Mateus 22
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs BKJ
1 Kheh te lehq Yer suq i hehd haq tawd par hax te pawz kawq te mar vid lehq koz che,
1 E respondendo Jesus, novamente lhes falou em parábolas, dizendo:
2 “Ghig sa ve muhd mig awr lehr yawd ved yad par awg pun khehx cad tug ghu lar che jawd mawd te ghad haq sur che yaog.
2 O reino do céu é semelhante a um certo rei, que fez as bodas de seu filho,
3 Khehx ca cad-ag vid tug kug lar che chaw teq pa haq, ‘Cad laoq,’ lehd koz ca kug vid tug, yawd ved awg ceg teq pa haq yawd kae pe liz, chaw u ve teq pa mad lag.
3 e enviou os seus servos a chamar os convidados para as bodas, e estes não quiseram vir.
4 Kheh liz, te pawz awg kag awr ve awg ceg teq pa haq jawd mawd u ve te pawz kawq kae pe lehq, ‘“Cad tug teq pa haq kha nehax ghu lar peor. Ngag ved nud haq dawz lehq nud yad nehax awg phoq chuhd te che haq liz dawz lehq saw te lar peor. Cad laoq,” lehd koz lehq kug lar che chaw teq pa haq ca koz vid-eq,’ lehz yawd koz vid che yaog.
4 Mais uma vez, ele enviou outros servos, dizendo: Dizei aos convidados: Eis que tenho o meu jantar preparado, os meus bois e meus cevados estão mortos, e todas as coisas estão prontas; vinde às bodas.
5 Kheh ma khuhd, awg lawn u ve haq i hehd teq chaweh ma duhd ngawx lehq te ghad vawr ha khuhn veh lehq te ghad vawr tad kag ca te veh che yaog.
5 Mas eles, fazendo pouco caso, seguiram os seus caminhos, um para sua fazenda, outro para o seu negócio.
6 Awg kag awr ve chaw teq pa awr lehr, yawd ved awg ceg teq pa haq yug pheh lar phuhz dawz peg lehq dawz vehr che yaog.
6 E os outros, tomaram os seus servos, os maltrataram e mataram.
7 Jawd mawd nez nag jad lehq yawd ved maq yad teq pa haq kae pe lehq yawd ved awg ceg haq dawz vehr che chaw teq pa haq saw dawz vehr lehq i hehd ve med haq liz a mir saw tox ke vehr che yaog.
7 Mas, ouvindo disso o rei, irou-se, e enviando os seus exércitos, destruiu aqueles assassinos, e incendiou a sua cidade.
8 Kheh te lehq jawd mawd yawd ved awg ceg var teq pa haq yawd koz vid che, ‘Khehx cad tug haq ngag kha sehax ghu lar peor. Kheh ma khuhd khehx cad kig lo lag tug ngag kug lar che chaw che ve teq pa awr lehr lag maq kenr.
8 Então ele diz aos servos: As bodas estão preparadas, mas os que foram convidados não eram dignos.
9 Kheh te cheaq te lehq, yaq kaw tad lonx khad teq pa lo kae lehq chaw kha mawg che teq pa haq khehx cad kig lo saw ca kug veha laoq,’ lehd koz vid che yaog.
9 Ide, pois, às estradas, e convidai para as bodas todos quantos encontrardes.
10 Kheh te lehq awg ceg var u ve teq pa yaq kaw tad lonx nux maz teq pa lo kae lehq kha mawg che chaw awg gha lia, mad daq che chaw lehd ma koz, daq che chaw lehd ma koz, saw ca kug veha lehq khehx cad kig lo lag che chaw kha peh vad-ag phehq vehr che yaog.
10 E os servos, saindo pelas estradas, ajuntaram todos quantos encontraram, tanto maus como bons; e o casamento ficou cheio de convidados.
11 Khehx cad-ag che chaw teq pa haq jawd mawd ca geh ngawx-ag che te yand, haw khaz var te ghad yawd khehx cad kig lo lag che haq maq hawr che beg ke veq tod che chaw te ghad haq yawd gha mawg che yaog.
