Mateus 23

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Awg yand u ve khuhn Yer suq chaw awg mor nux he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq koz vid che,
1 Então, Jesus disse à multidão e aos seus discípulos:
2 “Liq buhq var teq pa he lehq Phar rir sehd teq pa vawr Mod ser ve awg lid tawd khuhd mar tug a khawag cawg che yaog.
2 "Os mestres da lei e os fariseus se assentam na cadeira de Moisés.
3 Kheh te cheaq te lehq, i hehd teq pa nig hehd haq kha mar che awg ceng teq pa haq na yug lehq teog. Kheh ma khuhd, i hehd te che heh taq te. Awg lawn ghod ver i hehd koz mar che vawr ted ceng te che vawr ted ceng te che yaog.
3 Obedeçam-lhes e façam tudo o que eles lhes dizem. Mas não façam o que eles fazem, pois não praticam o que pregam.
4 Huhd jad che med nged awg veg nux su haq cuhx puhr vid che heh te lehq i hehd chaw yad teq pa haq awg lid hehnd jad lehq yehd har jad che te teh vid che yaog. Kheh te lar, i hehd ve awg ton vawr laq nuh med nehax ted mag nehax liz maq ga chid vid che yaog.
4 Eles atam fardos pesados e os colocam sobre os ombros dos homens, mas eles mesmos não estão dispostos a levantar um só dedo para movê-los.
5 I hehd kha te che kanx awg ceng gha lia chaw yad teq pa ngawx mawg vid tug lehax te che yaog. Liq phu awg tawn nehax doz puhd kig liz awg nux maz te lehq a poq awg jog med liz awg yehg du nux te deh che yaog.
5 "Tudo o que fazem é para serem vistos pelos homens. Eles fazem seus filactérios bem largos e as franjas de suas vestes bem longas;
6 I hehd vawr thi cad thi dawg kig lo liz awg mig awg phond cawg che mi kig haq mi lehq bon lawg kig khuhn liz su mehz khuhd suhr lo awg mig awg phond cawg kig lo ca mi gad jad che yaog.
6 gostam do lugar de honra nos banquetes e dos assentos mais importantes nas sinagogas,
7 I hehd teq pa awr lehr, kax khuhn lo su i hehd haq tar ir yawz yan vid gad che he lehq su i hehd haq, ‘Sar lar,’ lehd koz ax che haq, i hehd he gad jad che yaog.
7 de serem saudados nas praças e de serem chamados ‘rabis’.
8 Su nig hehd haq, ‘Sar lar,’ lehd taq gha koz vid. Awg lawn ghod ver nig hehd Sar lar te ghad lehax cawg lehq nig hehd teq pa awr lehr a vix a nax lehax yaog.
8 "Mas vocês não devem ser chamados ‘rabis’; um só é o mestre de vocês, e todos vocês são irmãos.
9 Mig gig khod-aq lo te ghad-eg haq liz, ‘Awr pa,’ lehd ta koz. Awg lawn ghod ver nig hehd muhd nuh maq lo chehd che Awr pa te ghad lehax cawg che yaog.
9 A ninguém na terra chamem ‘pai’, porque vocês só têm um Pai, aquele que está nos céus.
10 Kheh te lehq su nig hehd haq Seh kae sehr phad lehd taq gha koz vid. Awg lawn ghod ver Khreq te ghad lehax nig hehd haq seh kae sehr phad phehq che yaog.
10 Tampouco vocês devem ser chamados ‘chefes’, porquanto vocês têm um só Chefe, o Cristo.
11 Nig hehd awg khuhn ve suaq keh ir jad che chaw te ghad awr lehr, su ved awg ceg gha te che yaog.
11 O maior entre vocês deverá ser servo.
12 A sug yawd awg ton haq tar ir che chaw a sug te ghad lehd ma koz, tar i che haq gha khanr tug yaog. A sug yawd awg ton haq tar i che chaw a sug te ghad lehd ma koz, tar ir che haq gha tug yaog.
12 Pois todo aquele que a si mesmo se exaltar será humilhado, e todo aquele que a si mesmo se humilhar será exaltado.
13 Liq buhq var he lehq Phar rir sehd, chaw her ka var teq paog, nig hehd gha duhd har jad tug yaog. Awg lawn ghod ver, chaw yad teq pa muhd nuh maq muhd mig awg khuhn gehe tug haq, nig hehd ghaz mir hoz tehr lar che yaog. Nig hehd liz maq gehe he lar lehq, gehe gad che chaw teq pa haq liz nig hehd tawr chuhd lar che yaog.
