Mateus 12
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs ARIB
1 Awg yand u ve haq Yer suq awr lehr Sa ba to awg ni haq ha khuhn phanr kae cawd che yaog. Yawd ved awg laq ghuhd teq pa awr meq jad lehq cag no chehz lehq cag sir pex cad che yaog.
1 Naquele tempo passou Jesus pelas searas num dia de sábado; e os seus discípulos, sentindo fome, começaram a colher espigas, e a comer.
2 Phar rir sehd teq pa gha mawg lehq, “Ngawx-oq, Sa ba to awg ni awg khuhn maq te kenr maq te cawd che awg ceng haq nawg ved awg laq ghuhd teq pa te chehd che law,” lehz i hehd teq pa Yer suq haq koz vid che yaog.
2 Os fariseus, vendo isso, disseram-lhe: Eis que os teus discípulos estão fazendo o que não é lícito fazer no sábado.
3 Yer suq i hehd teq pa haq kawq koz vid che, “Dar viq he lehq yawd ved awg chawd teq pa awr meq vehr che te yand i hehd khawd-ehg kheh te che awg lawn haq nig hehd maq ghawn jaw lehq la.
3 Ele, porém, lhes disse: Acaso não lestes o que fez Davi, quando teve fome, ele e seus companheiros?
4 Yawd Ghig sa ve yehg khuhn gehe lehq yawd awg ton liz yawd ved awg chawd teq pa liz cad maq kenr cad ma cawd che paw khod nux teq pa lehax cad kenr cad cawd che tand lar che khaor mod haq phoz cad che ma hez hawg la.
4 Como entrou na casa de Deus, e como eles comeram os pães da proposição, que não lhe era lícito comer, nem a seus companheiros, mas somente aos sacerdotes?
5 Ma hez ver, Sa ba to awg ni haq bon yehg nux awg khuhn paw khod teq pa Sa ba to awg ni ve awg lid haq te yaq vehr liz, i hehd vend bax maq tar che awg lawn haq Mod ser ve awg lid tawd khuhd awg khuhn nig hehd maq gha ghawn jaw la.
5 Ou não lestes na lei que, aos sábados, os sacerdotes no templo violam o sábado, e ficam sem culpa?
6 Ngag nig hehd haq koz ax laq, bon yehg nux haq keh ir che chaw te ghad chuhr huh chehd chehd che yaog.
6 Digo-vos, porém, que aqui está o que é maior do que o templo.
7 ‘Tand tug haq ngag he gad che ma hez hawg. Har kax che ted ceng haq ngag he gad che yaog,’ lehd koz lar che tawd khuhd u ve haq nig hehd na gha heh ver, vend bax mad cawg che chaw che ve teq pa haq nig hehd vend bax tar tug ma hez.
7 Mas, se vós soubésseis o que significa: Misericórdia quero, e não sacrifícios, não condenaríeis os inocentes.
8 Awg lawn ghod ver chaw yad ve Yad phu awr lehr Sa ba to awg ni ve Jawd mawd phehq che yaog,” lehd koz vid che yaog.
8 Porque o Filho do homem até do sábado é o Senhor.
9 Yawd u huh tuhz kae lehq i hehd ve bon lawg kig khuhn gehe che yaog.
9 Partindo dali, entrou Jesus na sinagoga deles.
10 U huh laq kuhr teq pax suh vehr che chaw te ghad cawg che yaog. I hehd Yer suq haq vend bax tar tug, “Sa ba to awg ni awg khuhn su haq ghu na vid cawd hawg la,” lehz i hehd yawd haq na ngawx che yaog.
10 E eis que estava ali um homem que tinha uma das mãos atrofiadas; e eles, para poderem acusar a Jesus, o interrogaram, dizendo: É lícito curar nos sábados?
11 Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Nig hehd awg khuhn ve chaw te ghad ghad ve yawg teq kheh cawg lehq, Sa ba to awg ni khuhn yawg u ve teq kheh mig kor khuhn che geh chehd lawz ver, mad yug tuhz vid hawg la.
