1 Reis 11
Ị́jọ́ Úꞌdí rĩ (LUC) vs NTLH
1 Úpí Sũlũmánĩ ꞌbã ándrá ũkú ãmị́yọ́ŋá ru rĩ kí lẽjó ambamba rĩ sĩ ĩgbã dó sĩ kí wẽwẽ rú, Fãráwũ ị̃zẹ́pị ꞌbã bụ́lụ́ gá ĩgbã ũkú Mõwábũ ízó ru rĩ kí, Ãmọ́nị̃ ízó ru rĩ kí, Ídõmũ ízó ru rĩ kí, Sị̃dọ́nị̃ ízó ru rĩ kí, ãzíla Hị́tị̃ ízó ru rĩ kí,
1 Salomão amou muitas mulheres estrangeiras. Além da filha do rei do Egito, ele casou com mulheres heteias e com mulheres dos países de Moabe, Amom, Edom e Sidom.
2 ũkú ꞌdĩ kí angájó Sụ́rụ́ Úpí ꞌbã jọlé ĩmi ĩgbã jõ kí ĩminí ũkú ru ku. Lẽ anzị ĩmidrị̂ kí izonzi abe ꞌbã ĩgbã kí ru ĩꞌba abe ãluŋá la ku rĩ kí agá ãꞌdusĩku kí mụ ími ásị́ ujalé sĩ ãdroŋa ĩꞌbadrị̂ kí ị̃nzị̃jó rá. Wó Sũlũmánĩ ci ásị́, lẽ kí ũkú ru si ri.
2 Casou com elas, mesmo sabendo que o Senhor Deus havia ordenado aos israelitas que não casassem com mulheres estrangeiras porque elas fariam com que os corações deles se voltassem para outros deuses.
3 Ĩgbã ũkú úpí ị̃zẹ́pị ka rú rĩ kí 700, ũkú ãtiꞌbo rú rĩ kí 300 ãzíla ũkú fẽ kí Sũlũmánĩ ásị́ uja ru Ãdróŋá rụ́ rĩ sĩ rá.
3 Salomão casou com setecentas princesas e também teve trezentas concubinas . Elas fizeram com que ele se afastasse de Deus
4 Sũlũmánĩ la dó mụ calé ãmbá ru ꞌbo, ũkú ꞌdĩ uja kí dó ĩꞌdi ásị́ sĩ adroŋa ãzí rĩ kí ị̃nzị̃jó, fẽ dó sĩ ásị́ pírí Úpí Ãdróŋá ĩꞌdidrị̂ ní cécé átẹ́pị̃ Dãwụ́dị̃ ꞌbã ándrá fẽlé rĩ áni ku.
4 e, quando ele já estava velho, fizeram com que o seu coração se voltasse para deuses estrangeiros. Ele não foi fiel ao Senhor , seu Deus, como Davi, o seu pai, havia sido.
5 Sũlũmánĩ iꞌdó dó ãdróŋá ũkú ru umvelé Ãsị̃tọ̃rẹ́tị̃ ꞌbá Sĩdóníyã gá rĩ ꞌbadrị̂ kí ị̃nzị̃lé ãdróŋá ꞌbá Ãmọ́nị̃ gá rĩ ꞌbadrị́ umvelé Mõlékĩ rĩ be
5 Salomão adorou Astarote , a deusa de Sidom, e Moloque , o nojento deus de Amom.
6 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sũlũmánĩ ri dó ị́jọ́ ũnzí rĩ kí ngalé Úpí drị̃lẹ́ gá áyụ, ũbĩ dó ị́jọ́Úpí drị̂ vú ándrá átẹ́pị Dãwụ́dị̃ ꞌbã ándrá ũbĩlé rĩ áni ku.
6 Ele pecou contra o Senhor e não foi fiel a ele como Davi, o seu pai, havia sido.
7 Sáwã ꞌdã sĩ Sũlũmánĩ sị dó ãlĩtárĩ kí ꞌbé Mị̃zẹ̃yẹ́tụ̃ drị̃ gá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ ꞌbã wókõ ị̃tụ̂ ꞌbã ãfũ agâlé ru rĩ gá sĩ ãdróŋá ũnzíkãnã Mõwábũ drị̂ ꞌbadrị́ Kẹ̃mọ́sị̃ kí ị̃nzị̃jó ãdróŋá ũnzíkãnã ꞌbá Ãmọ́nị̃ rú rĩ ꞌbadrị́ Mõlékĩ be.
