Lucas 6
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 Te pawz thad huh, Sa ba to awg ni haq Yer suq ha khuhn phanr kae tod-ag huh, yawd ved awg laq ghuhd teq pa cag no chehz lehq, i hehd laq kuhr khuhn ke si lehq pex cad tod che yaog.
1 Num sábado, Jesus estava atravessando uma plantação de trigo. Os seus discípulos começaram a colher e a debulhar espigas, e a comer os grãos de trigo.
2 Phar rir sehd ted pehg koz che, “A thoq te nig hehd Sa ba to awg ni ve awg lid haq te yaq cheawg le,” lehd koz che yaog.
2 Então alguns fariseus perguntaram: — Por que é que vocês estão fazendo uma coisa que a nossa
3 Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Nig hehd teq pa Dar viq he lehq yawd ved awg chawd teq pa awr meq vehr huh, khawd-ehg te che awg lawn u ve maq gha ghawn jaw la.
3 Jesus respondeu:
4 Dar viq Ghig sa ve yehg khuhn gehe lehq, Ghig sa haq tand vid lar che khaor mod haq yug cad lehq yawd ved awg chawd teq pa haq liz car vid che yaog. Awg lid cawg lar che heh te ver, Ghig sa ve paw khod teq pa ma hez ver te ghad-eg liz cad maq na hawg.”
4 Ele entrou na casa de Deus, pegou os pães oferecidos a Deus, comeu e deu também aos seus companheiros. No entanto é contra a nossa Lei alguém comer desses pães; somente os sacerdotes têm o direito de fazer isso.
5 Kheh te lehq, Yer suq Phar rir sehd haq koz vid che, “Chaw yad ve Yad phu awr lehr, Sa ba to awg ni ve Awg jawd mawd yaog,” lehd koz vid che yaog.
5 E Jesus terminou, dizendo:
6 Awg nuz awr ve Sa ba to awg ni teq ni kawq gaeg lehq, Yer suq bon lawg kig lo gehe lehq mar vid chehd kig huh laq kuhr laq yaq awr pax suh che te ghad liz chehd chehd che yaog.
6 Num outro sábado Jesus entrou na sinagoga e começou a ensinar. Estava ali um homem que tinha a mão direita aleijada.
7 Phar rir sehd he lehq liq buhq var teq pa Sa ba to awg ni gaeg ver Yer suq chaw nag haq ghu na vid ver vend bax ca gha vid tug jaz ngawx chehd che yaog.
7 Alguns mestres da Lei e alguns fariseus ficaram espiando Jesus com atenção para ver se ele ia curar alguém no sábado. Pois queriam arranjar algum motivo para o acusar de desobedecer à Lei .
8 Yer suq awr lehr, i hehd teq pa duhd chehd che haq sir lehq, laq kuhr teq pax suh che phad haq koz vid che, “Nawg tu lehq awg kaw jen lo ca hox lag,” lehd koz vid lehq, yawd liz tu lehq lag che yaog.
8 Mas Jesus conhecia os pensamentos deles e por isso disse para o homem que tinha a mão aleijada: O homem se levantou e ficou em pé.
9 Yer suq i hehd haq koz vid che, “Ngag nig hehd haq na ngawx sar. Sa ba to awg ni ver daq tug te cawd hawg la. Ma hez ver lug tug te cawd hawg la. Su ved a saq haq pong vid cawd hawg la. Ma hez ver te lug cawd hawg la,” lehd koz na ngawx che yaog.
9 Então Jesus disse:
10 Yer suq i hehd teq pa haq kha nehax caw ngawx peg lehq, chaw u ve phad haq koz vid che, “Nawg ved laq kuhr che peo,” lehd koz vid che yaog. Chaw u ve liz laq kuhr che pe lehq, yawd laq kuhr na vehr che yaog.