11 E ele lhes disse: Qual dentre vós será o homem que, tendo uma só ovelha, se num sábado ela cair numa cova, não há de lançar mão dela, e tirá-la?
12 Chaw yad awr lehr, yawg haq keh awg phuhd khaz jad che yaog. Kheh te cheaq te lehq, Sa ba to awg ni khuhn daq che awg ceng te che awg lid haq mad yaq hawg,” lehd koz vid che yaog.
12 Ora, quanto mais vale um homem do que uma ovelha! Portanto, é lícito fazer bem nos sábados.
13 Kheh te peg lehq Yer suq laq kuhr teq pax suh vehr che phad haq koz vid che, “Nawg ved laq kuhr che peha,” lehd koz vid che yaog.
13 Então disse àquele homem: estende a tua mão. E ele a estendeu, e lhe foi restituída sã como a outra.
14 Awg yand u ve khuhn Phar rir sehd teq pa tuhez lehq Yer suq haq khawd-ehg kheh te ver dawz vehr gha tug jehg daq che yaog.
14 Os fariseus, porém, saindo dali, tomaram conselho contra ele, para o matarem.
15 Kheh te lehq awg lawn u ve haq Yer suq juhg vehr lehq, yawd u huh tuhz veh vehr che yaog. Chaw kha peh vad-ag yawd khaz nuhr ghaq kae lehq i hehd teq pa awg gha lia haq yawd ghu na vid che yaog.
15 Jesus, percebendo isso, retirou-se dali. Acompanharam-no muitos; e ele curou a todos,
16 Yawd ved awg lawn su haq maq gha koz mar vid tug i hehd teq pa haq yawd tawd kha sehax yaw lehq sa tiq pid lar che yaog.
16 e advertiu-lhes que não o dessem a conhecer;
17 Awg lawn che ve awr lehr cuh kar var Id sar yaq koz lar che tawd khuhd u ve awg cehg mag phehaq tug awg pun te che yaog. Yawd koz lar che tawd khuhd awr lehr,
17 para que se cumprisse o que foi dito pelo profeta Isaías:
18 “Ngag lez yug lar che ngag ved awg ceg te ghad haq ngawx-oq.
18 Eis aqui o meu servo que escolhi, o meu amado em quem a minha alma se compraz; porei sobre ele o meu espírito, e ele anunciará aos gentios o juízo.
19 Tawd ghawg daq lehq awg khuhd hehnd che te ceng yawd maq te.
19 Não contenderá, nem clamará, nem se ouvirá pelas ruas a sua voz.
20 Awg cehg mag thed che cawd che khuhn
20 Não esmagará a cana quebrada, e não apagará o morrão que fumega, até que faça triunfar o juízo;
21 Yawd awr lehr chaw ceng awg ga lia ve duhd law kig phehq che yaog,”
21 e no seu nome os gentios esperarão.
22 Awg yand u ve khuhn ned geh che haq te lehq mehz cox vehr lehq kar che chaw te ghad haq su Yer suq chehd lo sir veha lag che yaog. Yawd chaw kar u ve haq ghu na vid cheaq te lehq chaw kar u ve tawd yaw gha lehq mehz mawg vehr che yaog.
22 Trouxeram-lhe então um endemoninhado cego e mudo; e ele o curou, de modo que o mudo falava e via.
23 Kheh te lehq chaw mor nux teq pa and jad lehq koz daq che, “Chaw che ve phad Dar viq ve yad ma hez hawg la,” lehd koz daq che yaog.
23 E toda a multidão, maravilhada, dizia: É este, porventura, o Filho de Davi?
24 Kheh ma khuhd, Phar rir sehd teq pa gha kad che te yand, “Chaw che ve phad awr lehr ned jawd mawd Ber sar bud laq ve kand pax haq cud lehq ned teq pa haq ghaq kog che yaog,” lehd koz daq che yaog.