7 Na montanha que ficava a leste de Jerusalém, ele construiu um lugar para a adoração de Quemos, o nojento deus de Moabe, e um lugar para a adoração de Moloque, o nojento deus de Amom.
8 Sị vâ ãlĩtárĩ ꞌdĩ áni rĩ kí ĩꞌdĩ bã ũkúka ãmị́yọ́ŋá ru rĩ ꞌbaní pírí sĩ ãko ngụ̃lépi vĩrĩ rĩ kí ivéjó ãzíla sĩ ídétáŋá idéjó ãdroŋa ĩꞌbadrị̂ ꞌbanî.
8 Também construiu lugares de adoração, onde todas as suas mulheres estrangeiras queimavam incenso e ofereciam sacrifícios aos seus próprios deuses.
9 Úpí acá dó Sũlũmánĩ ní ũmbã sĩ ãꞌdusĩku ĩꞌdi ꞌbã ru ásị́ ujajó Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị́ ándrá ru iꞌdalépi ĩꞌdiní pâlé ị̃rị̃ rĩ rụ́ ꞌdâ rá rĩ sĩ.
9 — ausente —
10 Úpí Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ drĩ táni ru iꞌda agá Sũlũmánĩ ní pâlé ị̃rị̃ ãzíla drĩ táni ĩꞌdiní ãzị́táŋá fẽ agá sĩ ãdroŋa ãmị́yọ́ŋá ru rĩ kí ị̃nzị̃jó ku rá tí. Sũlũmánĩ fẽ ãrútáŋá Úpíní ku kẹ̃jị́ la gá uja ru ũngúkú áyụ. Úpí acá dó sĩ Sũlũmánĩ ní ũmbã sĩ.
10 — ausente —
11 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Úpí jọ dó sĩ ĩꞌdiní, “Míní ị́jọ́ mání azịlé mí be rĩ kí tãmbajó ku ãzíla ãzị́táŋá mání fẽlé míní rĩ kí vú ũbĩjó ku rĩ sĩ, ma ũpĩ ꞌdụ ími drị́ gá rĩ sĩ rá ma fẽ la ãmbógó ími pálé gá la ꞌbã ãzí drị́.
11 e disse: — Você quebrou a sua
12 Wó mí átẹ́pị Dãwụ́dị̃ ꞌbã ị́jọ́ sĩ, má ícó drĩ ị́jọ́ ꞌdĩ ngalé ílí míní adrujó ídri ꞌdĩ kí agá ku, ma amụ́ ũpĩ ꞌdĩ ꞌdụlé mî ngọ́pị drị́ gá.
12 No entanto, por amor a Davi, o seu pai, eu não farei isso enquanto você estiver vivo, mas durante o reinado do seu filho.
13 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ má icó ũpĩ ꞌdĩ ꞌdụlé drị́ la gá rĩ sĩ pírí ku, ma ĩꞌdi aꞌbe úpí ru sụ́rụ́ ãlu la gá ãtíꞌbó mádrị́ Dãwụ́dị̃ ꞌbã ị́jọ́ sĩ ãzíla Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ ꞌbã ị́jọ́ sĩ, ꞌdĩ táwụ̃nị̃ ãmbógó mání pẽlé pẽpẽ rĩ.”
13 E não tomarei dele o reino inteiro, mas deixarei que ele fique com uma tribo , por causa do meu servo Davi e por causa de Jerusalém, que escolhi para ser a minha cidade.
14 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, Úpí inga Hãdádĩ Ídõmũ gó ru, úpí Ídõmũ gá rĩ ꞌbã ũri rú rĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó Sũlũmánĩ be.
14 O Senhor Deus fez com que Hadade se virasse contra Salomão. Hadade era da família do rei de Edom. Muito antes disso, quando Davi tinha conquistado Edom, Joabe, o comandante do exército de Israel, havia ido até lá para sepultar os mortos. Ele e os seus soldados ficaram ali seis meses e durante esse tempo mataram todos os homens de Edom.
15 Sáwã Dãwụ́dị̃ ꞌbã ãngũ Ídõmũ drị̂ rụjó rĩ sĩ. Ãsĩkárĩ ãmbógó ĩꞌdidrị́ Yõwábũ mụ ándrá sĩ ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị́ ũdrãlépi ãꞌdị́ gá rĩ kí ị̃sị̃jó. Wó ri kí uꞌá kí lé ĩmbá ázíyá ụꞌdị́ kí ala gá ꞌbá ãgọbị rú Ídõmũ gá rĩ kí pírí.
15 — ausente —
16 Yõwábũ kí ãsĩkárĩ Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí abe pírí uꞌá kí Ídõmũ gá ꞌdãá ĩmbá ázíyá ãzíla ị̃lị̃kị̃ kí dó ãgọbị ꞌdãá rĩ kí pírí.
16 — ausente —
17 Wó Hãdádĩ ní adru agá ngọ́tị́ŋá ru ꞌdĩ gá ꞌdâ, apá kí ándrá ãmbogo ãzí ãzị́ ngalépi átẹ́pị pálé gá rĩ kí abe Mị̃sị́rị̃ gá.
17 Somente escaparam Hadade e alguns escravos edomitas que pertenciam ao seu pai. Eles fugiram para o Egito. Naquele tempo Hadade ainda era menino.
18 Mị̃dị́yánị̃ gá rĩ sĩ mụ kí Pãránĩ gá. Pãránĩ gá ꞌdãá rĩ sĩ icí kí ru ãgọbị ãzí kí abe sĩ mụjó Mị̃sị́rị̃ gá úpí Mị̃sị́rị̃ drị́ Fãráwụ̃ rụ́. Fãráwụ̃ fẽ ĩꞌbaní íná, jó ãzíla ãngũ sĩ uꞌájó.
18 Eles saíram de Midiã e foram até Parã, onde alguns homens se juntaram a eles. Então viajaram para o Egito e foram falar com Faraó, rei daquele país. Este deu a Hadade um pedaço de terra e uma casa e lhe forneceu comida.
19 Hãdádĩ ị́jọ́ fi Fãráwũ drị̃ gá rá, Fãráwũ lẽ ĩꞌdi ambamba fẽ dó sĩ ĩꞌdiní ũkú ĩꞌdidrị́ Tãhãpẽnésĩ ꞌbã ámvọ́pị ũkú ru.
19 Hadade ganhou a amizade do rei, e ele lhe deu sua cunhada, a irmã da rainha Tafnes, em casamento.
20 Tãhãpẽnésĩ ámvọ́pị tị Hãdádĩ ní ngọ́tị́ ágọ́bị́ ꞌda rụ́ la Gẹ̃nụ̃bátị̃ ꞌi, Tãhãpẽnésĩ izó ĩꞌdi anzị Fãráwũ drị̂ kí abe úpí drị́ lị́cọ́ gá ꞌdãá.
20 A esposa de Hadade deu à luz um filho, chamado Genubate, que foi criado pela rainha no palácio, onde ele morava com os filhos do rei.
21 Wó Hãdádĩ la dó mụ ụ́ꞌdụ́kọ́ tị Dãwụ́dị̃ ũdrã kí ãsĩkárĩ ãmbogo ĩꞌdi drị̂ kí abe Mị̃sị́rị̃ gâlé rá rĩ arelé ꞌbo, jọ dó Fãráwũ ní, “Ífẽ ágõ dó mádrị́ sụ́rụ́ gâlé vúlé.”
21 Um dia, no Egito, Hadade ficou sabendo que Davi tinha morrido e que Joabe, o comandante do seu exército, também estava morto. Então disse ao rei: — Deixe que eu volte para a minha terra.
22 Fãráwũ zị ĩꞌdi, “Ãko mádrị́ ꞌdâ ꞌdáyụ, míní sĩ lẽjó gõjó mídrị́ sụ́rụ́ gâlé rĩ dó ãꞌdu?”
22 E o rei disse: — Por que você quer voltar? Será que aqui está lhe faltando alguma coisa, e por isso você quer voltar para a sua terra? — Não me falta nada! — respondeu Hadade. — Mas deixe-me ir. Então Hadade voltou para a sua terra. E, como rei de Edom, foi um mau e feroz inimigo de Israel.
23 Ãdróŋá inga vâ Ẽlĩyádã ngọ́pị Rẽzónĩ ándrá apálépi ãmbógó ĩꞌdidrị́ Hãdãdẹ̃zẹ́rị̃ úpí Zóbã gá rĩ rụ́ rĩ sĩ rá rĩ sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó Sũlũmánĩ be.
23 Deus também fez com que Rezom, filho de Eliada, se virasse contra Salomão. Rezom havia fugido do seu patrão, o rei Hadadezer, de Zoba,
24 Rẽzónĩ atrá ãgọbị ãzị́ kí ĩꞌdi rụ́ acá dó sĩ drị̃lẹ́ mẹ́rọ́ꞌbá ꞌbã ãni la rú sáwã Dãwụ́dị̃ bã ãsĩkárĩ Zóbã drị̂ kí ị̃lị̃kị̃jó rĩ sĩ. Mẹ́rọ́ꞌbá ꞌdĩ apá kí Dãmãsị̃kị́yã gá, ri kí dó ꞌdãá ãzíla úꞌbã dó ĩꞌdi úpí ru.
24 e tinha se tornado o chefe de uma turma de bandidos. (Isso aconteceu depois que Davi derrotou Hadadezer e matou os sírios, que eram aliados dele.) Rezom e os seus homens foram morar em Damasco e ali eles o fizeram rei da Síria.
25 Rẽzónĩ ándrá mẹ́rọ́ꞌbá ãꞌdị́ ꞌdịlépi Ịsịrayị́lị̃ be sáwã Sũlũmánĩ ꞌbã adrujó ídri rĩ sĩ, cécé Hãdádĩ ꞌbã ándrá idélé rĩ áni. Rẽzónĩ ngụ̃ ꞌbá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí ũnzí ãzíla ri ũpĩ nalé ãngũ Ãrámũ drị̂ gá.
25 Rezom foi inimigo de Israel durante toda a vida de Salomão.
26 ꞌBá ãmbogo rú Sũlũmánĩ pálé rĩ kí ãzí mvulépi mẹ́rọ́ꞌbá ru rá rĩ ĩꞌdi Yẽrõbũwámũ Nẽbátĩ ngọ́pị ꞌi, angájó táwụ̃nị̃ ãmbógó Zẽrédã drị̂ agá ꞌdĩ sụ́rụ́ Ịfụrayị́mụ̃ drị̂ agá. Ãndrẽ ándrá ãwụ́zị́ rụ́ la Zẽrúwã ꞌi.
26 Houve outro homem que se virou contra o rei Salomão. Foi Jeroboão, filho de Nebate, que era de Zereda, no território da tribo de Efraim. Jeroboão era oficial de Salomão, e a sua mãe era uma viúva chamada Zerua.
27 ꞌDĩ kí ị́jọ́ Yẽrõbũwámũ ꞌbã sĩ mvujó úpí rụ́ rá rĩ kî.
27 Esta é a história da revolta de Jeroboão: Salomão estava aterrando o lado leste da cidade de Jerusalém e consertando as muralhas da cidade.
28 Yẽrõbũwámũ andrá kãrị́lẹ̃ ãzí ãzị́ ani la, Sũlũmánĩ la mụ ĩꞌdi ndrelé ĩꞌdi ꞌbá pírí ũŋmĩlé ãzị́ ngaŋá gá ũkpó sĩ sụ́rụ́ Mãnásẽ ꞌbadrị́ Ịfụrayị́mụ̃ be rĩ agá rĩ kí ꞌbã drị̃lẹ́ ru.
28 Jeroboão era um jovem capaz, e Salomão viu que ele trabalhava com vontade. Então o colocou como encarregado de todos os trabalhadores forçados do território das tribos de Manassés e Efraim.
29 Sáwã ꞌdã sĩ Yẽrõbũwámũ fũ Yẹ̃rụ́sãlémũ gá rĩ sĩ ãmvé, nábị̃ Ãhíyã angálépi Sị́lọ̃ gá rĩ ụfụ kí drị̃ ĩꞌdi be gẹ̃rị̃ gá, Ãhíyã sụ̃ bõngó mịfị́ níríŋá ụ́ꞌdị́ la. ꞌBá ị̃rị̃ ꞌdĩ kí ãngũ ꞌdã gá ꞌdãá áꞌdụ̂sĩ,
29 Um dia Jeroboão saiu de Jerusalém em viagem, e o profeta Aías, de Siló, se encontrou com ele sozinho na estrada, no meio do campo.
30 ãzíla Ãhíyã trũ bõngó úꞌdí ĩꞌdi ꞌbã sụ̃lé rĩ asi ĩꞌdi nírí nírí mụdrị́ drị̃ ị̃rị̃.
30 Então Aías tirou a capa nova que estava usando, cortou-a em doze pedaços
31 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, jọ Yẽrõbũwámũ ní, “Íꞌdụ bõngó ũsĩlé ꞌdĩ kí mụdrị́ mínî, ãꞌdusĩku ꞌdĩ ị́jọ́ Úpí, Ãdróŋá Ịsịrayị́lị̃ drị̂ ꞌbã jọlé rĩ ꞌi, ‘Índre ma mụ ũpĩ ꞌdĩ ꞌdụlé Sũlũmánĩ drị́ gá rĩ sĩ rá ma sụ́rụ́ mụdrị́ rĩ kí fẽlé mídrị́.
31 e disse a Jeroboão: — Fique com dez pedaços porque o
32 Wó ãtíꞌbó mádrị́ Dãwụ́dị̃ ꞌbã ị́jọ́ sĩ ãzíla Táwụ̃nị̃ ãmbógó Yẹ̃rụ́sãlémũ drị́ mání pẽlé sụ́rụ́ pírí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ kí agá ꞌbã ị́jọ́ sĩ, ĩꞌdi dó ũpĩ na sụ́rụ́ ãlu agá.
32 Salomão ficará com uma tribo por causa do meu servo Davi e por causa de Jerusalém, a cidade que escolhi em toda a terra de Israel para ser minha.
33 Ma mụ ị́jọ́ ꞌdĩ ngalé rá ãꞌdusĩku Sũlũmánĩ gã kí ma úmgbé ãzíla ị̃nzị̃ kí ãdroŋa ũkú ru Sị̃dọ́nị̃ drị́ Ãsĩtẽrótĩ ꞌi, Mụ̃wábụ̃ drị́ Kẹ̃mọ́sị̃ ꞌi ãzíla ãdróŋá Ãmọ́nị̃ drị́ Mõlékĩ ꞌi. ꞌBá ꞌdĩ acị́ kí gẹ̃rị̃ mádrị̂ kí agâsĩ ku, jõku idé ị́jọ́ pịrị áma drị̃lẹ́ gá ku, átã mba kí vâ ãzị́táŋá mádrị̂ kí tã cécé átẹ́pị̃ Dãwụ́dị̃ Sũlũmánĩ ꞌbã átẹ́pị ní ngalé rĩ áni ku.
33 Vou fazer isso porque Salomão me rejeitou e tem adorado deuses estrangeiros: Astarote , a deusa de Sidom, Quemos, o deus de Moabe, e Moloque , o deus de Amom. Salomão tem me desobedecido; ele tem agido de maneira errada e não tem guardado as minhas leis e as minhas ordens como Davi, o seu pai, guardou.
34 “‘Wó má icó sụ́rụ́ ꞌdĩ ꞌdụlé Sũlũmánĩ drị́ gá ꞌdâ rĩ sĩ pírí ku. Ma ĩꞌdi aꞌbe ũpĩ drị̃ gá sáwã ĩꞌdiní adrujó ídri rú rĩ agá pírí ãtíꞌbó mádrị́ Dãwụ́dị̃ mání pẽlé pẽpẽ ãzíla ãzị́táŋá mádrị́ kí tã mbalépi rá rĩ ꞌbã ị́jọ́ sĩ.
34 Mas eu não vou tomar de Salomão o reino todo; vou deixar que ele governe enquanto viver. Eu farei isso por causa de Davi, o meu servo, que escolhi e que obedeceu aos meus mandamentos e leis.
35 Ma mụ ũpĩ ꞌdụlé ngọ́pị̃ drị́ gá rĩ sĩ rá, ãzíla ma sụ́rụ́ mụdrị́ rĩ kí fẽ mídrị́.
35 Do filho de Salomão eu tomarei o reino e darei a você dez tribos.
36 Ma mụ sụ́rụ́ ãlu la fẽlé ngọ́pị̃ drị́ ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ ãtíꞌbó mádrị́ Dãwụ́dị̃ dó sĩ dị̃zã ịsụ́ áma drị̃lẹ́ gá Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌdãá táwụ̃nị̃ ãmbógó mání pẽlé sĩ áma ị̃nzị̃jó rĩ gá.