11 E o rei, entrando para ver os convidados, viu ali um homem que não estava com veste de casamento.
12 Kheh te lehq, jawd mawd koz vid che, ‘Awg chawd-og, khehx cad kig lo lag tug beg ke liz mad veq lehq khawd-ehg kheh te khehx cad kig lo lag gag cheawg le,’ lehd koz vid che te yand, haw khaz var u ve teq chaweh liz kawq koz vid maq gha.
12 E ele disse-lhe: Amigo, como entraste aqui, não tendo veste de casamento? E ele emudeceu.
13 Kheh te lehq awg yand u ve khuhn jawd mawd awg ceg teq pa haq koz vid che, ‘Yawd ved khi kud laq kuhr haq yug tehr chuhq lehq awg bag lo awg naz tud teag lo yug chid bag peoq. U huh kha chehd che chaw teq pa awr lehr cig geq yuhz cheq lar lehq gha kug huhg paz huhg chehd tug yaog,’ lehd koz vid che yaog.
13 Então disse o rei aos servos: Amarrai os seus pés e mãos, levai-o embora, e lançai-o nas trevas exteriores; ali haverá pranto e ranger de dentes.
14 Awg lawn ghod ver kug yug lar che chaw kha peh vad-ag cawg liz, lez yug che chaw teq pa vawr, a cehax lehax cawg che yaog,” lehz Yer suq koz che yaog.
14 Porque muitos são chamados, mas poucos são escolhidos.
15 Awg yand u ve khuhn Phar rir sehd teq pa tuhez lehq Yer suq tawd yaw yaq cuh vid tug awg khad ca lehq jehg daq che yaog.
15 Indo, então, os fariseus, consultaram entre si como o apanhariam em alguma palavra.
16 Kheh te lehq, i hehd ve awg laq ghuhd teq pa he lehq jawd mawd Her roq ve chaw teq pa haq Yer suq chehd lo kae pe che yaog. I hehd kae lehq koz che, “Sar lar-og, nawg awr lehr thed che cawd che chaw phehq lehq Ghig sa ve yaq kaw haq thed-e ghad mar vid che yaog. Nawg chaw te ghad-eg haq liz ma kuhz lehq su ved mehz khuhd haq liz maq ngawx che haq ngag hehd sir che yaog.
16 E enviaram-lhe os seus discípulos, com os herodianos, dizendo: Mestre, nós sabemos que tu és verdadeiro, e ensinas o caminho de Deus em verdade, e sem te preocupar com nenhum homem, pois não reparas na aparência dos homens.
17 Kheh te cheaq te lehq, nawg khawd-ehg kheh duhd lar che ngag hehd haq a cehax koz ax laoq. Jawd mawd nux Kehd sar haq awg khawnr ke vid cawd hawg la. Maq ke vid cawd hawg la,” lehd koz na ngawx che yaog.
17 Dize-nos, portanto, o que tu pensas? É lícito dar tributo a César, ou não?
18 Kheh ma khuhd, i hehd ve ni ma kuhq che haq Yer suq sir vehr lehq, “Chaw her ka var teq paog, nig hehd a thoq te lehq ngag haq lawd ngawx cheawg le.
18 Mas Jesus, percebendo a sua maldade, disse: Por que me tentais, hipócritas?
19 Awg khawnr ke chehd che phu ted thehq yug veha ngag a cehax ngawx-ag,” lehd koz vid lehq i hehd yawd haq phu ted thehq yug maw vid che yaog.
19 Mostrai-me a moeda do tributo. E eles lhe trouxeram um denário.
20 Yer suq i hehd haq koz vid che, “A sug ved awg han he lehq a sug ved awg meh cawg law le,” lehd koz na ngawx che te yand,
20 E ele disse-lhes: De quem é esta imagem e inscrição?
21 “Jawd mawd nux Kehd sar ve yaog,” lehz i hehd kawq koz vid che yaog. Kheh te lehq Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Kheh te ver jawd mawd nux Kehd sar ve med nged ver, jawd mawd nux Kehd sar haq kawq khuhq vid-oq. Ghig sa ve med nged ver, Ghig sa haq khuhq vid-oq.”
