Marcos 8
BÚKÙ TÀ TƗ́DHƗ́//RU YÌZO DHƗ ÀDHYA (LOG) vs NTLH
1 Àmvolásà dhɨ, móndɨ́ zyandre lavúlé dhɨ ɨ̀ dré gòzo ru kɨmó Yésu làga. Àyɨ nda ɨ̀ dré tá adrélé ngá nyàle dhɨ àko dhɨ sè dhɨ, Yésu dré áyɨ lebèbhá kɨ azízó, tàzoá àyɨ dré dhɨ:
1 Pouco tempo depois, ajuntou-se outra vez uma grande multidão. Como eles não tinham nada para comer, Jesus chamou os discípulos e disse:
2 «Má adré kɨzà do áma togó na móndyá zyandre kònɨ kɨ tà sè. Tàko ko, àma túmä́ní àyɨ ɨ́be kìtú na, ɨ̀ndɨ̀ ngá ɨ̀ dré kɨtswálé nyàle dhɨ vélé yókódhó.
2 — Estou com pena dessa gente porque já faz três dias que eles estão comigo e não têm nada para comer.
3 Má kòlogó àyɨ nzɨ̀le bhàna tàbirí be dhɨ, ɨ̀ nɨ landè ledhézó láti bhálé. Àngyá ko, àyɨ kɨ àruka ɨ̀ angá làwú làvo lésè.»
3 Se eu os mandar para casa com fome, eles vão cair de fraqueza pelo caminho, pois alguns vieram de longe.
4 Dɨ akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ̀ logó drá dhɨ: «Àrà bhà àko kònɨ̀dhɨ ꞌá dhɨ, à nɨ kɨtswá mápà kisú fèle àyɨ dré nyàle pìzo ásà dhɨ ángwà?»
4 Os discípulos perguntaram: — Como vamos encontrar, neste lugar deserto, comida que dê para toda essa gente?
5 Yésu lizí àyɨ tí dhɨ: «Àmɨ mápà ɨ́be ángopɨ́?» Ɨ̀ logó dhɨ: «Nzi-drì-rì.»
5 — Quantos pães vocês têm? — perguntou Jesus. — Sete! — responderam eles.
6 Gò Yésu dré tàzoá móndyá zyandre nda ɨ dré dhɨ, ɨ̀ kòlɨrɨ́ bvò dri. Dɨ kàdó mápà nzi-drì-rì nda ɨ dre dhɨ, dré àwoyà fèzo Gìká dré gò, toŋòzoá lanzɨ́lé áyɨ lebèbhá ɨ dré gò, ɨ̀ dré lanzɨ́zóá móndyá zyandre nda ɨ dré.
6 Aí Jesus mandou o povo sentar-se no chão. Depois pegou os sete pães e deu graças a Deus. Então os partiu e os entregou aos discípulos, e eles os distribuíram ao povo.
7 Àyɨ tá kpà kosyá àruka tsàtsà dhɨ ɨ́be. Dɨ Yésu dré kpà tà tanɨ zìzo Gìká tí kosyá nda ɨ dri gò, tàzoá áyɨ lebèbhá ɨ dré dhɨ, ɨ̀ kòlanzɨ́ móndyá nda ɨ dré.
7 Eles tinham também alguns peixinhos. Jesus deu graças a Deus por eles e mandou que os discípulos os distribuíssem.
8 Dɨ móndyá títí nda ɨ̀ dré ngá nda kɨ nyàzo pìzo. Gò akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ̀ dré àmbí nɨ kɨ lokózó gàle kánzɨ̀ nzi-drì-rì dhɨ ɨ sè bǐbi.
8 Todos comeram e ficaram satisfeitos; e os discípulos ainda encheram sete cestos com os pedaços que sobraram.
9 Móndyá ngá nyabhá nda ɨ tá ànyɨ́ànyɨ ngùlù-su. Gò Yésu dré láti fèzo àyɨ dré nzɨ̀zo.
9 As pessoas que comeram eram mais ou menos quatro mil. Jesus mandou o povo embora,
10 Gbǎ lókyá nda sè dhɨ, Yésu ɨ̀ dré tombàzo bwátù na lebèbhá nɨ ɨ́be gò, ɨ̀ dré lɨ̀zo tsàle bvò Dàlàmànútà àdhya na.
10 e, logo depois, subiu no barco com os seus discípulos, e foi para a região de Dalmanuta.
