Marcos 9

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, chuhr huh hox chehd che chaw ted pehg pehar awr lehr, Ghig sa ve muhd mig kand pax awg khuhn lag che haq maq gha mawg ser che kheh ceh, maq gha suh lehz,” yawd i hehd haq koz vid che yaog.
1 E Jesus terminou, dizendo:
2 Khuhq ni pong vehr lehq, Yer suq awr lehr Per troq, Yar koq he lehq Yod hanr haq lehax sir ve lehq taq chuhax gawr ghad keh muh maq ted dig awg thag lo i hehd taez che yaog. Awg yand u ve khuhn, i hehd mehz khuhd suhr huh yawd ved awg hoq awg han pa lehq,
2 Seis dias depois, Jesus foi para um monte alto, levando consigo somente Pedro, Tiago e João. Ali, eles viram a aparência de Jesus mudar.
3 yawd ved beg ke awg ghiz tuhaz lehq phu daq jad che yaog. Mig gig khod-aq lo med nged chuhd var a sug te ghad lehd ma koz, u kheh taw maq chuhd phu maq gha.
3 A sua roupa ficou muito branca e brilhante, mais do que qualquer lavadeira seria capaz de deixar.
4 Mod ser he lehq Ed lid yaq liz i hehd mehz khuhd suhr tuhaz lehq Yer suq geh nag ux te daq chehd che yaog.
4 E os três discípulos viram Elias e Moisés conversando com Jesus.
5 Awg yand u ve haq Per troq awr lehr, “Jawd mawd-og, ngag hehd chuhr huh chehd che awr lehr daq che yaog. Ngag hehd hax po seh lehd te tug yaog. Nawg awg pun ted mag, Mod ser awg pun ted mag he lehq Ed lid yaq awg pun ted mag te tug yaog,” lehz Yer suq haq koz vid che yaog.
5 Então Pedro disse a Jesus: — Mestre, como é bom estarmos aqui! Vamos armar três barracas: uma para o senhor, outra para Moisés e outra para Elias.
6 Awg lawn ghod ver, i hehd kuhz jad cheaq te lehq, yawd khawd-ehg kheh gha koz tug haq maq sir.
6 Pedro não sabia o que deveria dizer, pois ele e os outros dois discípulos estavam apavorados.
7 Awg yand u ve khuhn, mog i hehd haq lag hoz lar lehq, “Chaw cheawg lehr, ngag haq jad che Yad phu yaog. Yawd ved tawd khuhd haq nao,” lehd mog u ve awg khuhn awg khuhd buhg tuhaz che yaog.
7 Logo depois, uma nuvem os cobriu, e dela veio uma voz, que disse: — Este é o meu Filho querido. Escutem o que ele diz!
8 I hehd teq pear lehax caw ngawx che te yand, awg kag awr ve chaw te ghad-eg haq liz mad kawq mawg. Yer suq lehax i hehd geh chehd chehd che haq gha mawg che yaog.
8 Aí os discípulos olharam em volta e viram somente Jesus com eles.
9 Keh u ve te dig huh i hehd kawq yaq tod che te yand, chaw yad ve Yad phu awr lehr suh kig huh mad kawq teq tuag ser che kheh ceh, i hehd gha mawg che teq pa chaw te ghad-eg haq liz maq gha koz vid tug, Yer suq i hehd haq tawd yuhz vid lar che yaog.
9 Quando estavam descendo do monte, Jesus mandou que não contassem a ninguém o que tinham visto, até que o Filho do Homem ressuscitasse.
10 I hehd, tawd khuhd u ve haq tawnd lar lehq, “Suh kig lo kawq teq tuag che ted ceng a thoq maq haq koz cheawg le,” lehz te ghad he lehq te ghad na ngawx daq che yaog.
10 Eles obedeceram à ordem, mas discutiram entre si sobre o que queria dizer essa ressurreição.
11 Awg yand u ve khuhn i hehd awr lehr, “Ed lid yaq awg kawd gha lag tug yaog lehz, a thoq te lehq liq buhq var teq pa koz cheawg le,” lehd yawd haq na ngawx che yaog.
11 Então perguntaram a Jesus: — Por que os
12 Yawd kawq koz vid che, “Ed lid yaq awg kawd awg cehg mag lag lehq, awg gha lia haq kawq ghu te che yaog. Chaw yad ve Yad phu awr lehr, laex ceng haq gha tuq gha khanr lehq chid bag che haq gha khanr tug yaog,” lehz a thoq te lehq buhq lar cheawg le lehz na ngawx che yaog.
