João 6
BÚKÙ TÀ TƗ́DHƗ́//RU YÌZO DHƗ ÀDHYA (LOG) vs VC
1 Àmvolásà dhɨ, Yésu ɨ̀ dré gòzo lebèbhá nɨ ɨ́be Gàlìláyà na gò, ɨ̀ dré zyàzo tä́pä́ríandre Gàlìláyà àdhya nɨ taꞌá na. (À adré kpà tä́pä́ríandre nda nɨ rú zi, tä́pä́ríandre Tìbèríyà àdhya.)
1 Depois disso, atravessou Jesus o lago da Galiléia {que é o de Tiberíades.}
2 Móndɨ́ zyandre lavúlé dhɨ ɨ̀ adré tá Yésu nɨ lebè, ɨ̀ dré tá adrélé tà lɨ́ndrɨ́ga ró dré adrélé ꞌòle adrézó dràbhá kɨ tɨdrɨ́ dhɨ kɨ no dhɨ sè.
2 Seguia-o uma grande multidão, porque via os milagres que fazia em beneficio dos enfermos.
3 Dɨ Yésu ɨ̀ dré mbàzo lebèbhá nɨ ɨ́be kòngó àlo drìna gò, ɨ̀ dré lɨrɨ́zó.
3 Jesus subiu a um monte e ali se sentou com seus discípulos.
4 Yúdà ànzɨ kɨ gwányá Pásɨkà àdhya tá ànyɨ.
4 Aproximava-se a Páscoa, festa dos judeus.
5 Dɨ Yésu kòtɨngá mì móndyá zyandre lavúlé nda kɨ no adréràꞌa alɨ̀le ɨ́ vélé dre dhɨ, dré tàzoá Fìlípò dré dhɨ: «Mà nɨ mápà kisú gɨ̀le móndyá wä́yi kònɨ ɨ̀ dré nyàle dhɨ ángolé?»
5 Jesus levantou os olhos sobre aquela grande multidão que vinha ter com ele e disse a Filipe: Onde compraremos pão para que todos estes tenham o que comer?
6 Tà tá kònɨ̀nɨ kɨtswázó Fìlípò nɨ tà kaꞌìkaꞌì tabhì. Tàko ko, nì tá ɨ́na tà ɨ́ dré adrélé ꞌòle dhɨ be.
6 Falava assim para o experimentar, pois bem sabia o que havia de fazer.
7 Dɨ Fìlípò logó drá dhɨ: «Tágba mà kàdré tá làfa lòꞌwa kámá-rì dhɨ ɨ́be yà dhɨ, mà kɨtswá tá mápà gɨ móndyá àlo àlo títí nɨ ɨ dré kɨtswálé ndɨ̀ndɨ̀ mvá tsà nɨ nɨ kisú nyàle dhɨ bwà ko.»
7 Filipe respondeu-lhe: Duzentos denários de pão não lhes bastam, para que cada um receba um pedaço.
8 Yésu nɨ lebèbhá kɨ àzya, Àndréyà, Sìmónà Pétèró nɨ adrúpi tà drá dhɨ:
8 Um dos seus discípulos, chamado André, irmão de Simão Pedro, disse-lhe:
9 «Mváagó àlo kònwánò. Akódhɨ mápà ladhɨ́lé órezè sè dhɨ ɨ́be nzi, ɨ̀ndɨ̀ kosyá ɨ́be rì. Dɨ, ngá kònɨ kɨ àdho ꞌo móndyá zyandre kònɨ̀nɨ nɨ ɨ dré dhɨ?»
9 Está aqui um menino que tem cinco pães de cevada e dois peixes... mas que é isto para tanta gente?
10 Dɨ Yésu gò tàá áyɨ lebèbhá ɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ ꞌo móndyá kònɨ ɨ lɨrɨ́lé.» Àrà nda ꞌá dhɨ, mbɨ̀ tá bǐ. Dɨ móndyá nda ɨ̀ dré lɨrɨ́zó. Àgo ɨ tá ànyɨ́ànyɨ ngùlù-nzi.