10 Jesus olhou para todos os que estavam em volta dele e disse para o homem: O homem estendeu a mão, e ela sarou.
11 I hehd nez nag jad lehq, Yer suq haq khawd-ehg kheh gha te tug phoz jehg daq che yaog.
11 Aí os mestres da Lei e os fariseus ficaram furiosos e começaram a conversar sobre o que poderiam fazer contra Jesus.
12 Teq ni awr gaeg lehq, Yer suq Ghig sa geh bon lawg tug awg pun kehaq lo taez che yaog. Yawd teq hax muhd kha thid Ghig sa geh bon lawg che yaog.
12 Naquela ocasião Jesus subiu um monte para orar e passou a noite orando a Deus.
13 Muhd thid-ag lehq, yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq yawd kug lehq, i hehd teq pa awg khuhn chaw teq chi ni ghad haq lez yug che yaog. Chaw u ve teq pa haq yawd cuh yad lehd koz meh vid che yaog.
13 Quando amanheceu, chamou os seus discípulos e escolheu doze deles. E deu o nome de apóstolos a estes doze:
14 Chaw che ve teq pa awr lehr, (1) Per troq lehd koz meh lar che haq Yer suq Sid monr kawq meh vid che, (2) yawd ved awg nax var Anr drehr, (3) Yar koq, (4) Yod hanr, (5) Phid liq, (6) Bar thawd lar mehd,
14 Simão, em quem pôs o nome de Pedro, e o seu irmão André; Tiago e João; Filipe e Bartolomeu;
15 (7) Mar thehr, (8) Thod maq, (9) Ar lar phehd ve awg yad par Yar koq, (10) muhd mig haq haq che awg mor khuhn ve Sid monr,
15 Mateus e Tomé; Tiago, filho de Alfeu; Simão, o nacionalista;
16 (11) Yar koq ve awg yad par Yud daq he lehq (12) Yer suq haq chid aq vid tug Yud daq Id sar kar rir oq che ve teq pa yaog.
16 Judas, filho de Tiago; e Judas Iscariotes, que foi o traidor.
17 Kheh te lar haz lehq, Yer suq yawd lez yug lar che awg laq ghuhd teq pa geh kehaq lo yaq lehq awg tawg khuhn hox chehd che yaog. Yawd ved awg laq ghuhd teq pa loar, Yud daq muhd mig khuhn ve awg kag gha lia lo lag che Yer ruq sar lehnr med he lehq lad chuhd ghig puhg pad huh ve Tud ruq he lehq Sid donr muhd mig lo chehd che chaw awg mor nux yawd ved tawd khuhd haq na tug he lehq i hehd nag chehd che a nar teq pa ghu na ax vid tug yawd geh phoz chehd che yaog.
17 Jesus desceu do monte com eles e parou com muitos dos seus seguidores num lugar plano. Uma grande multidão estava ali. Era gente de toda a Judeia, de Jerusalém e das cidades de Tiro e Sidom , que ficam na beira do mar.
18 Ned chaq chiz te lug vid che chaw teq pa haq liz yawd ghu na vid che yaog.
18 Eles tinham vindo para ouvir Jesus e para serem curados das suas doenças. Os que estavam atormentados por espíritos maus também vieram e foram curados.
19 Chaw awg gha lia yawd haq gha soz gha duhq vid tug te che yaog. Awg lawn ghod ver, yawd awg khuhn kand pax tuhaz lehq i hehd awg gha lia haq ghu na vid che yaog.
19 Todos queriam tocar em Jesus porque dele saía um poder que curava todas as pessoas.
20 Yer suq awg laq ghuhd teq pa haq ngawx lar lehq koz che,
20 Jesus olhou para os seus discípulos e disse:
21 A meha meq chehd kaz chehd che chaw teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog.
21 — Felizes são vocês que agora têm fome,
22 Chaw yad ve Yad phu haq pad lehq su nig hehd haq cand che, sawnr kha ax che, su nig hehd haq koz gid ghig gid che, su nawg ved awg meh haq te lug ax che ver, awg bon ir che yaog.