13 "Ai de vocês, mestres da lei e fariseus, hipócritas! Vocês fecham o Reino dos céus diante dos homens! Vocês mesmos não entram, nem deixam entrar aqueles que gostariam de fazê-lo.
14 — ausente —
14 "Ai de vocês, mestres da lei e fariseus, hipócritas! Vocês devoram as casas das viúvas e, para disfarçar, fazem longas orações. Por isso serão castigados mais severamente.
15 Liq buhq var he lehq Phar rir sehd, chaw her ka var teq paog, nig hehd gha duhd har jad tug yaog. Awg lawn ghod ver, chaw te ghad nig hehd ve awg laq ghuhd phehaq vid tug, mig gig thag lo he lehq lad chuhd ghig thag lo veaq ted kag peg ted kag ca kaod mar che yaog. Chaw te ghad nig hehd ve awg laq ghuhd phehq vehr che te yand, nig hehd awr lehr yawd haq muhd naz hoq khuhn nig hehd haq keh nig pun kheh taw maq gha khanr tug te vid che yaog.
15 "Ai de vocês, mestres da lei e fariseus, hipócritas, porque percorrem terra e mar para fazer um convertido e, quando conseguem, vocês o tornam duas vezes mais filho do inferno do que vocês.
16 Yaq kaw mar sehr phad mehz cox var teq paog, nig hehd gha duhd har jad tug yaog. Nig hehd mar lar che, ‘Chaw te ghad ghad bon yehg nux haq cud lehq khanr lar ver, yawd khanr lar che heh maq te liz teq chaweh ma hez hawg. Kheh ma khuhd, bon yehg nux ve si haq cud lehq khanr lar ver, yawd khanr lar che heh gha te che yaog,’ lehz nig hehd koz mar che yaog.
16 "Ai de vocês, guias cegos!, pois dizem: ‘Se alguém jurar pelo santuário, isto nada significa; mas se alguém jurar pelo ouro do santuário, está obrigado por seu juramento’.
17 Mehz cox che chaw kar var-og, khar ve ted ceng vawr a yed a cehax ir hawg le. Si vawr ir cheawg la. Ma hez ver si haq daq vid ja vid gha che bon yehg nux vawr ir cheawg la.
17 Cegos insensatos! Que é mais importante: o ouro ou o santuário que santifica o ouro?
18 Nig hehd koz che, ‘Chaw te ghad ghad tand kig haq cud lehq khanr lar che ver, yawd khanr lar che heh maq te liz teq chaweh ma hez hawg. Kheh ma khuhd, tand kig awg thag lo cawg che tand tug haq cud lehq khanr lar che ver, yawd khanr lar che heh gha te che yaog,’ lehz nig hehd koz che yaog.
18 Vocês também dizem: ‘Se alguém jurar pelo altar, isto nada significa; mas se alguém jurar pela oferta que está sobre ele, está obrigado por seu juramento’.
19 Mehz cox var teq paog, khar ve ted ceng vawr a yed ir cheawg le. Tand tug vawr ir cheawg la. Ma hez ver, tand tug haq daq vid ja vid gha che tand kig vawr ir cheawg la.
19 Cegos! Que é mais importante: a oferta, ou o altar que santifica a oferta?
20 Kheh te cheaq te lehq tand kig haq cud lehq khanr lar che chaw teq pa awr lehr, tand kig he lehq u ve awg thag huh kha cawg chehd che teq pa haq saw cud lehq khanr lar che yaog.
20 Portanto, aquele que jurar pelo altar, jura por ele e por tudo o que está sobre ele.
21 Chaw khar ve te ghad lehd ma koz, bon yehg nux haq cud lehq khanr lar ver, bon yehg nux he lehq u ve khuhn chehd che phad haq cud lehq khanr lar che yaog.
21 E o que jurar pelo santuário, jura por ele e por aquele que nele habita.
22 Muhd nuh maq haq cud lehq khanr lar che chaw khar ve te ghad lehd ma koz, Ghig sa ve kaw jaw he lehq kaw jaw thag huh mi chehd sehr phad haq cud lehq khanr lar che yaog.