10 Disse Jesus: Fazei-os assentar. Ora, havia naquele lugar muita relva. Sentaram-se aqueles homens em número de uns cinco mil.
11 Dɨ Yésu dré mápà nda kɨ adózó, àwoyà tàzo Gìká dré gò, lanzɨ́zóá móndyá títí nda ɨ dré, ngóró ɨ̀ dré tá lèle nyàle dhɨ tɨ́nɨ. Dré kpà kosyá nda kɨ lanzɨ́zó àyɨ dré kònɨ̀nɨ.
11 Jesus tomou os pães e rendeu graças. Em seguida, distribuiu-os às pessoas que estavam sentadas, e igualmente dos peixes lhes deu quanto queriam.
12 Dɨ àyɨ títí nda ɨ̀ kònya pìzo dre dhɨ, dré tàzoá áyɨ lebèbhá ɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ lokó àmbí nɨ, kórònyá nɨ àlo kàbɨ́ró ko.»
12 Estando eles saciados, disse aos discípulos: Recolhei os pedaços que sobraram, para que nada se perca.
13 Dɨ ɨ̀ dré mápà nzi móndyá ɨ̀ dré nyàle nda kɨ àmbí kɨ lokózó gàle kánzɨ̀ mudrí-drì-rì dhɨ ɨ sè bǐbi.
13 Eles os recolheram e, dos pedaços dos cinco pães de cevada que sobraram, encheram doze cestos.
14 Dɨ móndyá nda ɨ̀ kònò tà lɨ́ndrɨ́ga ró Yésu dré ꞌòle nda dre dhɨ, ɨ̀ dré ngàzo adrélé tàá dhɨ: «Bàti, dhya kòdhɨ Pròfétà adrélépi tá alɨ̀le bvò le dhɨ ꞌɨ!»
14 À vista desse milagre de Jesus, aquela gente dizia: Este é verdadeiramente o profeta que há de vir ao mundo.
15 Dɨ Yésu kònò, ɨ̀ adré tá ꞌòle alɨ̀le áyɨ bha ópɨ́ ro rìnyí sè dhɨ dre dhɨ, dré gòzo áyɨ vu lyà, mbàle kalóma kòngó nda drìna.
15 Jesus, percebendo que queriam arrebatá-lo e fazê-lo rei, tornou a retirar-se sozinho para o monte.
16 Ɨ̀ndró kàndrɨ̀ dre dhɨ, Yésu nɨ lebèbhá ɨ̀ dré ngàzo sìle tä́pä́ríandre làgana.
16 Chegada a tarde, os seus discípulos desceram à margem do lago.
17 Ɨ̀ kònò, ngá aní dre, ɨ̀ndɨ̀ Yésu atsá rè àyɨ vélé ko dhɨ dre dhɨ, ɨ̀ dré tombàzo bwátù na gò, kɨdhólé adrélé zyàle tä́pä́ríandre nɨ taꞌá na, kɨtswálé lɨ̀le Kàpàrànàwúmà na.
17 Subindo a uma barca, atravessaram o lago rumo a Cafarnaum. Era já escuro, e Jesus ainda não se tinha reunido a eles.
18 Lyǎandre adré tá vìle tä́pä́ríandre nda mi gò, yǐ dré adrézó ru kägbä́.
18 O mar, entretanto, se agitava, porque soprava um vento rijo.
19 Dɨ ɨ̀ kòlɨ̀ vwàle ànyɨ́ànyɨ kìlòméterè nzi yà, ngalè nzi-drì-àlo yà dhɨ dre dhɨ, ɨ̀ dré Yésu nɨ nòzo adréràꞌa atsí to tä́pä́ríandre drǐsè, adrézó alɨ̀le àyɨ vélé. Gò tirì dré àyɨ kɨ ꞌòzo lavúlé.
