Mateus 5

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Yawd khaz nuhr ghaq tod che chaw awg mor nux haq Yer suq gha mawg lehq, yawd keh thag lo taez che yaog. Yawd mi chehd huh yawd ved awg laq ghuhd teq pa yawd chehd lo lag che yaog.
1 Ao ver as multidões, Jesus subiu ao monte. Ele se assentou e os seus discípulos se aproximaram dele.
2 Kheh te lehq, yawd awg laq ghuhd teq pa haq tanr mar vid lehq koz che,
2 Então ele passou a ensiná-los. Jesus disse:
3 “Ni ma khuhn co ha phawd awr har ghuhd che chaw teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog.
3 — Bem-aventurados
4 Duhd har gad har che chaw teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog.
4 — Bem-aventurados
5 Ni ma nud-u ghad nehr ghad te che chaw teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog.
5 — Bem-aventurados os mansos,
6 Thed che cawd che haq meq khod kaz khod chehd che chaw teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog.
6 — Bem-aventurados
7 Har kax vix che chaw teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog.
7 — Bem-aventurados
8 Ni ma khuhn phu che kehg che cawg che chaw teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog.
8 — Bem-aventurados
9 Cawd daq hawr daq tug te che chaw teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog.
9 — Bem-aventurados
10 Ghig sa ve a lor haq ca lehq thed-e ghad cawd-aw ghad te cheaq te lehq su du deh che haq gha khanr che chaw teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog.
10 — Bem-aventurados
11 Ngag haq te lehq, su nig hehd haq kha muhd kha na te lehq, du deh ax lehq, her ka lehq nig hehd awg lawn haeg che awg ceng teq pa haq koz ver, nig hehd awr lehr awg bon ir che yaog.
11 — Bem-aventurados são vocês quando, por minha causa, os insultarem e os perseguirem, e, mentindo, disserem todo mal contra vocês.
12 Ha lehg tug awg ceng kha peh vad-ag cawg vid-oq. Awg lawn ghod ver, muhd nuh maq lo nig hehd ve laq sawnr ir jad che Ghig sa teh ax lar peg che yaog. Nig hehd haq keh awg kawd lag peg che Ghig sa ve cuh kar var teq pa haq liz su u kheh te du deh vid jaw che yaog.
12 Alegrem-se e exultem, porque é grande a sua recompensa nos céus; pois assim perseguiram os profetas que viveram antes de vocês.
13 Nig hehd awr lehr, mig ghig ve a lehq phehq che yaog. A lehq u ve mehg che pehz vehr ver, khawd-ehg kheh te kawq mehg gha hawg le. A lehq u ve teq chaweh awg bon mad cawg vehr cheaq te lehq su yug chid bag lehq chaw yad naz tod chea lehax yaog.
13 — Vocês são o sal da terra; ora, se o sal vier a ser insípido, como lhe restaurar o sabor? Para nada mais presta senão para, lançado fora, ser pisado pelos homens.
14 Nig hehd teq pa awr lehr, mig gig ve awg ghiz phehq che yaog. Keh thag lo cawg che med haq khuhd ceh lar maq gha hawg.
14 — Vocês são a luz do mundo. Não se pode esconder uma cidade situada no alto de um monte.
15 U ve haq sur daq che a mir khehd tox lar lehq khuhr luhd cuhr muhq lar che liz chaw te ghad-eg maq te jaw. Kheh ma khuhd yehg yad ka yad awg gha lia awg ghiz haq gha mawg vid tug muh kig lo teh che yaog.
15 Nem se acende uma lamparina para colocá-la debaixo de um cesto, mas num lugar adequado onde ilumina bem todos os que estão na casa.
16 U ve heh te lehq su mehz khuhd suhr lo nig hehd liz awg ghiz pawd vid-oq. U kheh te ver, nig hehd daq che kanx te lar che haq su gha mawg che te yand muhd nuh maq lo chehd che nig hehd ve Awr pa haq su chid ir chid muh vid tug yaog.
16 Assim brilhe também a luz de vocês diante dos outros, para que vejam as boas obras que vocês fazem e glorifiquem o Pai de vocês, que está nos céus.
17 Awg lid tawd khuhd he lehq Ghig sa ve cuh kar var teq pa ve tawd khuhd haq te lug tug ngag lag che law lehz ta duhd. Te lug tug ngag lag che ma hez hawg. U ve haq peh lawq vid tug ngag lag che yaog.
17 — Não pensem que vim revogar a Lei ou os Profetas; não vim para revogar, mas para cumprir.