22 E aquele que jurar pelo céu, jura pelo trono de Deus e por aquele que nele se assenta.
23 Liq buhq var he lehq Phar rir sehd, chaw her ka var teq paog, nig hehd gha duhd har jad tug yaog. Awg lawn ghod ver, nig hehd awr lehr, a sur, i khind he lehq muhd noer teq pa haq teq chi pun teq pun tand vid lehq awg lid tawd khuhd awg khuhn cawg che a yed ir jad che teq pa, thed-e ghad cawd-aw ghad te che, har kax vix che he lehq yonr che, che ve teq pa haq nig hehd maq te. Che ve teq pa haq liz nig hehd teq pa te cawd lehq, lex lehq awg kag awg nuz awr ve awg ceng haq liz nig hehd te cawd che yaog.
23 "Ai de vocês, mestres da lei e fariseus, hipócritas! Vocês dão o dízimo da hortelã, do endro e do cominho, mas têm negligenciado os preceitos mais importantes da lei: a justiça, a misericórdia e a fidelidade. Vocês devem praticar estas coisas, sem omitir aquelas.
24 Yaq kaw mar sehr phad mehz cox var teq paog, nig hehd awr lehr, a kaz dawg tug khuhn cawg che a pix phehq tug a kaz puhd ma nehax haq che kha lar haz liz, kar lar oq teq ton maq ve haq lehd dawg ke pe che yaog.
24 Guias cegos! Vocês coam um mosquito e engolem um camelo.
25 Liq buhq var he lehq Phar rir sehd, chaw her ka var teq paog, nig hehd gha duhd har jad tug yaog. Awg lawn ghod ver nig hehd teq pa awr lehr, a khehd he lehq kawz khehd teq pa haq awg bag phawd awr lehax chuhd liz, awg khuhn phawd awr vawr, lawd phaq pehz ir mehz he lehq her ka yug gad che kha peh vad-ag cawg chehd che yaog.
25 "Ai de vocês, mestres da lei e fariseus, hipócritas! Vocês limpam o exterior do copo e do prato, mas por dentro eles estão cheios de ganância e cobiça.
26 Mehz cox var Phar rir sehd teq paog, a khehd he lehq kawz khehd haq awg khuhn phawd awr awg kawd chuhd ser, u kheh te ver awg bag phawd awr liz daq kehg vehr tug yaog.
26 Fariseu cego! Limpe primeiro o interior do copo e do prato, para que o exterior também fique limpo.
27 Liq buhq var he lehq Phar rir sehd, chaw her ka var teq paog, nig hehd gha duhd har jad tug yaog. Awg lawn ghod ver, nig hehd awr lehr, phux-u ghad te che gehz lar che chaw tur phuh haq sur daq che yaog. Chaw tur phuh u ve awg bag phaw awr ver pehz daq mehz te chehd liz, awg khuhn phawd awr ver, chaw ghuhd khawaz lehax he lehq awg chaq chiz te che kha peh vad-ag te chehd che yaog.
27 "Ai de vocês, mestres da lei e fariseus, hipócritas! Vocês são como sepulcros caiados: bonitos por fora, mas por dentro estão cheios de ossos e de todo tipo de imundície.
28 Che ve haq sur daq che yaog. Nig hehd awr lehr, awg thag phawd awr chaw yad ngawx mawg che ver, thed che cawd che chaw phehq che haq sur che yaog. Kheh ma khuhd, awg khuhn phawd awr ver, her ka che he lehq haeg che awg ceng kha peh vad-ag cawg chehd che yaog.
28 Assim são vocês: por fora parecem justos ao povo, mas por dentro estão cheios de hipocrisia e maldade.
29 Liq buhq var he lehq Phar rir sehd, chaw her ka var teq paog, nig hehd gha duhd har jad tug yaog. Awg lawn ghod ver nig hehd teq pa awr lehr, Ghig sa ve cuh kar var teq pa ve tur phuh teq pa haq ghu te lehq, thed che cawd che chaw teq pa ve kawx lar che tur phuh teq pa haq ngawx sa tug te che yaog.
29 "Ai de vocês, mestres da lei e fariseus, hipócritas! Vocês edificam os túmulos dos profetas e adornam os monumentos dos justos.
