Lucas 24

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 Awg kawd maq teq sinx u ve haq sinx ni naq mi sawx ted naq loar yad mid teq pa awr lehr, i hehd teq pa te teh lar che sa huhx teq pa haq yug ve lehq tur phuh lo kae che yaog.
1 Mas, no primeiro dia da semana, alta madrugada, as mulheres foram ao túmulo, levando os óleos aromáticos que haviam preparado.
2 I hehd tur phuh lo gaeg che te yand, tur phuh haq hoz beh lar che huhx meh dig u ve phuhz kha lar lawz cheaq gha mawg che yaog.
2 Encontraram a pedra removida do túmulo,
3 Kheh te lehq i hehd ca geh ngawx-eg lehq, Yer suq ve awg ton ma chehd lawz vehr che yaog.
3 mas, ao entrar, não acharam o corpo do Senhor Jesus.
4 Awg lawn u ve teq pa haq i hehd ca duhd ma tuhz te chehd-ag huh, awg ghiz lawd-aw vad-ag he lehq mehz pehz khehd mehz te che beg ke veq che haw khaz ni ghad i hehd pad huh hox chehd lawz che yaog.
4 Aconteceu que, perplexas a esse respeito, apareceram-lhes dois homens com roupas resplandecentes.
5 Yad mid u ve teq pa kuhz jad lehq mig kag lo boz cuhx chehd-ag mehx, chaw u ve ni ghad koz che, “Nig hehd a thoq te teq chehd che chaw haq chaw suh che chehd kig lo ca tod cheawg le.
5 Estando elas com muito medo e baixando os olhos para o chão, eles disseram: — Por que vocês estão procurando entre os mortos aquele que vive?
6 Yawd chuhr huh ma chehd hawg. Kawq teq tuag vehor. Gar liq lehd muhd mig khuhn chehd-ag huh, yawd nig hehd haq koz ax lar che tawd khuhd haq nig hehd duhd ngawx-oq.
6 Ele não está aqui, mas ressuscitou. Lembrem-se do que ele falou para vocês, estando ainda na Galileia:
7 Yawd koz che, ‘Chaw yad ve Yad phu awr lehr, vend bax yad teq pa ve laq khuhn chid aq vid che haq gha khanr lehq, laq kan thag huh thaq vehr peg khaz nuhr, sehr ni gaeg ver, kawq teq tuag tug yaog,’ lehz nig hehd haq koz vid lar che yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
7 “É necessário que o Filho do Homem seja entregue nas mãos de pecadores, seja crucificado e ressuscite no terceiro dia.”
8 Kheh te lehq, Yer suq koz lar che tawd khuhd haq yad mid u ve teq pa kawq duhd nuhd-ag che yaog.
8 Então elas se lembraram das palavras de Jesus.
9 I hehd tur phuh lo kaw kawaq lehq, awg laq ghuhd teq chi te ghad he lehq su teq pa haq liz i hehd awg lawn khae mar vid che yaog.
9 E, voltando do túmulo, anunciaram todas estas coisas aos onze e a todos os outros que estavam com eles.
10 Awg lawn u ve teq pa cuh yad teq pa haq ca koz vid-eg che yad mid teq pa awr lehr, Mar riq Mar gar dar laq, Yod har naq, Yar koq ve awr ye Mar riq he lehq awg kag awg nuz awr ve yad mid teq pa yaog.
10 Essas mulheres eram Maria Madalena, Joana e Maria, mãe de Tiago; também as demais que estavam com elas confirmaram estas coisas aos apóstolos.
11 Yad mid teq pa koz che tawd khuhd haq, teq chaweh cuhx kig mad cawg hawg lehd duhd lehq, cuh yad teq pa i hehd haq maq na che yaog.
11 Mas para eles tais palavras pareciam um delírio; eles não acreditaram no que as mulheres diziam.
12 Kheh te lehq, Per troq tuag lehq tur phuh lo ca cex ngawx-eg che yaog. Yawd Yer suq tar lar che tur phuh khuhn boz ngawx pe ngawx-ag mehx, Yer suq awg ton vawr mad mawg he lar, yawd haq thiz che pha lehax chehd lawz cheaq gha mawg lehq, yawd ca duhd ma tuhz he lehq yehg lo kawaq che yaog.
12 Pedro, porém, levantando-se, correu ao túmulo. E, abaixando-se, viu somente os lençóis de linho e nada mais; e retirou-se para casa, admirado com o que tinha acontecido.
13 Awg ni u ve teq ni khuhn, awg laq ghuhd ni ghad Yer ruq sar lehnr med haq suhr kid lod vid daq che Ed mawr khaz lo kae tod che yaog.
13 Naquele mesmo dia, dois discípulos estavam indo para uma aldeia chamada Emaús, que ficava a uns dez quilômetros de Jerusalém.
14 Ix mag kae tod che yaq kaw kanr huh, Yer suq haq caz daq che awg lawn teq pa kaod koz daq kae che yaog.
14 E iam conversando a respeito de tudo o que tinha acontecido.
15 Ix mag che kheh kaod koz daq jehg daq kae tod-ag huh, Yer suq liz ix mag pad huh lag lehq, ix mag geh teq geha kae che yaog.
