Mateus 22

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Kheh te lehq Yer suq i hehd haq tawd par hax te pawz kawq te mar vid lehq koz che,
1 De novo Jesus usou parábolas para falar ao povo. Ele disse:
2 “Ghig sa ve muhd mig awr lehr yawd ved yad par awg pun khehx cad tug ghu lar che jawd mawd te ghad haq sur che yaog.
2 — O
3 Khehx ca cad-ag vid tug kug lar che chaw teq pa haq, ‘Cad laoq,’ lehd koz ca kug vid tug, yawd ved awg ceg teq pa haq yawd kae pe liz, chaw u ve teq pa mad lag.
3 Depois mandou os empregados chamarem os convidados, mas eles não quiseram vir.
4 Kheh liz, te pawz awg kag awr ve awg ceg teq pa haq jawd mawd u ve te pawz kawq kae pe lehq, ‘“Cad tug teq pa haq kha nehax ghu lar peor. Ngag ved nud haq dawz lehq nud yad nehax awg phoq chuhd te che haq liz dawz lehq saw te lar peor. Cad laoq,” lehd koz lehq kug lar che chaw teq pa haq ca koz vid-eq,’ lehz yawd koz vid che yaog.
4 Então mandou outros empregados com o seguinte recado: “Digam aos convidados que tudo está preparado para a festa. Já matei os bezerros e os bois gordos, e tudo está pronto. Que venham à festa!”
5 Kheh ma khuhd, awg lawn u ve haq i hehd teq chaweh ma duhd ngawx lehq te ghad vawr ha khuhn veh lehq te ghad vawr tad kag ca te veh che yaog.
5 — Mas os convidados não se importaram com o convite e foram tratar dos seus negócios: um foi para a sua fazenda, e outro, para o seu armazém.
6 Awg kag awr ve chaw teq pa awr lehr, yawd ved awg ceg teq pa haq yug pheh lar phuhz dawz peg lehq dawz vehr che yaog.
6 Outros agarraram os empregados, bateram neles e os mataram.
7 Jawd mawd nez nag jad lehq yawd ved maq yad teq pa haq kae pe lehq yawd ved awg ceg haq dawz vehr che chaw teq pa haq saw dawz vehr lehq i hehd ve med haq liz a mir saw tox ke vehr che yaog.
7 O rei ficou com tanta raiva, que mandou matar aqueles assassinos e queimar a cidade deles.
8 Kheh te lehq jawd mawd yawd ved awg ceg var teq pa haq yawd koz vid che, ‘Khehx cad tug haq ngag kha sehax ghu lar peor. Kheh ma khuhd khehx cad kig lo lag tug ngag kug lar che chaw che ve teq pa awr lehr lag maq kenr.
8 Depois chamou os seus empregados e disse: “A minha festa de casamento está pronta, mas os convidados não a mereciam.
9 Kheh te cheaq te lehq, yaq kaw tad lonx khad teq pa lo kae lehq chaw kha mawg che teq pa haq khehx cad kig lo saw ca kug veha laoq,’ lehd koz vid che yaog.
9 Agora vão pelas ruas e convidem todas as pessoas que vocês encontrarem.”
10 Kheh te lehq awg ceg var u ve teq pa yaq kaw tad lonx nux maz teq pa lo kae lehq kha mawg che chaw awg gha lia, mad daq che chaw lehd ma koz, daq che chaw lehd ma koz, saw ca kug veha lehq khehx cad kig lo lag che chaw kha peh vad-ag phehq vehr che yaog.
10 — Então os empregados saíram pelas ruas e reuniram todos os que puderam encontrar, tanto bons como maus. E o salão de festas ficou cheio de gente.
11 Khehx cad-ag che chaw teq pa haq jawd mawd ca geh ngawx-ag che te yand, haw khaz var te ghad yawd khehx cad kig lo lag che haq maq hawr che beg ke veq tod che chaw te ghad haq yawd gha mawg che yaog.