24 Mas os fariseus, ouvindo isto, disseram: Este não expulsa os demônios senão por Belzebu, príncipe dos demônios.
25 I hehd duhd chehd che haq Yer suq gha sir lehq i hehd haq koz vid che, “Ma cawd maq hawr daq che muhd mig awg mag gha lia gha lug gha sez tug yaog. Ma cawd maq hawr daq che med he lehq yehg ka teq pa liz ca yeg chehd maq gha hawg.
25 Jesus, porém, conhecendo-lhes os pensamentos, disse-lhes: Todo reino dividido contra si mesmo é devastado; e toda cidade, ou casa, dividida contra si mesma não subsistirá.
26 Kheh te lehq, Sar tanr awr lehr, Sar tanr chawd chawad ghaq kog daq ver, I hehd khad nawad phaz daq tuq te daq che yaog. Kheh te cheaq te lehq, i hehd ve muhd mig khawd-ehg kheh te yeg chehd ghag hawg le.
26 Ora, se Satanás expulsa a Satanás, está dividido contra si mesmo; como subsistirá, pois, o seus reino?
27 Ngag awr lehr, Ber sar bud laq haq cud lehq ned teq pa haq ghaq kog che law lehd koz ver, nig hehd ve yad teq pa a sug ved kand pax haq cud lehq ghaq kog cheawg le. Kheh te ver, i hehd awr lehr nig hehd haq suhx jehg suhx taz var phehq vehr che yaog.
27 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os expulsam os vossos filhos? Por isso, eles mesmos serão os vossos juízes.
28 Kheh ma khuhd, ngag awr lehr Ghig sa ve Awg ha phu haq cud lehq ned teq pa haq ghaq kog che ver, Ghig sa ve muhd mig nig hehd geh lag gag vehr che yaog.
28 Mas, se é pelo Espírito de Deus que eu expulso os demônios, logo é chegado a vós o reino de Deus.
29 Awg ghad hehnd jad che chaw te ghad haq mad yug pheh teh lar ser ver, yawd ved yehg khuhn gehe lehq yawd ved med nged jeg kor haq a sug hinx yug gha tuawg le. Awg ghad hehnd jad che chaw haq pheh teh lar peg heh, yawd yehg khuhn gehe lehq yawd ved med nged teq pa haq hinx yug gha che yaog.
29 Ou, como pode alguém entrar na casa do valente, e roubar-lhe os bens, se primeiro não amarrar o valente? e então lhe saquear a casa.
30 Ngag phawd awr ma chehd che chaw awr lehr, ngag ved cand par phehq che yaog. Ngag geh ma ghawz phoz che chaw teq pa awr lehr, ghawz fong che chaw phehq che yaog.
30 Quem não é comigo é contra mim; e quem comigo não ajunta, espalha.
31 Kheh te lehq ngag nig hehd teq pa haq koz ax laq, chaw yad te yaq che vend bax teq pa awg ceng gha lia he lehq Ghig sa haq maq sawnr ma caz koz gid che awg ceng gha lia haq vend bax phehd vid gha che yaog. Kheh ma khuhd, Daq kehg che Awg ha phu haq maq sawnr ma caz koz che chaw teq pa haq Ghig sa vend bax ma phehd vid hawg.
31 Portanto vos digo: Todo pecado e blasfêmia se perdoará aos homens; mas a blasfêmia contra o Espírito não será perdoada.
32 Chaw yad ve Yad phu haq maq sawnr ma caz koz gid che chaw a sug te ghad lehd ma koz, yawd ved vend bax haq phehd vid gha che yaog. Kheh ma khuhd, Daq kehg che Awg ha phu haq maq sawnr ma caz koz gid che chaw a sug te ghad lehd ma koz, a meha ve teq co haq liz he lehq awg khaz nuhr ve te co haq liz yawd ved vend bax haq phehd vid maq gha hawg.
32 Se alguém disser alguma palavra contra o Filho do homem, isso lhe será perdoado; mas se alguém falar contra o Espírito Santo, não lhe será perdoado, nem neste mundo, nem no vindouro.
