Lucas 5

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Teq ni thad huh, Yer suq Ger ner sar rehq ghig po nux pad lo hox lar lehq, Ghig sa ve tawd khuhd mar chehd che haq na tug chaw awg mor nux hax ceh biz daq caq daq gehag che yaog.
1 Certo dia Jesus estava na praia do lago da Galileia, e a multidão se apertava em volta dele para ouvir a mensagem de Deus.
2 Ghig puhg huh, huh lawd kor nid mag deh lar che haq Yer suq gha mawg che yaog. Ngad ca par teq pa huh lawd kor khuhn tuhez lehq, i hehd ve geq haq chuhd kha chehd che yaog.
2 Ele viu dois barcos no lago, perto da praia. Os pescadores tinham saído deles e estavam lavando as redes.
3 Sid monr ve huh lawd kor khuhn yawd gehe lehq, a kaz khuhn a cehax jiz gehe tug Sid monr haq koz vid che yaog. Yawd huh lawd kor khuhn geh mi lar lehq, chaw mor nux haq mar vid che yaog.
3 Jesus entrou num dos barcos, o de Simão, e pediu que ele o afastasse um pouco da praia. Então sentou-se e começou a ensinar a multidão.
4 Yawd mar che phehd vehr lehq Sid monr haq koz vid che, “A kaz nax kig huh jiz gehe lehq, nig hehd ve geq haq phehd keo ngad gha vid,” lehd koz vid che yaog.
4 Quando acabou de falar, Jesus disse a Simão:
5 Sid monr kawq koz che, “Jawd mawd-og, ngag hehd a mig hax teq hax muhd kha thid hax ceh ca geq liz teq kheha liz maq gha. Kheh ma khuhd, nawg koz cheaq te lehq, ngag kawq te ngawx tug yaog.”
5 Simão respondeu: — Mestre, nós trabalhamos a noite toda e não pescamos nada. Mas, já que o senhor está mandando jogar as redes, eu vou obedecer.
6 I hehd teq pa Yer suq koz che heh te lehq, i hehd ve geq khuhn ngad geh mad jad lehq geq liz pheq vehr lawq lawq gaeg che yaog.
6 Quando eles jogaram as redes na água, pescaram tanto peixe, que as redes estavam se rebentando.
7 Kheh te lehq, i hehd teq pa awg chawd ve huh lawd kor ted mag haq laq meg meg vid lehq, ngad lag ga yuag vid che yaog. Ngad gha mad jad lehq, huh lawd kor nid mag mar khuhn ngad kha peh he lehq a kaz thur vehr lehd te che yaog.
7 Então fizeram um sinal para os companheiros que estavam no outro barco a fim de que viessem ajudá-los. Eles foram e encheram os dois barcos com tanto peixe, que os barcos quase afundaram.
8 Sid monr Per troq u ve haq gha mawg lehq, Yer suq ve khi pad huh boz cuhx lar lehq koz che, “Jawd mawd-og, ngag pad-a ta chehd-oq. Awg lawn ghod ver, ngag awr lehr vend bax ir jad che chaw yaog,” lehd koz vid che yaog.
8 Quando Simão Pedro viu o que havia acontecido, ajoelhou-se diante de Jesus e disse: — Senhor, afaste-se de mim, pois eu sou um pecador!
9 Yawd u kheh koz cheawg lehr, ngad ca gha mad jad cheaq yawd he lehq awg chawd teq pa and jad vehr cheaq te lehq koz che yaog.
9 Simão e os outros que estavam com ele ficaram admirados com a quantidade de peixes que haviam apanhado.
10 Sid monr geh teq geha kanx te che yawd ved awg chawd Yer ber dehd ve awg yad par Yar koq he lehq Yod hanr liz and jad vehr che yaog. Kheh te lehq, Yer suq Sid monr haq koz vid che, “Ta kuhz. Yaq ni khaz nuhr ver, nawg chaw ca par gha te tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
10 Tiago e João, filhos de Zebedeu, que eram companheiros de Simão, também ficaram muito admirados. Então Jesus disse a Simão:
11 I hehd teq pa awr lehr, huh lawd kor ghig puhg lo deh lehq, awg ceng gha lia saw chid bag lar haz lehq, Yer suq khaz nuhr ghaq veh che yaog.