19 Tendo eles remado uns vinte e cinco ou trinta estádios, viram Jesus que se aproximava da barca, andando sobre as águas, e ficaram atemorizados.
20 Dɨ, Yésu dré ɨ́na tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Ma ꞌɨ! Mɨ̀ ro ngá ko!»
20 Mas ele lhes disse: Sou eu, não temais.
21 Ɨ̀ adré tá akódhɨ nɨ le dòle bwátù na. Dɨ gbǎ lókyá nda sè dhɨ, ɨ̀ dré tsàzo tä́pä́ríandre nda nɨ taꞌá na, àrà ɨ̀ dré tá adrézó lɨ̀le dhɨ na.
21 Quiseram recebê-lo na barca, mas pouco depois a barca chegou ao seu destino.
22 Kìtú bvóá dhɨ sè dhɨ, móndyá zyandre tayɨ́lé taꞌá lésè nda ɨ̀ dré nòzoá dhɨ, Yésu nɨ lebèbhá ɨ̀ tombà tá bwátù àlo dhɨ na lɨ̀le àyɨ pátí. Ɨ̀ nì tá kpà tàle dhɨ, Yésu mbà tá ɨ́na bwátù nda na ko dhɨ be.
22 No dia seguinte, a multidão que tinha ficado do outro lado do mar percebeu que Jesus não tinha subido com seus discípulos na única barca que lá estava, mas que eles tinham partido sozinhos.
23 Lókyá nda sè dhɨ, bwátù àruka angábhá bhàandre Tìbèríyà àdhya lésè dhɨ ɨ̀ dré atsázó ànyɨ àrà móndyá nda ɨ̀ dré tá mápà nyàzo Mírì nɨ àwoyà tàma àmvolésè nda làga.
23 Nesse meio tempo, outras barcas chegaram de Tiberíades, perto do lugar onde tinham comido o pão, depois de o Senhor ter dado graças.
24 Dɨ móndyá zyandre nda ɨ̀ kònò Yésu ɨ lebèbhá nɨ ɨ́be dhɨ ɨ tá yó dhɨ dre dhɨ, ɨ̀ dré tombàzo bwátù nda ɨ ꞌásè gò, zyàle Kàpàrànàwúmà na kɨtswálé Yésu nɨ nda.
24 E, reparando a multidão que nem Jesus nem os seus discípulos estavam ali, entrou nas barcas e foi até Cafarnaum à sua procura.
25 Dɨ ɨ̀ kòkisú Yésu tä́pä́ríandre nda nɨ taꞌá na dre dhɨ, ɨ̀ dré lizízóá tíá dhɨ: «Rábbì, mɨ́ atsá kònwa ángutú?»
25 Encontrando-o na outra margem do lago, perguntaram-lhe: Mestre, quando chegaste aqui?
26 Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Má adré tà bàti ta àmɨ dré: Mɨ̀ adré áma nda, mɨ̀ dré tà lɨ́ndrɨ́ga ró má dré ꞌòle dhɨ kɨ nòle dhɨ sè ko. Be ró dhɨ, mɨ̀ adré àmɨkya áma nda, mɨ̀ dré mápà nyàle pìzo ásà dhɨ sè.
26 Respondeu-lhes Jesus: Em verdade, em verdade vos digo: buscais-me, não porque vistes os milagres, mas porque comestes dos pães e ficastes fartos.
27 Dɨ, adré lèá dhɨ, mɨ̀ kàdré àzí ꞌo mányàngá adrélépi ŋwàle ŋwaŋwà dhɨ sè ko. Be ró dhɨ, mɨ̀ kàdré àmɨkya àzí ꞌo mányàngá dra adrélépi kóná vésè kólyá dhɨ sè. Ma, Móndɨ́ nɨ Mvá, má nɨ mányàngá nda nɨ fe àmɨ dré. Tàko ko, Gìká Atá lwà áyɨ àngɨ̀ má rú tadházóá dhɨ, ɨ́ kaꞌì ma káyà dhɨ.»
