1 Reis 11
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NVI
1 Úpí Sũlũmánĩ ꞌbã ándrá ũkú ãmị́yọ́ŋá ru rĩ kí lẽjó ambamba rĩ sĩ ĩgbã dó sĩ kí wẽwẽ rú, Fãráwũ ị̃zẹ́pị ꞌbã bụ́lụ́ gá ĩgbã ũkú Mõwábũ ízó ru rĩ kí, Ãmọ́nị̃ ízó ru rĩ kí, Ídõmũ ízó ru rĩ kí, Sị̃dọ́nị̃ ízó ru rĩ kí, ãzíla Hị́tị̃ ízó ru rĩ kí,
1 O rei Salomão amou muitas mulheres estrangeiras, além da filha do faraó. Eram mulheres moabitas, amonitas, edomitas, sidônias e hititas.
2 ũkú ꞌdĩ kí angájó Sụ́rụ́ Úpí ꞌbã jọlé ĩmi ĩgbã jõ kí ĩminí ũkú ru ku. Lẽ anzị ĩmidrị̂ kí izonzi abe ꞌbã ĩgbã kí ru ĩꞌba abe ãluŋá la ku rĩ kí agá ãꞌdusĩku kí mụ ími ásị́ ujalé sĩ ãdroŋa ĩꞌbadrị̂ kí ị̃nzị̃jó rá. Wó Sũlũmánĩ ci ásị́, lẽ kí ũkú ru si ri.
2 Elas eram das nações sobre as quais o Senhor tinha dito aos israelitas: "Vocês não poderão tomar mulheres dentre essas nações, porque elas os farão desviar-se para seguir os seus deuses". No entanto, Salomão apegou-se amorosamente a elas.
3 Ĩgbã ũkú úpí ị̃zẹ́pị ka rú rĩ kí 700, ũkú ãtiꞌbo rú rĩ kí 300 ãzíla ũkú fẽ kí Sũlũmánĩ ásị́ uja ru Ãdróŋá rụ́ rĩ sĩ rá.
3 Casou com setecentas princesas e trezentas concubinas, e as suas mulheres o levaram a desviar-se.
4 Sũlũmánĩ la dó mụ calé ãmbá ru ꞌbo, ũkú ꞌdĩ uja kí dó ĩꞌdi ásị́ sĩ adroŋa ãzí rĩ kí ị̃nzị̃jó, fẽ dó sĩ ásị́ pírí Úpí Ãdróŋá ĩꞌdidrị̂ ní cécé átẹ́pị̃ Dãwụ́dị̃ ꞌbã ándrá fẽlé rĩ áni ku.
4 À medida que Salomão foi envelhecendo, suas mulheres o induziram a voltar-se para outros deuses, e o seu coração já não era totalmente dedicado ao Senhor, o seu Deus, como fora o coração do seu pai Davi.
5 Sũlũmánĩ iꞌdó dó ãdróŋá ũkú ru umvelé Ãsị̃tọ̃rẹ́tị̃ ꞌbá Sĩdóníyã gá rĩ ꞌbadrị̂ kí ị̃nzị̃lé ãdróŋá ꞌbá Ãmọ́nị̃ gá rĩ ꞌbadrị́ umvelé Mõlékĩ rĩ be
5 Ele seguiu os postes sagrados, a deusa dos sidônios, e Moloque, o repugnante deus dos amonitas.
6 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sũlũmánĩ ri dó ị́jọ́ ũnzí rĩ kí ngalé Úpí drị̃lẹ́ gá áyụ, ũbĩ dó ị́jọ́Úpí drị̂ vú ándrá átẹ́pị Dãwụ́dị̃ ꞌbã ándrá ũbĩlé rĩ áni ku.
6 Dessa forma Salomão fez o que o Senhor reprova; não seguiu completamente o Senhor, como o seu pai Davi.
7 Sáwã ꞌdã sĩ Sũlũmánĩ sị dó ãlĩtárĩ kí ꞌbé Mị̃zẹ̃yẹ́tụ̃ drị̃ gá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ ꞌbã wókõ ị̃tụ̂ ꞌbã ãfũ agâlé ru rĩ gá sĩ ãdróŋá ũnzíkãnã Mõwábũ drị̂ ꞌbadrị́ Kẹ̃mọ́sị̃ kí ị̃nzị̃jó ãdróŋá ũnzíkãnã ꞌbá Ãmọ́nị̃ rú rĩ ꞌbadrị́ Mõlékĩ be.