18 Ngag ni hehd haq awg cehg mag koz ax laq, mig gig he lehq muhd nuh maq che ve mad lug ser che kheh ceh, awg ceng gha lia peh lawq thad kha gag awg lid tawd khuhd awg khuhn liq mehz nehax lehd ma koz, joz lar che awg mehz nehax lehd ma koz, lug vid mehx vid maq gha hawg.
18 Porque em verdade lhes digo: até que o céu e a terra passem, nem um i ou um til jamais passará da Lei, até que tudo se cumpra.
19 Kheh te lehq, a sug te ghad lehd ma koz, awg lid tawd khuhd che teq pa awg khuhn i jad che ted mag mar haq yawd awg ton liz maq te lehq, su haq liz maq te tug mar vid che chaw awr lehr, muhd nuh maq muhd mig lo su haq keh i jad che chaw phehq tug yaog. Kheh ma khuhd, chaw khar ve te ghad lehd ma koz, yawd awg ton liz te lehq, su haq liz te tug mar vid che chaw awr lehr, muhd nuh maq muhd mig lo ir jad che chaw gha phehq tug yaog.
19 Aquele, pois, que desrespeitar um destes mandamentos, ainda que dos menores, e ensinar os outros a fazer o mesmo, será considerado mínimo no Reino dos Céus; aquele, porém, que os observar e ensinar, esse será considerado grande no Reino dos Céus.
20 Awg lawn ghod ver, Liq buhq var teq pa he lehq Phar rir sehd teq pa haq keh nig hehd thed che cawd che mad cawg mad ver, nig hehd muhd nuh maq muhd mig khuhn maq gha gehe hawg lehz, ngag nig hehd haq koz ax che yaog.
20 Porque eu afirmo que, se a justiça de vocês não exceder em muito a dos escribas e fariseus, jamais entrarão no Reino dos Céus.
21 ‘Chaw haq nawg maq gha dawz vehr,’ kheh te lehq ‘Su haq dawz vehr che chaw teq pa awr lehr, suhx jehg suhx taz che haq gha khanr che yaog,’ lehz a mig thad lo ve chaw teq pa haq koz vid che tawd khuhd haq nig hehd gha kad jaw peor.
21 — Vocês ouviram o que foi dito aos antigos: “Não mate.” E ainda: “Quem matar estará sujeito a julgamento.”
22 Kheh te lehq, ngag nig hehd haq koz ax laq, a vix a nax haq nez nag che chaw awr lehr, suhx jehg suhx taz che haq gha khanr tug yaog. A sug yawd ved a vix a nax haq maq sawnr ma caz te che chaw awr lehr, suhx jehg suhx taz var mehz khuhd suhr lo kae lehq suhx gha jehg gha taz che yaog. A vix a nax haq chaw kar lehd koz che chaw awr lehr, muhd naz hoq a mir khuhn gha geh che yaog.
22 Eu, porém, lhes digo que todo aquele que se irar contra o seu irmão estará sujeito a julgamento; e quem insultar o seu irmão estará sujeito a julgamento do tribunal; e quem o chamar de tolo estará sujeito ao inferno de fogo.
23 Kheh te lehq, nawg ved tand tug haq tand kig lo yug ve lag tod-ag huh, nawg vix nawg nax nawg haq vend bax ted ceng cear tar kig cawg che haq nawg duhd nuhd ver,
23 Portanto, se você estiver trazendo a sua oferta ao altar e lá se lembrar que o seu irmão tem alguma coisa contra você,
24 tand kig awg pad huh tand tug haq teh lar haz lehq a vix a nax haq nawg kawq cawd daq lar haz peg nuhr heh, kawq lag lehq tand tug haq kawq yug tand-oq.
24 deixe diante do altar a sua oferta e vá primeiro reconciliar-se com o seu irmão; e então volte e faça a sua oferta.
25 Nawg haq a moz te che chaw geh teq geha suhx jehg suhx taz kig lo kae tod che yaq kaw kanr huh, nig mag kawq cawd daq tug har naq teoq. U kheh maq te ver, yawd suhx jehg suhx taz var laq khuhn nawg haq chid aq vid tug yaog. Suhx jehg suhx taz var liz nawg haq thawnr awg hox laq khuhn chid aq vid lehq, nawg haq thawnr khuhn yug ke vehr tug yaog.
25 — Entre em acordo sem demora com o seu adversário, enquanto você está com ele a caminho, para que o adversário não entregue você ao juiz, o juiz entregue você ao oficial de justiça, e você seja jogado na prisão.
