Mateus 15
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NAA
1 Kheh te lehq Phar rir sehd teq pa he lehq liq buhq var teq pa Yer ruq sar lehnr med lo tu lehq Yer suq chehd lo lag na che,
1 Então alguns fariseus e escribas vieram de Jerusalém até Jesus e perguntaram:
2 “Nawg ved awg laq ghuhd teq pa a thoq te lehq A pux chaw mawd teq pa pehar lar che awg lid teq pa haq te yaq cheawg le. Awg lawn ghod ver, i hehd teq pa laq kuhr ma chuhd ser liz cad tug cad che yaog,” lehd koz vid che yaog.
2 — Por que os seus discípulos transgridem a tradição dos anciãos? Pois não lavam as mãos, quando comem.
3 Kheh te lehq, Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Nig hehd liz a thoq te nig hehd ve awg lid haq te lehq Ghig sa ve awg lid tawd khuhd haq te yaq cheawg le.
3 Jesus, porém, lhes respondeu:
4 Awg lawn ghod ver Ghig sa koz lar che, ‘Nawg ved awr pa awr ye haq yawz yawz yan yan teoq.’ Kheh te lehq, ‘A sug yawd ved awr pa awr ye haq kha muhd kha na koz che chaw te ghad awr lehr, awg cehg mag gha suh che yaog,’ lehd koz lar che yaog.
4 Porque Deus disse: “Honre o seu pai e a sua mãe.” E: “Quem maldisser o seu pai ou a sua mãe seja punido de morte.”
5 Kheh ma khuhd nig hehd awr lehr, ‘Chaw khar ve te ghad lehd ma koz, a sug yawd ved awr pa awr ye haq, “Ngag geh kha cawg che nig hehd gha cawd che med nged teq pa Ghig sa haq tand vid peor,” lehd koz peg ver,
5 Vocês, porém, dizem que, se alguém disser ao seu pai ou à sua mãe: “A ajuda que você poderia receber de mim é oferta ao Senhor”,
6 a suq yawd ved awr pa awr ye haq yawz yan tug maq lor,’ lehz nig hehd koz che yaog. Kheh te lehq nig hehd ve awg lid haq te lehq Ghig sa pid lar che tawd khuhd haq nig hehd te lug vehr che yaog.
6 esse não precisará mais honrar os seus pais. E, assim, vocês invalidam a palavra de Deus, por causa da tradição de vocês.
7 Chaw he ka var teq paog, nig hehd ve awg lawn Id sar yaq koz lar che tawd khuhd awr lehr cawd jad che yaog.
7 Hipócritas! Bem profetizou Isaías a respeito de vocês, dizendo:
8 ‘Chaw che ve teq pa awr lehr,
8 “Este povo me honra
9 Chaw yad teq pa teh lar che awg lid awg khad haq
9 E em vão me adoram,
10 Kheh te lehq Yer suq chaw mor nux haq kug veha lehq koz vid che, “Kha sehax na lehq sir laor.
10 E, convocando a multidão, Jesus disse:
11 Mawq kaw khuhn geh veh che awg ceng awr lehr, chaw yad haq chaq chiz tug maq te. Kheh ma khuhd mawq kaw khuhn tuhaz che awg ceng awr lehr, chaw yad haq chaq chiz tug te che yaog,” lehd koz che yaog.
11 o que contamina a pessoa não é o que entra pela boca, mas o que sai da boca; isto, sim, contamina a pessoa.
12 Awg yand u ve khuhn yawd ved awg laq ghuhd teq pa yawd chehd lo lag lehq, “Tawd che ve te khuhd haq Phar rir sehd teq pa gha kad thad huh, i hehd nez nag jad che haq nawg sir chehd-aq la,” lehd koz vid che yaog.
12 Então, aproximando-se dele os discípulos, disseram: — Sabia que os fariseus, ouvindo o que o senhor disse, ficaram escandalizados?
13 Yer suq kawq koz che, “Muhd nuh maq lo chehd che ngag ved Awr pa maq kha lar che awg cehg awg gha lia haq saw ghawg chid bag tug yaog.
13 Mas ele respondeu:
14 Chaw u ve teq pa a gad lehd vid lar ser. I hehd mehz cox vehr liz yaq kaw mar par te che yaog. Mehz cox che chaw awr lehr, mehz cox che chaw haq yaq kaw seh kae ver, ix mag ni ghad ghad mig kor khuhn che geh tug yaog,” lehd koz che yaog.
14 Esqueçam os fariseus; são cegos, guias de cegos. Ora, se um cego guiar outro cego, ambos cairão num buraco.
15 Kheh te lehq Per troq Yer suq haq koz vid che, “Tawd par hax che ve cuhx kig ngag hehd haq a cehax kawq koz ax laoq,” lehd koz vid che yaog.
