1 Tessalonicenses 3
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs VC
1 Ãmaní icójó ị́jọ́ ãma kí adrujó ĩmi trũ ndú-ndú rĩ tajó ị̃dị́ ku rĩ sĩ, ãma ũrã acejó ãma sĩ áꞌdụ̂sĩ táwụ̃nị̃ Ãténĩyã gá.
1 Assim, não podendo mais esperar, resolvemos ficar sozinhos em Atenas,
2 Ãpẽ Tị̃mị̃tị́yọ̃ ãmã ádrị́pị Yẹ́sụ̃ agá ãzị́ Ãdróŋá drị̂ ngalépi, ị́jọ́ mgbã Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ drị̂ ũlũlépi ꞌbá ꞌbaní rĩ tị ĩmi rụ̂lé. Ãpẽ ĩꞌdi tị ĩmi rụ̂lé mụlé ĩmi ãzã kolé ãꞌị̃táŋá ĩmidrị́ Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ agá rĩ ꞌbã adru rú sĩ ũkpó ru, ãzíla ĩmi ásị́ imbájó sĩ ãꞌị̃táŋá ĩmidrị́ Yẹ́sụ̃ agá rĩ aꞌbejó ku,
2 e enviar-vos Timóteo, nosso irmão e ministro de Deus no Evangelho de Cristo. Ele tem a missão de vos fortalecer e encorajar na vossa fé,
3 ꞌbá ãzí ꞌbã ịgbẹ́ rú sĩ ĩmi ásị́ ãꞌị̃táŋá ĩmidrị́ Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ agá rĩ aꞌbejó rá ku, drĩ kí táni ĩminí ụ̃ꞌbị̃táŋá fẽ ꞌdĩ áni rá tí. Wó lẽ ĩnị̃ lọ́lọ́ ꞌdĩ ị́jọ́ Ãdróŋá ãni fẽjó la ãmaní ụ̃ꞌbị̃táŋá ịsụ́jó ꞌdĩ ꞌbã áni ꞌdĩ.
3 a fim de que, em meio às presentes tribulações, ninguém se amedronte. Vós mesmos sabeis que esta é a nossa sorte.
4 Ĩnị̃ ị́jọ́ ꞌdĩ rá la ãꞌdusĩku ãri ándrá ĩminí ị́jọ́ ꞌbá kí rú ãmaní ũcõgõ fẽ rá ꞌdĩ iꞌdalé. Cécé ĩmĩ nị̃lé ꞌbo rĩ áni ị́jọ́ ꞌdĩ uja ru idélé ꞌdã ꞌbã áni.
4 Estando ainda convosco, vos predizíamos que haveríamos de padecer tribulações. É o que aconteceu e estais sabendo.
5 Mâ ĩminí ála ũcõgõ fẽ íngoní yã rĩ nị̃jó cé rĩ sĩ, mâ vâ icójó ĩmi uꞌá íngoní yã rĩ nị̃jó ku rĩ tajó ị̃dị́ ku rĩ sĩ, ápẽ Tị̃mị̃tị́yọ̃ tị mụlé ị́jọ́ ĩtu pá ãꞌị̃táŋá Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ agá rĩ ũkpó ru yã rĩ ndrelé. Má idé ị́jọ́ ꞌdĩ íni la ãꞌdusĩku ụ̃rị̃ fi áma ásị́ agá, má ũrã Sĩtánĩ ꞌbá ꞌbá kí ulélépi rĩ, ulé ãzî sĩ ĩmi ãꞌị̃táŋá ĩmi ãni Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ ãꞌị̃jó rĩ aꞌbejó rá íni. Má ũrã vâ ãzị́ ándrá ãmaní ngalé fẽlépi la ĩminí Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ ãꞌị̃jó rĩ la mụ adrulé ụ̃rọ̃drị́ kóru.
5 É este o motivo por que, não podendo mais suportar a demora, mandei colher informações a respeito da vossa fé, pois receava que o tentador vos tivesse seduzido e resultasse em nada o nosso trabalho.
6 Wó Tị̃mị̃tị́yọ̃ ꞌbã ãgõjó ãma rụ́ ꞌdõlé angájó ĩmi rụ̂lé rĩ sĩ, ũlũ ãmaní ị́jọ́ mgbã ãꞌị̃táŋá ĩmidrị́ Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ agá rĩ drĩ ũkpó ru, ãzíla lẽtáŋá ĩminí ꞌbá lẽjó rĩ drị̃ gá. Ũlũ vâ ãmaní ũrãtáŋá ĩmi ãni ãma drị̃ gá rĩ ꞌbã adrujó ãmbógó ru rĩ drị̃ gá ị́jọ́, ãzíla ũlũ vâ ãmaní ị́jọ́ ĩmi lẽjó ãma ndrejó ị̃dị́ cécé ãmã lẽjó ĩmi ndrejó ị̃dị́ rĩ drị̃ gá.