7 No monte que fica a leste de Jerusalém, Salomão construiu um altar para Camos, o repugnante deus de Moabe, e para Moloque, o repugnante deus dos amonitas.
8 Sị vâ ãlĩtárĩ ꞌdĩ áni rĩ kí ĩꞌdĩ bã ũkúka ãmị́yọ́ŋá ru rĩ ꞌbaní pírí sĩ ãko ngụ̃lépi vĩrĩ rĩ kí ivéjó ãzíla sĩ ídétáŋá idéjó ãdroŋa ĩꞌbadrị̂ ꞌbanî.
8 Também fez altares para os deuses de todas as suas outras mulheres estrangeiras, que queimavam incenso e ofereciam sacrifícios a eles.
9 Úpí acá dó Sũlũmánĩ ní ũmbã sĩ ãꞌdusĩku ĩꞌdi ꞌbã ru ásị́ ujajó Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị́ ándrá ru iꞌdalépi ĩꞌdiní pâlé ị̃rị̃ rĩ rụ́ ꞌdâ rá rĩ sĩ.
9 O Senhor irou-se contra Salomão por ter-se desviado do Senhor, o Deus de Israel, que lhe havia aparecido duas vezes.
10 Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ drĩ táni ru iꞌda agá Sũlũmánĩ ní pâlé ị̃rị̃ ãzíla drĩ táni ĩꞌdiní ãzị́táŋá fẽ agá sĩ ãdroŋa ãmị́yọ́ŋá ru rĩ kí ị̃nzị̃jó ku rá tí. Sũlũmánĩ fẽ ãrútáŋá Úpíní ku kẹ̃jị́ la gá uja ru ũngúkú áyụ. Úpí acá dó sĩ Sũlũmánĩ ní ũmbã sĩ.
10 Embora ele tivesse proibido Salomão de seguir outros deuses, Salomão não obedeceu à ordem do Senhor.
11 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Úpí jọ dó sĩ ĩꞌdiní, “Míní ị́jọ́ mání azịlé mí be rĩ kí tãmbajó ku ãzíla ãzị́táŋá mání fẽlé míní rĩ kí vú ũbĩjó ku rĩ sĩ, ma ũpĩ ꞌdụ ími drị́ gá rĩ sĩ rá ma fẽ la ãmbógó ími pálé gá la ꞌbã ãzí drị́.
11 Então o Senhor disse a Salomão: "Já que essa é a sua atitude e você não obedeceu à minha aliança e aos meus decretos, os quais lhe ordenei, certamente lhe tirarei o reino e o darei a um dos seus servos.
12 Wó mí átẹ́pị Dãwụ́dị̃ ꞌbã ị́jọ́ sĩ, má ícó drĩ ị́jọ́ ꞌdĩ ngalé ílí míní adrujó ídri ꞌdĩ kí agá ku, ma amụ́ ũpĩ ꞌdĩ ꞌdụlé mî ngọ́pị drị́ gá.
12 No entanto, por amor a Davi, seu pai, não farei isso enquanto você viver. Eu o tirarei da mão do seu filho.
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ má icó ũpĩ ꞌdĩ ꞌdụlé drị́ la gá rĩ sĩ pírí ku, ma ĩꞌdi aꞌbe úpí ru sụ́rụ́ ãlu la gá ãtíꞌbó mádrị́ Dãwụ́dị̃ ꞌbã ị́jọ́ sĩ ãzíla Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ ꞌbã ị́jọ́ sĩ, ꞌdĩ táwụ̃nị̃ ãmbógó mání pẽlé pẽpẽ rĩ.”
13 Mas, não tirarei dele o reino inteiro, eu lhe darei uma tribo por amor de Davi, meu servo, e por amor de Jerusalém, a cidade que escolhi".
14 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí inga Hãdádĩ Ídõmũ gó ru, úpí Ídõmũ gá rĩ ꞌbã ũri rú rĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó Sũlũmánĩ be.