11 Quando o rei entrou para ver os convidados, notou um homem que não estava usando roupas de festa
12 Kheh te lehq, jawd mawd koz vid che, ‘Awg chawd-og, khehx cad kig lo lag tug beg ke liz mad veq lehq khawd-ehg kheh te khehx cad kig lo lag gag cheawg le,’ lehd koz vid che te yand, haw khaz var u ve teq chaweh liz kawq koz vid maq gha.
12 e perguntou: “Amigo, como é que você entrou aqui sem roupas de festa?”
13 Kheh te lehq awg yand u ve khuhn jawd mawd awg ceg teq pa haq koz vid che, ‘Yawd ved khi kud laq kuhr haq yug tehr chuhq lehq awg bag lo awg naz tud teag lo yug chid bag peoq. U huh kha chehd che chaw teq pa awr lehr cig geq yuhz cheq lar lehq gha kug huhg paz huhg chehd tug yaog,’ lehd koz vid che yaog.
13 Então o rei disse aos empregados: “Amarrem os pés e as mãos deste homem e o joguem fora, na escuridão. Ali ele vai chorar e ranger os dentes de desespero.”
14 Awg lawn ghod ver kug yug lar che chaw kha peh vad-ag cawg liz, lez yug che chaw teq pa vawr, a cehax lehax cawg che yaog,” lehz Yer suq koz che yaog.
14 E Jesus terminou, dizendo:
15 Awg yand u ve khuhn Phar rir sehd teq pa tuhez lehq Yer suq tawd yaw yaq cuh vid tug awg khad ca lehq jehg daq che yaog.
15 Os fariseus saíram e fizeram um plano para conseguir alguma prova contra Jesus.
16 Kheh te lehq, i hehd ve awg laq ghuhd teq pa he lehq jawd mawd Her roq ve chaw teq pa haq Yer suq chehd lo kae pe che yaog. I hehd kae lehq koz che, “Sar lar-og, nawg awr lehr thed che cawd che chaw phehq lehq Ghig sa ve yaq kaw haq thed-e ghad mar vid che yaog. Nawg chaw te ghad-eg haq liz ma kuhz lehq su ved mehz khuhd haq liz maq ngawx che haq ngag hehd sir che yaog.
16 Então mandaram que alguns dos seus seguidores e alguns membros do partido de Herodes fossem dizer a Jesus: — Mestre, sabemos que o senhor é honesto, ensina a verdade sobre a maneira de viver que Deus exige e não se importa com a opinião dos outros, nem julga pela aparência.
17 Kheh te cheaq te lehq, nawg khawd-ehg kheh duhd lar che ngag hehd haq a cehax koz ax laoq. Jawd mawd nux Kehd sar haq awg khawnr ke vid cawd hawg la. Maq ke vid cawd hawg la,” lehd koz na ngawx che yaog.
17 Então o que o senhor acha: é ou não é contra a nossa Lei pagar impostos ao Imperador romano?
18 Kheh ma khuhd, i hehd ve ni ma kuhq che haq Yer suq sir vehr lehq, “Chaw her ka var teq paog, nig hehd a thoq te lehq ngag haq lawd ngawx cheawg le.
18 Mas Jesus percebeu a malícia deles e respondeu:
19 Awg khawnr ke chehd che phu ted thehq yug veha ngag a cehax ngawx-ag,” lehd koz vid lehq i hehd yawd haq phu ted thehq yug maw vid che yaog.
19 Tragam a moeda com que se paga o imposto! Trouxeram a moeda,
20 Yer suq i hehd haq koz vid che, “A sug ved awg han he lehq a sug ved awg meh cawg law le,” lehd koz na ngawx che te yand,
20 e ele perguntou:
21 “Jawd mawd nux Kehd sar ve yaog,” lehz i hehd kawq koz vid che yaog. Kheh te lehq Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Kheh te ver jawd mawd nux Kehd sar ve med nged ver, jawd mawd nux Kehd sar haq kawq khuhq vid-oq. Ghig sa ve med nged ver, Ghig sa haq khuhq vid-oq.”