15 Enquanto conversavam e discutiam, o próprio Jesus se aproximou e ia com eles.
16 Kheh ma khuhd, ix mag yawd haq maq sir vid tug, ix mag ved mehz sir haq yug phuhz vid lar che heh te che yaog.
16 Porém os olhos deles estavam como que impedidos de o reconhecer.
17 Kheh te lehq Yer suq ix mag haq koz vid che, “Nig mag yaq kaw kanr a thoq koz daq jehg daq veh tod cheawg le,” lehd koz na ngawx che te yand, ix mag awr lehr, hox lar lehq duhd har cehar lehz te vehr che yaog.
17 Então ele lhes perguntou: E eles pararam entristecidos.
18 Kheh te lehq, ix mag awg khuhn Kar lawd phaq meh che phad koz che, “Yer ruq sar lehnr med khuhn chehd che chaw teq pa awr lehr, che teq cuhx med u ve khuhn a thoq phehq chehd che awg lawn haq maq sir che chaw awr lehr, khehx chaw nawg te ghad lehax cawg che gha hawg,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
18 Um, porém, chamado Cleopas, respondeu: — Será que você é o único que esteve em Jerusalém e não sabe o que aconteceu lá, nestes últimos dias?
19 Yer suq kawq koz che, “A thoq maq awg lawn cawg law le,” lehd koz na ngawx che te yand, ix mag kawq koz che, “Nar sar rehq chaw Yer suq ve awg lawn yaog. Chaw u ve awr lehr, Ghig sa mehz khuhd suhr, chaw yad kheh ma ve mehz khuhd suhr, yawd koz che te che awg khuhn kand pax cawg lehq Ghig sa ve cuh kar var te ghad phehq che yaog.
19 Ele lhes perguntou: Eles explicaram: — Aquilo que aconteceu com Jesus, o Nazareno, que era profeta, poderoso em obras e palavras, diante de Deus e de todo o povo,
20 Ghig sa ve paw khod nux teq pa he lehq ngag hehd ve awg hox chaw mawd teq pa awr lehr, yawd gha suh vid tug awg pun suhx jehg suhx taz tug chid aq vid lehq, laq kan thag huh thaq vehr che yaog.
20 e como os principais sacerdotes e as nossas autoridades o entregaram para ser condenado à morte e o crucificaram.
21 Yawd awr lehr, Id sar rer laq chaw ceng haq thaer khuhq vid var te ghad yaog, lehz ngag hehd duhd law chehd che yaog. Kheh te lehq, awg lawn che ve phehaq che yaq ni haq sawnr ver, sehr ni gaeg che yaog.
21 Nós esperávamos que fosse ele quem havia de redimir Israel. Mas, depois de tudo isto, já estamos no terceiro dia desde que essas coisas aconteceram.
22 Ngag hehd awg mor khuhn chehd che yad mid teq pa liz, ngag hehd haq and tug awg lawn koz ax che yaog. Yaq sawx ted naq i hehd teq pa tur phuh lo ca ngawx-eg che, yawd ved awg ton haq mad mawg lehd koz che yaog.
22 É verdade também que algumas mulheres do nosso grupo nos surpreenderam. Indo de madrugada ao túmulo
23 Kheh te lehq i hehd kawaq lehq koz che, awg ha awg khuhn muhd nuh maq cuh yad teq pa haq i hehd teq pa gha mawg lehq, yawd teq chehd che yaog lehz i hehd yad mid teq pa haq koz ax che yaog lehd koz che yaog.
23 e não achando o corpo de Jesus, voltaram dizendo que tinham tido uma visão de anjos, os quais afirmam que ele vive.
24 Ngag hehd awg mor khuhn chehd che chaw te pehg tur phuh lo ca ngawx-eg che liz, yad mid teq pa koz che heh te gha mawg che yaog. Kheh ma khuhd i hehd teq pa liz Yer suq awg ton haq mad mawg,” lehd koz che yaog.
24 De fato, alguns dos nossos foram ao túmulo e verificaram a exatidão do que as mulheres disseram; mas não o viram.
25 Kheh te lehq, Yer suq ix mag haq koz vid che, “A thoq te lehq nig hehd kheh maq kar lehq yonr har cheawg le. Khawd-ehg te lehq Ghig sa ve cuh kar var teq pa koz lar che tawd khuhd haq maq na yug cheawg le.
25 Então ele lhes disse:
26 Khreq awr lehr, che kheh te gha tuq gha khanr lehq, yawd ved awg mig awg phond khuhn gha chehd tug ma hez hawg la,” lehz ix mag haq koz vid che yaog.
26 Não é verdade que o Cristo tinha de sofrer e entrar na sua glória?
27 Kheh te lehq, Mod ser haq tanr lehq Ghig sa ve cuh kar var teq pa awg gha lia he lehq Liq phu awg gha lia khuhn yawd ved awg lawn kha buhq lar che teq pa, ix mag haq cuhx kig saw yug tuhz mar vid che yaog.
27 E, começando por Moisés e todos os Profetas, explicou-lhes o que constava a respeito dele em todas as Escrituras.
28 Ix mag kae tod che khaz lo gag vehr lehq Yer suq awr lehr, khaz u ve haq pong ka vehag lehd te che yaog.
28 Quando se aproximavam da aldeia para onde iam, ele fez menção de passar adiante.
29 Kheh te lehq ix mag koz vid che, “Ngag nid-ag geh hax lar haz ser. Awg lawn ghod ver, muhd ni liz kehg vehr lehq, muhd liz phiq vehr tez-or,” lehd koz lehq yawd haq hax ceh lawg khawx che yaog. