá kpere wókõ ãzí rĩ gá.
21 Depois mandou mensageiros por todo o Israel para chamá-los e os adoradores de Baal compareceram todos; não faltou nenhum. Reuniram-se no templo de Baal, que ficou cheio de uma extremidade à outra.
22 Yẹ́hụ̃ fẽ dó ãzị́táŋá átáló kánzũ ꞌbãlé ãlá rĩ kí tãmbalépi rĩ ní sĩ kí iyájó ãmvé ãzíla sĩ kí awajó ꞌbá Bãálĩ ị̃nzị̃lépi rĩ ꞌbaní.
22 Jeú disse ao guarda do vestiário: Dá vestes a todos os adoradores de Baal. O guarda distribuiu vestes a todos eles.
23 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yẹ́hụ̃ fi kí dó Yõnãdábũ Rẽkábũ ngọ́pị be jó sĩ Bãálĩ ị̃nzị̃jó rĩ agâlé ãzíla jọ dó ꞌbá Bãálĩ ị̃nzị̃lépi ꞌdãá rĩ ꞌbaní, “Lẽ ĩndre múké múké ꞌbá Bãálĩ ị̃nzị̃lépi rĩ ꞌbã adru kí lú ꞌdâ nĩ, ꞌbá Úpí ị̃nzị̃lépi rĩ ꞌbã adru kí jõ kí agá ĩndĩ ku.”
23 Jeú entrou no templo com Jonadab, filho de Recab, e disse aos adoradores de Baal: Vede bem que não haja convosco nenhum dos que servem ao Senhor, mas somente os adoradores de Baal.
24 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Yẹ́hụ̃ fi kí dó Yõnãdábũ be sĩ ãwãꞌdĩfô ivélé ivé ivê rĩ kí fẽlé ídétáŋá ru Bãálĩ ní.
24 Eles entraram, pois, para oferecer sacrifícios e holocaustos. Ora, Jeú postara oitenta homens do lado de fora, e dissera-lhes: Aquele dentre vós que deixar escapar um só destes homens que entrego nas vossas mãos, responderá com a própria vida pela do outro.
25 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Yẹ́hụ̃ la dó mụ ãwãꞌdĩfô ivélé ivé ivê rĩ delé fẽlé ꞌbo, fẽ dó ãzị́táŋá ãsĩkárĩ ãngũ andre tẽlépi rĩ ꞌbaní ãsĩkárĩ ãzí rĩ kí abe, “Ĩfi jó sĩ Bãálĩ ị̃nzị̃jó rĩ agâlé, ĩmi ụꞌdị́ ꞌbá ꞌdã kí pírí rá; lẽ ĩꞌbã ãzí ãlu la ꞌbã apá jõku!” Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ụꞌdị́ kí dó sĩ kí pírí ménéŋá sĩ rá. Ãsĩkárĩ ãngũ andre tẽlépi rĩ kí ãsĩkárĩ ãzí ꞌdĩ kí abe use kí dó kí ãvũ uꞌbélé ãmvé. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, fi kí dó jó sĩ Bãálĩ ị̃nzị̃jó rĩ ꞌbã ãngũ ãlá agâlé ru rĩ gá.
25 Terminados os holocaustos, ordenou Jeú aos guardas e aos oficiais: Entrai e feri-os! Não deixeis escapar nenhum deles! E assim caíram todos ao fio da espada. Depois disso, os guardas e oficiais lançaram fora {os cadáveres}, entraram no santuário do templo de Baal,
26 Anzé kí dó ị́dị́ŋá ịꞌdịlé ị̃nzị̃lé ị̃nzị̃-ị̃nzị̃ Bãálĩ drị́ jó agá rĩ aꞌbélé ãmvé ãzíla ivé kí dó ĩꞌdi ãcí sĩ rá.
26 tiraram dali o ídolo e o queimaram.
27 Andi kí dó ị́dị́ŋá Bãálĩ drị̂ rá ãzíla andi kí vâ jó sĩ Bãálĩ ị̃nzị̃jó rĩ ĩndĩ. Uja kí dó ĩꞌdi sọ̃rọ́nị̃ rú sĩ ĩzẽ zẽjó kpere ãndrũ.
27 Derrubaram a estela de Baal e demoliram o templo, transformando-o em privadas, que ainda hoje existem.
28 Ị́jọ́ ꞌdĩ fẽ Yẹ́hụ̃ drị́ ị́jọ́ sĩ Bãálĩ ị̃nzị̃jó rĩ ukó dó ãngũ Ịsịrayị́lị̃ drị̂gá rá.
