Marcos 8
BÚKÙ TÀ TƗ́DHƗ́//RU YÌZO DHƗ ÀDHYA (LOG) vs NVT
1 Àmvolásà dhɨ, móndɨ́ zyandre lavúlé dhɨ ɨ̀ dré gòzo ru kɨmó Yésu làga. Àyɨ nda ɨ̀ dré tá adrélé ngá nyàle dhɨ àko dhɨ sè dhɨ, Yésu dré áyɨ lebèbhá kɨ azízó, tàzoá àyɨ dré dhɨ:
1 Naqueles dias, outra grande multidão se reuniu e, mais uma vez, o povo ficou sem comida. Jesus chamou os discípulos e disse:
2 «Má adré kɨzà do áma togó na móndyá zyandre kònɨ kɨ tà sè. Tàko ko, àma túmä́ní àyɨ ɨ́be kìtú na, ɨ̀ndɨ̀ ngá ɨ̀ dré kɨtswálé nyàle dhɨ vélé yókódhó.
2 “Tenho compaixão dessa gente. Estão aqui comigo há três dias e não têm mais nada para comer.
3 Má kòlogó àyɨ nzɨ̀le bhàna tàbirí be dhɨ, ɨ̀ nɨ landè ledhézó láti bhálé. Àngyá ko, àyɨ kɨ àruka ɨ̀ angá làwú làvo lésè.»
3 Se eu os mandar embora com fome, desmaiarão no caminho. Alguns vieram de longe”.
4 Dɨ akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ̀ logó drá dhɨ: «Àrà bhà àko kònɨ̀dhɨ ꞌá dhɨ, à nɨ kɨtswá mápà kisú fèle àyɨ dré nyàle pìzo ásà dhɨ ángwà?»
4 Os discípulos disseram: “Como conseguiremos comida suficiente neste lugar deserto para alimentá-los?”.
5 Yésu lizí àyɨ tí dhɨ: «Àmɨ mápà ɨ́be ángopɨ́?» Ɨ̀ logó dhɨ: «Nzi-drì-rì.»
5 Jesus perguntou: “Quantos pães vocês têm?”. “Sete”, responderam eles.
6 Gò Yésu dré tàzoá móndyá zyandre nda ɨ dré dhɨ, ɨ̀ kòlɨrɨ́ bvò dri. Dɨ kàdó mápà nzi-drì-rì nda ɨ dre dhɨ, dré àwoyà fèzo Gìká dré gò, toŋòzoá lanzɨ́lé áyɨ lebèbhá ɨ dré gò, ɨ̀ dré lanzɨ́zóá móndyá zyandre nda ɨ dré.
6 Então Jesus mandou todo o povo sentar-se no chão. Tomou os sete pães, agradeceu a Deus e os partiu em pedaços. Em seguida, entregou-os aos discípulos, que os distribuíram à multidão.
7 Àyɨ tá kpà kosyá àruka tsàtsà dhɨ ɨ́be. Dɨ Yésu dré kpà tà tanɨ zìzo Gìká tí kosyá nda ɨ dri gò, tàzoá áyɨ lebèbhá ɨ dré dhɨ, ɨ̀ kòlanzɨ́ móndyá nda ɨ dré.
7 Eles encontraram, ainda, alguns peixinhos; Jesus também os abençoou e mandou que os discípulos os distribuíssem.
8 Dɨ móndyá títí nda ɨ̀ dré ngá nda kɨ nyàzo pìzo. Gò akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ̀ dré àmbí nɨ kɨ lokózó gàle kánzɨ̀ nzi-drì-rì dhɨ ɨ sè bǐbi.
8 Todos comeram à vontade. Depois, os discípulos recolheram sete cestos grandes com as sobras.
9 Móndyá ngá nyabhá nda ɨ tá ànyɨ́ànyɨ ngùlù-su. Gò Yésu dré láti fèzo àyɨ dré nzɨ̀zo.
9 Naquele dia, havia cerca de quatro mil homens na multidão. Após comerem, Jesus os mandou para casa.
10 Gbǎ lókyá nda sè dhɨ, Yésu ɨ̀ dré tombàzo bwátù na lebèbhá nɨ ɨ́be gò, ɨ̀ dré lɨ̀zo tsàle bvò Dàlàmànútà àdhya na.
10 Em seguida, entrou com seus discípulos num barco e atravessou para a região de Dalmanuta.
11 Gò Fàrìsáyò ɨ̀ dré alɨ̀zo Yésu vélé, adrélé tà kayí akódhɨ be. Ɨ̀ adré tá akódhɨ nɨ le tabhìle gò, ɨ̀ dré akódhɨ nɨ ti lizízó, kòꞌoró tà àlo lɨ́ndrɨ́ga ró angálépi Gìká vélésè dhɨ.