33 Awg cehg daq ver, awg sir liz daq che yaog. Awg cehg mad daq ver, awg sir liz mad daq che yaog. Awg lawn ghod ver awg sir haq te lehq awg cehg haq sir gha che yaog.
33 Ou fazei a árvore boa, e o seu fruto bom; ou fazei a árvore má, e o seu fruto mau; porque pelo fruto se conhece a árvore.
34 Vig haeg ve awg yad teq paog, nig hehd chaw haeg phehq lar cheaq te lehq daq che tawd khuhd haq khawd-ehg kheh te yaw ghag le. Awg lawn ghod ver ni ma awg khuhn kha peh cawg chehd che heh te lehq mawq kaw khuhn liz awg ceng u ve teq pa haq yaw tuhz peha che yaog.
34 Raça de víboras! como podeis vós falar coisas boas, sendo maus? pois do que há em abundância no coração, disso fala a boca.
35 Daq che chaw awr lehr, a sug yawd ved ni ma khuhn cawg lar che daq che awg ceng haq lehax yaw tuhz peha che yaog. Kheh te lehq haeg che chaw teq pa awr lehr, a sug yawd ved ni ma khuhn cawg lar che heh te lehq haeg che awg ceng haq yaw tuhz peha che yaog.
35 O homem bom, do seu bom tesouro tira coisas boas, e o homem mau do mau tesouro tira coisas más.
36 Ngag nig hehd haq koz ax laq, suhx jehg suhx taz che awg ni u ve huh gaeg ver, chaw awg gha lia awr lehr awg bon mad cawg che tawd khuhd kha yaw lar che teq pa haq gha kawq koz mar vid tug yaog.
36 Digo-vos, pois, que de toda palavra fútil que os homens disserem, hão de dar conta no dia do juízo.
37 Awg lawn ghod ver, nawg ved tawd khuhd haq te lehq nawg vend bax tar che haq gha pong lehq, nawg ved tawd khuhd haq te lehq nawg cir yanr che haq liz gha khanr tug yaog.”
37 Porque pelas tuas palavras serás justificado, e pelas tuas palavras serás condenado.
38 Awg yand u ve khuhn liq buhq var he lehq Phar rir sehd teq pa Yer suq haq koz vid che, “Sar lar-og, nawg te mar lar che awg hez teq ceng cear haq ngag hehd mawg gad che yaog,” lehd koz vid che yaog.
38 Então alguns dos escribas e dos fariseus, tomando a palavra, disseram: Mestre, queremos ver da tua parte algum sinal.
39 Yawd i hehd haq kawq koz vid che, “Haeg lehq hax chawd hax paz te che chaw heh te lehq Ghig sa haq ma yawz maq yan che chaw che ve teq co awr lehr, awg hez haq lawg che yaog. Cuh kar var Yod naq ve awg hez ma hez ver, awg kag awg nuz awr ve awg hez chaw che ve teq co haq maq te mar vid.
39 Mas ele lhes respondeu: Uma geração má e adúltera pede um sinal; e nenhum sinal se lhe dará, senão o do profeta Jonas;
40 Yod naq awr lehr, ngad nux maz ux peg khuhn sehr ni sehr hax gha chehd che heh te lehq chaw yad ve Yad phu liz, mig kor khuhn sehr ni sehr hax gha chehd tug yaog.
40 pois, como Jonas esteve três dias e três noites no ventre do grande peixe, assim estará o Filho do homem três dias e três noites no seio da terra.
41 Suhx jehg suhx taz che awg ni haq gaeg ver, Nid nar ver med yad teq pa awr lehr, chaw a meha teq co haq ve chaw geh teq geha tuag lehq chaw a meha teq co ve haq vend bax tar tug yaog. Awg lawn ghod ver, Yod naq bon mar che haq te lehq, i hehd a sug yawd ved vend bax haq duhd phuhz che yaog. Kheh ma khuhd, a meha chuhr huh Yod naq haq keh ir che te ghad chehd chehd liz, nig hehd vend bax haq ma duhd phuhz che yaog.
