Mateus 11
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NAA
1 Yer suq awr lehr, yawd ved awg laq ghuhd teq chi ni ghad haq mar vid peg lehq u huh tuhez lehq Gar liq lehd muhd mig khuhn cawg che med teq pa khuhn bon ca mar vid tug kae che yaog.
1 Quando Jesus acabou de dar estas instruções a seus doze discípulos, saiu dali para ir ensinar e pregar nas cidades deles.
2 Yod hanr thawnr khuhn geh chehd-ag huh, Khreq te chehd che kanx teq pa awg lawn gha kad lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq ca na ngawx pe lehq,
2 Quando João, no cárcere, ouviu falar das obras de Cristo, mandou que seus discípulos fossem perguntar:
3 “Nawg awr lehr, lag tug chaw u ve te ghad yaog la. Ma hez ver, awg kag awg nuz awr ve chaw te ghad haq ngag hehd gha law ser tuawg la,” lehz yawd haq ca na ngawx pe che yaog.
3 — Você é aquele que estava para vir ou devemos esperar outro?
4 Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Nig hehd kha gha kad lehq kha gha mawg che awg ceng teq pa Yod hanr haq ca kawq koz vid-eq.
4 Então Jesus lhes respondeu:
5 Mehz cox che chaw mehz mawg gha che, khi lug che chaw teq pa yaq kaw tod gag che, khir tuq kex che chaw teq pa daq kehg vehr che, nar puh ma kad che chaw teq pa nar puh kad vehr che, suh vehr che chaw teq pa kawq teq tuag lehq chaw har chaw ghuhd yad teq pa liz ha lehg che bon khuhd haq gha kad che yaog.
5 os cegos veem, os coxos andam, os leprosos são purificados, os surdos ouvem, os mortos são ressuscitados e aos pobres está sendo pregado o evangelho.
6 Ngag te che awg ceng haq ma nez nag che chaw teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog,” lehd koz vid che yaog.
6 E bem-aventurado é aquele que não achar em mim motivo de tropeço.
7 Yod hanr ve awg laq ghuhd teq pa kawq veh tod-ag huh, Yer suq awr lehr Yod hanr ve awg lawn chaw mor nux haq koz vid che, “Nig hehd heh pir lo awg nar nuh awg god khehz teag lo a thoq ca ngawx-eg cheawg le. Pund cehg haq muhd huh mez lehq aw taz aw yaq te chehd che haq la.
7 Quando os discípulos de João foram embora, Jesus começou a dizer ao povo a respeito de João:
8 Ma hez ver, a thoq haq ca ngawx-eq tug kae cheawg le. Nud-u ghad te che beg ke veq che chaw haq la. Nud-u ghad te che beg ke veq che chaw teq pa awr lehr, Jawd mawd ve hawx yehg khuhn chehd che yaog.
8 O que vocês foram ver? Um homem vestido de roupas finas? Os que vestem roupas finas moram nos palácios reais.
9 Ma hez ver, a thoq haq ca ngawx-eg tug kae cheawg le. Ghig sa ve cuh kar var haq la. Yaog. Ghig sa ve cuh ka var haq ca ngawx-eg che yaog. Yawd awr lehr Ghig sa ve cuh kar var teq pa haq keh ir che chaw te ghad yaog, lehz ngag nig hehd haq koz ax che yaog.
9 Sim, o que foram ver? Um profeta? Sim, eu lhes digo, e muito mais do que um profeta.
10 ‘Ngawx lor, nawg haq keh awg kawd
10 Este é aquele de quem está escrito:
11 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, mig gig khod-aq yad mid geh kha pawag che chaw yad teq pa khuhn, a kaz tur vid var Yod hanr haq keh ir che chaw te ghad-eg liz mad cawg ser. Kheh ma khuhd muhd nuh maq muhd mig awg khuhn su haq keh i che chaw te ghad liz, yawd haq keh ir ser che yaog.
11 — Em verdade lhes digo: entre os nascidos de mulher, não apareceu ninguém maior do que João Batista; mas o menor no Reino dos Céus é maior do que ele.
12 A kaz tur var Yod hanr kanx tanr te che awg ni haq tanr lehq yaq ni kha gag, muhd nuh maq ve muhd mig haq hax ceh nux bawz daq lehq chaw khawr maq te che chaw teq pa hinx yug ve vehr che yaog.
12 Desde os dias de João Batista até agora, o Reino dos Céus sofre violência, e os que usam de força se apoderam dele.
13 Awg lawn ghod ver Ghig sa ve cuh kar var awg gha lia he lehq Mod ser ve awg lid tawd khuhd liq awr lehr, Yod hanr ve awg coaq lo kha gag Ghig sa ve muhd mig lag tug awg lawn koz mar lar che yaog.
13 Porque todos os Profetas e a Lei profetizaram até João.
14 Nig hehd na yug gad ver, chaw che ve awr lehr, lag lawg ghod che Ed lid yaq u ve phad yaog.
14 E, se vocês o querem reconhecer, ele mesmo é Elias, que estava para vir.
15 Kad tug nar puh cawg che chaw teq pa kha sehax naoq.
15 Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.
16 Chaw a meha teq co ve haq a thoq maq vawr, gha yug tehz mar vid tug lehq nar. Chaw a meha teq co ve awr lehr, chaw yad nehax heh te lehq kax khuhn mi lar lehg kug daq lehq koz che,
16 — Mas a que compararei esta geração? É semelhante a meninos que, sentados nas praças, gritam aos companheiros:
17 ‘Nig hehd awg pun ngag hehd nuhr mez liz nig hehd ka ma khez.