11 Alguns fariseus vieram ao encontro de Jesus e começaram a discutir com ele. Para pô-lo à prova, exigiram que lhes mostrasse um sinal do céu.
12 Dɨ Yésu dré ngàzo laꞌálé fèèè gò, tàzoá dhɨ: «Móndyá ándrò kònɨ ɨ̀ adré tà lɨ́ndrɨ́ga ró dhɨ nɨ nda nòle àdho tà sè? Má adré tà bàti ta àmɨ dré: À kɨtswá tà àlo lɨ́ndrɨ́ga ró dhɨ nɨ ꞌo àyɨ dré nòle dhɨ ko.»
12 Ao ouvir isso, Jesus suspirou profundamente e disse: “Por que este povo insiste em pedir um sinal? Eu lhes digo a verdade: não darei sinal algum aos homens desta geração”.
13 Gò dré àyɨ kɨ tayɨ́zó, gòzo mbàle bwátù na kɨtswálé zyàle tä́pä́ríandre nɨ taꞌá na.
13 Então ele os deixou, entrou de volta no barco e atravessou para o outro lado do mar.
14 Dɨ Yésu nɨ lebèbhá ɨ̀ tɨvɨ̀ tá mápà dòma atsí na dhɨ. Àyɨ tá ngbà ꞌí mápà ɨ́be àlo bwátù na.
14 Os discípulos, porém, se esqueceram de levar comida. Tinham no barco apenas um pão.
15 Gò Yésu dré àyɨ kɨ kodzózó tàzoá dhɨ: «Mɨ̀ kònò dóro, mɨ̀ kàdréró àmɨ kɨ lɨkɨ́ tàkú Fàrìsáyò kya ɨ̀ndɨ̀ Èródè àdhya kɨ tà sè.»
15 Enquanto atravessavam o mar, Jesus os advertiu: “Fiquem atentos! Tenham cuidado com o fermento dos fariseus e de Herodes”.
16 Dɨ akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ̀ dré ngàzo adrélé tà kayí àyɨ kòfalésè adrézó tàá dhɨ, akódhɨ tà tá kònɨ̀nɨ ɨ̀ dré tá adrélé mápà àko dhɨ sè.
16 Os discípulos começaram a discutir entre si porque não tinham trazido pão.
17 Yésu dré tà ɨ̀ dré adrélé tàle nda nɨ nìzo kyá gò, tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ adré àmɨkya tà kayí mɨ̀ dré adrélé mápà àko dhɨ sè àdho tà sè? Mɨ̀ atógyà dhu rè àmɨkya tà àlo ko? Mɨ̀ nì dhu rè tà àlo ko? Àmɨ kɨ togó tsì tòmbátòmba bàti?
17 Ao saber do que estavam falando, Jesus disse: “Por que discutem sobre a falta de pão? Ainda não sabem ou não entenderam? Seu coração está tão endurecido que não compreendem?
18 Àmɨ mì ɨ́be gò, mɨ̀ dré adrézó ngá no ko? Àmɨ bíbhálé ɨ́be gò, mɨ̀ dré adrézó tà yi ko? Mɨ̀ tɨvɨ̀ vo tà má dré ꞌòle dhɨ ɨ dre?
18 Vocês têm olhos, mas não veem? Têm ouvidos, mas não ouvem? Não se lembram de nada?
19 Má dré tá mápà nzi dhɨ kɨ toŋòzo lanzɨ́lé móndyá ngùlù-nzi dhɨ ɨ dré dhɨ, mɨ̀ gò àmbí nɨ kɨ lokó gàle kánzɨ̀ ángopɨ́?» Ɨ̀ logó drá dhɨ: «Mudrí-drì-rì.»
19 Quando reparti os cinco pães entre os cinco mil, quantos cestos cheios de sobras vocês recolheram?”. “Doze”, responderam eles.
20 Yésu gò lizíá dhɨ: «Má dré tá kó mápà nzi-drì-rì dhɨ kɨ toŋòzo lanzɨ́lé móndyá ngùlù-su dhɨ ɨ dré dhɨ, mɨ̀ gò àmbí nɨ kɨ lokó gàle kánzɨ̀ ángopɨ́?» Ɨ̀ logó dhɨ: «Nzi-drì-rì.»