30 Kheh te lehq nig hehd koz che, ‘Ngag hehd teq pa a nig ved awg pux awr pi co u ve haq gha chehd cawd che heh ver, Ghig sa ve cuh kar var teq pa haq ngag hehd maq ga dawz vehr hawg,’ lehz nig hehd koz che yaog.
30 E dizem: ‘Se tivéssemos vivido no tempo dos nossos antepassados, não teríamos tomado parte com eles no derramamento do sangue dos profetas’.
31 Nig hehd che kheh koz che awr lehr, Ghig sa ve cuh kar var teq pa haq dawz vehr che chaw teq pa ve awg yad awg dug phehq che yaog lehz, nig hehd a sug yawd awg ton awg lawn sax khiz khanr chehd che yaog.
31 Assim, vocês testemunham contra si mesmos que são descendentes dos que assassinaram os profetas.
32 Kheh te lehq, nig hehd teq pa liz nig hehd ve awg pux awr pi teq pa te che haq te peg vid tug teoq.
32 Acabem, pois, de encher a medida do pecado dos seus antepassados!
33 Vig haeg awg tuhq ma hehnd jad che yad teq paog, suhx jehg suhx taz che te yand nig hehd khawd-ehg kheh te ver muhd naz hoq haq pong gha tuawg le.
33 "Serpentes! Raça de víboras! Como vocês escaparão da condenação ao inferno?
34 Kheh te cheaq te lehq, cuh kar var, cud yiq cawg var he lehq liq buhq var teq pa haq ngag nig hehd chehd lo lag peha tug yaog. Nig hehd awr lehr ted pehg pehar haq yug dawz vehr lehq, laq kan thag huh thaq vehr tug yaog. Ted pehg pehar haq nig hehd ve bon lawg kig awg khuhn jawq lehq, te med peg te med lo nig hehd kae lehq ghaq dawz vehr tug yaog.
34 Por isso, eu lhes estou enviando profetas, sábios e mestres. A uns vocês matarão e crucificarão; a outros açoitarão nas sinagogas de vocês e perseguirão de cidade em cidade.
35 Kheh te cheaq te lehq, thed che cawd che Ar ber laq ve awg suhr haq tanr lehq, bon yehg nux he lehq tand kig awg kar huh nig hehd dawz vehr che Bar rar khiq yad par Yar khar riq ve awg suhr thad kha gag, mig gig koar lo kha sez lar peg che thed che cawd che chaw teq pa ve awg suhr awg gha lia nig hehd haq chiag tug yaog.
35 E, assim, sobre vocês recairá todo o sangue justo derramado na terra, desde o sangue do justo Abel, até o sangue de Zacarias, filho de Baraquias, a quem vocês assassinaram entre o santuário e o altar.
36 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, awg ceng che ve teq pa haq te lehq Ghig sa chaw a meha teq co ve haq cir yanr tug yaog.
36 Eu lhes asseguro que tudo isso sobrevirá a esta geração.
37 Yer ruq sar lehnr med-og, Yer ruq sar lehnr med-og, khar thad liz Ghig sa ve cuh kar var teq pa haq nig hehd dawz vehr lehq, nig hehd geh lag peha che chaw teq pa haq huhx meh bag vehr che yaog. Ghaz ye ma awr lehr, yawd ved awg yad teq pa haq yawd ved tawg laq huhx uh saw chehd vid gad che heh te lehq, nig hehd ve awg yad awg dug teq pa haq ngag huhx lo khar ni pawz phoz chehd vid gad liz, nawg ngag haq maq te cuh-a.
37 "Jerusalém, Jerusalém, você, que mata os profetas e apedreja os que lhe são enviados! Quantas vezes eu quis reunir os seus filhos, como a galinha reúne os seus pintinhos debaixo das suas asas, mas vocês não quiseram.
38 Ngawx lor, nig hehd ve chehd kig awr lehr, awg gawg cux yen ghad tor ghad veh tug yaog.
38 Eis que a casa de vocês ficará deserta.
39 Kheh te cheaq te lehq, ngag nig hehd haq koz ax laq, ‘Jawd mawd Ghig sa ve awg meh khuhn lag che chaw te ghad haq awg bon ir vid-oq,’ lehz nig hehd ma koz che kheh ceh, nig hehd ngag haq maq gha kawq mawg hawg,” lehd koz che yaog.
39 Pois eu lhes digo que vocês não me verão desde agora, até que digam: ‘Bendito é o que vem em nome do Senhor’".

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.