11 Eles arrastaram os barcos para a praia, deixaram tudo e seguiram Jesus.
12 Te pawz thad huh, Yer suq med ted mag khuhn chehd-ag huh, teq ton maq ve khir tuq kex che haw khaz te ghad Yer suq haq mawg lehq, mehz khuhd miaq boz cuhx lar lehq koz che, “Jawd mawd-og, nawg te gad ver, ngag haq daq kehg tug nawg te gha che yaog,” lehd koz lawg khawx che yaog.
12 Certa vez Jesus estava numa cidade onde havia um homem que tinha o corpo todo coberto de lepra. Quando viu Jesus, o leproso se ajoelhou diante dele, encostou o rosto no chão e pediu: — Senhor, eu sei que o senhor pode me curar se quiser!
13 Yer suq laq kuhr yawd haq vad vid lehq koz vid che, “Ngag ni ma cawd lehq te gad che yaog. Daq vid kehg vid-oq,” lehd koz vid che yaog. Teq per nehax lehax yawd khir tuq kex che a nar mehx vehr che yaog.
13 Jesus estendeu a mão, tocou nele e disse: No mesmo instante a lepra desapareceu.
14 Yer suq yawd haq koz vid che, “Su te ghad-eg haq ta koz vid mehr. Kheh te lar Ghig sa ve paw khod chehd lo vawr, awg ton ca maw vid lehq Mod ser koz lar che heh te lehq, nawg na vehr che sax khiz cawg tug awg pun tand tug ca yug tand vid-eq mehr,” lehd koz vid che yaog.
14 Então Jesus lhe deu esta ordem:
15 Kheh liz, Yer suq ve awg lawn ghaq te maq heh buhg veh che yaog. Kheh te lehq, chaw kha peh vad-ag yawd chehd lo phoz lag che yaog. Ted pehg ver, Yer suq mar che khuhd na gad che yaog. Ted pehg pehar ver, i hehd nag chehd che a nar haq ghu na ax vid tug lag che yaog.
15 Mas as notícias a respeito de Jesus se espalhavam ainda mais, e muita gente vinha para ouvi-lo e para ser curada das suas doenças.
16 Kheh te lehq, Yer suq awr lehr, heh pir khuhn gawr ghad teag lo kae lehq bon ca laweg che yaog.
16 Porém Jesus ia para lugares desertos e orava.
17 Teq ni thad huh, Yer suq yawd mar vid chehd che awg yand khuhn, Yer ruq sar lehnr lo he lehq Gar liq lehd muhd mig Yud daq muhd mig khuhn cawg che khaz gha lia lo chehd che Phar rir sehd teq pa he lehq liq buhq var teq pa lag lehq phoz mi chehd che yaog. Nag che chaw teq pa haq ghu na vid tug, Ghig sa ve kand pax Yer suq yawd geh cawg che yaog.
17 Um dia Jesus estava ensinando, e alguns fariseus e alguns mestres da Lei estavam sentados perto dele. Eles tinham vindo de todas as cidades da Galileia e da Judeia e também de Jerusalém. O poder do Senhor estava com Jesus para que ele curasse os doentes.
18 Chaw teq mor, chaw nag taz tug khuhn khi kud laq kuhr suh vehr che chaw nag te ghad yuhq vid lehq ga taz vea lehq lag che yaog. Yawd haq yug ve gehe lehq, Yer suq mehz khuhd suhr huh tar tug i hehd awg khad ca che yaog.
18 Alguns homens trouxeram um paralítico deitado numa cama e estavam querendo entrar na casa e colocá-lo diante de Jesus.
