1 Reis 8

Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sũlũmánĩ umve dó ꞌbá drị̃lẹ́ ru Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí amụ́jó ĩꞌdi rụ́ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá, umve ꞌbá drị̃lẹ́ ru ínátị kí agá rĩ kí pírí ãzíla ꞌbá drị̃lẹ́ ru lị́cọ́ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ ꞌbadrị̂ kí agá rĩ kí abe sĩ Sãndụ́kụ̃ tị icíma drị́ Úpí drị̂ agụjó angájó Táwụ̃nị̃ ãmbógó Dãwụ́dị̃ drị́ Zị̃yọ́nị̃ gá rĩ sĩ ãngũ ĩꞌdidrị́ úꞌdí Jó sĩ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ gá.
1 Aí o rei Salomão convocou todos os chefes das tribos e dos grupos de famílias de Israel para irem encontrar-se com ele em Jerusalém a fim de levarem a arca da aliança de Deus, de Sião , a Cidade de Davi , para o Templo.
2 Ĩmbá umvelé Ẽtãnímũ rĩ sĩ, ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ atrá kí dó ru pírí Sũlũmánĩ drị̃lẹ́ gá sĩ ụ̃mụ̃ nalé bõrõkõ agá rĩ najó.
2 Todos os israelitas se reuniram durante a Festa das Barracas , no mês de etanim , que é o sétimo mês.
3 ꞌBá ãmba Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí dó mụ ru atrálé pírí ꞌbo, ãtalo inga kí dó Sãndụ́kụ̃ Tị icíma drị̂ ꞌi,
3 Quando todos os chefes chegaram, os sacerdotes pegaram a arca da aliança
4 agụ kí dó Sãndụ́kụ̃ Tị icíma drị́ Úpí drị̂ kí Hémã tị icíma drị̂ be ãzíla ãkójó alagá ãlá rĩ kí abe. Ãtalo kí ꞌbá Lẹ́vị̃ drị̂ kí abe ꞌdụ kí dó ãko ꞌdĩ kí agụlé Jó sĩ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ agá.
4 e a levaram para o Templo. Os levitas e os sacerdotes levaram também a Tenda da Presença de Deus com todos os seus equipamentos para o Templo.
5 Úpí Sũlũmánĩ kí ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị́ ru atrálépi ꞌdĩ kí abe tu kí dó pá Sãndụ́kụ̃ Tị icíma drị́ ꞌdĩ drị̃lẹ́ gá, idé kí dó ídétáŋá kãbĩlõ ãzíla tị́ ũꞌbí icólé kãlãfe la kí lãjó ku la kí sĩ.
5 O rei Salomão e todo o povo de Israel se reuniram em frente da arca da aliança e ofereceram em sacrifício um grande número de ovelhas e touros, tantos que nem dava para contar.
6 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, ãtalo agụ kí dó Sãndụ́kụ̃ Tị icíma drị́ Úpí drị̂ ꞌi ꞌbãlé ãngũ ĩꞌdidrị́ Jó sĩ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ gá Ãngũ Ãlá Ãndânĩ rĩ gá ãzíla ꞌbã kí dó ĩꞌdi kẹ̃rụ́bị̃ kí ꞌbã ụ́pị́pị́ kí ị̃ndụ́ gá.
6 Então os sacerdotes levaram a arca para dentro do Templo e a colocaram onde devia ficar, no Lugar Santíssimo , debaixo das asas dos querubins .
7 Kẹ̃rụ́bị̃ ꞌbã ụ́pị́pị́ aja kí dó ándrá sĩ ru Sãndụ́kụ̃ Tị icíma ꞌdĩ ꞌbã drị̃ gá ife sĩ ĩꞌdi ujíjó rĩ kí abe.
7 Pois as suas asas estendidas cobriam a arca e os seus cabos.
8 Ife sĩ Sãndụ́kụ̃ Tị icíma drị̂ ujíjó rĩ kí ándrá ãzo rú, ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ála ándrá kí tị ndre angájó Ãngũ Ãlá Ãndânĩ rĩ gâlé cí wó ꞌbá pá tulépi ãmvé la icó kí kí ndrelé ku. Ifê kí drĩ ꞌdãá kpere ãndrũ cí.
8 As pontas dos cabos podiam ser vistas por qualquer pessoa que ficasse diretamente em frente ao Lugar Santíssimo, mas não podiam ser vistas de nenhum outro lugar. (Os cabos ainda estão ali até hoje .)
9 Ãko ãzí ndú ándrá ꞌbãlé Sãndụ́kụ̃ Tị icíma drị̂ agá la yụ wó rá la írã ꞌbara ꞌbara ị̃rị̃ Mụ́sã ꞌbã ándrá ꞌbãlé ꞌbé Sĩnáyĩ gá ꞌdãá sáwã Úpí ꞌbã Tị icíma icíjó ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe ĩꞌbã kí ãfũjó Mị̃sị́rị̃ gâlé ꞌbo rĩ ꞌbã vúlé gá rĩ sĩ rĩ ꞌi.