21 Eles responderam: — São do Imperador. Então Jesus disse:
22 Tawd khuhd u ve haq i hehd gha kad che te yand, and jad vehr lehq i hehd teh lar haz lehq kawq vehr che yaog.
22 Eles ficaram admirados quando ouviram isso. Então deixaram Jesus e foram embora.
23 Kawq teq tuag che mad cawg hawg lehd koz che Sar duq kehd chaw teq pa u ve teq ni khuhn Yer suq geh ca na-ag lehq koz che,
23 Naquele mesmo dia chegaram perto de Jesus alguns saduceus , afirmando que ninguém ressuscita.
24 “Sar lar-og, Mod ser koz lar che, ‘Haw khaz var te ghad yad mad cawg ser lehq suh vehr ver, awg nax var yawd ved awg mid ma haq kawq he lehq awg vix var awg pun awg ceng awg khad gha cawg vid che yaog,’ lehd koz lar che yaog.
24 Eles disseram a Jesus: — Mestre, Moisés ensinou assim: “Se um homem morrer e deixar a esposa sem filhos, o irmão dele deve casar com a viúva, para terem filhos, que serão considerados filhos do irmão que morreu.”
25 Te pawz thad huh ngag hehd geh ve awg vix awg nax suhr ghad cawg che yaog. Awg vix var nux u ve te ghad awg mid ma he lehq yad mad cawg ser tand, suh vehr lehq awg mid ma u ve awg nax var haq teh vid lar haz che yaog.
25 Acontece que havia entre nós sete irmãos. O mais velho casou e morreu sem deixar filhos. Assim, ele deixou a viúva para o segundo irmão.
26 U ve haq kha sur suar ni ghad te ghad, seh ghad te ghad he lehq suhr ghad kha gag che ve heh lehax te lar haz lehq saw suh vehr che yaog.
26 A mesma coisa aconteceu com este, e também com o terceiro, e, finalmente, com todos os sete.
27 Awg khaz nuhr gaeg lehq yad mid u ve liz suh vehr che yaog.
27 Depois de todos eles, a mulher também morreu.
28 Kheh te lehq, kawq teq tuag che te yand, yad mid ma u ve te ghad a sug mid ma gha te lawg le. Awg lawn ghod ver yad mid ma u ve haw khaz u ve teq pa awg gha lia haq he jaw peg che yaog,” lehd koz na ngawx che yaog.
28 Portanto, no dia da ressurreição, de qual dos sete a mulher vai ser esposa? Pois todos eles casaram com ela!
29 Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Liq phu he lehq Ghig sa ve kand pax haq nig hehd teq pa na maq gha cheaq te lehq, nig hehd teq pa duhd yaq vehr che yaog.
29 Jesus respondeu:
30 Awg lawn ghod ver kawq teq tuag che te yand, awg phad mawd awg mid ma he daq che lehd ma koz, laq kuhr cax vid che lehd ma koz, maq te. Muhd nuh maq cuh yad heh saw phehq vehr che yaog.
30 Pois, quando os mortos ressuscitarem, serão como os anjos do céu, e ninguém casará.
31 Chaw suh kig lo kawq teq tuag che awg lawn Ghig sa nig hehd haq koz ax lar che haq nig hehd maq gha ghawn jaw la.
31 E, quanto à ressurreição dos mortos, será que vocês nunca leram o que Deus disse? Ele afirmou:
32 ‘Ngag vawr Ar brar hanr ve Ghig sa, Id caq ve Ghig sa he lehq Yar koq ve Ghig sa phehq che yaog,’ lehz yawd koz lar che yaog. Yawd awr lehr suh che chaw teq pa ve Ghig sa phehq che ma hez. Teq chehd che chaw teq pa ve Ghig sa phehq che yaog,” lehz Yer suq i hehd haq koz vid che yaog.
32 “Eu sou o Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó.” E Deus não é Deus dos mortos e sim dos vivos.