27 Trabalhai, não pela comida que perece, mas pela que dura até a vida eterna, que o Filho do Homem vos dará. Pois nele Deus Pai imprimiu o seu sinal.
28 Dɨ ɨ̀ lizí tíá dhɨ: «Lè mà kòꞌo àdho tà kòdhya kɨtswázó Gìká nɨ àzí ꞌo dhɨ?»
28 Perguntaram-lhe: Que faremos para praticar as obras de Deus?
29 Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Àzí Gìká dré adrélé lèle mɨ̀ kòꞌo dhɨ, kònɨ̀dhɨ ꞌɨ: Mɨ̀ kàdré dhya dré amùle dhɨ nɨ kaꞌì.»
29 Respondeu-lhes Jesus: A obra de Deus é esta: que creiais naquele que ele enviou.
30 Dɨ ɨ̀ gò lizíá tíá dhɨ: «Mɨ́ nɨ àdho tà lɨ́ndrɨ́ga ró dhɨ nɨ ꞌo kòdhya, mà kònòró gò ámɨ kaꞌìzo? Mɨ́ nɨ àdho tà ꞌo?
30 Perguntaram eles: Que milagre fazes tu, para que o vejamos e creiamos em ti? Qual é a tua obra?
31 Àma kɨ tábhí ɨ̀ nya tá mánnà duku na. Ngóró tɨsɨ̀le Gìká nɨ Kúlí na dhɨ tɨ́nɨ: ‹Akódhɨ fè mápà asílépi bhù lésè dhɨ àyɨ dré nyàle.›»
31 Nossos pais comeram o maná no deserto, segundo o que está escrito: Deu-lhes de comer o pão vindo do céu {Sl 77,24}.
32 Dɨ Yésu tà àyɨ dré dhɨ: «Má adré tà bàti ta àmɨ dré: Mósè fè mápà asílépi bhù lésè dhɨ àmɨ dré nɨ̀ ko. Dɨ, áma Atá adré ɨ́na mápà tàndɨ asílépi bhù lésè dhɨ nɨ fe àmɨ dré nɨ̀.
32 Jesus respondeu-lhes: Em verdade, em verdade vos digo: Moisés não vos deu o pão do céu, mas o meu Pai é quem vos dá o verdadeiro pão do céu;
33 Tàko ko, mápà tàndɨ Gìká dré adrélé fèle nda, dhya asílépi bhù lésè adrélé lɨ́drɨ̀ fe móndyá bvò àdhya ɨ dré dhɨ ꞌɨ.»
33 porque o pão de Deus é o pão que desce do céu e dá vida ao mundo.
34 Dɨ ɨ̀ tà drá dhɨ: «Mírì, mɨ́ kàdré ngbú mápà kòdhɨ nɨ afè àma dré wà!»
34 Disseram-lhe: Senhor, dá-nos sempre deste pão!
35 Yésu gò tàá àyɨ dré dhɨ: «Ma mána mápà adrélépi lɨ́drɨ̀ fe dhɨ ꞌɨ. Dhya ángùdhi adrélépi alɨ̀le má vélé dhɨ, tàbirí kɨtswá tàdzí gòle akódhɨ nɨ ꞌo ko. Dhya ángùdhi adrélépi áma kaꞌì dhɨ, yǐ lovó kɨtswá tàdzí gòle akódhɨ nɨ nde ko.
35 Jesus replicou: Eu sou o pão da vida: aquele que vem a mim não terá fome, e aquele que crê em mim jamais terá sede.
36 Dɨ, ngóró má dré tàle àmɨ dré dre dhɨ tɨ́nɨ dhɨ, tágba mɨ̀ dré áma nòzo ꞌí dhɨ, mɨ̀ kaꞌì àmɨkya ma ko.
36 Mas já vos disse: Vós me vedes e não credes...
37 Móndyá wä́yi áma Atá dré adrélé afèle má dré dhɨ kɨ alɨ̀ má vélé. Dɨ dhya ángùdhi adrélépi alɨ̀le má vélé dhɨ, má kɨtswá tàdzí akódhɨ nɨ dro ko.