17 “Nós tocamos flauta,
18 Awg lawn ghod ver, Yod hanr lag lehq ma cad mad dawg cheaq te lehq, su ‘Yawd haq Ned geh che yaog,’ lehd koz che yaog.
18 — Pois veio João, que não comia nem bebia, e as pessoas dizem: “Ele tem demônio!”
19 Chaw yad ve Yad phu lag lehq cad che dawg che haq te lehq, ‘Chaw che ve awr lehr, cad lex dawg lex che chaw, a pehx med ghig dawg pong dawg lex che chaw, awg khawnr ghawz var he lehq vend bax yad teq pa haq awg chawd te che chaw yaog,’ lehz su kawq koz che yaog. Kheh ma khuhd cud yiq ma yiq ted ceng awr lehr, yawd te che kanx teq pa awg khuhn cawd ma cawd che haq su gha mawg gha sir che yaog,” lehd Yer suq koz che yaog.
19 Veio o Filho do Homem, comendo e bebendo, e as pessoas dizem: “Eis aí um glutão e bebedor de vinho, amigo de publicanos e pecadores!” Mas a sabedoria é justificada por suas obras.
20 Kheh te lehq, Yer suq yawd and tug ir che kanx awg ceng teq pa te mar vid peg che med teq pa awr lehr, i hehd vend bax haq ma duhd phuhz cheaq te lehq Yer suq i hehd haq ded mar lehq koz che,
20 Então Jesus começou a repreender as cidades nas quais ele tinha feito muitos milagres, pelo fato de não terem se arrependido:
21 “Khawd rar senr med-og, nawg liz gha duhd har jad tug yaog. Ber sehd daq med-og, nawg liz gha duhd har jad tug yaog. Awg lawn ghod ver, nig hehd awg khuhn te peg che and tug ir jad che kanx teq pa awr lehr, Tud ruq med he lehq Sid donr med khuhn te che heh ver, i hehd awr lehr a mig thad lo thux pu pha haq veq deh lar lehq khuhq ha toz puhr lehq vend bax duhd phuhz tug yaog.
21 — Ai de você, Corazim! Ai de você, Betsaida! Porque, se em Tiro e em Sidom se tivessem operado os milagres que foram feitos em vocês, há muito que elas teriam se arrependido com pano de saco e cinza.
22 Ngag nig hehd haq koz ax laq, suhx jehg suhx taz che awg ni gaeg ver, Tud ruq med he lehq Sid donr med awr lehr, nig hehd kheh taw maq maq gha khanr hawg.
22 Mas eu digo a vocês que, no Dia do Juízo, haverá menos rigor para Tiro e Sidom do que para vocês.
23 Kar per nar unr med-og, nawg haq vawr muhd nuh maq lo kha gag chid taz ax lawg lehd ta duhd. Nawg awr lehr, suh muhd mig lo kha gag chid bag yaq pe tug yaog. Awg lawn ghod ver, nawg awg khuhn te peg che and tug ir che kanx teq pa Sawd donr med khuhn te che heh ver, med u ve awr lehr yaq ni kha gag cawg chehd ser tug yaog.
23 — E você, Cafarnaum, pensa que será elevada até o céu? Será jogada no inferno! Porque, se em Sodoma se tivessem operado os milagres que foram feitos em você, ela teria permanecido até o dia de hoje.
24 Ngag nig hehd haq koz ax laq, suhx jehg suhx taz che awg ni gaeg ver, Sawd donr med awr lehr nig hehd kheh taw maq toq maq gha khanr hawg,” lehd koz vid che yaog.
24 Mas eu digo a vocês que, no Dia do Juízo, haverá menos rigor para a terra de Sodoma do que para você.
25 Awg yand u ve khuhn, Yer suq koz che, “Muhd nuh maq he lehq mig naz ma haq uq penr sehr phad A pa-og, cud yiq cawg che chaw he lehq sir vix che chaw teq pa haq awg lawn che ve nawg khuhd ceh lar lehq chaw yad nehax heh te lehq teq chaweh maq sir che chaw teq pa haq nawg pheq mar vid cheaq te lehq ngag nawg haq chid muh che yaog.
25 Por aquele tempo, Jesus exclamou:
26 A pa-og, che ve awr lehr, nawg a lor cawd che yaog.
26 Sim, ó Pai, porque assim foi do teu agrado.
27 Ngag ved Awr pa awr lehr awg ceng gha lia ngag haq saw chid aq ax lar peor. Awr pa ma hez ver, Yad phu haq su te ghad-eg liz maq sir. Yad phu he lehq Yad phu pheq mar vid gad che chaw haq ma hez ver, Awr pa haq te ghad-eg liz maq sir.
27 Tudo me foi entregue por meu Pai. Ninguém conhece o Filho, a não ser o Pai; e ninguém conhece o Pai, a não ser o Filho e aquele a quem o Filho o quiser revelar.
28 Kanx te heg lehq med nged puhd huhd che chaw awg gha lia ngag chehd lo laor. Ngag nig hehd haq ghad jehd vid tug yaog.
28 — Venham a mim todos vocês que estão cansados e sobrecarregados, e eu os aliviarei.
29 Ngag ved taz tug haq taz lehq ngag geh hend yug laoq. Awg lawn ghod ver ngag awr lehr, ni ma nud nud nehg nehg cawg lehq nig hehd ve ni ma liz ghad gha jehd tug yaog.
29 Tomem sobre vocês o meu jugo e aprendam de mim, porque sou manso e humilde de coração; e vocês acharão descanso para a sua alma.
30 Awg lawn ghod ver ngag ved taz tug taz sa lehq ngag ved awg veg liz lawg che yaog,” lehd koz che yaog.
30 Porque o meu jugo é suave, e o meu fardo é leve.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.