Mateus 6

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Su gha mawg tug awg pun lehax chaw yad mehz khuhd suhr nawg daq che kanx maq gha te tug sa tiq tar-og. U kheh sa tiq maq tar ver, muhd nuh maq lo chehd che Awr pa geh nawg laq sawnr maq gha hawg.
1 — Tenham o cuidado de não praticarem os seus deveres religiosos em público a fim de serem vistos pelos outros. Se vocês agirem assim, não receberão nenhuma recompensa do Pai de vocês, que está no céu.
2 Kheh te lehq nawg har kax lehq tand vid ga vid che te yand, chaw her ka var heh taq te. I hehd haq su chid muh vid tug bon lawg kig khuhn lehd ma koz, yaq kaw kar lo lehd ma koz, behd mez cuh vid che yaog. Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, chaw u ve teq pa awr lehr a sug yawd ved laq sawnr haq gha vehr che yaog.
2 — Quando você der alguma coisa a uma pessoa necessitada, não fique contando o que fez, como os hipócritas fazem nas
3 Kheh ma khuhd, nawg su haq tand vid ga vid che te yand nawg ved laq kuhr laq yaq awr pax awr a thoq te che haq laq kuhr laq vehr awr pax awr taq sir vid.
3 Mas você, quando ajudar alguma pessoa necessitada, faça isso de tal modo que nem mesmo o seu amigo mais íntimo fique sabendo do que você fez.
4 Kheh te cheaq te lehq su haq tand vid ga vid che te yand su mad mawg kig huh ca te. U kheh te ver su mad mawg kig huh mawg vix che nawg ved Awr pa awr lehr nawg haq laq sawnr pehar tug yaog.
4 Isso deve ficar em segredo; e o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
5 Nig hehd bon lawg che te yand chaw her ka var teq pa heh taq te. Awg lawn ghod ver, i hehd haq su gha mawg vid tug bon lawg kig khuhn lehd ma koz, yaq kaw ceh huh lehd ma koz, hox lar lehq bon lawg gad vix che yaog. Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, chaw u ve teq pa awr lehr a sug yawd ved laq sawnr haq gha vehr che yaog.
5 — Quando vocês orarem, não sejam como os hipócritas. Eles gostam de orar de pé nas
6 Kheh ma khuhd nawg bon lawg thad ver, nawg ved bawehd khuhn geh lehq ghaz mir hoz lar lehq su mad mawg kig huh nawg ved Awr pa geh lawr-oq. Mad mawg kig huh mawg vix che nawg ved Awr pa awr lehr, nawg haq laq sawnr pehar tug yaog.
6 Mas você, quando orar, vá para o seu quarto, feche a porta e ore ao seu Pai, que não pode ser visto. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
7 Nig hehd bon lawg thad ver, Ghig sa haq maq sir ser che heh taq te. I hehd teq pa bon lawg cheawg lehr, awg bon mad cawg che tawd haq te thawz te thawz kaod koz lawg che yaog. Awg lawn ghod ver, i hehd u kheh te lawg ver, i hehd lawg lar che heh te gha tug yaog lehd duhd che yaog.
7 — Nas suas orações, não fiquem repetindo o que vocês já disseram, como fazem os pagãos. Eles pensam que Deus os ouvirá porque fazem orações compridas.
8 Chaw u ve teq pa heh taq te. Awg lawn ghod ver nig hehd lor chehd che teq pa haq nig hehd mad lawg ser liz, nig hehd ve Awr pa sir chehd che yaog.
8 Não sejam como eles, pois, antes de vocês pedirem, o Pai de vocês já sabe o que vocês precisam.
9 Kheh te lehq, nig hehd bon che kheh koz lawr-oq.
9 Portanto, orem assim:
10 Nawg ved muhd mig mig gig thang huh cawg vid-oq.
10 Venha o teu
11 Yaq ni lor che cad tug dawg tug teq pa
11 Dá-nos hoje o alimento que precisamos.
12 Su ngag hehd haq te yaq ax lar che vend bax haq
12 Perdoa as nossas ofensas
13 Kheh te lehq, vend bax ber che awg khad teq pa khuhn,
13 E não deixes que sejamos tentados,
14 Awg lawn ghod ver nig hehd su ved te yaq kig haq phehd kha vid ver, muhd nuh maq lo chehd che nig hehd ve Awr pa liz nig hehd ve yaq kig haq phehd kha tug yaog.