33 Tawd khuhd u ve haq chaw awg mor nux gha kad che te yand, yawd mar vid che tawd khuhd u ve haq i hehd teq pa and jad che yaog.
33 Quando a multidão ouviu isso, ficou admirada com o ensinamento dele.
34 Sar duq kehd teq pa Yer suq haq tawd kawq yaw khuhq maq gha che awg lawn Phar rir sehd teq pa gha kad che te yand i hehd teq geha phoz lag che yaog.
34 Os fariseus se reuniram quando souberam que Jesus tinha feito os saduceus calarem a boca.
35 I hehd ve awg mor awg khuhn awg lid tawd khuhd sir jad che te ghad Yer suq haq lawnd ngawx che khuhn che kheh koz vid che yaog.
35 E um deles, que era mestre da Lei , querendo conseguir alguma prova contra Jesus, perguntou:
36 “Sar lar-og, awg lid tawd khuhd teq pa awg khuhn khar ve ted mag vawr awg lid tawd khuhd awg gha lia khuhn suaq keh ir jad cheawg le,” lehd koz yawd haq na ngawx che yaog.
36 — Mestre, qual é o mais importante de todos os mandamentos da Lei ?
37 Yer suq kawq koz vid che, “‘Nawg ved ni ma awg gha lia, nawg ved co ha awg gha lia he lehq nawg ved duhd khad awg gha lia nawg ved Jawd mawd Ghig sa haq gha haq che yaog.’
37 Jesus respondeu:
38 Che ve awr lehr, awg lid tawd khuhd awg gha lia haq keh ir jad che awg lid tawd khuhd he lehq awg kawd maq ve awg lid tawd khuhd ted mag phehq che yaog.
38 Este é o maior mandamento e o mais importante.
39 Ni khuhd te khuhd liz che ve haq sur daq che yaog. Nawg awg ton haq haq che heh te lehq nawg pad nawg ki huh chehd che chaw teq pa haq gha haq che yaog.
39 E o segundo mais importante é parecido com o primeiro: “Ame os outros como você ama a você mesmo.”
40 Awg lid tawd khuhd awg gha lia he lehq Ghig sa ve cuh kar var teq pa ve tawd khuhd kha buhq lar che awg gha lia cuhx kig tawd khuhd che ve nid mag awg khuhn lo lehax saw chehd chehd che yaog,” lehd koz che yaog.
40 Toda a Lei de Moisés e os ensinamentos dos
41 Phar rir sehd teq pa phawng daq chehd-ag huh, Yer suq i hehd teq pa haq na lehq koz che,
41 Quando os fariseus estavam reunidos, Jesus perguntou a eles:
42 “Khreq awg lawn haq nig hehd teq pa khawd-ehg kheh duhd cheawg le. Yawd a sug ved yad phu phehq cheawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
42 — O que vocês pensam sobre o — De Davi! — responderam eles.
43 Yer suq kawq koz che, “Kheh te ver Awg ha phu Dar viq haq duhd pawnr vid lehq a thoq te lehq yawd haq, ‘Jawd mawd,’ lehd koz cheawg le.
43 Jesus tornou a perguntar:
44 Awg lawn ghod ver Dar viq koz che,
44 “O Senhor Deus disse ao meu Senhor:
45 Dar viq yawd haq, ‘Jawd mawd,’ lehd koz ver, yawd awr lehr khawd-ehg kheh te lehq Dar viq ve yad phehq cheawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
45 Portanto, se Davi chama o Messias de Senhor, como é que o Messias pode ser descendente de Davi?
46 Chaw te ghad-eg yawd haq tawd teq per-a liz kawq yaw khuhq vid maq gha lehq u ve teq ni haq tanr lehq su te ghad-eg liz yawd haq tawd kawq na ngawx maq pir vehr che yaog.
46 Ninguém podia responder mais nada, e daquele dia em diante não tiveram coragem de lhe fazer mais perguntas.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.