11 Gò Fàrìsáyò ɨ̀ dré alɨ̀zo Yésu vélé, adrélé tà kayí akódhɨ be. Ɨ̀ adré tá akódhɨ nɨ le tabhìle gò, ɨ̀ dré akódhɨ nɨ ti lizízó, kòꞌoró tà àlo lɨ́ndrɨ́ga ró angálépi Gìká vélésè dhɨ.
11 Alguns fariseus chegaram e começaram a falar com Jesus. Eles queriam conseguir alguma prova contra ele e por isso pediram que ele fizesse um milagre para mostrar que o seu poder vinha mesmo de Deus.
12 Dɨ Yésu dré ngàzo laꞌálé fèèè gò, tàzoá dhɨ: «Móndyá ándrò kònɨ ɨ̀ adré tà lɨ́ndrɨ́ga ró dhɨ nɨ nda nòle àdho tà sè? Má adré tà bàti ta àmɨ dré: À kɨtswá tà àlo lɨ́ndrɨ́ga ró dhɨ nɨ ꞌo àyɨ dré nòle dhɨ ko.»
12 Jesus deu um grande suspiro e disse:
13 Gò dré àyɨ kɨ tayɨ́zó, gòzo mbàle bwátù na kɨtswálé zyàle tä́pä́ríandre nɨ taꞌá na.
13 Então Jesus foi embora. Ele subiu no barco e voltou para o lado leste do lago.
14 Dɨ Yésu nɨ lebèbhá ɨ̀ tɨvɨ̀ tá mápà dòma atsí na dhɨ. Àyɨ tá ngbà ꞌí mápà ɨ́be àlo bwátù na.
14 Os discípulos haviam esquecido de levar pão e só tinham um pão no barco.
15 Gò Yésu dré àyɨ kɨ kodzózó tàzoá dhɨ: «Mɨ̀ kònò dóro, mɨ̀ kàdréró àmɨ kɨ lɨkɨ́ tàkú Fàrìsáyò kya ɨ̀ndɨ̀ Èródè àdhya kɨ tà sè.»
15 Jesus chamou a atenção deles, dizendo:
16 Dɨ akódhɨ nɨ lebèbhá ɨ̀ dré ngàzo adrélé tà kayí àyɨ kòfalésè adrézó tàá dhɨ, akódhɨ tà tá kònɨ̀nɨ ɨ̀ dré tá adrélé mápà àko dhɨ sè.
16 Aí os discípulos começaram a dizer uns aos outros: — Ele está dizendo isso porque não temos pão.
17 Yésu dré tà ɨ̀ dré adrélé tàle nda nɨ nìzo kyá gò, tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ adré àmɨkya tà kayí mɨ̀ dré adrélé mápà àko dhɨ sè àdho tà sè? Mɨ̀ atógyà dhu rè àmɨkya tà àlo ko? Mɨ̀ nì dhu rè tà àlo ko? Àmɨ kɨ togó tsì tòmbátòmba bàti?
17 Jesus ouviu o que eles estavam dizendo e perguntou:
18 Àmɨ mì ɨ́be gò, mɨ̀ dré adrézó ngá no ko? Àmɨ bíbhálé ɨ́be gò, mɨ̀ dré adrézó tà yi ko? Mɨ̀ tɨvɨ̀ vo tà má dré ꞌòle dhɨ ɨ dre?
18 Vocês têm olhos e não enxergam? Têm ouvidos e não escutam? Não lembram
19 Má dré tá mápà nzi dhɨ kɨ toŋòzo lanzɨ́lé móndyá ngùlù-nzi dhɨ ɨ dré dhɨ, mɨ̀ gò àmbí nɨ kɨ lokó gàle kánzɨ̀ ángopɨ́?» Ɨ̀ logó drá dhɨ: «Mudrí-drì-rì.»
19 dos cinco pães que eu parti para cinco mil pessoas? Quantos cestos cheios de pedaços vocês recolheram? Eles responderam: — Doze.
20 Yésu gò lizíá dhɨ: «Má dré tá kó mápà nzi-drì-rì dhɨ kɨ toŋòzo lanzɨ́lé móndyá ngùlù-su dhɨ ɨ dré dhɨ, mɨ̀ gò àmbí nɨ kɨ lokó gàle kánzɨ̀ ángopɨ́?» Ɨ̀ logó dhɨ: «Nzi-drì-rì.»