37 Todo aquele que o Pai me dá virá a mim, e o que vem a mim não o lançarei fora.
38 Àngyá ko, má así bhù lésè kɨtswálé tà má dré adrélé lèle dhɨ kɨ ꞌo kòdhya ko. Be ró dhɨ, má así mána tà dhya áma amùlepi dhɨ dré adrélé lèle dhɨ kɨ ꞌo kòdhya.
38 Pois desci do céu não para fazer a minha vontade, mas a vontade daquele que me enviou.
39 Dɨ tà dhya áma amùlepi nda dré adrélé lèle dhɨ, kònɨ̀dhɨ ꞌɨ: Adré lèá dhɨ, má kòtayɨ́ dhya dré afèle má dré dhɨ kɨ àlo avɨ̀le ko. Adré kpà lèá dhɨ, má kòtɨngá àyɨ nda ɨ títí dràdrà lésè kìtú kùdù sè.
39 Ora, esta é a vontade daquele que me enviou: que eu não deixe perecer nenhum daqueles que me deu, mas que os ressuscite no último dia.
40 Bàti, tà áma Atá dré adrélé lèle dhɨ, kònɨ̀dhɨ ꞌɨ: Adré lèá dhɨ, dhya ángùdhi adrélépi áyɨ Mváagó nɨ no gò adrézó akódhɨ nɨ kaꞌì dhɨ, dhya nda kàdré lɨ́drɨ̀ kóná vésè kólyá dhɨ ɨ́be. Dɨ má nɨ akódhɨ nɨ tɨngá dràdrà lésè kìtú kùdù sè.»
40 Esta é a vontade de meu Pai: que todo aquele que vê o Filho e nele crê, tenha a vida eterna; e eu o ressuscitarei no último dia.
41 Dɨ Yúdà ànzɨ nda ɨ̀ dré dhèzo adrélé Yésu nɨ ndrɨ, dré tá tàle dhɨ «Ma mápà asílépi bhù lésè dhɨ ꞌɨ» dhɨ sè.
41 Murmuravam então dele os judeus, porque dissera: Eu sou o pão que desceu do céu.
42 Ɨ̀ adré tá tàá àyɨ kòfalésè dhɨ: «Kòdhɨ tsì Yésu, Yòséfà nɨ mvá ꞌɨ ko? Mà nì akódhɨ nɨ atá, andre nɨ be dhɨ be. Dɨ akódhɨ ꞌo ɨ ngɨ́nɨ adrélé tàá nyànomvá dhɨ, ɨ́ así bhù lésè dhɨ?»
42 E perguntavam: Porventura não é ele Jesus, o filho de José, cujo pai e mãe conhecemos? Como, pois, diz ele: Desci do céu?
43 Dɨ Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Mɨ̀ tayɨ́ adrema làndrɨ́ ndrɨ àmɨ kòfalésè dhɨ.
43 Respondeu-lhes Jesus: Não murmureis entre vós.
44 Dhya àlo kɨtswá ɨ́na alɨ̀le má vélé ko, áma Atá áma amùlepi dhɨ kàsé akódhɨ nɨ togó nɨ̀ ko dhɨ. Dɨ má nɨ akódhɨ nda nɨ tɨngá dràdrà lésè kìtú kùdù sè.
44 Ninguém pode vir a mim se o Pai, que me enviou, não o atrair; e eu hei de ressuscitá-lo no último dia.
45 Ngóró pròfétà ɨ̀ dré tɨsɨ̀le Gìká nɨ Kúlí na dhɨ tɨ́nɨ: ‹Gìká nɨ àyɨ títí dhɨ kɨ tadhá.› Dɨ dhya ángùdhi adrélépi Gìká Atá nɨ yi gò, adrézó tà dré adrélé tadhálé dhɨ kɨ kisú dhɨ, akódhɨ nda adré alɨ̀le má vélé.