9 Dentro da arca estavam somente as duas placas de pedra que Moisés havia colocado ali, quando, no monte Sinai, o Senhor Deus havia feito uma aliança com os israelitas depois que eles saíram do Egito.
10 Ãtalo kí dó mụ ãfũlé Ãngũ Ãlá Ãndânĩ rĩ agâlé rĩ sĩ ꞌbo, ụ̃rụ́ꞌbụ̃ ga dó Jó Úpí drị̂ agá tré.
10 Quando os sacerdotes estavam saindo do Lugar Santo , uma nuvem encheu o Templo do Senhor
11 Ụ̃rụ́ꞌbụ̃ ꞌbã gajó tré rĩ sĩ, ãtalo icó kí dó ãzị́ tá ĩꞌbã kí lẽlé ngalé rĩ kí ngalé ku ãꞌdusĩku dị̃zã Úpí ꞌbã adrujó ꞌdãá cí rĩ ga dó Jọ́ sĩ Ãdróŋá ị̃nzị̃jó rĩ agá tré.
11 com a glória do Senhor , e eles não puderam voltar para dentro a fim de realizar os seus atos de culto.
12 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sũlũmánĩ zị dó Ãdróŋá jọ dó, “Úpí íjọ ándrá mi uꞌá ị́rị́tị ịnị dẹngụ rĩ agá.
12 Aí Salomão disse: — Tu, ó embora tivesses resolvido viver entre as nuvens escuras.
13 Ãndá ãndá ru ásị dó míní Jó ũnĩ-ambamba sĩ ími ị̃nzị̃jó alagá rĩ rá, ꞌdĩ ãngũ míní sĩ uꞌájó alagá jãꞌdâ rĩ ꞌi.”
13 Mas agora eu construí para ti uma casa, um lugar onde viverás para sempre.
14 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí Sũlũmánĩ uja dó tị ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị́ ũꞌbí ru tralépi pá tulépi ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá ꞌdãá rĩ ꞌbarụ́ ãzíla wi dó sĩ ĩꞌbaní sụ̃sụ́ ꞌdĩ ꞌi jọ:
14 Aí Salomão virou-se, olhou para o povo, que estava todo de pé, e pediu a bênção de Deus para todos.
15 “Ícụ́ Úpí, Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌi, ĩꞌdiní ị́jọ́ ándrá ĩꞌdi ꞌbã azịlé mâ átẹ́pị Dãwụ́dị̃ ní ĩꞌdi ꞌbã tị sĩ rĩ ngajó ũkpó ĩꞌdidrị̂ sĩ rá rĩ sĩ, ãꞌdusĩku jọ ándrá,
15 Depois disse: — Bendito seja o
16 ‘Angájó ụ́ꞌdụ́ mání ꞌbá mádrị́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí anzéjó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ, Ápẽ drĩ táwụ̃nị̃ ãzí ínátị Ịsịrayị́lị̃ drị́ ꞌdĩ kí agá ꞌdâ sĩ Jó áma ị̃nzị̃jó la sịjó ãrútáŋá fẽjó mání ku. Wó úꞌdí ꞌdâ rá la ápẽ Dãwụ́dị̃ ꞌi sĩ adrujó úpí ru ꞌbá mádrị̂ kí drị̃lẹ́ gá.’”
16 “Desde o dia em que tirei do Egito o meu povo de Israel, eu não escolhi nenhuma cidade de todas as tribos da terra de Israel para ali construir um templo a fim de ser adorado nele. Mas escolhi você, Davi, para governar o meu povo.”
17 “Má átẹ́pị Dãwụ́dị̃ ꞌbã ándrá ĩꞌdi ásị́ gá ũkpó ru sĩ lẽjó Jó ꞌdĩ sịjó Úpí, Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ní.
17 E Salomão continuou: — Davi, o meu pai, tinha planos de construir um templo para a adoração do
18 Wó Úpí jọ má átẹ́pị Dãwụ́dị̃ ní, ‘Ị́jọ́ míní lẽjó mání Jó sịjó ásị́ pírí sĩ, sĩ ãrútáŋá fẽjó mání.
18 mas o Senhor lhe disse: “Você fez bem quando planejou construir um templo para mim,
19 Wó mí icó Jó ꞌdĩ sịlé mání mi ꞌi ku, rá la mî ngọ́pị ãfũlépi mí rụ́ rĩ la Jó sị sĩ mání ãrútáŋá fẽjó nĩ.’
19 mas você não o construirá. Será o seu filho quem construirá o meu Templo.”