20 Jesus perguntou outra vez: Eles responderam: — Sete.
21 Dɨ Yésu dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ nì vo dhu rè tà àlo ko?»
21 Então Jesus perguntou:
22 Àmvolásà dhɨ, ɨ̀ dré lɨ̀zo tsàle bhàandre rú zìle Bètèsàyɨ́dà dhɨ na. Kònàle dhɨ, à dré agó àlo mì kùdúkùdu ró dhɨ nɨ adzízó Yésu vélé, akódhɨ nɨ ti lizízó, kòtabèró agó nda, akódhɨ nɨ tɨdrɨ́zó be dhɨ bvó.
22 Depois Jesus e os discípulos chegaram ao povoado de Betsaida. Algumas pessoas trouxeram um cego e pediram a Jesus que tocasse nele.
23 Dɨ Yésu dré mì kùdúkùdu nda nɨ drɨ́gá rùzo, akódhɨ nɨ sèzo pfòzo ába bhà nda ꞌásè kɨvɨ̀ na. Dré tùsú fùzo akódhɨ mi, drɨ́gá bhàzo drìá gò, akódhɨ nɨ lizízó tàzoá dhɨ: «Mɨ́ adré ngá no?»
23 Ele pegou o cego pela mão e o levou para fora do povoado. Então cuspiu, passou a saliva nos olhos do homem, pôs a mão sobre ele e perguntou:
24 Agó nda dré mì bhèzo gò, tàzoá dhɨ: «Má adré móndɨ́ kɨ no ngóró fa ɨ tɨ́nɨ, dɨ, ɨ̀ adré atsí to.»
24 O homem olhou e disse: — Vejo pessoas; elas parecem árvores, mas estão andando.
25 Yésu dré gòzo tódhyá áyɨ drɨ́gá bha agó nda mi. Dɨ akódhɨ nda dré gòzo mì nzi kàdrɨ̀ gò, mì nɨ dré adrɨ́zó adrélé ngá títí dhɨ kɨ no dóro.
25 Jesus pôs outra vez as mãos sobre os olhos dele. Dessa vez o cego olhou firme e ficou curado; aí começou a ver tudo muito bem.
26 Gò Yésu dré akódhɨ nɨ logózó nzɨ̀le bhàna, tàzoá drá dhɨ: «Mɨ́ kògò fɨ̀le bhà kòdhɨ na ko.»
26 Em seguida, Jesus mandou o homem para casa e ordenou:
27 Àmvolásà dhɨ, Yésu ɨ lebèbhá nɨ ɨ́be dhɨ ɨ̀ dré ngàzo adrélé lavúlé bhà tsàtsà bhàandre Kàyìsàríyà Fìlípò àdhya làgásè dhɨ ɨ ꞌásè. Láti ꞌá dhɨ, akódhɨ dré lizízóá àyɨ tí dhɨ: «Móndɨ́ ɨ̀ adré tàá dhɨ, ma àdhi ꞌɨ?»
27 Depois Jesus e os seus discípulos foram para os povoados que ficam perto de Cesareia de Filipe. No caminho, ele lhes perguntou:
28 Ɨ̀ logó drá dhɨ: «Móndɨ́ àruka ɨ̀ adré tàá dhɨ, mɨ Yòwánɨ̀ Bàtísimò fèlepi ꞌɨ. Àruka nɨ ɨ̀ adré tàá dhɨ, mɨ Èlɨ́yà ꞌɨ. Àruka nɨ ɨ̀ adré kó tàá dhɨ, mɨ pròfétà kɨ àlo ꞌɨ.»
28 Os discípulos responderam: — Alguns dizem que o senhor é João Batista; outros, que é Elias; e outros, que é um dos
29 Yésu gò lizíá àyɨ tí dhɨ: «Dɨ àmɨ ró dhɨ, mɨ̀ adré àmɨkya tàá dhɨ, ma àdhi ꞌɨ?» Pétèró gò logóá drá dhɨ: «Mɨ mɨ́na Mèsɨ́yà ꞌɨ.»