14 Então o Senhor levantou contra Salomão um adversário, o edomita Hadade, da linhagem real de Edom.
15 Sáwã Dãwụ́dị̃ ꞌbã ãngũ Ídõmũ drị̂ rụjó rĩ sĩ. Ãsĩkárĩ ãmbógó ĩꞌdidrị́ Yõwábũ mụ ándrá sĩ ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị́ ũdrãlépi ãꞌdị́ gá rĩ kí ị̃sị̃jó. Wó ri kí uꞌá kí lé ĩmbá ázíyá ụꞌdị́ kí ala gá ꞌbá ãgọbị rú Ídõmũ gá rĩ kí pírí.
15 Anteriormente, quando Davi estava lutando contra Edom, Joabe, o comandante do exército, que tinha ido para lá enterrar os mortos, exterminara todos os homens de Edom.
16 Yõwábũ kí ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí uꞌá kí Ídõmũ gá ꞌdãá ĩmbá ázíyá ãzíla ị̃lị̃kị̃ kí dó ãgọbị ꞌdãá rĩ kí pírí.
16 Joabe e todo o exército israelita permaneceram lá seis meses, até matarem todos os edomitas.
17 Wó Hãdádĩ ní adru agá ngọ́tị́ŋá ru ꞌdĩ gá ꞌdâ, apá kí ándrá ãmbogo ãzí ãzị́ ngalépi átẹ́pị pálé gá rĩ kí abe Mị̃sị́rị̃ gá.
17 Mas Hadade, sendo ainda um menino, fugiu para o Egito com alguns dos oficiais edomitas que tinham servido a seu pai.
18 Mị̃dị́yánị̃ gá rĩ sĩ mụ kí Pãránĩ gá. Pãránĩ gá ꞌdãá rĩ sĩ icí kí ru ãgọbị ãzí kí abe sĩ mụjó Mị̃sị́rị̃ gá úpí Mị̃sị́rị̃ drị́ Fãráwụ̃ rụ́. Fãráwụ̃ fẽ ĩꞌbaní íná, jó ãzíla ãngũ sĩ uꞌájó.
18 Partiram de Midiã e foram a Parã. Lá reuniram alguns homens e foram ao Egito, até o faraó, rei do Egito, que deu uma casa e terras a Hadade e lhe forneceu alimento.
19 Hãdádĩ ị́jọ́ fi Fãráwũ drị̃ gá rá, Fãráwũ lẽ ĩꞌdi ambamba fẽ dó sĩ ĩꞌdiní ũkú ĩꞌdidrị́ Tãhãpẽnésĩ ꞌbã ámvọ́pị ũkú ru.
19 O faraó acolheu bem a Hadade, a ponto de dar-lhe em casamento uma irmã de sua própria mulher, a rainha Tafnes.
20 Tãhãpẽnésĩ ámvọ́pị tị Hãdádĩ ní ngọ́tị́ ágọ́bị́ ꞌda rụ́ la Gẹ̃nụ̃bátị̃ ꞌi, Tãhãpẽnésĩ izó ĩꞌdi anzị Fãráwũ drị̂ kí abe úpí drị́ lị́cọ́ gá ꞌdãá.
20 A irmã de Tafnes deu-lhe um filho, chamado Genubate, que fora criado por Tafnes no palácio real. Ali Genubate viveu com os próprios filhos do faraó.
21 Wó Hãdádĩ la dó mụ ụ́ꞌdụ́kọ́ tị Dãwụ́dị̃ ũdrã kí ãsĩkárĩ ãmbogo ĩꞌdi drị̂ kí abe Mị̃sị́rị̃ gâlé rá rĩ arelé ꞌbo, jọ dó Fãráwũ ní, “Ífẽ ágõ dó mádrị́ sụ́rụ́ gâlé vúlé.”
21 Enquanto estava no Egito, Hadade soube que Davi tinha descansado com seus antepassados e que Joabe, o comandante do exército, também estava morto. Então Hadade disse ao faraó: "Deixa-me voltar para a minha terra".
22 Fãráwũ zị ĩꞌdi, “Ãko mádrị́ ꞌdâ ꞌdáyụ, míní sĩ lẽjó gõjó mídrị́ sụ́rụ́ gâlé rĩ dó ãꞌdu?”
22 "O que lhe falta aqui para que você queira voltar para a sua terra? ", perguntou o faraó. "Nada me falta", respondeu Hadade, "mas deixa-me ir! "
23 Ãdróŋá inga vâ Ẽlĩyádã ngọ́pị Rẽzónĩ ándrá apálépi ãmbógó ĩꞌdidrị́ Hãdãdẹ̃zẹ́rị̃ úpí Zóbã gá rĩ rụ́ rĩ sĩ rá rĩ sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó Sũlũmánĩ be.