20 “Úpí mba ị́jọ́ ándrá ĩꞌdi ꞌbã azịlé má átẹ́pị ní rĩ ꞌbã tã rá. Má acá dó úpí ru mâ átẹ́pị Dãwụ́dị̃ ꞌbã kẹ̃jị́ gá ꞌbo, ãzíla ári dó uꞌdî ꞌdâ úmvúke ũpĩ drị́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã drị̃ gá cécé Úpí ꞌbã ándrá azịlé rĩ áni, ãzíla ásị dó Jó sĩ rụ́ Úpí, Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ị̃nzị̃jó rĩ rá.
20 E agora Deus cumpriu a sua promessa. Eu fiquei no lugar do meu pai como rei de Israel e construí o Templo para a adoração do Senhor , o Deus de Israel.
21 Má idé dó ãngũ sĩ Sãndụ́kụ̃ Tị icíma Úpí drị̂ drị̂ ꞌbãjó alagá rĩ rá. Ala gá írã sĩ ị́jọ́ tị icíma drị́ Úpí ꞌbã sĩ ándrá Tị icíjó ãmã áyị́pịka kí abe sáwã ĩꞌdiní ándrá kí anzéjó Mị̃sị́rị̃ gâlé rĩ sĩ rĩ kí cí.”
21 Também separei no Templo um lugar para colocar a arca da aliança , onde estão guardadas as placas de pedra da aliança que o Senhor Deus fez com os nossos antepassados quando os tirou do Egito.
22 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Sũlũmánĩ tu dó pá ãlĩtárĩ sĩ ídétáŋá idéjó Úpí ní rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá ꞌbá ũꞌbí Ịsịrayị́lị̃ drị́ ru tralépi rĩ kí drị̃lẹ́ gá ãzíla aja dó ru drị́ kí ꞌbụ̃ gâlé ru
22 Então, na presença de todo o povo reunido, Salomão foi e ficou em frente do altar. Levantou as mãos para o céu
23 ãzíla jọ dó,
23 e disse: — Ó
24 Ímba ị́jọ́ míní azịlé ãtíꞌbó mídrị́ má átẹ́pị Dãwụ́dị̃ ní rĩ ꞌbã tã rá, mí azị ándrá ị́jọ́ ꞌdi ími tị sĩ ãzíla ị́jọ́ míní ándrá azịlé rĩ idé dó ru ãndrũ cécé míní ándrá azịlé rĩ áni.
24 Pelo teu poder cumpriste a promessa que fizeste a Davi, o meu pai; no dia de hoje todas as palavras da tua promessa foram completamente cumpridas.
25 “Úꞌdîꞌda Úpí, Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ímba dó ị́jọ́ ándrá míní azịlé ãtíꞌbó mídrị́ Dãwụ́dị̃ mâ átẹ́pị ní rĩ ꞌbã tã ꞌbo, ãꞌdusĩku ị́jọ ándrá ĩꞌdiní, ‘Anzị mídrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ drĩ kí acị́ gẹ̃rị̃ mádrị̂ kí agá ãzíla drĩ kí ãzị́ nga mání ásị́ mgbã sĩ míní ándrá ngalé rĩ áni, kí mụ sáwã pírí sĩ adrulé úpí ru ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá.’
25 E agora, ó Senhor , Deus de Israel, eu te peço que cumpras a outra promessa que fizeste ao meu pai quando lhe disseste que sempre haveria um descendente dele governando como rei de Israel, contanto que eles te obedecessem com o mesmo cuidado com que ele obedeceu.
26 Wó úꞌdîꞌda, Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂, lẽ ị́jọ́ ándrá míní jọlé ãtíꞌbó mídrị́ má átẹ́pị Dãwụ́dị̃ ní rĩ ꞌba idé dó ru mgbãmgbã rú rá fô.
26 Portanto, ó Deus de Israel, faze com que se cumpra aquilo que prometeste a Davi, o meu pai, teu servo .
27 “Wó Ãdróŋá icó ꞌbãngá ãndá ãndá ru uꞌálé ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ ku. ꞌBụ̃, átã ꞌbụ̃ ụrụ gá ãndânĩ rĩ icó calé míní uꞌájó alagá ku. Ãdróŋá icó dó uꞌálé jóŋá la mání sịlé ĩꞌdiní ꞌdĩ agá íngoní ru!
27 — Mas será que, de fato, ó Deus, tu podes morar no meio de nós, criaturas humanas, aqui na terra? Tu és tão grande, que não cabes nem mesmo no céu; como poderia este Templo que eu construí ser bastante grande para isso?
28 Úpí Ãdróŋá mádrị̂, mí are ị́jọ́ mání zịlé ãzíla aꞌị́lé rĩ kí fô. Mí are áwáŋá ãzíla ị́jọ́ ãtíꞌbó mídrị̂ ꞌbã zịlé ími tị gá ãndrũ ꞌdĩ ꞌi.