26 Ngag nawg haq awg cehg mag koz ax laq, phu ted pehq phuhd nehax peg thad kha gag maq saw sehr ver, nawg thawnr khuhn maq gha tuhaz hawg.
26 Em verdade lhe digo que você não sairá dali enquanto não pagar o último centavo.
27 ‘Nawg hax chaw hax paz maq gha te hawg,’ lehd koz lar che tawd khuhd haq nig hehd gha kad peor.
27 — Vocês ouviram o que foi dito: “Não cometa adultério.”
28 Kheh ma khuhd, ngag nig hehd haq koz ax laq, yad mid haq ngawx lehq hax chawd te gad che ni ma cawg che chaw teq pa awr lehr, yawd ved ni ma khuhn lo yad mid u ve haq hax chawd te vehr che yaog.
28 Eu, porém, lhes digo: todo o que olhar para uma mulher com intenção impura, já cometeu adultério com ela no seu coração.
29 Kheh te lehq, nawg ved mehz sir laq yaq awr ve teq pax te yaq vid tug te ver, mehz sir u ve te pax kehx khao. Awg ton teq ton maq ve muhd naz hoq khuhn gha khanr cheaq keh, awg khen nehax ted mag lehax lug vehr che vawr, daq jad che yaog.
29 — Se o seu olho direito leva você a tropeçar, arranque-o e jogue-o fora. Pois é preferível você perder uma parte do seu corpo do que ter o corpo inteiro lançado no inferno.
30 U ve heh te lehq, nawg ved laq kuhr laq yaq awr pax awr ve liz te yaq vid tug te ver, laq kuhr u ve teq pax haq tawz khaog. Awg ton teq ton maq ve muhd naz hoq khuhn gha khanr cheaq keh, awg khen nehax te mag lehax lug vehr che vawr, daq jad che yaog.
30 E, se a sua mão direita leva você a tropeçar, corte-a e jogue-a fora. Pois é preferível você perder uma parte do seu corpo do que o corpo inteiro ir para o inferno.
31 A sug yawd ved awg mid ma haq chid bag ver, chid bag che liq te koz yawd haq gha te vid che yaog, lehd koz lar che liz cawg che yaog.
31 — Também foi dito: “Aquele que repudiar a sua mulher deve dar-lhe uma carta de divórcio.”
32 Kheh ma khuhd, ngag nig hehd haq koz ax laq, hax chawd hax paz te che ted ceng ma hez lehq, awg kag awg nuz awr ve awg lawn haq te lehq a sug yawd ved awg mid ma haq chid bag che ver, yawd awr lehr, yawd ved awg mid ma haq hax chawd hax paz te cuh che yaog. Su chid bag lar che yad mid haq ca he che chaw liz hax chawd hax paz te che yaog.
32 Eu, porém, lhes digo: quem repudiar a sua mulher, exceto em caso de relações sexuais ilícitas, a expõe a se tornar adúltera; e aquele que casar com a repudiada comete adultério.
33 ‘Ma hez hez che awg ceng haq nawg maq gha khanr. Nawg khanr lar che heh Jawd mawd Ghig sa mehz khuhd suhr gha te che yaog’ lehz, a mig thad lo ve chaw teq pa haq koz vid lar che tawd khuhd haq liz nig hehd gha kad jaw peor.
33 — Vocês também ouviram o que foi dito aos antigos: “Não faça juramento falso, mas cumpra rigorosamente para com o Senhor o que você jurou.”
34 Kheh ma khuhd ngag nig hehd haq koz ax laq, a cehax liz taq khanr. Muhd nuh maq haq liz cud lehq taq khanr. Awg lawn ghod ver, muhd nuh maq awr lehr, Ghig sa ve kaw jaw te lar che yaog.
34 Eu, porém, lhes digo: não jurem de modo nenhum; nem pelo céu, por ser o trono de Deus;
35 Mig gig haq liz cud lehq taq khanr. Awg lawn ghod ver, mig gig awr lehr, Ghig sa ve khi naz kig te lar che yaog. Yer ruq sar lehnr med haq liz cud lehq taq khanr. Awg lawn ghod ver, med u ve awr lehr, Jawd mawd nux ve med te lar che yaog.
35 nem pela terra, por ser estrado de seus pés; nem por Jerusalém, por ser a cidade do grande Rei.