23 E Deus fez um outro adversário levantar-se contra Salomão: Rezom, filho de Eliada, que tinha fugido do seu senhor, Hadadezer, rei de Zobá.
24 Rẽzónĩ atrá ãgọbị ãzị́ kí ĩꞌdi rụ́ acá dó sĩ drị̃lẹ́ mẹ́rọ́ꞌbá ꞌbã ãni la rú sáwã Dãwụ́dị̃ bã ãsĩkárĩ Zóbã drị̂ kí ị̃lị̃kị̃jó rĩ sĩ. Mẹ́rọ́ꞌbá ꞌdĩ apá kí Dãmãsị̃kị́yã gá, ri kí dó ꞌdãá ãzíla úꞌbã dó ĩꞌdi úpí ru.
24 Quando Davi destruiu o exército de Zobá, Rezom reuniu alguns homens e tornou-se líder de um bando de rebeldes. Eles foram para Damasco, onde se instalaram e assumiram o controle.
25 Rẽzónĩ ándrá mẹ́rọ́ꞌbá ãꞌdị́ ꞌdịlépi Ịsịrayị́lị̃ be sáwã Sũlũmánĩ ꞌbã adrujó ídri rĩ sĩ, cécé Hãdádĩ ꞌbã ándrá idélé rĩ áni. Rẽzónĩ ngụ̃ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ũnzí ãzíla ri ũpĩ nalé ãngũ Ãrámũ drị̂ gá.
25 Rezom foi adversário de Israel enquanto Salomão viveu, e trouxe-lhe muitos problemas, além dos causados por Hadade. Assim Rezom governou a Síria e foi hostil para com Israel.
26 ꞌBá ãmbogo rú Sũlũmánĩ pálé rĩ kí ãzí mvulépi mẹ́rọ́ꞌbá ru rá rĩ ĩꞌdi Yẽrõbũwámũ Nẽbátĩ ngọ́pị ꞌi, angájó táwụ̃nị̃ ãmbógó Zẽrédã drị̂ agá ꞌdĩ sụ́rụ́ Ịfụrayị́mụ̃ drị̂ agá. Ãndrẽ ándrá ãwụ́zị́ rụ́ la Zẽrúwã ꞌi.
26 Também Jeroboão, filho de Nebate, rebelou-se contra o rei. Ele era um dos oficiais de Salomão, um efraimita de Zeredá, e a sua mãe era uma viúva chamada Zerua.
27 ꞌDĩ kí ị́jọ́ Yẽrõbũwámũ ꞌbã sĩ mvujó úpí rụ́ rá rĩ kî.
27 E foi assim que ele se revoltou contra o rei: Salomão tinha construído o Milo e havia tapado a abertura no muro da cidade de Davi, seu pai.
28 Yẽrõbũwámũ andrá kãrị́lẹ̃ ãzí ãzị́ ani la, Sũlũmánĩ la mụ ĩꞌdi ndrelé ĩꞌdi ꞌbá pírí ũŋmĩlé ãzị́ ngaŋá gá ũkpó sĩ sụ́rụ́ Mãnásẽ ꞌbadrị́ Ịfụrayị́mụ̃ be rĩ agá rĩ kí ꞌbã drị̃lẹ́ ru.
28 Ora, Jeroboão era homem capaz, e, quando Salomão viu como ele fazia bem o seu trabalho, encarregou-o de todos os que faziam trabalho forçado, pertencentes às tribos de José.