15 Então Pedro disse a Jesus: — Explique-nos esta parábola.
16 Yer suq kawq koz vid che, “Khawd-ehg kheh awr nag nig hehd liz na maq gha ser cheawg la.
16 Jesus, porém, disse:
17 Mawq kaw khuhn kha cad ke che awg ceng gha lia ux peg khuhn gehe lehq, khuhd kog yehg lo saw chid bag vehr che haq nig hehd maq sir la.
17 Não compreendem que tudo o que entra pela boca desce para o estômago e depois é eliminado?
18 Kheh ma khuhd mawq kaw khuhn yaw tuhaz che tawd khuhd awr lehr ni ma khuhn lo tuhaz che yaog. Awg ceng che ve teq pa awr lehr chaw yad haq chaq chiz tug te che yaog.
18 Mas o que sai da boca vem do coração, e é isso que contamina a pessoa.
19 Awg lawn ghod ver haeg che khad haq duhd che, chaw haq dawz vehr che, hax chawd hax paz te che, gid yaq che, su med nged khuhd che, ma hez hez che haq sax khiz khanr che he lehq maq sawnr ma caz koz che, che ve teq pa awr lehr ni ma khuhn lo tuhaz che yaog.
19 Porque do coração procedem maus pensamentos, homicídios, adultérios, imoralidade sexual, furtos, falsos testemunhos, blasfêmias.
20 Awg ceng che ve teq pa awr lehr chaw haq chaq chiz tug te che yaog. Kheh ma khuhd laq kuhr ma chuhd lehq cad tug cad che vawr, chaw haq chaq chiz tug te che ma hez hawg,” lehd koz che yaog.
20 São estas as coisas que contaminam a pessoa; mas o comer sem lavar as mãos não a contamina.
21 Yer suq u huh tuhez lehq Tud ruq he lehq Sid donr muhd mig phawd awr lo kae che yaog.
21 Saindo dali, Jesus foi para a região de Tiro e Sidom.
22 Awg yand u ve khuhn, muhd mig u ve teq tawn khuhn chehd che Khar nar muhd mig chaw phehq che yad mid te ghad awr lehr, “Dar viq ve Yad phu Jawd mawd-og, ngag haq a cehax har kax laoq. Ngag ved yad mid ned geh lehq tuq khanr jad che yaog,” lehd koz hax ceh kug che yaog.
22 E eis que uma mulher cananeia, que tinha vindo daqueles lados, clamava: — Senhor, Filho de Davi, tenha compaixão de mim! Minha filha está horrivelmente endemoniada.
23 Kheh ma khuhd Yer suq tawd teq pear liz maq yaw khuhq vid. Yawd ved awg laq ghuhd teq pa yawd chehd huh lag lehq lawg khawx che, “Yad mid che ve ngag hehd khaz nuhr ghaq lag lar lehq kaod kug tod cheaq te lehq ghaq kawq pe lor,” lehd koz vid che yaog.
23 Jesus, porém, não lhe respondeu palavra. Então os seus discípulos, aproximando-se, disseram: — Mande-a embora, pois vem gritando atrás de nós.
24 Yer suq kawq koz vid che, “Id sar rer laq chaw teq pa khuhn che mehx vehr che yawg nehax heh te che teq pa haq lehax ghaq ca tug kheh tawa Ghig sa ngag haq lag peha lar che yaog,” lehd koz vid che yaog.
24 Mas Jesus respondeu:
25 Yad mid u ve lag lehq Yer suq mehz khuhd suhr huh nar khehr teh mi lar a kor pi lehq koz che, “Jawd mawd-og, ngag haq a cehax ga laoq,” lehd koz che yaog.
25 Ela, porém, veio e o adorou, dizendo: — Senhor, me ajude!
26 Yer suq koz che, “Yad nehax teq pa ve cad tug haq yug lehq phid teq pa haq car vid ma cawd hawg,” lehd kawq koz vid che yaog.
26 Jesus respondeu:
27 Yad mid u ve kawq koz che, “Jawd mawd-og, nawg koz che awr lehr cawd che yaog. Kheh ma khuhd phid teq pa awr lehr awg sehr phad ve teh cuh awg huhx sez chehd che cad tug teq pa haq ca ghawz cad che yaog,” lehd koz vid che yaog.
27 A mulher disse: — É verdade, Senhor, pois os cachorrinhos comem das migalhas que caem da mesa dos seus donos.
28 Kheh te lehq Yer suq kawq koz che, “Yad mid-og, nawg yonr che awr lehr ir jad che yaog. Nawg he gad che heh nawg awg pun phehaq vid-oq,” lehd koz vid che yaog. Kheh te lehq yawd ved yad mid liz teq pear lehax na vehr che yaog.