21 Disseram-lhe: De César. Então ele lhes disse: Dai, portanto, a César as coisas que são de César, e a Deus as coisas que são de Deus.
22 Tawd khuhd u ve haq i hehd gha kad che te yand, and jad vehr lehq i hehd teh lar haz lehq kawq vehr che yaog.
22 Quando eles ouviram essas palavras, maravilharam-se, e, deixando-o, foram pelo seu caminho.
23 Kawq teq tuag che mad cawg hawg lehd koz che Sar duq kehd chaw teq pa u ve teq ni khuhn Yer suq geh ca na-ag lehq koz che,
23 No mesmo dia vieram até ele os saduceus, que dizem não haver ressurreição, e o interrogaram,
24 “Sar lar-og, Mod ser koz lar che, ‘Haw khaz var te ghad yad mad cawg ser lehq suh vehr ver, awg nax var yawd ved awg mid ma haq kawq he lehq awg vix var awg pun awg ceng awg khad gha cawg vid che yaog,’ lehd koz lar che yaog.
24 dizendo: Mestre, Moisés disse: Se um homem morrer, não tendo filhos, seu irmão casará com a esposa dele, e suscitará descendência a seu irmão.
25 Te pawz thad huh ngag hehd geh ve awg vix awg nax suhr ghad cawg che yaog. Awg vix var nux u ve te ghad awg mid ma he lehq yad mad cawg ser tand, suh vehr lehq awg mid ma u ve awg nax var haq teh vid lar haz che yaog.
25 Ora, houve entre nós sete irmãos; e o primeiro, casou-se com uma mulher, e faleceu, e não tendo descendente, deixou a sua esposa para o seu irmão.
26 U ve haq kha sur suar ni ghad te ghad, seh ghad te ghad he lehq suhr ghad kha gag che ve heh lehax te lar haz lehq saw suh vehr che yaog.
26 Da mesma forma o segundo, e o terceiro, até o sétimo.
27 Awg khaz nuhr gaeg lehq yad mid u ve liz suh vehr che yaog.
27 E por último de todos, morreu também a mulher.
28 Kheh te lehq, kawq teq tuag che te yand, yad mid ma u ve te ghad a sug mid ma gha te lawg le. Awg lawn ghod ver yad mid ma u ve haw khaz u ve teq pa awg gha lia haq he jaw peg che yaog,” lehd koz na ngawx che yaog.
28 Portanto, na ressurreição, de qual dos sete será a mulher, pois todos a tiveram?
29 Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Liq phu he lehq Ghig sa ve kand pax haq nig hehd teq pa na maq gha cheaq te lehq, nig hehd teq pa duhd yaq vehr che yaog.
29 Jesus, respondendo, disse-lhes: Vós errais, não conhecendo as escrituras, nem o poder de Deus.
30 Awg lawn ghod ver kawq teq tuag che te yand, awg phad mawd awg mid ma he daq che lehd ma koz, laq kuhr cax vid che lehd ma koz, maq te. Muhd nuh maq cuh yad heh saw phehq vehr che yaog.
30 Porque na ressurreição não casam, nem são dados em casamento, mas são como os anjos de Deus no céu.
31 Chaw suh kig lo kawq teq tuag che awg lawn Ghig sa nig hehd haq koz ax lar che haq nig hehd maq gha ghawn jaw la.
31 E, quanto à ressurreição dos mortos, não lestes o que vos foi dito por Deus, dizendo:
32 ‘Ngag vawr Ar brar hanr ve Ghig sa, Id caq ve Ghig sa he lehq Yar koq ve Ghig sa phehq che yaog,’ lehz yawd koz lar che yaog. Yawd awr lehr suh che chaw teq pa ve Ghig sa phehq che ma hez. Teq chehd che chaw teq pa ve Ghig sa phehq che yaog,” lehz Yer suq i hehd haq koz vid che yaog.
32 Eu sou o Deus de Abraão, e o Deus de Isaque, e o Deus de Jacó? Deus não é Deus dos mortos, mas dos vivos.
33 Tawd khuhd u ve haq chaw awg mor nux gha kad che te yand, yawd mar vid che tawd khuhd u ve haq i hehd teq pa and jad che yaog.