19 Kheh liz chaw mad jad lehq, chaw nag yug ve gehe mad gag. Kheh te lehq, i hehd teq pa chaw nag ga taz ve yehg thag lo taez lehq, a yuhd phaz kha lar chaw mor nux kanr huh Yer suq mehz khuhd suhr huh yawd yuhq chehd che yuhq phi haq phehd yaq pe che yaog.
19 Porém, por causa da multidão, não conseguiram entrar com o paralítico. Então o carregaram para cima do telhado. Fizeram uma abertura nas telhas e o desceram na sua cama em frente de Jesus, no meio das pessoas que estavam ali.
20 Yer suq i hehd teq pa yonr che ni ma haq gha mawg lehq koz che, “Yad par-og, nawg ved vend bax haq pong ax vehor,” lehd koz vid che yaog.
20 Jesus viu que eles tinham fé e disse ao paralítico:
21 Liq buhq var he lehq Phar rir sehd teq pa ni ma khuhn duhd che, “Chaw che phad a suawg le. Ghig sa haq ma yawz maq yan ca koz che, Ghig sa te ghad ma hez ver, a sug vend bax pong vid gha hawg le,” lehd duhd che yaog.
21 Os mestres da Lei e os fariseus começaram a pensar: — Quem é este homem que
22 I hehd u kheh duhd chehd che haq Yer suq sir lehq, i hehd haq koz vid che, “Nig hehd a thoq te ix kheh ca duhd cheawg le.
22 Porém Jesus sabia o que eles estavam pensando e disse:
23 Tawd khar ve te khuhd vawr yaw vid ver, a cehax sa hawg le. ‘Nawg ved vend bax haq pong ax vehor,’ lehd koz che he lehq, ‘Tu lehq yaq kaw tod kae lor,’ lehd koz vid che sa hawg la.
23 O que é mais fácil dizer ao paralítico: “Os seus pecados estão perdoados” ou “Levante-se e ande”?
24 Kheh ma khuhd, chaw yad ve Yad phu awr lehr, mig gig khod-aq lo ve vend bax phehd kha vid tug kand pax cawg che haq nig hehd gha sir tug awg pun,” lehd koz peg lehq, khi kud laq kuhr suh che phad haq koz vid che, “Ngag nawg haq koz ax laq, tu-og. Nawg ved yuhq phi ghawz taz ve lehq nawg yehg lo koeq lor,” lehd koz vid che yaog.
24 Pois vou mostrar a vocês que eu, o Então disse ao paralítico:
25 Teq pear lehax yawd tuag lehq, chaw kheh ma ve mehz khuhd suhr yawd ved yuhq phi ghawz taz ve lehq, Ghig sa haq seh chid ir seh chid muh he lehq yehg lo kawq veh che yaog.
25 No mesmo instante o homem se levantou diante de todos, pegou a cama e foi para casa, louvando a Deus.
26 Chaw awg gha lia and jad lehq, Ghig sa haq chid ir chid muh che yaog. I hehd teq pa kuhz jad che khuhn koz che, “A nig ma duhd ngawx jaw che awg ceng teq pa, yaq ni a nig gha mawg vehr lo,” lehd koz che yaog.
26 Todos ficaram muito admirados; e, cheios de medo, louvaram a Deus, dizendo: — Que coisa maravilhosa nós vimos hoje!
27 U kheh te lar haz Yer suq tuhez lehq, awg khawnr saw var Ler viq meh che te ghad awg khawnr saw kig yehg khuhn mi chehd che haq yawd gha mawg lehq koz vid che, “Ngag khaz nuhr ghaq laoq,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
27 Depois disso Jesus saiu e viu um cobrador de impostos, chamado Levi , sentado no lugar onde os impostos eram pagos. Jesus lhe disse:
28 Yawd awr lehr, awg ceng gha lia saw chid bag lar haz lehq, Yer suq khaz nuhr ghaq veh che yaog.
28 Levi se levantou, deixou tudo e seguiu Jesus.
29 Ler viq yawd ved yehg lo Yer suq awg pun thi cad thi dawg che pawehd nux te che yaog. Awg khawnr saw var laex ghad he lehq awg nuz awr ve chaw teq pa liz laex ghad i hehd geh teq geha phenx haq phoz mi cad che yaog.