28 Foi assim que Jeú exterminou Baal de Israel.
29 Wó Yẹ́hụ̃ andi ándrá kãjoŋa idélé gólũdĩ sĩ Bẹ̃tẹ́lị̃ gá ãzíla Dánĩ gá rĩ kí ku, ꞌdĩ ị́jọ́ ũnzí ãzí ãmbógó Yẽrõbũwámũ Nẽbátĩ ngọ́pị ꞌbã ándrá sĩ sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ drị̃ cejó sĩ kãjoŋa idélé gólũdĩ sĩ rĩ kí ị̃nzị̃jó rĩ ꞌi.
29 Todavia, não se desviou dos pecados de Joroboão, filho de Nabat, que levara Israel ao pecado, pois deixou subsistir os bezerros de ouro de Betel e de Dã.
30 Úpí jọ Yẹ́hụ̃ ní, “Mí idé múké míní ãzị́táŋá mání ándrá fẽlé mî ị̃lị̃kị̃ jõ ꞌbá lị́cọ́ Ãhábũ drị̂ agá rĩ kí rá rĩ idéjó rá rĩ sĩ. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, ma mụ anzị mî drị̃lẹ́ka rú rĩ kí fẽlé ũpĩ nalé sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ gá ꞌdâ cajó kpere áꞌbị́ anzị sụ rĩ gá.”
30 O Senhor disse-lhe: Pois que fizeste o que é agradável aos meus olhos, tratando a casa de Acab como eu o queria, teus filhos ocuparão o trono de Israel durante quatro gerações.
31 Wó Yẹ́hụ̃ uja ãzị́táŋá Úpí, Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ drị̂ kí tãmbalé ásị́ ãlu sĩ ku. Aꞌbe ándrá ị́jọ́ ũnzí Yẽrõbũwámũ ꞌbã ngalé ĩꞌdi ꞌbã sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃ cejó ũnzí rĩ kí ku.
31 Entretanto, Jeú não se aplicou a seguir, de todo o coração, a lei do Senhor, Deus de Israel. Não se desviou dos pecados que Jeroboão levara a cometer Israel.
32 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã kí agá Úpí iꞌdó dó ãngũ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã ãmbõgõ isélé wereŋá ru. Úpí Hãzãyẹ́lị̃ ri ándrá dó sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ndẽlé ãꞌdị́gá sáwã pírí sĩ ãngũ ĩꞌbadrị̂ gá ꞌdãá rá.
32 Por aquele tempo, o Senhor começou a diminuir o território de Israel. Hazael derrotou-o em toda a fronteira,
33 Úpí Hãzãyẹ́lị̃ pa dó ãngũ iꞌdójó mĩrĩ Yõrĩdánĩ ꞌbã wókõ ị̃tụ́ ꞌbã ãfũ agâ léru rĩ ꞌi, ãngũ Gĩlĩyádĩ drị̂ pírí, ãngũ ꞌbá Gádĩ drị̂ ꞌbadrị̂ ꞌi, ãngũ ꞌbá Rụ́bẹ̃nị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ ꞌi, ãzíla ãngũ ꞌbá Mãnásẽ drị̂ ꞌbadrị̂ ꞌi. ꞌDụ vâ ãngũ angájó táwụ̃nị̃ Ãrówã gá ꞌdĩ ãngũ áꞌbụ ꞌa rú Ãrị̃nọ́nị̃ drị̂ gá cajó ãngũ Gĩlĩyádĩ gá kpere Bãsánĩ gá.
33 desde o Jordão até o oriente. Submeteu toda a terra de Galaad, os gaditas, os rubenitas e os manasseítas, desde Aroer, que estava sobre a torrente do Arnon, isto é, a terra de Galaad e Basã.
34 Ị́jọ́ ãzí ru idélépi sáwã Yẹ́hụ̃ ꞌbã ũpĩ najó rĩ sĩ rĩ kí ị́jọ́ pírí ĩꞌdi ꞌbã idélé rĩ kí ãzíla ũkpõ ĩꞌdidrị̂ kí abe úsĩ kí bụ́kụ̃ ãwí drị́ ũpi Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ agá cí.
34 O resto da história de Jeú, tudo o que ele fez, todos os seus feitos, tudo se acha consignado no livro das Crônicas dos reis de Israel.
35 Yẹ́hụ̃ la dó mụ drãlé ꞌbo, ị̂sị̃ dó ĩꞌdi áyị́pịka kí abe táwụ̃nị̃ Sãmãríyã gá. ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ngọ́pị Yẽhõwãházĩ acá dó ĩꞌdi ꞌbã kẹ̃jị́ gá úpí ru nĩ.
35 Jeú adormeceu com seus pais e foi sepultado em Samaria. Seu filho Joacaz sucedeu-lhe no trono.
36 Yẹ́hụ̃ na dó sĩ ũpĩ táwụ̃nị̃ Sãmãríyã gá úpí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ rú ílí kãlị́ ị̃rị̃ drị̃ ãrõ.
36 Jeú reinou vinte e oito anos em Samaria.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.