12 Ele respondeu:
13 Kheh ma khuhd, “Ngag nig hehd haq koz ax laq, Ed lid yaq lag gag vehr lehq, yawd ved awg lawn buhq lar che heh te lehq, su yawd haq te gad che heh te vid vehor,” lehz Yer suq koz che yaog.
13 Eu afirmo a vocês que Elias já veio, e o maltrataram como quiseram, conforme as Escrituras dizem a respeito dele.
14 I hehd awr lehr, awg kag awr ve awg laq ghuhd teq pa geh kawq gag che te yand, chaw awg mor nux awg laq ghuhd teq pa haq kha caw yuhd chehd lar lehq, liq buhq var teq pa i hehd geh tawd ghawg daq chehd che haq gha mawg che yaog.
14 Quando eles chegaram perto dos outros discípulos, viram uma grande multidão em volta deles e alguns mestres da Lei discutindo com eles.
15 Chaw awg mor nux awg gha lia teq pear lehax Yer suq haq gha mawg che te yand and jad lehq, yawd chehd lo cex kae lehq yawd haq haq yug che yaog.
15 Quando o povo viu Jesus, todos ficaram admirados e correram logo para o cumprimentarem.
16 Awg yand u ve haq Yer suq awr lehr, “Nig hehd i hehd geh a thoq awg lawn tawd ghawg daq chehd cheawg le,” lehz na ngawx che te yand,
16 Jesus perguntou aos discípulos:
17 chaw awg mor nux awg khuhn lo chaw te ghad yawd haq koz vid che, “Sar lar-og, ngag ved yad par haq nawg chehd lo sir veha lar che yaog. Yawd awr lehr, kar che ned geh chehd che yaog.
17 Um homem que estava na multidão respondeu: — Mestre, eu trouxe o meu filho para o senhor, porque ele está dominado por um espírito mau e não pode falar.
18 Ned yawd haq yug cid che te yand, yawd khar lo chehd che lehd ma koz, ned yawd haq biz bag pe che yaog. Awg yand u ve haq, mawq kaw khuhn cux ghig phoz tuhaz lehq, cig cheq cid lehq awg ton awg heh guhx phehq vehr che yaog. Ned haq ghaq kog tug nawg ved awg laq ghuhd teq pa haq ngag koz vid liz, i hehd te maq gha,” lehz yawd koz vid che yaog.
18 Sempre que o espírito ataca o meu filho, joga-o no chão, e ele começa a espumar e a ranger os dentes; e ele está ficando cada vez mais fraco. Já pedi aos discípulos do senhor que expulsassem o espírito, mas eles não conseguiram.
19 Yer suq kawq koz che, “Yonr che mad cawg che chaw che teq paog, ngag nig hehd geh khawd-ehg muh gha chehd tug ser-aw le. Ngag nig hehd haq khawd-ehg muh maq gha yeg khanr tug ser-aw le. Yawd haq ngag chehd lo sir veha lar-oq,” lehd koz vid che yaog.
19 Jesus disse:
20 Kheh te lehq i hehd awr lehr, yad par haq yawd chehd lo sir veha lag che yaog. Ned u ve Yer suq haq gha mawg che te yand, yad par haq yawd puhq phez vid tug te lehq, yad par u ve mig kag lo kuhd veh che yaog. Yawd awr lehr, mawq kaw khuhn cux ghig phoz tuhaz lehq phez dawz chehd che yaog.
20 Quando o levaram, o espírito viu Jesus e sacudiu com força o menino. Ele caiu e começou a rolar no chão, espumando pela boca.
21 Yer suq awr lehr, “Yawd che kheh te phehaq che khawd-ehg muh maq gag vehor le,” lehz awr pa haq na ngawx che te yand, awr pa koz che, “Yawd awg nehax loar che kheh te chehd che yaog.
21 Aí Jesus perguntou ao pai: O pai respondeu: — Ele está assim desde pequeno.
22 Yawd haq te lug tug, a mir awg khuhn lehd ma koz, a kaz awg khuhn lehd ma koz, laex pawz ned yawd haq biz ke vid che yaog. Kheh ma khuhd, nawg ted ceng cear te gha ver, ngag hehd haq har kax lehq ga laoq,” lehd koz che yaog.
22 Muitas vezes o espírito o joga no fogo e na água para matá-lo. Mas, se o senhor pode, então nos ajude. Tenha pena de nós!
23 Yer suq koz che, “Te gha ver lehz nawg koz cheawg la. Yonr che chaw teq pa awg pun awg ceng awg gha lia phehaq gha che yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
23 Jesus respondeu:
24 Awg yand u ve khuhn yad par nehax ve awr pa teq pear lehax kug lehq, “Ngag yonr che yaog. Ngag yonr mad gag che awg ceng haq a cehax ga laoq,” lehd koz vid che yaog.