36 Mas deixarei que o filho de Salomão fique com uma tribo, para que eu sempre tenha um descendente de Davi reinando em Jerusalém, a cidade que escolhi como o lugar onde devo ser adorado.
37 Wó Yẽrõbũwámũ ma ími ꞌbã úpí Ịsịrayị́lị̃ drị̂ rú, ãzíla mĩ ũpĩ na ãngũ pírí ími ásị́ ꞌbã lẽlé rĩ kí agá Ịsịrayị́lị̃ gá ꞌdâ.
37 Jeroboão, eu vou fazer de você o rei de Israel, e você vai governar todo o território que quiser.
38 Ídrĩ ị́jọ́ mání azịlé míní rĩ kí nga rá ãzíla ídrĩ acị́ gẹ̃rị̃ mádrị̂ kí agâsĩ, ídrĩ ị́jọ́ múké rĩ kí nga áma drị̃lẹ́ gá sĩ ãzị́táŋá mádrị̂ kí tã mbajó cécé ãtíꞌbó mádrị́ Dãwụ́dị̃ ꞌbã ándrá ngalé rĩ áni, ma mụ adrulé mí be. Ma ũpĩ mídrị̂ ꞌbã Ịsịrayị́lị̃ gá ꞌdâ jãꞌdâ, cécé mání ándrá ꞌbãlé Dãwụ́dị̃ ní rĩ áni ãzíla ma Ịsịrayị́lị̃ fẽ míní.
38 Se você der atenção a todas as minhas ordens e viver de acordo com a minha vontade, fazendo aquilo que eu aprovo e obedecendo às minhas leis e aos meus mandamentos, como fez o meu servo Davi, então eu sempre estarei com você. Eu farei com que você seja o rei de Israel e, como fiz com Davi, certamente farei com que os seus descendentes governem depois de você.
39 Ma ũri Dãwụ́dị̃ drị̂ kí ꞌbaní drị̃rịma fẽ ị́jọ́ ũnzí Sũlũmánĩ drị̂ sĩ rá, wó adru jãꞌdâ ku.’”
39 Por causa do pecado de Salomão, eu castigarei os descendentes de Davi, mas isso não será para sempre.”
40 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ Sũlũmánĩ ndrụ̃ gẹ̃rị̃ tí sĩ lẽjó Yẽrõbũwámũ ꞌdịjó rá, wó Yẽrõbũwámũ apá Mị̃sị́rị̃ gá úpí Sĩsákĩ drị́, ãzíla ri uꞌálé ꞌdãá kpere Sũlũmánĩ ꞌbã drã agá.
40 Por causa disso, Salomão tentou matar Jeroboão, mas ele fugiu para o Egito. Jeroboão ficou com Sisaque, rei do Egito, e morou lá até a morte de Salomão.
41 Ị́jọ́ ru ngalépi sáwã Sũlũmánĩ ꞌbã ũpĩ najó rĩ agá rĩ kí, ị́jọ́ ĩꞌdi ꞌbã ngalé rĩ kí ãzíla ũndũwã ĩꞌdidrị̂ abe úsĩ kí pírí bụ́kụ̃ umvelé ꞌetáŋá Sũlũmánĩ drị̂ kí rĩ agá cí.
41 Todas as outras coisas que Salomão fez, os seus atos e a sua sabedoria, estão todos registrados na História de Salomão .
42 Sũlũmánĩ na ũpĩ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá ꞌbá pírí Ịsịrayị́lị̃ gá rĩ kí drị̃lẹ́ gá ílí kãlị́ sụ.
42 Ele governou quarenta anos em Jerusalém como rei de todo o povo de Israel.
43 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, drã dó rá ãzíla îsị̃ ĩꞌdi Táwụ̃nị̃ átẹ́pị̃ drị́ Yẹ̃rụ́sãlẹ́mụ̃ gá. Ngọ́pị̃ Rẽhõbũwámũ na dó ũpĩ ĩꞌdĩ kẹ̃jị́ gá nĩ.
43 Salomão morreu e foi sepultado na Cidade de Davi , e o seu filho Roboão ficou no lugar dele como rei.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.