45 Está escrito nos profetas: Todos serão ensinados por Deus {Is 54,13}. Assim, todo aquele que ouviu o Pai e foi por ele instruído vem a mim.
46 Kòdhɨ adré lèá ko tàle dhɨ, dhya àlo nò Gìká Atá dhɨ. Ngbà ꞌí ma angálépi Gìká Atá nda vélésè dhɨ, má nò akódhɨ ma.
46 Não que alguém tenha visto o Pai, pois só aquele que vem de Deus, esse é que viu o Pai.
47 Má adré tà bàti ta àmɨ dré: Dhya ángùdhi adrélépi áma kaꞌì dhɨ, akódhɨ nda lɨ́drɨ̀ kóná vésè kólyá dhɨ ɨ́be.
47 Em verdade, em verdade vos digo: quem crê em mim tem a vida eterna.
48 Ma mápà adrélépi lɨ́drɨ̀ fe dhɨ ꞌɨ.
48 Eu sou o pão da vida.
49 Àmɨ kɨ tábhí ɨ̀ nya tá mánnà duku na gò, ɨ̀ dré todràzo.
49 Vossos pais, no deserto, comeram o maná e morreram.
50 Dɨ, kònɨ̀dhɨ ɨ́na mápà asílépi bhù lésè dhɨ ꞌɨ. Dhya adrélépi nyàá dhɨ kɨtswá dràle ko.
50 Este é o pão que desceu do céu, para que não morra todo aquele que dele comer.
51 Ma mápà lɨ́drɨ̀ ro asílépi bhù lésè dhɨ ꞌɨ. Dhya ángùdhi adrélépi mápà nda nɨ nya dhɨ, nɨ adré lɨ́drɨ̀ ɨ́be kóná vésè kólyá. Mápà nda kòdhɨ, áma rúbhá má dré dra fèle móndyá bvò àdhya ɨ dré adrɨ́zó dhɨ ꞌɨ.»
51 Eu sou o pão vivo que desceu do céu. Quem comer deste pão viverá eternamente. E o pão, que eu hei de dar, é a minha carne para a salvação do mundo.
52 Dɨ Yúdà ànzɨ nda ɨ̀ dré ngàzo adrélé tà kayí àyɨ kòfalésè, adrézó tàá dhɨ: «Dhya kòdhɨ nɨ kɨtswá áyɨ rúbhá afè àma dré nyàle ngɨ́nɨngɨ́nɨ ró?»
52 A essas palavras, os judeus começaram a discutir, dizendo: Como pode este homem dar-nos de comer a sua carne?
53 Dɨ Yésu gò tàá àyɨ dré dhɨ: «Má adré tà bàti ta àmɨ dré: Mɨ̀ kònya Móndɨ́ nɨ Mvá nɨ rúbhá ko, ɨ̀ndɨ̀ mɨ̀ kòmvu akódhɨ nɨ kàrɨ́ ko dhɨ, mɨ̀ kɨtswá àmɨkya adrélé lɨ́drɨ̀ ɨ́be àmɨ léna ko.
53 Então Jesus lhes disse: Em verdade, em verdade vos digo: se não comerdes a carne do Filho do Homem, e não beberdes o seu sangue, não tereis a vida em vós mesmos.
54 Dhya ángùdhi adrélépi áma rúbhá nya, adrézó kpà áma kàrɨ́ mvu dhɨ, akódhɨ nda lɨ́drɨ̀ kóná vésè kólyá dhɨ ɨ́be. Dɨ má nɨ akódhɨ nɨ tɨngá dràdrà lésè kìtú kùdù sè.