20 “E quando reparti os sete pães entre os quatro mil, quantos cestos grandes cheios de sobras vocês recolheram?” “Sete”, responderam.
21 Dɨ Yésu dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ nì vo dhu rè tà àlo ko?»
21 “E vocês ainda não entendem?”, perguntou.
22 Àmvolásà dhɨ, ɨ̀ dré lɨ̀zo tsàle bhàandre rú zìle Bètèsàyɨ́dà dhɨ na. Kònàle dhɨ, à dré agó àlo mì kùdúkùdu ró dhɨ nɨ adzízó Yésu vélé, akódhɨ nɨ ti lizízó, kòtabèró agó nda, akódhɨ nɨ tɨdrɨ́zó be dhɨ bvó.
22 Quando chegaram a Betsaida, algumas pessoas trouxeram um cego a Jesus e lhe pediram que o tocasse.
23 Dɨ Yésu dré mì kùdúkùdu nda nɨ drɨ́gá rùzo, akódhɨ nɨ sèzo pfòzo ába bhà nda ꞌásè kɨvɨ̀ na. Dré tùsú fùzo akódhɨ mi, drɨ́gá bhàzo drìá gò, akódhɨ nɨ lizízó tàzoá dhɨ: «Mɨ́ adré ngá no?»
23 Ele tomou o cego pela mão e o levou para fora do povoado. Em seguida, cuspiu nos olhos do homem, pôs as mãos sobre ele e perguntou: “Vê alguma coisa?”.
24 Agó nda dré mì bhèzo gò, tàzoá dhɨ: «Má adré móndɨ́ kɨ no ngóró fa ɨ tɨ́nɨ, dɨ, ɨ̀ adré atsí to.»
24 Recuperando aos poucos a vista, o homem respondeu: “Vejo pessoas, mas não as enxergo claramente. Parecem árvores andando”.
25 Yésu dré gòzo tódhyá áyɨ drɨ́gá bha agó nda mi. Dɨ akódhɨ nda dré gòzo mì nzi kàdrɨ̀ gò, mì nɨ dré adrɨ́zó adrélé ngá títí dhɨ kɨ no dóro.
25 Jesus pôs as mãos sobre os olhos do homem mais uma vez, e sua visão foi completamente restaurada; ele passou a ver tudo com nitidez.
26 Gò Yésu dré akódhɨ nɨ logózó nzɨ̀le bhàna, tàzoá drá dhɨ: «Mɨ́ kògò fɨ̀le bhà kòdhɨ na ko.»
26 Então Jesus se despediu dele e disse: “Ao voltar para casa, não entre no povoado”.
27 Àmvolásà dhɨ, Yésu ɨ lebèbhá nɨ ɨ́be dhɨ ɨ̀ dré ngàzo adrélé lavúlé bhà tsàtsà bhàandre Kàyìsàríyà Fìlípò àdhya làgásè dhɨ ɨ ꞌásè. Láti ꞌá dhɨ, akódhɨ dré lizízóá àyɨ tí dhɨ: «Móndɨ́ ɨ̀ adré tàá dhɨ, ma àdhi ꞌɨ?»
27 Jesus e seus discípulos deixaram a Galileia e foram para os povoados perto de Cesareia de Filipe. Enquanto caminhavam, Jesus lhes perguntou: “Quem as pessoas dizem que eu sou?”.
28 Ɨ̀ logó drá dhɨ: «Móndɨ́ àruka ɨ̀ adré tàá dhɨ, mɨ Yòwánɨ̀ Bàtísimò fèlepi ꞌɨ. Àruka nɨ ɨ̀ adré tàá dhɨ, mɨ Èlɨ́yà ꞌɨ. Àruka nɨ ɨ̀ adré kó tàá dhɨ, mɨ pròfétà kɨ àlo ꞌɨ.»
28 Eles responderam: “Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias ou um dos profetas”.
29 Yésu gò lizíá àyɨ tí dhɨ: «Dɨ àmɨ ró dhɨ, mɨ̀ adré àmɨkya tàá dhɨ, ma àdhi ꞌɨ?» Pétèró gò logóá drá dhɨ: «Mɨ mɨ́na Mèsɨ́yà ꞌɨ.»
29 “E vocês?”, perguntou ele. “Quem vocês dizem que eu sou?” Pedro respondeu: “O senhor é o Cristo!”.