33 E as multidões, ouvindo isto, maravilhavam-se com a sua doutrina.
34 Sar duq kehd teq pa Yer suq haq tawd kawq yaw khuhq maq gha che awg lawn Phar rir sehd teq pa gha kad che te yand i hehd teq geha phoz lag che yaog.
34 Mas os fariseus, quando ouviram que ele fizera emudecer os saduceus, eles se reuniram.
35 I hehd ve awg mor awg khuhn awg lid tawd khuhd sir jad che te ghad Yer suq haq lawnd ngawx che khuhn che kheh koz vid che yaog.
35 Então um deles, que era mestre da lei, perguntou-lhe, provando-o, dizendo:
36 “Sar lar-og, awg lid tawd khuhd teq pa awg khuhn khar ve ted mag vawr awg lid tawd khuhd awg gha lia khuhn suaq keh ir jad cheawg le,” lehd koz yawd haq na ngawx che yaog.
36 Mestre, qual é o grande mandamento na lei?
37 Yer suq kawq koz vid che, “‘Nawg ved ni ma awg gha lia, nawg ved co ha awg gha lia he lehq nawg ved duhd khad awg gha lia nawg ved Jawd mawd Ghig sa haq gha haq che yaog.’
37 Respondeu-lhe Jesus: Tu amarás o Senhor teu Deus de todo o teu coração, e de toda a tua alma, e de toda a tua mente.
38 Che ve awr lehr, awg lid tawd khuhd awg gha lia haq keh ir jad che awg lid tawd khuhd he lehq awg kawd maq ve awg lid tawd khuhd ted mag phehq che yaog.
38 Este é o primeiro e grande mandamento.
39 Ni khuhd te khuhd liz che ve haq sur daq che yaog. Nawg awg ton haq haq che heh te lehq nawg pad nawg ki huh chehd che chaw teq pa haq gha haq che yaog.
39 E o segundo é semelhante a este: Tu amarás o teu próximo como a ti mesmo.
40 Awg lid tawd khuhd awg gha lia he lehq Ghig sa ve cuh kar var teq pa ve tawd khuhd kha buhq lar che awg gha lia cuhx kig tawd khuhd che ve nid mag awg khuhn lo lehax saw chehd chehd che yaog,” lehd koz che yaog.
40 Desses dois mandamentos dependem toda a lei e os profetas.
41 Phar rir sehd teq pa phawng daq chehd-ag huh, Yer suq i hehd teq pa haq na lehq koz che,
41 Enquanto os fariseus estavam reunidos, Jesus os indagou,
42 “Khreq awg lawn haq nig hehd teq pa khawd-ehg kheh duhd cheawg le. Yawd a sug ved yad phu phehq cheawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
42 dizendo: O que pensais vós do Cristo? De quem ele é filho? Eles disseram-lhe: O filho de Davi.
43 Yer suq kawq koz che, “Kheh te ver Awg ha phu Dar viq haq duhd pawnr vid lehq a thoq te lehq yawd haq, ‘Jawd mawd,’ lehd koz cheawg le.
43 Disse-lhes ele: Como então Davi, em espírito, lhe chama Senhor, dizendo:
44 Awg lawn ghod ver Dar viq koz che,
44 Disse o SENHOR ao meu Senhor: Assenta-te à minha direita, até eu fazer os teus inimigos por escabelo?
45 Dar viq yawd haq, ‘Jawd mawd,’ lehd koz ver, yawd awr lehr khawd-ehg kheh te lehq Dar viq ve yad phehq cheawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
45 Então se Davi lhe chama Senhor, como é ele seu filho?
46 Chaw te ghad-eg yawd haq tawd teq per-a liz kawq yaw khuhq vid maq gha lehq u ve teq ni haq tanr lehq su te ghad-eg liz yawd haq tawd kawq na ngawx maq pir vehr che yaog.
46 E nenhum homem era capaz de responder-lhe uma palavra; e daquele dia em diante nenhum homem ousou fazer-lhe mais perguntas.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.