54 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue tem a vida eterna; e eu o ressuscitarei no último dia.
55 Tàko ko, áma rúbhá ngá tàndɨ adrélé nyàle dhɨ ꞌɨ, ɨ̀ndɨ̀ áma kàrɨ́ ngá tàndɨ adrélé mvùle dhɨ ꞌɨ.
55 Pois a minha carne é verdadeiramente uma comida e o meu sangue, verdadeiramente uma bebida.
56 Dhya ángùdhi adrélépi áma rúbhá nya, adrézó kpà áma kàrɨ́ mvu dhɨ, akódhɨ nda adré adrélé má léna, ɨ̀ndɨ̀ má adré kpà adrélé akódhɨ léna.
56 Quem come a minha carne e bebe o meu sangue permanece em mim e eu nele.
57 Ngóró áma Atá lɨ́drɨ̀ ro dhɨ dré áma amùle dhɨ tɨ́nɨ, ɨ̀ndɨ̀ ngóró má dré adrélé lɨ́drɨ̀ ɨ́be akódhɨ nda sè dhɨ tɨ́nɨ dhɨ, dhya ángùdhi adrélépi áma nya dhɨ nɨ adré kókpà lɨ́drɨ̀ ɨ́be má sè.
57 Assim como o Pai que me enviou vive, e eu vivo pelo Pai, assim também aquele que comer a minha carne viverá por mim.
58 Ma kònɨ̀dhɨ, mápà asílépi bhù lésè dhɨ ꞌɨ. Àmɨ kɨ tábhí ɨ̀ nya tá mánnà gò, ɨ̀ dré todràzo. Dɨ, dhya adrélépi mápà kònɨ̀dhɨ nɨ nya dhɨ nɨ ɨ́na adré lɨ́drɨ̀ ɨ́be kóná vésè kólyá.»
58 Este é o pão que desceu do céu. Não como o maná que vossos pais comeram e morreram. Quem come deste pão viverá eternamente.
59 Yésu tà tá tà nda ɨ Kàpàrànàwúmà na, dré tá adréràꞌa tà tadhá Yúdà ànzɨ kɨ lɨ̀sámbò dzó na dhɨ ꞌá.
59 Tal foi o ensinamento de Jesus na sinagoga de Cafarnaum.
60 Dɨ Yésu nɨ lebèbhá ɨ̀ kòyi tà nda ɨ dre dhɨ, àyɨ kɨ àruka bǐ dhɨ ɨ̀ dré tàzoá àyɨ kòfalésè dhɨ: «Tà dré adrélé tadhálé kòdhɨ kòkóròko. Àdhi nɨ kɨtswá yìá kaꞌìle dhɨ nɨ̀?»
60 Muitos dos seus discípulos, ouvindo-o, disseram: Isto é muito duro! Quem o pode admitir?
61 Yésu dré nìzoá tàle dhɨ, áyɨ lebèbhá nda ɨ̀ adré tá làndrɨ́ ndrɨ tà nda sè dhɨ be gò, dré tàzoá àyɨ dré dhɨ: «Tà kòdhɨ adré tsì àmɨ kɨ ꞌo ledhélé nɨ̀ bàti?
61 Sabendo Jesus que os discípulos murmuravam por isso, perguntou-lhes: Isso vos escandaliza?
62 Mɨ̀ nɨ dɨ kisùá ngɨ́nɨ, lókyá mɨ̀ dré dra Móndɨ́ nɨ Mvá nɨ nòzo mbǎràꞌa àrà dré tá adrézó wáláká dhɨ léna dhɨ tú dhɨ?
62 Que será, quando virdes subir o Filho do Homem para onde ele estava antes?...
63 Gìká nɨ Tɨrɨ́ adré lɨ́drɨ̀ fe nɨ̀. Tà rúbhá àdhya adré ɨ́na tà àlo ꞌo ko. Kúlí má dré tàle àmɨ dré kòdhɨ ɨ kúlí Tɨrɨ́ àdhya ꞌɨ, ɨ̀ndɨ̀ kúlí adrébhá lɨ́drɨ̀ fe dhɨ ꞌɨ.