41 Os ninivitas se levantarão no juízo com esta geração, e a condenarão; porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E eis aqui quem é maior do que Jonas.
42 Suhx jehg suhx taz che awg ni haq ver, awg huhx muhd mig lo chehd che jawd mawd ma liz a meha teq co ve chaw geh teq geha tuag lehq chaw a meha teq co ve haq vend bax tar tug yaog. Awg lawn ghod ver, yawd Sawd laq monr ve cud yiq haq na tug mig gig awg leh med lo tu lehq lag che yaog. Kheh ma khuhd, a meha chuhr huh Sawd laq monr haq keh ir che te ghad chehd chehd liz, nig hehd yawd khuhd maq na yug che yaog.
42 A rainha do sul se levantará no juízo com esta geração, e a condenará; porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E eis aqui quem é maior do que Salomão.
43 Ned chaq chiz teq kheh chaw te ghad awg khuhn tuhez lehq a kaz mad cawg lehq awg god khehz teag lo ca koad kae lehq ghad jehd kig ca kaod ngawx-eg liz ca mad mawg che te yand,
43 Ora, havendo o espírito imundo saído do homem, anda por lugares áridos, buscando repouso, e não o encontra.
44 yawd koz che, ‘Ngag tuhaz che ngag ved yehg lo kaw koeq sar,’ lehd koz lehq yawd kawq kawaq che te yand yehg u ve kawd-aw ghad kehr ghad kha sehax ghu jawq siz lar lawz che haq yawd gha mawg che yaog.
44 Então diz: Voltarei para minha casa, donde saí. E, chegando, acha-a desocupada, varrida e adornada.
45 Kheh te lehq, yawd kae lehq yawd haq keh haeg jad che ned suhr kheh haq sir veha lehq, yehg u ve khuhn phoz geh lehq chehd che yaog. Kheh te lehq awg khaz nuhr gaeg lehq chaw u ve awr lehr awg kawd maq thad haq keh liz kawq haeg jad vehr che yaog. A meha teq co haq ve chaw haeg che awr lehr, che ve haq sur daq che yaog,” lehz Yer suq koz che yaog.
45 Então vai e leva consigo outros sete espíritos piores do que ele e, entretanto, habitam ali; e o último estado desse homem vem a ser pior do que o primeiro. Assim há de acontecer também a esta geração perversa.
46 Yer suq chaw awg mor nux haq tawd yaw vid chehd-ag huh, yawd ved awr ye he lehq awq nax var teq pa awr lehr yawd haq tawd yaw daq gad lehq awg bag huh lag hox law chehd che yaog.
46 Enquanto ele ainda falava às multidões, estavam do lado de fora sua mãe e seus irmãos, procurando falar-lhe.
47 Kheh te lehq, chaw te ghad lag lehq Yer suq haq koz vid che, “Nawr ye he lehq nawg nax var teq pa nawg haq tawd yaw daq gad lehq awg bag huh hox law chehd che yaog.”
47 Disse-lhe alguém: Eis que estão ali fora tua mãe e teus irmãos, e procuram falar contigo.
48 Yawd haq lag koz-a che phad haq Yer suq koz vid che, “Ngar ye he lehq ngag nax var teq pa a suawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
48 Ele, porém, respondeu ao que lhe falava: Quem é minha mãe? e quem são meus irmãos?
49 Kheh te peg lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq yawd bez lar lehq koz che, “Chuhr huh ngawx, chaw che ve teq pa awr lehr, ngar ye he lehq ngag nax var teq pa phehq che yaog.
49 E, estendendo a mão para os seus discípulos disse: Eis aqui minha mãe e meus irmãos.
50 Muhd nuh maq lo chehd che ngag ved Awr pa ve a lor haq kha ghaq te che chaw teq pa awr lehr ngag nax var, ngag nax ma he lehq ngar ye phehq che yaog,” lehd koz vid che yaog.
50 Pois qualquer que fizer a vontade de meu Pai que está nos céus, esse é meu irmão, irmã e mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.