14 — Porque, se vocês perdoarem as pessoas que ofenderem vocês, o Pai de vocês, que está no céu, também perdoará vocês.
15 Kheh ma khuhd, nig hehd su ved yaq kig haq ma phehd kha vid ver, nig hehd ve Awr pa liz u ve heh te lehq nig hehd ve yaq kig haq liz ma phehd kha ax hawg.
15 Mas, se não perdoarem essas pessoas, o Pai de vocês também não perdoará as ofensas de vocês.
16 Nig hehd cad tug ce che te yand, chaw her ka var teq pa heh te lehq mehz khuhd awg nuhr tiq he lehq duhd har cehar lehz taq ca te mar vid. Chaw u ve teq pa vawr i hehd cad tug ce chehd che haq su gha mawg gha sir vid tug, i hehd ve mehz khuhd u kheh te tar che yaog. Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, i hehd awr lehr a sug yawd ved awg bon haq gha vehr che yaog.
16 — Quando vocês jejuarem, não façam uma cara triste como fazem os hipócritas, pois eles fazem isso para todos saberem que eles estão jejuando. Eu afirmo a vocês que isto é verdade: eles já receberam a sua recompensa.
17 Kheh ma khuhd, nawg cad tug ce chehd thad ver, mehz khuhd kha nehax chuhd lehq a kor haq nag mad kha nehax gehz lehq kehr ghad te chehd lar.
17 Mas você, quando jejuar, lave o rosto e penteie o cabelo
18 U kheh te ver, nig hehd cad tug ce chehd che haq su maq sir mad mawg. Kheh ma khuhd, su mad mawg kig lo chehd che nawg ved Awr pa mawg tug yaog. Kheh te lehq su mad mawg kig lo mawg vix che nawg ved Awr pa awr lehr nawg haq awg bon pehar tug yaog.
18 para os outros não saberem que você está jejuando. E somente o seu Pai, que não pode ser visto, saberá que você está jejuando. E o seu Pai, que vê o que você faz em segredo, lhe dará a recompensa.
19 Mig gig che ve thang huh nig hehd ve med nged jeg kor taq saw phoz lar. Mig gig thang huh saw phoz lar ver, yud taz vix lehq awg puhd liz cad vix lehq chaw khuhd liz khuhd yug gha che yaog.
19 — Não ajuntem riquezas aqui na terra, onde as traças e a ferrugem destroem, e onde os ladrões arrombam e roubam.
20 Kheh ma khuhd, muhd nuh maq lo nig hehd ve med nged jeg kor saw phoz lar lor. U huh yud liz ma taz vix puhd liz ma cad vix lehq chaw khuhd liz khuhd yug maq gha.
20 Pelo contrário, ajuntem riquezas no céu, onde as traças e a ferrugem não podem destruí-las, e os ladrões não podem arrombar e roubá-las.
21 Awg lawn ghod ver, nawg ved med nged jeg kor khar lo cawg liz, nawg ved ni ma u huh cawg che yaog.
21 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
22 Mehz sir awr lehr, awg ton ve a mir khehd phehq che yaog. Kheh te cheaq te lehq nawg ved mehz sir daq ver, nawg ved awg ton liz awg ghiz kha nehax cawg tug yaog.
22 — Os olhos são como uma luz para o corpo: quando os olhos de vocês são bons, todo o seu corpo fica cheio de luz.
23 Kheh ma khuhd, nawg ved mehz sir mad daq ver, te ton maq ve awg naz tud awg naz hoq saw phehq vehr tug yaog. Nawg ved awg ton khuhn ve awg ghiz awg naz tud phehq vehr ver, naz tud che u ve awr lehr kuhz tug ir jad che yaog.
23 Porém, se os seus olhos forem maus, o seu corpo ficará cheio de escuridão. Assim, se a luz que está em você virar escuridão, como será terrível essa escuridão!
24 Chaw te ghad-eg liz jawd mawd ni ghad ve awg ceg te maq gha. Awg lawn ghod ver, te ghad haq cand ver, te ghad haq haq tug yaog. Te ghad haq yawz yan ver, te ghad haq maq sawnr ma caz te tug yaog. Nig hehd awr lehr Ghig sa ve awg ceg he lehq phu si med nged jeg kor ve awg ceg te pawaz lehax teq geha te maq gha hawg.
24 — Um escravo não pode servir a dois donos ao mesmo tempo, pois vai rejeitar um e preferir o outro; ou será fiel a um e desprezará o outro. Vocês não podem servir a Deus e também servir ao dinheiro.