63 O espírito é que vivifica, a carne de nada serve. As palavras que vos tenho dito são espírito e vida.
64 Dɨ, tágba kònɨ̀nɨ dhɨ, móndɨ́ àruka àmɨ kòfalé dhɨ ɨ̀ kaꞌì àyɨkya ma ko.» Yésu tà tá kònɨ̀nɨ tàko ko, nì tá kɨ́nó lésè ngalè àdhibhá ɨ̀ kɨtswá áyɨ kaꞌì ko ya dhɨ be. Nì tá kpà, àdhi nɨ áyɨ lefè kàrɨbhá ɨ drɨ́gá nɨ̀ ya dhɨ be.
64 Mas há alguns entre vós que não crêem... Pois desde o princípio Jesus sabia quais eram os que não criam e quem o havia de trair.
65 Akódhɨ gò tàá dhɨ: «Tà kòdhɨ sè dhɨ, má tà tá àmɨ dré dhɨ, dhya àlo kɨtswá ɨ́na alɨ̀le má vélé ko, áma Atá kòfè láti akódhɨ dré alɨ̀zo nɨ̀ ko dhɨ.»
65 Ele prosseguiu: Por isso vos disse: Ninguém pode vir a mim, se por meu Pai não lho for concedido.
66 Kɨdhólé lókyá nda sè dhɨ, Yésu nɨ lebèbhá bǐ dhɨ ɨ̀ dré akódhɨ nɨ tayɨ́zó gò, ɨ̀ dré gòzo vélé atsílé túmä́ní akódhɨ be ko.
66 Desde então, muitos dos seus discípulos se retiraram e já não andavam com ele.
67 Dɨ Yésu dré lizízóá áyɨ lebèbhá mudrí-drì-rì dhɨ ɨ tí dhɨ: «Àmɨ ró dhɨ, mɨ̀ lè kókpà lɨ̀le àyɨkya tɨ́nɨ?»
67 Então Jesus perguntou aos Doze: Quereis vós também retirar-vos?
68 Dɨ, Sìmónà Pétèró logó drá dhɨ: «Mírì, mà nɨ lɨ àdhi véna? Mɨ mɨ́na kúlí adrébhá lɨ́drɨ̀ kóná vésè kólyá dhɨ nɨ fe dhɨ ɨ́be.
68 Respondeu-lhe Simão Pedro: Senhor, a quem iríamos nós? Tu tens as palavras da vida eterna.
69 Àma, mà kaꞌì bàti, ɨ̀ndɨ̀ mà nì tàle dhɨ, mɨ Dhya lólo Gìká àdhya ꞌɨ dhɨ be.»
69 E nós cremos e sabemos que tu és o Santo de Deus!
70 Dɨ Yésu logó àyɨ dré dhɨ: «Má kɨpè zakó tsì àmɨ mudrí-drì-rì nɨ ɨ ma? Dɨ, tágba kònɨ̀nɨ dhɨ, àmɨ kɨ àlo ɨ́na dzáborò ꞌɨ!»
70 Jesus acrescentou: Não vos escolhi eu todos os doze? Contudo, um de vós é um demônio!...
71 Adré tá Yùdásɨ̀, Sìmónà Ɨ̀sɨ̀kàrɨ̀yótà nɨ mvá nɨ tà ta kòdhya. Tàko ko, akódhɨ nda, àyɨ mudrí-drì-rì nda kɨ àlo ró dhɨ, adré tá ɨ́na ꞌòle Yésu nɨ lefè kàrɨbhá ɨ drɨ́gá dhɨ nɨ̀.
71 Ele se referia a Judas, filho de Simão Iscariotes, porque era quem o havia de entregar não obstante ser um dos Doze.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.