29 — E vocês? Quem vocês dizem que eu sou? — perguntou Jesus. — O senhor é o
30 Gò Yésu dré àyɨ kɨ logázó, ɨ̀ kòlongóró tà nda dhya àlo dré ko.
30 Então Jesus proibiu os discípulos de contarem isso a qualquer pessoa.
31 Gò Yésu dré kɨdhózó adrélé tadhá àyɨ dré dhɨ, adré tá lèá dhɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá kònya kɨzà lavúlé, ɨ̀ndɨ̀ Yúdà ànzɨ kɨ bhàgo ɨ, kòwánà kàdrɨ̀ ɨ, ɨ̀ndɨ̀ tátrɨ́trɨ́ kúlí tadhábhá ɨ́be dhɨ ɨ̀ kògà akódhɨ rè. Adré tá kpà lèá dhɨ, à kòpfu akódhɨ dràle gò, kìtú na àmvolésè dhɨ, kòngaró dràdrà ꞌásè.
31 Jesus começou a ensinar os discípulos, dizendo: — O
32 Yésu adré tá tà nda nɨ ta àyɨ dré ngádra ꞌá. Dɨ Pétèró dré akódhɨ nɨ drìzo gàrà dri gò, kɨdhózó adrélé tà ta akódhɨ dri tà nda sè.
32 Jesus dizia isso com toda a clareza. Então Pedro o levou para um lado e começou a repreendê-lo.
33 Dɨ, Yésu dré áyɨ alázó áyɨ lebèbhá kɨ no gò, lawàzo Pétèró dri tàzoá drá dhɨ: «Sàtánà, mɨ́ nga má mìlésè gòle má àmvona! Mɨ́ adré tà kisù Gìká àdhya tɨ́nɨ ko. Be ró dhɨ, mɨ́ adré mɨ́na tà kisù móndɨ́ kya tɨ́nɨ.»
33 Jesus virou-se, olhou para os discípulos e repreendeu Pedro, dizendo:
34 Gò Yésu dré móndyá zyandre kònàle dhɨ kɨ azízó áyɨ lebèbhá ɨ́be, tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Dhya àlo kàdré lèá alɨ̀le má vésè dhɨ, lè akódhɨ nda kòtayɨ́ áyɨ tàndɨ nɨ tà, kàdó áyɨ fa kɨpakɨpa gò, kàdréró áma lebè.
34 Aí Jesus chamou a multidão e os discípulos e disse:
35 Tàko ko, dhya ángùdhi adrélépi áyɨ tàndɨ nɨ lɨ́drɨ̀ le tɨdrɨ́lé dhɨ, a nɨ áyɨ lɨ́drɨ̀ nda nɨ ꞌo avɨ̀le. Dɨ, dhya ángùdhi adrélépi ɨ́na áyɨ lɨ́drɨ̀ fe áma tà sè ɨ̀ndɨ̀ Rúbí Tanɨ nɨ tà sè dhɨ, a nɨ áyɨ lɨ́drɨ̀ nda nɨ tɨdrɨ́.
35 Pois quem põe os seus próprios interesses em primeiro lugar nunca terá a vida verdadeira; mas quem esquece a si mesmo por minha causa e por causa do
36 Àngyá ko, dhya àlo kòkisú ngá bvò kòndɨ àdhya ɨ títí gò, áyɨ tàndɨ nɨ lɨ́drɨ̀ tayɨ́zó avɨ̀le dhɨ, akódhɨ nda kisú ɨ́na àdho tà dóro ꞌɨ?
36 O que adianta alguém ganhar o mundo inteiro, mas perder a vida verdadeira?
37 A nɨ go àdho ngá fe kòdhya kɨtswázó áyɨ lɨ́drɨ̀ nda nɨ kisú dhɨ?
37 Pois não há nada que poderá pagar para ter de volta essa vida.
38 Dhya àlo kàdré kanyò ro áma tà sè ɨ̀ndɨ̀ áma kúlí kɨ tà sè móndyá ándrò zàràbhù ro ɨ̀ndɨ̀ tàkonzɨ̀bhá ro nɨ ɨ kòfalé dhɨ, Móndɨ́ nɨ Mvá nɨ kókpà adré kanyò ro akódhɨ nda nɨ tà sè, lókyá ɨ́ dré dra agòzo áyɨ Atá nɨ mìlanzìlanzì na ángéló lólo dhɨ ɨ́be dhɨ tú.»
38 Portanto, se nesta época de incredulidade e maldade alguém tiver vergonha de mim e dos meus ensinamentos, então o Filho do Homem, quando vier na
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.