29 Então Levi fez para Jesus uma grande festa na sua casa. Havia ali muitos cobradores de impostos, e outras pessoas estavam sentadas com eles.
30 Phar rir sehd teq pa he lehq liq buhq var teq pa, Yer suq ve awg laq ghuhd teq pa haq ca khuhd sawr ded mar vid lehq koz che, “A thoq te lehq nig hehd teq pa awg khawnr saw var teq pa he lehq vend bax yad geh thi cad thi dawg tod cheawg le.”
30 Os fariseus e os mestres da Lei, que eram do partido dos fariseus, ficaram zangados com os discípulos de Jesus e perguntaram: — Por que vocês comem e bebem com os cobradores de impostos e com outras pessoas de má fama?
31 Yer suq i hehd haq kawq koz vid che, “Chehd sa chehd che chaw teq pa, naz chuhd sehr phad haq maq lor. Nag che chaw teq pa lehax lor che yaog.
31 Jesus respondeu:
32 Thed cawd lehq daq vehr che chaw teq pa haq ngag ca kuag che ma hez hawg. Vend bax yad teq pa, a sug yawd ved vend bax haq duhd phuhz vid tug awg pun ngag lag che yaog,” lehd koz vid che yaog.
32 Eu não vim para
33 I hehd teq pa Yer suq haq koz vid che, “Yod hanr ve awg laq ghuhd teq pa he lehq Phar rir sehd ve awg laq ghuhd teq pa ver, te thawz te thawz cad tug ce lehq bon lawg chehd lar. Kheh te lar khawd-ehg te cheawg le. Nawg ved awg laq ghuhd teq pa vawr, khar thad liz cad che dawg chea lehax te chehd lar,” lehd koz vid che yaog.
33 Algumas pessoas disseram a Jesus: — Os discípulos de João Batista jejuam muitas vezes e fazem orações, e os discípulos dos
34 Yer suq i hehd teq pa haq koz vid che, “Na ka pawehd te che phad yawd ved awg chawd teq pa khehx cad kig lo lag che haq cad tug ce vid gha hawg la.
34 Jesus respondeu:
35 Kheh ma khuhd, na ka pawehd te che phad haq teq ni ver, awg chawd teq pa haq yug phaz daq vid tug yaog. Awg yand u ve khuhn, i hehd cad tug ce tug yaog,” lehz yawd i hehd haq koz vid che yaog.
35 Mas chegará o tempo em que o noivo será tirado do meio deles; então sim eles vão jejuar!
36 Yer suq i hehd haq tawd par hax ted mag te mar vid lehq koz che, “Chaw te ghad-eg liz, a poq suhx maq vig vea lar awg pez juhq yug lehq, a poq pir khuh chehd che haq nehx che maq te hawg. U kheh te ver, a poq suhx maq kawq khuh vehr che awg khod-aq liz, a poq pir haq mad kawq hawr vehr che yaog.
36 Jesus fez também esta comparação:
37 Kheh te lehq, chaw te ghad-eg liz sar gig thux pu awg pir khuhn a pehx med ghig awg suhx maq ke jaw. U kheh te ke ver, a pehx med ghig u ve sar gig thux pu poz khod lehq, a pehx med ghig liz saw sez vehr nuhr sar gig liz saw sax vehr che yaog.
37 Ninguém põe vinho novo em
38 A pehx med ghig awg suhx haq sar gig thux pu awg suhx khuhn gha ke che yaog.
38 Não. Vinho novo deve ser posto em odres novos.
39 A pehx med ghig awg pir haq dawg peg che chaw a sug te ghad lehd ma koz, awg suhx haq mad kawq dawg gad hawg. Awg lawn ghod ver, awg pir awr lehr, daq che yaog,” lehz koz che yaog.
39 E ninguém quer vinho novo depois de beber vinho velho, pois diz: “O vinho velho é melhor.”

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.