28 Ó Senhor , meu Deus, eu sou teu servo. Escuta a minha oração e atende os pedidos que te faço hoje.
29 Ími mịfị́ ꞌbã adru Jó ꞌdĩ drị̃ gá ị́nị́ kí ị̃tụ́ be, ꞌdĩ ãngũ míní ándrá sĩ jọjó la, ‘Ála mụ áma ị̃nzị̃lé alagá ꞌdâ jãꞌdâ rĩ ꞌi.’ Mí are jõ ị́jọ́ mání zịlé ími tị gá ãngũ ꞌdĩgá ꞌdâ rĩ kí fô!
29 Olha de dia e de noite para este Templo, o lugar que escolheste para nele seres adorado. Ouve-me quando eu orar com o rosto virado para este lugar.
30 Mí are ị́jọ́ ãtíꞌbó mídrị̂ ꞌbã mãmálá ꞌbãjó ꞌbá mídrị́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe ĩꞌbã kí ị́jọ́ zịjó ími tị gá ãngũ ꞌdĩgá ꞌdâ rĩ ꞌi. Mí are ãma angájó ãngũ míní sĩ adrujó ꞌbụ̃ gâlé rĩ agâlé, ídrĩ ãma are rá, ítrũ ãma rá fô!
30 Escuta as minhas orações e as orações do teu povo quando eles orarem com o rosto virado para cá. Sim, da tua casa no céu, ouve-nos e perdoa-nos.
31 “ꞌBá ãzí drĩ ị́jọ́ iza ĩꞌdi ꞌbã jĩránĩ rụ́, údrĩ ĩꞌdiní ũyõ fẽ nalé, drĩ dó amụ́ ũyõ nalé ãlĩtárĩ mídrị̂ drị̃lẹ́ gá Jó sĩ ími ị̃nzị̃jó ꞌdĩ agá ꞌdãá,
31 — Quando alguém for acusado de prejudicar outra pessoa e for trazido até o teu altar neste Templo e jurar que é inocente,
32 ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá mí are ị́jọ́ ꞌdĩ angájó ꞌbụ̃ gâlé, mí awa dó sĩ ị́jọ́ ꞌbá ꞌdĩ ꞌbadrị̂ ꞌi. Ífẽ dó drị̃rịma ꞌbá míní ịsụ́lé nga ị́jọ́ ũnzí rĩ ní ãzíla ítrũ dó ꞌbá ị́jọ́ kóru rĩ rá.
32 ó Senhor , ouve do céu e julga os teus servos. Castiga o culpado como ele merecer e declara que não tem culpa aquele que for inocente, recompensando-o como ele merecer.
33 “Mẹ́rọ́ꞌbá drĩ kí ꞌbá mídrị́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ndẽ ĩꞌbã kí ị́jọ́ izajó ími ụrụꞌbá gá rĩ sĩ, ꞌbá mídrị̂ drĩ kí ãgõ mírụ́ sĩ trũtáŋá aꞌị́jó, drĩ kí ị́jọ́ zị ími tị gá Jó sĩ ími ị̃nzị̃jó ꞌdĩ gá ꞌdâ,
33 — Quando, por ter pecado contra ti, o teu povo de Israel for derrotado pelos seus inimigos e, quando ele se virar para ti e vier a este Templo para te louvar e pedir o teu perdão,
34 ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá mí are kí angájó ꞌbụ̃ gâlé, ítrũ ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí rá ãzíla mí uja dó kí vúlé ãngũ ándrá míní fẽlé ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbaní rĩ gá.
34 escuta-o do céu. Perdoa o pecado do teu povo e leva-o de volta para a terra que deste aos seus antepassados.
35 “Ãdróŋá ídrĩ ꞌbụ̃ kí tị ụ̃pị̃ cí ãzíla uzogó drĩ dó ꞌdị ku ꞌbá mídrị̂ ꞌbã kí ị́jọ́ izajó mí rụ́ rĩ sĩ, drĩ kí tị ja Jó sĩ ími ị̃nzị̃jó rĩ gâlé ru sĩ ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí iꞌdajó ãzíla drĩ kí ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí aꞌbe rá míní ĩꞌbaní drị̃rịma fẽjó rĩ sĩ,
35 — Quando o céu se fechar, e não chover, porque o teu povo pecou contra ti, e eles se arrependerem e virarem o rosto na direção deste Templo e orarem e te louvarem, depois que os tiveres castigado,
36 ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá mí are kí angájó ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ítrũ ị́jọ́ ũnzĩ ãtíꞌbó mídrị́ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbadrị̂ kí rá. Mí imbá kí ị́jọ́ múké rĩ ngajó ãzíla ífẽ uzogó ꞌbã ꞌdị ãngũ míní fẽlé ꞌbã ꞌdụ kí ĩꞌbã ãni la rú rĩ drị̃ gá.