30 Gò Yésu dré àyɨ kɨ logázó, ɨ̀ kòlongóró tà nda dhya àlo dré ko.
30 Mas Jesus os advertiu de que não falassem a ninguém a seu respeito.
31 Gò Yésu dré kɨdhózó adrélé tadhá àyɨ dré dhɨ, adré tá lèá dhɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá kònya kɨzà lavúlé, ɨ̀ndɨ̀ Yúdà ànzɨ kɨ bhàgo ɨ, kòwánà kàdrɨ̀ ɨ, ɨ̀ndɨ̀ tátrɨ́trɨ́ kúlí tadhábhá ɨ́be dhɨ ɨ̀ kògà akódhɨ rè. Adré tá kpà lèá dhɨ, à kòpfu akódhɨ dràle gò, kìtú na àmvolésè dhɨ, kòngaró dràdrà ꞌásè.
31 Então Jesus começou a lhes ensinar que era necessário que o Filho do Homem sofresse muitas coisas e fosse rejeitado pelos líderes do povo, pelos principais sacerdotes e pelos mestres da lei. Seria morto, mas três dias depois ressuscitaria.
32 Yésu adré tá tà nda nɨ ta àyɨ dré ngádra ꞌá. Dɨ Pétèró dré akódhɨ nɨ drìzo gàrà dri gò, kɨdhózó adrélé tà ta akódhɨ dri tà nda sè.
32 Enquanto falava abertamente sobre isso com os discípulos, Pedro o chamou de lado e o repreendeu por dizer tais coisas.
33 Dɨ, Yésu dré áyɨ alázó áyɨ lebèbhá kɨ no gò, lawàzo Pétèró dri tàzoá drá dhɨ: «Sàtánà, mɨ́ nga má mìlésè gòle má àmvona! Mɨ́ adré tà kisù Gìká àdhya tɨ́nɨ ko. Be ró dhɨ, mɨ́ adré mɨ́na tà kisù móndɨ́ kya tɨ́nɨ.»
33 Jesus se virou, olhou para seus discípulos e repreendeu Pedro. “Afaste-se de mim, Satanás!”, disse ele. “Você considera as coisas apenas do ponto de vista humano, e não da perspectiva de Deus.”
34 Gò Yésu dré móndyá zyandre kònàle dhɨ kɨ azízó áyɨ lebèbhá ɨ́be, tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Dhya àlo kàdré lèá alɨ̀le má vésè dhɨ, lè akódhɨ nda kòtayɨ́ áyɨ tàndɨ nɨ tà, kàdó áyɨ fa kɨpakɨpa gò, kàdréró áma lebè.
34 Depois, chamou a multidão e os discípulos e disse: “Se alguém quer ser meu seguidor, negue a si mesmo, tome sua cruz e siga-me.
35 Tàko ko, dhya ángùdhi adrélépi áyɨ tàndɨ nɨ lɨ́drɨ̀ le tɨdrɨ́lé dhɨ, a nɨ áyɨ lɨ́drɨ̀ nda nɨ ꞌo avɨ̀le. Dɨ, dhya ángùdhi adrélépi ɨ́na áyɨ lɨ́drɨ̀ fe áma tà sè ɨ̀ndɨ̀ Rúbí Tanɨ nɨ tà sè dhɨ, a nɨ áyɨ lɨ́drɨ̀ nda nɨ tɨdrɨ́.
35 Se tentar se apegar à sua vida, a perderá. Mas, se abrir mão de sua vida por minha causa e por causa das boas-novas, a salvará.
36 Àngyá ko, dhya àlo kòkisú ngá bvò kòndɨ àdhya ɨ títí gò, áyɨ tàndɨ nɨ lɨ́drɨ̀ tayɨ́zó avɨ̀le dhɨ, akódhɨ nda kisú ɨ́na àdho tà dóro ꞌɨ?
36 Que vantagem há em ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida?
37 A nɨ go àdho ngá fe kòdhya kɨtswázó áyɨ lɨ́drɨ̀ nda nɨ kisú dhɨ?
37 E o que daria o homem em troca de sua vida?
38 Dhya àlo kàdré kanyò ro áma tà sè ɨ̀ndɨ̀ áma kúlí kɨ tà sè móndyá ándrò zàràbhù ro ɨ̀ndɨ̀ tàkonzɨ̀bhá ro nɨ ɨ kòfalé dhɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá nɨ kókpà adré kanyò ro akódhɨ nda nɨ tà sè, lókyá ɨ́ dré dra agòzo áyɨ Atá nɨ mìlanzìlanzì na ángéló lólo dhɨ ɨ́be dhɨ tú.»
38 Se alguém se envergonhar de mim e de minha mensagem nesta época de adultério e pecado, o Filho do Homem se envergonhará dele quando vier na glória de seu Pai com os santos anjos”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.