29 Sáwã ꞌdã sĩ Yẽrõbũwámũ fũ Yẹ̃rụ́sãlémũ gá rĩ sĩ ãmvé, nábị̃ Ãhíyã angálépi Sị́lọ̃ gá rĩ ụfụ kí drị̃ ĩꞌdi be gẹ̃rị̃ gá, Ãhíyã sụ̃ bõngó mịfị́ níríŋá ụ́ꞌdị́ la. ꞌBá ị̃rị̃ ꞌdĩ kí ãngũ ꞌdã gá ꞌdãá áꞌdụ̂sĩ,
29 Naquela ocasião, Jeroboão saiu de Jerusalém, e Aías, o profeta de Siló, que estava usando uma capa nova, encontrou-se com ele no caminho. Os dois estavam sozinhos no campo,
30 ãzíla Ãhíyã trũ bõngó úꞌdí ĩꞌdi ꞌbã sụ̃lé rĩ asi ĩꞌdi nírí nírí mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃.
30 e Aías segurou firmemente a capa que estava usando e a rasgou em doze pedaços.
31 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, jọ Yẽrõbũwámũ ní, “Íꞌdụ bõngó ũsĩlé ꞌdĩ kí mụdrị́ mínî, ãꞌdusĩku ꞌdĩ ị́jọ́ Úpí, Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã jọlé rĩ ꞌi, ‘Índre ma mụ ũpĩ ꞌdĩ ꞌdụlé Sũlũmánĩ drị́ gá rĩ sĩ rá ma sụ́rụ́ mụdrị́ rĩ kí fẽlé mídrị́.
31 Então disse a Jeroboão: "Apanhe dez pedaços para você, pois assim diz o Senhor, o Deus de Israel: ‘Saiba que vou tirar o reino das mãos de Salomão e dar a você dez tribos.
32 Wó ãtíꞌbó mádrị́ Dãwụ́dị̃ ꞌbã ị́jọ́ sĩ ãzíla Táwụ̃nị̃ ãmbógó Yẹ̃rụ́sãlémũ drị́ mání pẽlé sụ́rụ́ pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí agá ꞌbã ị́jọ́ sĩ, ĩꞌdi dó ũpĩ na sụ́rụ́ ãlu agá.
32 Mas, por amor ao meu servo Davi e à cidade de Jerusalém, a qual escolhi dentre todas as tribos de Israel, ele terá uma tribo.
33 Ma mụ ị́jọ́ ꞌdĩ ngalé rá ãꞌdusĩku Sũlũmánĩ gã kí ma úmgbé ãzíla ị̃nzị̃ kí ãdroŋa ũkú ru Sị̃dọ́nị̃ drị́ Ãsĩtẽrótĩ ꞌi, Mụ̃wábụ̃ drị́ Kẹ̃mọ́sị̃ ꞌi ãzíla ãdróŋá Ãmọ́nị̃ drị́ Mõlékĩ ꞌi. ꞌBá ꞌdĩ acị́ kí gẹ̃rị̃ mádrị̂ kí agâsĩ ku, jõku idé ị́jọ́ pịrị áma drị̃lẹ́ gá ku, átã mba kí vâ ãzị́táŋá mádrị̂ kí tã cécé átẹ́pị̃ Dãwụ́dị̃ Sũlũmánĩ ꞌbã átẹ́pị ní ngalé rĩ áni ku.
33 Farei isso porque eles me abandonaram e adoraram os postes sagrados, deusa dos sidônios, Camos, deus dos moabitas, e Moloque, deus dos amonitas, e não andaram nos meus caminhos, nem fizeram o que eu aprovo, nem obedeceram aos meus decretos e as minhas ordenanças, como fez Davi, pai de Salomão.
34 “‘Wó má icó sụ́rụ́ ꞌdĩ ꞌdụlé Sũlũmánĩ drị́ gá ꞌdâ rĩ sĩ pírí ku. Ma ĩꞌdi aꞌbe ũpĩ drị̃ gá sáwã ĩꞌdiní adrujó ídri rú rĩ agá pírí ãtíꞌbó mádrị́ Dãwụ́dị̃ mání pẽlé pẽpẽ ãzíla ãzị́táŋá mádrị́ kí tã mbalépi rá rĩ ꞌbã ị́jọ́ sĩ.
34 " ‘Mas não tirarei o reino todo das mãos de Salomão; eu o fiz governante todos os dias de sua vida por amor ao meu servo Davi, a quem escolhi e que obedeceu aos meus mandamentos e aos meus decretos.