36 escuta-os do céu. Perdoa os pecados do rei e do povo de Israel e ensina-os a fazer o que é direito. Então, ó Deus, faze cair chuva sobre esta tua terra que deste ao teu povo para ser deles para sempre.
37 “Rílẽ jõku jụ́wẹ̃ drĩ aꞌdé ãngũ drị̃ gá, jõku ãkónã drĩ kí ve ũlíkã ãcíꞌbíríto rĩ sĩ jõku úmbí drĩ kí ãkónã kí mbe ụ̃ꞌbụ kí abe nĩ jõku mẹ́rọ́ꞌbá drĩ kí táwụ̃nị̃ ĩmidrị̂ kí ce cí, ị́jọ́ ũcõgõ rú rĩ drĩ kí táni adru íngoní tí jõku ãyánĩ drĩ kí táni aꞌdé íngoní rá tí,
37 — Quando nesta terra houver falta de alimentos, ou houver pragas, ou as colheitas forem destruídas por ventos muito quentes ou por bandos de gafanhotos, ou quando o teu povo for atacado pelos seus inimigos, ou quando houver peste ou doença entre o povo,
38 ꞌbá mídrị́ Ịsịrayị́lị̃ rú ꞌdĩ drĩ kí mãmálá ꞌbã, drĩ kí ị́jọ́ zị ími tị gá, ꞌbá ãlu-ãlu drĩ ị́jọ́ ĩꞌdi ĩkpãlépi rĩ kí vú nze míní ásị́ pírí sĩ rá ãzíla drĩ kí ru drị́ aja Jó sĩ ími ị̃nzị̃jó rĩ gâlé ru,
38 escuta as suas orações. Se alguém do teu povo de Israel, sentindo no seu coração o peso da desgraça, estender as mãos na direção deste Templo e orar,
39 ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá Ãdróŋá, mí are kí angájó ãngũ míní sĩ uꞌájó ꞌbụ̃ gâlé rĩ agâlé rá fô! Mí ũfẽ ꞌbá ãlu-ãlu ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã ngalé rĩ ꞌbã vú sĩ ãꞌdusĩku ínị̃ ị́jọ́ ꞌbá ꞌbá ru rĩ ásị́ gá rĩ kí cé la mi ꞌi.
39 escuta a sua oração. Lá do teu lar no céu, ouve o teu povo, perdoa-o e ajuda-o. Só tu conheces os pensamentos secretos do coração humano. Trata cada pessoa como merecer,
40 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá mídrị̂ kí dó sĩ ími ụ̃rị̃ sáwã pírí sĩ ãngũ míní fẽlé ãmã áyị́pịka ꞌbaní ꞌdĩgá ꞌdâ.
40 para que o teu povo te tema e te obedeça durante todo o tempo em que eles viverem na terra que deste aos nossos antepassados.
41 “ꞌBá ãmị́yọ́ŋá ru uꞌálépi ꞌbá mídrị́ Ịsịrayị́lị̃ rú rĩ kí abe ku rĩ drĩ kí drụ́zị́ amụ́ angájó ãngũ álị́ gá sĩ ími ị̃nzị̃jó,
41 — ausente —
42 ĩꞌbã kí ị́jọ́ arejó ími drị̃ gá, tálí ãmbógó míní idélé rĩ kí drị̃ gá ãzíla ũkpõ mídrị̂ drị̃ gá, ꞌbá ꞌdĩ drĩ kí ị́jọ́ zị ími tị gá, drĩ kí drị̃ ja Jó sĩ ími ị̃nzị̃jó rĩ gâlé ru,
42 — ausente —
43 mí are kí angájó ãngũ míní sĩ uꞌájó ꞌbụ̃ gâlé rĩ agâlé ãzíla ífẽ ị́jọ́ ĩꞌbaní zịlé ími tị gá rĩ rá. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá pírí ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ rĩ kí dó sĩ ími nị̃ ãzíla ími ụ̃rị̃ cécé ꞌbá mídrị́ Ịsịrayị́lị̃ ꞌbã kí ími nị̃jó ãzíla ími ụ̃rị̃jó rĩ áni. Kí dó vâ sĩ nị̃ la rá Jó mání sịlé ꞌdĩ ásị ĩꞌdi sĩ ími ị̃nzị̃jó.
43 ouve a sua oração. Lá do céu, onde vives, escuta-o e faze tudo o que ele te pedir, para que todos os povos da terra possam te conhecer e temer, como faz o teu povo de Israel. Então eles ficarão sabendo que este Templo que eu construí é o lugar onde deves ser adorado.