22 — Felizes são vocês quando os odiarem, rejeitarem, insultarem e disserem que vocês são maus por serem seguidores do
23 Awg ni u ve teq pa khuhn ha lehg lehq pawz juhz chehd-oq. Awg lawn ghod ver, muhd nuh maq khod-aq lo nig hehd ve laq sawnr ir jad che yaog. I hehd ve awg pux awr pi teq pa liz, Ghig sa ve cuh kar var teq pa haq u kheh te lar che yaog.
23 Fiquem felizes e muito alegres quando isso acontecer, pois uma grande recompensa está guardada no céu para vocês. Pois os antepassados dessas pessoas fizeram essas mesmas coisas com os
24 A meha, paw sa che chaw teq pa awr lehr, gha lug gha sez jad tug yaog.
24 — Mas ai de vocês que agora são ricos,
25 A meha gha cad buhz dawg buhz chehd che chaw teq pa gha lug gha sez jad tug yaog.
25 — Ai de vocês que agora têm tudo,
26 Su awg gha lia nig hehd haq chid muha che te yand, nig hehd gha duhd har jad tug yaog. Awg lawn ghod ver, i hehd ve awg pux awr pi teq pa liz ma hez hez che cuh kar var teq pa haq u kheh te chid muh vid jaw che yaog.
26 — Ai de vocês quando todos os elogiarem, pois os antepassados dessas pessoas também elogiaram os falsos profetas.
27 Kheh te cheaq te lehq nig hehd ngag khuhd na chehd che chaw teq pa haq ngag koz ax laq, nig hehd ve cand par teq pa haq haoq. Nawg haq ngawx bawg che chaw teq pa haq daq che awg ceng te vid-oq.
27 — Mas eu digo a vocês que estão me ouvindo: amem os seus inimigos e façam o bem para os que odeiam vocês.
28 Nawg haq khen che chaw teq pa haq awg bon naq vid-oq. Nawg haq kha muhd kha na tea che chaw teq pa awg pun bon lawg vid-oq.
28 Desejem o bem para aqueles que os amaldiçoam e orem em favor daqueles que maltratam vocês.
29 Nawg ved par loz teq pax haq tha phehad che chaw haq teq pax awr liz kawq phuhz mawr vid ser. Nawg ved a poq yehg maq haq yug gad che chaw teq pa haq a poq awg khuhn ve liz kawq pid fe ser.
29 Se alguém lhe der um tapa na cara, vire o outro lado para ele bater também. Se alguém tomar a sua
30 Nawg geh kha lawg che chaw awg gha lia haq pid-oq. Nawg ved med nged yug ve che chaw geh tad kawq yug khuhq.
30 Dê sempre a qualquer um que lhe pedir alguma coisa; e, quando alguém tirar o que é seu, não peça de volta.
31 Su nig hehd haq tea vid gad che heh, nig hehd liz su haq u kheh gha te vid che yaog.
31 Façam aos outros a mesma coisa que querem que eles façam a vocês.
32 Nawg haq haq che chaw teq pa haq lehax nawg haq ver, nig hehd awg pun a thoq awg bon cawg hawg le. Awg lawn ghod ver, vend bax yad teq pa liz i hehd haq haq che chaw haq kawq haq khuhd nuhd chehd che yaog.
32 — Se vocês amam somente aqueles que os amam, o que é que estão fazendo de mais? Até as pessoas de má fama amam as pessoas que as amam.
33 Nig hehd haq daq che awg ceng tea che chaw haq lehax daq che awg ceng kawq te khuhq vid ver, nig hehd awg pun teq chaweh awg bon mad cawg hawg. Vend bax yad teq pa liz u kheh te chehd che yaog.
33 E, se vocês fazem o bem somente para aqueles que lhes fazem o bem, o que é que estão fazendo de mais? Até as pessoas de má fama fazem isso.
34 Nig hehd kawq khuhq gha tug yaog lehd duhd che chaw haq lehax chid vid ngar vid ver, nig hehd awg pun a thoq awg bon cawag le. Vend bax yad teq pa liz vend bax yad haq i hehd chid vid ngar vid lar che heh, kawq khuhq gha tug lehd duhd lar lehq chid vid ngar vid lar che yaog.