35 Ma mụ ũpĩ ꞌdụlé ngọ́pị̃ drị́ gá rĩ sĩ rá, ãzíla ma sụ́rụ́ mụdrị́ rĩ kí fẽ mídrị́.
35 Tirarei o reino das mãos do seu filho e darei dez tribos a você.
36 Ma mụ sụ́rụ́ ãlu la fẽlé ngọ́pị̃ drị́ ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãtíꞌbó mádrị́ Dãwụ́dị̃ dó sĩ dị̃zã ịsụ́ áma drị̃lẹ́ gá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdãá táwụ̃nị̃ ãmbógó mání pẽlé sĩ áma ị̃nzị̃jó rĩ gá.
36 Darei uma tribo ao seu filho a fim de que o meu servo Davi sempre tenha diante de mim um descendente no trono em Jerusalém, a cidade onde eu quis pôr o meu nome.
37 Wó Yẽrõbũwámũ ma ími ꞌbã úpí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ rú, ãzíla mĩ ũpĩ na ãngũ pírí ími ásị́ ꞌbã lẽlé rĩ kí agá Ịsịrayị́lị̃ gá ꞌdâ.
37 Quanto a você, eu o farei governar tudo o que o seu coração desejar; você será rei de Israel.
38 Ídrĩ ị́jọ́ mání azịlé míní rĩ kí nga rá ãzíla ídrĩ acị́ gẹ̃rị̃ mádrị̂ kí agâsĩ, ídrĩ ị́jọ́ múké rĩ kí nga áma drị̃lẹ́ gá sĩ ãzị́táŋá mádrị̂ kí tã mbajó cécé ãtíꞌbó mádrị́ Dãwụ́dị̃ ꞌbã ándrá ngalé rĩ áni, ma mụ adrulé mí be. Ma ũpĩ mídrị̂ ꞌbã Ịsịrayị́lị̃ gá ꞌdâ jãꞌdâ, cécé mání ándrá ꞌbãlé Dãwụ́dị̃ ní rĩ áni ãzíla ma Ịsịrayị́lị̃ fẽ míní.
38 Se você fizer tudo o que eu lhe ordenar e andar nos meus caminhos e fizer o que eu aprovo, obedecendo aos meus decretos e aos meus mandamentos, como fez o meu servo Davi, estarei com você. Edificarei para você uma dinastia tão permanente quanto a que edifiquei para Davi, e darei Israel a você.
39 Ma ũri Dãwụ́dị̃ drị̂ kí ꞌbaní drị̃rịma fẽ ị́jọ́ ũnzí Sũlũmánĩ drị̂ sĩ rá, wó adru jãꞌdâ ku.’”
39 Humilharei os descendentes de Davi por causa disso, mas não para sempre’ ".
40 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sũlũmánĩ ndrụ̃ gẹ̃rị̃ tí sĩ lẽjó Yẽrõbũwámũ ꞌdịjó rá, wó Yẽrõbũwámũ apá Mị̃sị́rị̃ gá úpí Sĩsákĩ drị́, ãzíla ri uꞌálé ꞌdãá kpere Sũlũmánĩ ꞌbã drã agá.
40 Salomão tentou matar Jeroboão, mas ele fugiu para o Egito, para o rei Sisaque, e lá permaneceu até a morte de Salomão.
41 Ị́jọ́ ru ngalépi sáwã Sũlũmánĩ ꞌbã ũpĩ najó rĩ agá rĩ kí, ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã ngalé rĩ kí ãzíla ũndũwã ĩꞌdidrị̂ abe úsĩ kí pírí bụ́kụ̃ umvelé ꞌetáŋá Sũlũmánĩ drị̂ kí rĩ agá cí.
41 Os demais acontecimentos do reinado de Salomão, tudo o que fez e a sabedoria que teve, estão todos escritos nos registros históricos de Salomão.
42 Sũlũmánĩ na ũpĩ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ gá rĩ kí drị̃lẹ́ gá ílí kãlị́ sụ.
42 Salomão reinou quarenta anos em Jerusalém sobre todo o Israel.
43 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, drã dó rá ãzíla îsị̃ ĩꞌdi Táwụ̃nị̃ átẹ́pị̃ drị́ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá. Ngọ́pị̃ Rẽhõbũwámũ na dó ũpĩ ĩꞌdĩ kẹ̃jị́ gá nĩ.
43 Então descansou com os seus antepassados e foi sepultado na cidade de Davi, seu pai. E o seu filho Roboão foi o seu sucessor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.