25 Kheh te cheaq te lehq, ngag nig hehd haq koz ax laq, khawd-ehg kheh te a saq teq lehq gha cad gha dawg tug haq ta duhd har. Khawd-ehg kheh te lehq, nig hehd ve awg ton gha veq gha deh tug haq liz ta duhd har. A saq teq che ted ceng awr lehr cad tug haq keh awg phuhd khaz lehq awg ton liz beg ke veq kad haq keh awg phuhd khaz che ma hez hawg la.
25 — Por isso eu digo a vocês: não se preocupem com a comida e com a bebida que precisam para viver nem com a roupa que precisam para se vestir. Afinal, será que a vida não é mais importante do que a comida? E será que o corpo não é mais importante do que as roupas?
26 Muhd-aq lo pog tod che ngaz nehax teq pa haq ngawx-oq. I hehd awr lehr a cag maq ti, a cag liz mad ghiq lehq cag yehg khuhn cag sir liz ma puhd ke. Kheh ma khuhd muhd nuh maq lo chehd che nig hehd ve Awr pa awr lehr i hehd haq car vid taw vid chehd che yaog. Nig hehd teq pa awr lehr ngaz nehax u ve te pa haq keh awg phuhd khaz che ma hez hawg la.
26 Vejam os passarinhos que voam pelo céu: eles não semeiam, não colhem, nem guardam comida em depósitos. No entanto, o Pai de vocês, que está no céu, dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os passarinhos?
27 Duhd har cheaq te lehq a sug yawd ved a saq haq teq sawax liz kawq yehg vid gha tug nig hehd awg khuhn a sug te ghad te gha hawg le.
27 E nenhum de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso.
28 Kheh te ver, beg ke veq kad awg pun liz nig hehd a thoq te duhd har cheawg le. Heh pir lo cawg che suhz vez u ve khawd-ehg kheh te iar che haq duhd ngawx-oq. Awg cehg u ve kanx liz maq te, ghoq kheh liz mad gag.
28 — E por que vocês se preocupam com roupas? Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas.
29 Kheh te lar, ngag nig hehd haq koz ax laq, paw sa jad lehq awg mig awg phond ir jad che Jawd mawd Sawd laq monr liz suhz vez nehax u ve teq pa te vez nehax kheh tawa liz mad daq ser che yaog.
29 Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como essas flores.
30 Kha sehax maq yonr che chaw teq paog, yaq ni teq chehd lehq sawx vawr ver, a mir khuhn bag ke vehr tug muhq cehg haq Ghig sa kheh taw taw maq deh vid veq vid chehd ver, u ve haq keh lex lehq nig hehd haq veq deh ax tug ma hez hawg la.
30 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje dá flor e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
31 Kheh te cheaq te lehq, khawd-ehg kheh te ver gha cad gha dawg tug, khawd-ehg kheh te ver gha veq gha deh tug, haq ta duhd har.
31 Portanto, não fiquem preocupados, perguntando: “Onde é que vamos arranjar comida?” ou “Onde é que vamos arranjar bebida?” ou “Onde é que vamos arranjar roupas?”
32 Awg lawn ghod ver, Ghig sa haq maq sir che chaw teq pa liz, awg ceng che ve teq pa haq ghaq ca chehd che yaog. Awg ceng che ve teq pa nig hehd lor chehd che haq muhd nuh maq lo chehd che nig hehd ve Awr pa Ghig sa sir chehd che yaog.
32 Pois os pagãos é que estão sempre procurando essas coisas. O Pai de vocês, que está no céu, sabe que vocês precisam de tudo isso.
33 Kheh ma khuhd, a yed ir jad che ted ceng awr lehr, Ghig sa ve muhd mig he lehq yawd ved thed che cawd che haq caoq. Nig hehd lor chehd che awg ceng teq pa awg gha lia yawd nig hehd haq kawq thehnr ax tug yaog.
33 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
34 Kheh te cheaq te lehq, sawx vawr awg pun ta duhd har. Awg lawn ghod ver, sawx vawr awg pun sawx vawr duhd har tug cawg chehd che yaog. Teq ni awg pun teq ni duhd har tug law chehd che awg ceng cawg che yaog.
34 Por isso, não fiquem preocupados com o dia de amanhã, pois o dia de amanhã trará as suas próprias preocupações. Para cada dia bastam as suas próprias dificuldades.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.