34 E, se vocês emprestam somente para aqueles que vocês acham que vão lhes pagar, o que é que estão fazendo de mais? Até as pessoas de má fama emprestam aos que têm má fama, para receber de volta o que emprestaram.
35 Nig hehd awr lehr, nig hehd ve cand par teq pa haq haq lehq daq che awg ceng te vid-oq. Kawq khuhq gha tug haq ma duhd lar che khuhn su haq chid vid ngar vid-oq. U kheh te ver, nawg laq sawnr kha peh vad-ag gha lehq, ir jad muh jad che Ghig sa ve yad nawg gha te tug yaog. Awg lawn ghod ver, yawd awr lehr, awg bon haq maq sir vix che chaw he lehq haeg che chaw teq pa haq awg bon te vid vix che yaog.
35 Façam o contrário: amem os seus inimigos e façam o bem para eles. Emprestem e não esperem receber de volta o que emprestaram e assim vocês terão uma grande recompensa e serão filhos do Deus Altíssimo. Façam isso porque ele é bom também para os ingratos e maus.
36 Nig hehd ve awr pa har kax vix che heh te lehq, nig hehd liz har kax vix che ni ma cawg vid-oq.
36 Tenham misericórdia dos outros, assim como o Pai de vocês tem misericórdia de vocês.
37 Su haq nawg vend bax taq tar. U kheh te ver, Ghig sa liz nawg haq vend bax maq tar hawg. Su haq nawg ta koz. U kheh te ver, nawg haq liz Ghig sa ma koz hawg. Su haq nawg vend bax phehd vid. U kheh te ver, Ghig sa liz nawg haq vend bax phehad tug yaog.
37 — Não julguem os outros, e Deus não julgará vocês. Não condenem os outros, e Deus não condenará vocês. Perdoem os outros, e Deus perdoará vocês.
38 Su haq pid-oq. U kheh te ver, Ghig sa nawg haq pehar che te yand, kawg tug ir che haq kawq kawg ax cheaq keh liz, peh sez thad kha gag nex ke hiz ke lehq nig hehd ve ta poz khuhn juhd kea tug yaog. Awg lawn ghod ver, nig hehd su haq kawg vid lar che heh, su liz nig hehd haq kawq kawg ax tug yaog,” lehd koz che yaog.
38 Deem aos outros, e Deus dará a vocês. Ele será generoso, e as bênçãos que ele lhes dará serão tantas, que vocês não poderão segurá-las nas suas mãos. A mesma medida que vocês usarem para medir os outros Deus usará para medir vocês.
39 Yer suq i hehd haq tawd par hax te mar vid che, “Mehz cox che chaw mehz cox var haq yaq kaw sir mar vid gha hawg la. Ix mag ni ghad ghad mig kor khuhn maq che geh hawg la.
39 E Jesus fez estas comparações:
40 Awg taq pehd awr lehr, yawd ved sar lar haq keh ir che ma hez hawg. Kha nehax kha gha hend yug peg che chaw teq pa awr lehr, a sug yawd ved sar lar kheh tawa lehax yaog.
40 Nenhum aluno é mais importante do que o seu professor. Porém, quando tiver terminado os estudos, o aluno ficará igual ao seu professor.
41 Nig hehd a sug yawd ved mehz kha khuhn cawg che suhz theh nux haq maq sir mad juhg he lar lehq, a thoq te nawg vix nawg nax teq pa ve mehz kha khuhn mehz pux nehax haq ca ngawx chehd cheawg le.
41 — Por que é que você vê o cisco que está no olho do seu irmão e não repara na trave de madeira que está no seu próprio olho?