44 “ꞌBá mídrị̂ drĩ kí mụ ãꞌdị́ ꞌdịlé mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí abe ãngũ cí míní sĩ kí tị pẽjó rĩ gá ãzíla drĩ kí ị́jọ́ zị Úpí ími tị gá, drĩ kí tị ja táwụ̃nị̃ ãmbógó míní pẽlé mání sĩ Jó ími ị̃nzị̃jó rĩ sịjó rĩ gâlé ru,
44 — Quando ordenares que o teu povo saia para a guerra contra os seus inimigos, e o teu povo orar a ti, virados para esta cidade que escolheste e para este Templo que construí em honra do teu nome,
45 mí are ị́jọ́ ĩꞌbã kí zịlé ãzíla aꞌị́lé rĩ kí angájó ãngũ míní sĩ uꞌájó ꞌbụ̃ gâlé rĩ agâlé ífẽ ĩꞌbaní ãꞌdị̂ ndẽjó rá fô!
45 escuta do céu as suas orações e os seus pedidos. Ouve-os e dá-lhes a vitória.
46 “Sáwã ãzí la amụ́ acálé, ꞌbá mídrị̂ kí mụ ị́jọ́ iza ími ụrụꞌbá gá, wó ꞌbá ãzí ị́jọ́ izalépi ku la ĩꞌdi ꞌdáyụ, ídrĩ dó acá ũmbã sĩ ị́jọ́ ĩꞌbaní izalé rĩ sĩ, ídrĩ dó kí fẽ mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌbadrị̂ kí drị́gá sĩ kí agụjó ãmị́yọ́ŋá ru ãmị́yọ́ŋá ãngũ gá álị́ jõku ãni rú,
46 — Quando eles pecarem contra ti — e não há ninguém que não peque — e na tua ira deixares que os inimigos deles os derrotem e os levem prisioneiros para alguma terra inimiga, longe ou perto daqui,
47 ꞌbá mídrị́ ꞌdĩ drĩ kí ásị́ uja ásị́ pírí sĩ, sĩ ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbadrị̂ kí iꞌdajó, drĩ kí mãmálá ꞌbã ími drị̃lẹ́ gá ãngũ ĩꞌbã kí sĩ adrujó ãmị́yọ́ŋá ru ꞌdã agâlé sĩ jọjó la, ‘Ãma iza rá, ãma idé ị́jọ́ ũnzí rá, ãma idé ũnzĩkãnã rá,’
47 ouve as orações do teu povo. Se ali, naquela terra, eles se arrependerem e orarem a ti, confessando que foram pecadores e maus, escuta as suas orações, ó Senhor .
48 ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá drĩ kí ásị́ uja ásị́ pírí sĩ ãzíla ĩꞌbã úríndí pírí sĩ ãngũ mẹ́rọ́ꞌbá ꞌbã kí sĩ kí agụjó ãtíꞌbó ru ꞌdã gâlé, drĩ kí ími zị, drĩ kí tị̂ ja ãngũ míní fẽlé ĩꞌbã áyị́pịka ꞌbaní rĩ, táwụ̃nị̃ míní pẽlé mání sĩ Jó sĩ ími ị̃nzị̃jó rĩ sịjó rĩ gâlé ru,
48 Se naquela terra eles verdadeiramente e sinceramente se arrependerem e orarem a ti, virados na direção desta terra que deste aos nossos antepassados, desta cidade que escolheste e deste Templo que construí em honra do teu nome,
49 ꞌdã ꞌbã ũngúkú gá, mí are kí angájó ãngũ míní sĩ uꞌájó ꞌbụ̃ gâlé rĩ gá ãzíla mí adru ĩꞌba abe ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ.
49 escuta as orações deles. Do teu lar no céu ouve-os e dá-lhes a vitória.
50 Ítrũ ꞌbá mídrị̂ kí ị́jọ́ ũnzí ĩꞌbã kí ngalé mírụ́ rĩ kí agá rá, ítrũ kí ũnzĩkãnã pírí ĩꞌbã kí idélé ími ụrụꞌbá gá rĩ kí agá ãzíla ífẽ mẹ́rọ́ꞌbá kí rụlépi rĩ ꞌbã iꞌda kí ĩꞌbaní ásị́ ị̃gbẹ̃,
50 Perdoa os pecados que o teu povo tem cometido contra ti e a sua revolta contra ti e faze com que os seus inimigos os tratem com bondade.
51 ãꞌdusĩku ꞌdĩ kí ꞌbá mídrị́ míní pẽlé ndú míní ándrá anzélé ãngũ Mị̃sị́rị̃ drị̂ gâlé ãcí úká drị̂ agâsĩ rĩ kî.
51 Eles são o teu povo que tiraste daquela fornalha acesa, o Egito.
52 “Úpí ũkpó ꞌdị́pị, ími ásị́ ꞌbã adru ꞌbá mídrị́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní úpí mídrị̂ be ị̃gbẹ́ ru ãzíla mí are ị́jọ́ ĩꞌbaní zịlé ími tị gá rĩ sáwã pírí ĩꞌbaní ãzãkoma zịjó ími tị gá rĩ gá.