24 Então o pai gritou: — Eu tenho fé! Ajude-me a ter mais fé ainda!
25 Chaw awg mor nux yawd chehd lo cex lag tod che haq Yer suq gha mawg che te yand, ned chaq chiz u ve haq ded lehq, “Kar lehq nar puh bag che ned-og, yawd awg khuhn tuhez lehq awg khaz nuhr te pawz-a liz yawd awg khuhn tad kawq gehe lehz ngag nawg haq tawd pehar che yaog,” lehd koz vid che yaog.
25 Quando Jesus viu que muita gente estava se juntando ao redor dele, ordenou ao espírito mau:
26 Kheh te lehq, ned u ve hehnd chawa kug lehq yad par u ve haq hax ceh nux puhq phez vid lar haz lehq tuhz veh che yaog. Yad par nehax u ve chaw suh heh phehq vehr cheaq te lehq, Yawd suh vehor lehz, chaw laex ghad koz che yaog.
26 O espírito gritou, sacudiu o menino e saiu dele, deixando-o como morto. Por isso todos diziam que ele havia morrido.
27 Kheh ma khuhd, Yer suq yawd ved laq kuhr haq yug lehq, yawd haq ghawg tu vid lehq yawd tuag che yaog.
27 Mas Jesus pegou o menino pela mão e o ajudou a ficar de pé.
28 Yer suq yehg khuhn geh veh lehq, yawd ved awg laq ghuhd teq pa taq chuhax gawr ghad te che awg khuhn, “Ned u ve haq a thoq vawr te lehq ngag hehd ghaq kog maq gha cheawg le,” lehz yawd haq na ngawx che yaog.
28 Quando Jesus entrou em casa, os seus discípulos lhe perguntaram em particular: — Por que foi que nós não pudemos expulsar aquele espírito?
29 Yer suq awr lehr, “Bon lawg che ted ceng ma hez ver, ned che ted ceng haq ghaq kog maq gha,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
29 Jesus respondeu:
30 I hehd u huh tuhz kae lehq Gar liq lehd muhd mig haq phanr kae che yaog. I hehd kae che awg lawn chaw te ghad-eg haq liz yawd maq sir vid gad che yaog.
30 Jesus e os discípulos saíram daquele lugar e continuaram atravessando a Galileia. Jesus não queria que ninguém soubesse onde ele estava
31 Awg lawn ghod ver, yawd yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq mar vid lehq koz che, “Chaw yad ve Yad phu awr lehr, chaw yad teq pa ve laq kuhr awg khuhn lo chid aq che haq gha khanr lehq, i hehd yawd haq dawz vehr tug yaog. Dawz vehr peg khaz nuhr, sehr ni gaeg ver yawd kawq teq tuag tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
31 porque estava ensinando os discípulos. Ele lhes dizia:
32 Tawd khuhd u ve haq i hehd na maq gha liz, yawd haq kawq na ngawx maq pir.
32 Eles não entendiam o que Jesus dizia, mas tinham medo de perguntar.
33 U ve khaz nuhr i hehd Kar per nar unr med lo gaeg che yaog. Yer suq yehg khuhn chehd chehd che te yand, “Yaq kaw kanr lo nig hehd a thoq maq awg lawn jehg daq cheawg le,” lehz yawd i hehd haq na ngawx che yaog.
33 Jesus e os discípulos chegaram à cidade de Cafarnaum. Quando já estavam em casa, Jesus perguntou aos doze discípulos:
34 Kheh ma khuhd, i hehd yaq taw lehq taq hiax chehd chehd che yaog. Awg lawn ghod ver, a sug te ghad su haq keh ir cheawg le lehz yaq kaw kanr lo i hehd te ghad he lehq te ghad tawd ghawg daq che yaog.
34 Mas eles ficaram calados porque no caminho tinham discutido sobre qual deles era o mais importante.
35 Kheh te lehq yawd mi lar lehq, cuh yad teq chi ni ghad haq kug yug lehq, “Su haq keh ir gad che chaw te ghad awr lehr, su haq keh i che chaw gha te lehq, su ved awg ceg gha te che yaog,” lehz yawd i hehd haq koz vid che yaog.