42 Nig hehd a sug yawd ved mehz kha khuhn cawg chehd che suhz theh nux haq mad mawg lehq, ‘A vix a nax ve mehz kha khuhn mehz pux nehax haq ngag yug kha ax laq,’ lehz a thoq te nawg vix nawg nax teq pa haq ca koz tod cheawg le. Chaw pha yax te var teq paog, nawg ved mehz kha khuhn cawg chehd che suhz theh nux haq awg kawd yug tuhz ser. U kheh te peg heh, nawg vix nawg nax ve mehz kha khuhn cawg chehd che mehz pux nehax haq khawd-ehg te yug tuhz tug nawg kha nehax sir lehq mawg tug yaog.
42 Como é que você pode dizer ao seu irmão: “Me deixe tirar esse cisco do seu olho”, se você não repara na trave que está no seu próprio olho? Hipócrita! Tire primeiro a trave que está no seu olho e então poderá ver bem para tirar o cisco que está no olho do seu irmão.
43 Daq che awg cehg awr lehr, mad daq che awg sir nuhaq maq gha hawg. U ve haq kha sur suar, mad daq che awg cehg liz daq che awg sir nuhaq maq gha hawg.
43 — A árvore boa não dá frutas ruins, assim como a árvore que não presta não dá frutas boas.
44 Awg lawn ghod ver, awg sir haq ngawx ver awg cehg teq pa haq sir che yaog. A chud cehg haq a kud sir maq gha sax jaw. A chud bid haq a pehx med sir maq gha sax jaw.
44 Pois cada árvore é conhecida pelas frutas que ela produz. Não é possível colher figos de espinheiros, nem colher uvas de pés de urtiga.
45 Daq che chaw awr lehr, a sug yawd ved ni ma khuhn daq che awg ceng doz lar kig huh ve daq che awg ceng haq yug tuhaz che yaog. Haeg che chaw liz, a sug yawd haeg che awg ceng doz lar kig huh ve haeg che awg ceng haq yug tuhaz che yaog. Awg lawn ghod ver, ni ma khuhn kha peh vad-ag cawg che heh yawd ved mawq kaw khuhn yaw tuhaz che yaog.
45 A pessoa boa tira o bem do depósito de coisas boas que tem no seu coração. E a pessoa má tira o mal do seu depósito de coisas más. Pois a boca fala do que o coração está cheio.
46 Ngag koz lar che heh nig hehd maq te he lar lehq, a thoq te ngag haq ‘Jawd mawd-og, Jawd mawd-og,’ lehd koz cheawg le.
46 — Por que vocês me chamam “Senhor, Senhor” e não fazem o que eu digo?
47 Ngag chehd lo lag lehq ngag ved tawd khuhd haq kad lehq na yug che chaw teq pa awr lehr, khawd-ehg kheh te che chaw haq sur daq che, ngag nig hehd haq koz mar laq sar.
47 Eu vou mostrar a vocês com quem se parece a pessoa que vem e ouve a minha mensagem e é obediente a ela.
48 Yehg tanr te tanr kawx che te yand, nax chawa dud lehq huhx meh thag huh teh lehq te lar che chaw te ghad haq sur che yaog. A kaz ir taz lehq, a kaz duhd yehg u ve haq thinr liz, kha yeg ghad dud ti lar cheaq te lehq ma hiz nez.
48 Essa pessoa é como um homem que, quando construiu uma casa, cavou bem fundo e pôs o alicerce na rocha. O rio ficou cheio, e as suas águas bateram contra aquela casa; porém ela não se abalou porque havia sido bem-construída.
49 Kheh ma khuhd, tawd khuhd haq gha kad lehq maq na yug che chaw teq pa awr lehr, awg cuhz penr ma dud ke lehq mig thang lehax kawx lehq te lar che chaw te ghad haq sur che yaog. A kaz ghig duhd yehg u ve haq thinr lehq, teq pear lehax yehg u ve kuhd lehq lug jad sez jad vehr tug yaog,” lehd koz mar vid che yaog.
49 Mas quem ouve a minha mensagem e não é obediente a ela é como o homem que construiu uma casa na terra, sem alicerce. Quando a água bateu contra aquela casa, ela caiu logo e ficou totalmente destruída.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 6, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.