52 — Ó Senhor , nosso Deus, eu te peço que olhes com simpatia para o teu povo de Israel e para o seu rei e escutes as suas orações sempre que eles te chamarem pedindo ajuda.
53 Ípẽ ándrá sụ́rụ́ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ sụ́rụ́ ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá gá ꞌdĩ kí agá ꞌdâ adrujó sụ́rụ́ mî ãni la rú, cécé míní ándrá ị́jọ́ lã azịjó ãtíꞌbó mídrị́ Mụ́sã tị gá rĩ áni. Úpí ũkpó ꞌdị́pị, mí ají ándrá ãmã áyị́pịka kí Mị̃sị́rị̃ gâlé mi ꞌi.”
53 Tu os escolheste entre todos os povos para serem o teu povo, conforme lhes disseste por meio do teu servo Moisés, quando tiraste do Egito os nossos antepassados.
54 Sũlũmánĩ la dó mụ ị́jọ́ zịŋá ãzíla mãmálá ꞌbãŋá Úpî drị̃lẹ́ gá rĩ kí delé ꞌbo, angá dó ãlĩtárĩ Úpí drị̂ drị̃lẹ́ gá ꞌdãá rĩ sĩ ụrụgá, ĩꞌdi ꞌbã ándrá ãvụ̃jó vũ gá ãzíla drị́ ajajó drị̃ la gá ꞌdãá rĩ ꞌbã vúlé gá.
54 Depois que Salomão acabou de orar ao Senhor Deus, ele se levantou e ficou em frente do altar, onde havia estado ajoelhado com as mãos levantadas para o céu.
55 Tu dó pá ꞌbá ũꞌbí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí drị̃lẹ́ gá ãzíla jọ ị́jọ́ ụ́ꞌdụ́kọ́ ụrụgá sĩ,
55 Então, em voz alta, pediu as bênçãos de Deus para todo o povo que estava reunido ali. Ele disse:
56 “Ícụ́ Úpí ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní ávị́ŋá fẽlépi cécé ĩꞌdi ꞌbã ándrá azịlé rĩ áni rĩ ꞌbã rụ́. Ị́jọ́ ãzí ãlu ị́jọ́ pírí múké ĩꞌdi ꞌbã ándrá azịlé ãtíꞌbó ĩꞌdidrị́ Músã ꞌba tị gâsĩ ĩꞌdi ꞌbã idélé ku la ꞌdáyụ.
56 — Bendito seja o Senhor Deus, que deu paz ao seu povo, como havia prometido! Ele tem cumprido todas as abençoadas promessas que fez por meio do seu servo Moisés.
57 Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂, mí adru ãma abe cécé ándrá míní adrujó ãmã áyị́pịka kí abe rĩ áni. Mí aꞌbe jõ ãma ku jõku ígã jõ ãma ku fô!
57 Que o Senhor , nosso Deus, esteja conosco assim como esteve com os nossos antepassados! Que ele nunca nos deixe, nem nos abandone!
58 Lẽ mí uja ãma ásị́ vúlé mírụ́, ãma dó sĩ acị́ gẹ̃rị̃ pírí mídrị̂ kí agâsĩ, ãma dó sĩ ãzị́táŋá mídrị̂ kí tã mba ãzíla ãzị́táŋá míní fẽlé ãma áyị́pịka ꞌbaní ꞌdĩ kí nga.
58 Que Deus nos faça obedientes a ele, para que sempre vivamos conforme ele quer, obedecendo a todos os mandamentos, leis e ensinos que ele deu aos nossos antepassados!
59 Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ꞌbã agá jõ ị́jọ́ mání zịlé ĩꞌdi tị gá ãzíla mãmálá mání ꞌbãlé ĩꞌdi drị̃lẹ́ gá ị́nị́ kí ị̃tụ́ be ꞌdĩ ꞌi. ꞌBã adru ụ́ꞌdụ́ pírí sĩ ásị́ ị̃gbẹ̃ sĩ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbaní úpí ĩꞌbadrị̂ be ãzíla ꞌbã fẽ ĩꞌbaní ãko ĩꞌbã kí lẽlé ụ́ꞌdụ́ ãlu ãlu sĩ rĩ kî.
59 Que o Senhor , nosso Deus, lembre sempre desta oração e dos pedidos que eu lhe fiz! Que ele sempre tenha misericórdia do povo de Israel e do seu rei, de acordo com o que precisarem!
60 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ꞌbá pírí ụ̃nọ́kụ́ drị̃ gá ꞌdâ rĩ kí dó sĩ nị̃ la rá Úpí mi Ãdróŋá ꞌi ãzíla ãdróŋá ãzí ndú la ꞌdáyụ.