36 Nawg ved a kor haq liz cud lehq taq khanr. Awg lawn ghod ver, nawg ved cuhz kheh muh ted mag nehax phu vid tug he lehq naz vid tug liz nawg te maq gha.
36 Não jure pela sua cabeça, porque você não pode fazer com que um só cabelo fique branco ou preto.
37 Nawg koz cawd che tawd awr lehr, ‘yag ver yaog,’ ‘ma hez ver ma hez hawg,’ lehd lehax koz. U ve nuz awr koz kae chehd ser ver, ned haeg lo lag che phehq vehr che yaog.
37 Que a palavra de vocês seja: Sim, sim; não, não. O que passar disto vem do Maligno.
38 ‘Su nawg ved mehz sir haq te lug ax ver, yawd ved mehz sir haq liz nawg kawq te lug vid lehq, su nawg ved cig haq te khehq ax ver, yawd ved cig haq liz nawg kawq te khehq vid-oq’ lehd koz lar che awg lid tawd khuhd haq nig hehd gha kad jaw che yaog.
38 — Vocês ouviram o que foi dito: “Olho por olho, dente por dente.”
39 Kheh ma khuhd, ngag nig hehd haq koz ax laq, nawg haq te yaq che chaw haq tad kawq te khuhq vid. Nawg ved par loz laq yaq awr phawd awr su tha phehd ax ver, laq vehr awr phawd awr liz kawq mawr vid ser.
39 Eu, porém, lhes digo: Não resistam ao perverso. Se alguém lhe der um tapa na face direita, ofereça-lhe também a face esquerda.
40 Su nawg haq tanr lehq nawg ved a poq he gad che ver, a poq nux maz liz yawd haq kawq pid ser.
40 Se alguém quer processar você e tirar-lhe a túnica, deixe que leve também a capa.
41 Su nawg haq bax nex lehq yaq kaw te kid lod mig lo kae cuha ver, yawd geh ni kid lod mig lo kawq kae ser.
41 Se alguém obrigar você a andar uma milha, vá com ele duas.
42 Lawg che chaw haq pid-oq. Chid gad ngar gad che chaw haq liz mehz khuhd teq nar awr phuhz pe lehq taq te. Chid vid ngar vid-oq.
42 Dê a quem lhe pede e não volte as costas ao que quer lhe pedir emprestado.
43 ‘A sug yawd pad huh chehd che chaw haq haq lehq, a sug yawd ved cand par haq cand-oq’ lehd koz lar che tawd khuhd haq nig hehd gha kad jaw che yaog.
43 — Vocês ouviram o que foi dito: “Ame o seu próximo e odeie o seu inimigo.”
44 Kheh ma khuhd, ngag nig hehd haq koz ax laq, nig hehd ve cand par teq pa haq haq lehq, nig hehd haq du deh che chaw teq pa haq bon lawg vid-oq.
44 Eu, porém, lhes digo: amem os seus inimigos e orem pelos que perseguem vocês,
45 Nig hehd u kheh te ver, nig hehd awr lehr, muhd nuh maq lo chehd che nig hehd ve Awr pa ve yad phehq che yaog. Awg lawn ghod ver, chaw haeg he lehq chaw daq teq pa awg thag huh yawd ved muhd ni ghiz kha sur suar paw vid che yaog. Thed che chaw he lehq ma thed che chaw teq pa thag huh muhd yeg liz kha sur suar lag vid che yaog.
45 para demonstrarem que são filhos do Pai de vocês, que está nos céus. Porque ele faz o seu sol nascer sobre maus e bons e vir chuvas sobre justos e injustos.
46 Nig hehd haq haq che chaw haq lehax haq ver, a thoq awg bon cawag le. Awg khawnr ghawz var teq pa liz u kheh te chehd che ma hez hawg la.
46 Porque, se vocês amam aqueles que os amam, que recompensa terão? Os publicanos também não fazem o mesmo?
47 Nawg ved awg chawd teq pa haq lehax awg chawd te lehq tawd yaw daq chehd ver, su te chehd cheaq keh nawg awg lex a thoq te hawg le. Su Ghig sa haq maq sir che chaw teq pa liz u kheh te chehd che ma hez hawg la.
47 E, se saudarem somente os seus irmãos, o que é que estão fazendo de mais? Os gentios também não fazem o mesmo?
48 Kheh te cheaq te lehq, muhd nuh maq lo chehd che nig hehd ve Awr pa peh lawq che heh, nig hehd teq pa liz peh lawq vid-oq.
48 Portanto, sejam perfeitos como é perfeito o Pai de vocês, que está no céu.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.