28 Então Jesus exclamou: E, desde aquele momento, a filha dela ficou curada.
29 Yer suq u huh tuhez lehq Gar liq lehd ghig po nux pad huh kae che yaog. Awg yand u ve haq yawd kehaq lo taez lehq mi chehd che yaog.
29 Saindo dali, Jesus foi para junto do mar da Galileia; e, subindo ao monte, assentou-se ali.
30 Awg yand u ve khuhn chaw kha peh vad-ag Yer suq yawd chehd lo lag che yaog. Khi lug laq lug che chaw, mehz cox che chaw, kar che chaw he lehq awg kag awg nuz awr ve chaw nag teq pa laex ghad haq liz i hehd sir veha taz veha lehq yawd ved khi pad huh teh lar che yaog. Kheh te lehq, yawd chaw awg gha lia haq saw ghu na vid che yaog.
30 E vieram a ele muitas multidões trazendo consigo coxos, cegos, aleijados, mudos e muitos outros e os deixaram junto aos pés de Jesus; e ele os curou.
31 Kheh te lehq, chaw kar teq pa tawd yaw gha vehr lehq khi lug laq lug che chaw teq pa liz kawq daq lehq yaq kaw tod gha vehr lehq, mehz cox che chaw teq pa liz mehz kawq mawg vehr che haq chaw awg gha lia gha mawg che te yand i hehd teq pa and jad lehq Id sar rer laq ve Ghig sa haq chid ir chid muh che yaog.
31 O povo ficou maravilhado ao ver que os mudos falavam, os aleijados recuperavam a saúde, os coxos andavam e os cegos viam. E glorificavam o Deus de Israel.
32 Yer suq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq kug yug veha lehq koz vid che, “Chaw che ve teq pa haq ngag har kax che yaog. Awg lawn ghod ver i hehd chuhr huh ngag geh chehd che sehr ni gaeg lehq cad tug liz teq chaweh mad cawg. I hehd awr meq jehd chehd ver ngag i hehd haq mad kawq pe gad. Kawq pe ver yaq kaw kar lo i hehd ghad nud lehq awg ghad peg vehr tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
32 Então Jesus chamou os seus discípulos e disse:
33 Awg laq ghuhd teq pa kawq koz che, “Chaw che kheh ma ve gha cad buhz tug, chuhr huh heh pir khuhn awg god choz teag lo cad tug khar lo cae ver gha hawg le,” lehd koz che yaog.
33 Mas os discípulos lhe disseram: — Onde haverá neste deserto pão suficiente para saciar tão grande multidão?
34 Yer suq i hehd haq na che, “Nig hehd teq pa geh khaor mod khar nid dig cawg chehd-aq le.” I hehd teq pa koz che, “Khaor mod suhr dig he lehq ngad nehax a cehax cawg che yaog,” lehz i hehd yawd haq kawq koz vid che yaog.
34 Jesus perguntou: Eles responderam: — Sete pães e alguns peixinhos.
35 Kheh te lehq Yer suq chaw mor nux haq mig kang phoz mi cuh vid che yaog.
35 Então, tendo mandado o povo assentar-se no chão,
36 Yer suq khaor mod u ve suhr dig he lehq ngad teq pa haq yug lar lehq bon haq chid muh peg lehq khaor mod khehq che yaog. Kheh te peg lehq, khaor mod he lehq ngad teq pa awg laq ghuhd teq pa haq pid lehq awg laq ghuhd teq pa liz chaw mor nux haq pehg car vid che yaog.
36 pegou os sete pães e os peixes e, tendo dado graças, os partiu e deu aos discípulos, e estes distribuíram ao povo.
37 I hehd awg gha lia kha buhz ghad gha cad peg nuhr, cad lex lar che teq pa haq ca kawq ghawz khuhq che te yand, suhr khuhr luhd kha peh ghad gha che yaog.
37 Todos comeram e se fartaram; e, dos pedaços que sobraram, recolheram sete cestos cheios.
38 Kha cad che chaw teq pa awr lehr, yad mid he lehq chaw yad nehax haq maq sawnr liz, haw khaz chaw mawd teq pa lehax uhd hinx ghad cawg che yaog.
38 Ora, os que comeram eram quatro mil homens, além de mulheres e crianças.
39 Yer suq chaw mor nux u ve teq pa haq kawq pe peg lehq yawd huh lawd kor cind ve lehq Mar gar dar muhd mig lo kae che yaog.
39 E, tendo despedido as multidões, Jesus entrou no barco e foi para o território de Magadã.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.