60 E assim todas as nações do mundo ficarão sabendo que somente o Senhor é Deus e que não há nenhum outro.
61 Lẽ ĩmi ásị́ ꞌbã adru pírí Úpí Ãdróŋá ãmadrị̂ ꞌbã drị̃ gá, sĩ ãzị́táŋá ĩꞌdidrị̂ kí vú ũbĩjó ãzíla sĩ ị́jọ́ pírí ĩꞌdi ꞌbã azịlé rĩ kí vú ũbĩjó cécé ĩminí idélé ãndrũ ꞌdĩ ꞌbã áni.”
61 Que vocês sejam sempre fiéis ao Senhor , nosso Deus, obedecendo a todos os seus mandamentos e leis, como fazem hoje!
62 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, úpí kí ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe idé kí dó ídétáŋá Úpí nî.
62 Então o rei Salomão e todo o povo que estava ali ofereceram sacrifícios a Deus, o Senhor .
63 Sũlũmánĩ idé dó ídétáŋá tị icíma drị̂ rú tị́ kí 22,000, kãbĩlõ kí ị̃ndrị́ kí abe 120,000 Úpí nî. Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ úpí kí ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe fẽ kí dó sĩ Jó sĩ Úpí ị̃nzị̃jó rĩ Úpí drị́.
63 Ele ofereceu em sacrifício vinte e dois mil bois e cento e vinte mil ovelhas como ofertas de paz. E assim o rei e todo o povo dedicaram o Templo ao serviço do Senhor .
64 Ụ́ꞌdụ́ ꞌdã ꞌbã vúŋá sĩ úpí ꞌbã dó lị́cọ́ ꞌa ágá drị̃ gá Jó sĩ Úpí ị̃nzị̃jó rĩ ꞌbã drị̃lẹ́ gá rĩ ãlá ru ãzíla idé dó ídétáŋá ivélé ivé-ívẽ rĩ kí, ãná fẽtáŋá ru rĩ kí ãzíla ĩzá úsã rú ídétáŋá Tị icíma drị̂ rú rĩ kí abe ãꞌdusĩku ãlĩtárĩ idélé bũrônzĩ sĩ Úpî drị̃lẹ́ gá ꞌdã ándrá were rú ca dó sĩ ídétáŋá ꞌdĩ kí idéjó ku.
64 Naquele mesmo dia Salomão separou, a fim de ser sagrada para Deus, a parte central do pátio que ficava em frente ao Templo. Ali ele apresentou as ofertas que foram completamente queimadas, as ofertas de cereais e a gordura dos animais que haviam sido trazidos como ofertas de paz. Salomão fez isso porque o altar de bronze era muito pequeno para todas essas ofertas.
65 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sũlũmánĩ kí ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe idé kí dó ụ̃mụ̃ nalé bõrõkõ agá rĩ Úpí Ãdróŋá ĩꞌbadrị̂ ꞌbã drị̃lẹ́ gá. ꞌBá wẽwẽ rú tra kí dó ru ụ̃mụ̃ ꞌdĩgá nĩ, ꞌbá amụ́lépi rĩ angá kí Lẽbõ Hãmátĩ gá cajó kpere wọ́rọ̃ŋá Mị̃sị́rị̃ drị̂ tị gá. Na kí dó ụ̃mụ̃ ꞌdã Úpí Ãdróŋá ꞌbã drị̃lẹ́ gá ụ́ꞌdụ́ mụdrị́ drị̃ sụ, ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ rĩ kí agá idé kí dó ụ̃mụ̃ sĩ ãlĩtárĩ ꞌbãjó ãlá ru rĩ ꞌi, ụ́ꞌdụ́ ázị̂rị̃ rĩ kí agá idé kí dó ụ̃mụ̃ nalé bõrõkõ agá rĩ ꞌi.
65 Naquela ocasião, ali no Templo, Salomão e todo o povo de Israel comemoraram durante sete dias a Festa das Barracas . O povo era uma enorme multidão de pessoas que tinham vindo do país inteiro, desde a subida de Hamate, no Norte, até a fronteira do Egito, no Sul.
66 Ụ̃mụ̃ ꞌdã kí dó mụ ukólé ꞌbo, Sũlũmánĩ pẽ dó ꞌbá kí tị lị́cọ́ gá. ꞌBá wi kí dó ĩꞌdiní sụ̃sụ́, mụ kí dó lị́cọ́ gá ãyĩkõ sĩ ãzíla kí ásị́ acá dó ãyĩkõ rú ị́jọ́ pírí Úpí ꞌbã idélé ãtíꞌbó ĩꞌdidrị́ Dãwụ́dị̃ ní ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe rĩ sĩ.
66 No oitavo dia Salomão mandou o povo para casa. Todos pediram as bênçãos de Deus para ele e foram embora, felizes por causa de todas as coisas boas que o Senhor Deus tinha dado ao seu servo Davi e ao seu povo de Israel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.