6 Mas, agora, Timóteo acaba de voltar da visita que vos fez, trazendo excelentes notícias da vossa fé e caridade. Ele nos falou da afetuosa lembrança que de nós sempre guardais e do desejo que tendes de nos rever, desejo que é também nosso.
7 Ị́jọ́ Tị̃mị̃tị́yọ̃ ꞌbã ũlũlé ãmaní ĩmi drị̃ gá rĩ sĩ, má ádrị́pịka ãzíla má ãmvọpịka, ãdrĩ táni ũcõgõ ịsụ́ ꞌbá ꞌbadrị́ rá tí, Tị̃mị̃tị́yọ̃ ũŋmĩ ãma ásị́ rá, ãma acá ũkpó ru ãꞌị̃táŋá agá ĩmi ị́jọ́ sĩ.
7 Assim, irmãos, fomos consolados por vós, no meio de todas as nossas angústias e tribulações, em virtude da vossa fé.
8 Ãma dó nị̃jó la ĩtu pá ũkpó ru ãꞌị̃táŋá ĩmi ãni ĩminí Úpí Yẹ́sụ̃ ãꞌị̃jó rĩ agá rĩ sĩ, ãma ásị́ dó ũkpó ru.
8 Agora, sim, tornamos a viver, porque permaneceis firmes no Senhor.
9 Ãma dó ãwãꞌdĩfô fẽ Ãdróŋá ní íngõpí ãmaní ĩꞌdi zị agá ãyĩkõ ĩminí ajílé ãma ásị́ gá rĩ sĩ?
9 E como poderíamos agradecer a Deus por vós, por toda a alegria que tivemos diante dele por vossa causa?!
10 Ãma Ãdróŋá zị ị̃tụ́ kí ị́nị́ be lẽ ꞌbã fẽ ãmaní ũkpõ sĩ ĩmi ndrejó ị̃dị́. Wó ãdrĩ dó ĩmi ndre ị̃dị́ rá yã áni, ãma dó icó ĩmi ãzã kolé sĩ ãꞌị̃táŋá ĩmi ãni Úpí Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ ãꞌị̃jó rĩ ꞌbãjó ꞌbã adru rú sĩ ũkpó ru.
10 Noite e dia, com intenso, extremo fervor, oramos para que nos seja dado ver novamente a vossa face e completar o que ainda falta à vossa fé.
11 Ãma Ãdróŋá ãmã Átẹ́pị rú ãzíla Úpí ãma ãni Yẹ́sụ̃ Kúrísĩtõ zị gẹ̃rị̃ nzị̃jó ãmaní sĩ mụjó ĩmi ndrejó ị̃dị́.
11 Que Deus, nosso Pai, e nosso Senhor Jesus nos preparem o caminho até vós!
12 Ãma vâ Úpí zị ꞌbã fẽ lẽtáŋá ĩminí ĩmi lẽjó ĩmi drĩdríŋĩ gá, ãzíla ꞌbá pírí kí lẽjó rĩ ꞌbã zo ãmbógó ru, ãzíla ꞌbã ĩjãlã ru ị̃dị́ cécé lẽtáŋá ãmaní ĩmi lẽjó rĩ ꞌbã zojó ãmbógó ru, ãzíla ĩꞌdi ꞌbã ru ĩjãlãjó ị̃dị́ rĩ áni.
12 Que o Senhor vos faça crescer e avantajar na caridade mútua e para com todos os homens, como é o nosso amor para convosco.
13 Ãma Ãdróŋá zị ꞌbã fẽ ĩminí ũkpõ ĩmi ásị́ gá, sĩ adrujó ị́jọ́ ũnzî kóru Ãdróŋá ãmã Átẹ́pị rú rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá ụ́ꞌdụ́ Úpí ãma ãni Yẹ́sụ̃ ꞌbã ãgõjó ụ̃nọ́kụ́ gá ꞌbá ãlá ĩꞌdi drị́ rĩ abe rĩ sĩ.
13 Que ele confirme os vossos corações, e os torne irrepreensíveis e santos na presença de Deus, nosso Pai, por ocasião da vinda de nosso Senhor Jesus com todos os seus santos!
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Tessalonicenses 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.