35 Jesus sentou-se, chamou os doze e lhes disse:
36 Kheh te peg lehq, chaw yad nehax te ghad haq yawd yug lehq i hehd awg kaw jen huh tar che yaog. Chaw yad nehax haq yawd chid taz lar lehq, i hehd haq koz vid che,
36 Aí segurou uma criança e a pôs no meio deles. E, abraçando-a, disse aos discípulos:
37 “Chaw yad nehax haq ngag ved awg meh awg khuhn haq yug che chaw a sug te ghad lehd ma koz, ngag haq haq yug che yaog. Ngag haq haq yug che chaw awr lehr, ngag haq lehax haq yug che ma hez. Ngag haq lag peha che phad haq yawd haq yug che yaog,” lehd koz che yaog.
37 — Aquele que, por ser meu seguidor, receber uma criança como esta estará também me recebendo. E quem me receber não recebe somente a mim, mas também aquele que me enviou.
38 Awg yand u ve khuhn Yod hanr koz che, “Sar lar-og, chaw te ghad nawg ved awg meh haq cud lehq ned teq pa haq ghaq kog chehd che haq ngag hehd gha mawg che yaog. Yawd a nig geh teq geha lag che chaw ma hez cheaq te lehq, ngag hehd yawd haq tawr lar che yaog,” lehz Yer suq haq koz vid che yaog.
38 João disse: — Mestre, vimos um homem que expulsa demônios pelo poder do nome do senhor, mas nós o proibimos de fazer isso porque ele não é do nosso grupo.
39 Yer suq kawq koz che, “Yawd haq taq tawr lar. Awg lawn ghod ver, ngag ved awg meh haq cud lehq and tug te che chaw a sug te ghad lehd ma koz, u kheh te peg khaz nuhr ngag haq har naq kawq khaex gha tug ma hez.
39 Jesus respondeu:
40 A nig ved cand par phawd awr ma chehd che chaw te ghad awr lehr, a nig phawd awr chehd che chaw phehq che yaog.
40 Porque quem não é contra nós é por nós.
41 Awg lawn ghod ver, Khreq ve awg meh haq nig hehd puhd chehd che haq te lehq, khar ve chaw te ghad lehd ma koz, nig hehd haq a kaz te kawz tawa che ver, yawd ved awg bon a cehax liz maq mehx hawg lehz, ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax che yaog.
41 Eu afirmo a vocês que isto é verdade: quem der um copo de água a vocês, porque vocês são de Cristo, com toda a certeza receberá a sua recompensa.
42 Ngag haq yonr che chaw yad nehax te ghad haq yaq vid tug te che chaw a sug te ghad lehd ma koz, yawd ved kuhr pehg haq huhx meh mawr nux pheh chuhq lehq lad chuhd ghig khuhn chid bag ke pe ver, yawd awg pun daq jad che yaog.
42 Jesus continuou:
43 Nawg ved laq kuhr teq pax nawg haq te yaq vid tug te ver, tawz chid bar-oq. Laq kuhr niq pax pax cawg lehq, muhd naz hoq khuhn maq suh gha che a mir toq chehd che awg khuhn gha khanr che haq keh, laq lug lehq a saq teq che khuhn gha gehe che awr lehr, nawg awg pun daq jad che yaog.
43 Se uma das suas mãos faz com que você peque, corte-a fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna com uma só mão do que ter as duas e ir para o inferno, onde o fogo nunca se apaga.
44 — ausente —
44 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
45 Nawg ved khi kud teq pax nawg haq te yaq vid tug te ver, tawz chid bar-oq. Khi kud niq pax pax cawg lehq muhd naz hoq khuhn chid bag ke che haq gha khanr che haq keh, khi lug lehq a saq teq che awg khuhn gha gehe che awr lehr, nawg awg pun daq jad che yaog.
45 Se um dos seus pés faz com que você peque, corte-o fora! Pois é melhor você entrar na vida eterna aleijado do que ter os dois pés e ser jogado no inferno.
46 — ausente —
46 [Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.]
47 — ausente —
47 Se um dos seus olhos faz com que você peque, arranque-o! Pois é melhor você entrar no
48 — ausente —
48 Ali os vermes que devoram não morrem, e o fogo nunca se apaga.
49 Awg lawn ghod ver, a lehq yug lehq tand tug haq puhr vid che heh, a mir puhr vid che ted ceng haq chaw awg gha lia gha khanr tug yaog.
49 — Pois todas as pessoas serão
50 A lehq awr lehr daq che yaog. Kheh ma khuhd, mehg che pehz vehr ver, khawd-ehg kheh te kawq mehg gha tuawg le. Nig hehd khuhn a lehq cawg vid lehq, te ghad he lehq te ghad cawd daq hawr daq cawg vid-oq,” lehd koz vid che yaog.
50 O sal é uma coisa útil; mas, se perder o gosto, como é que vocês poderão lhe dar gosto de novo? Tenham sal em vocês mesmos e vivam em paz uns com os outros.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Marcos 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.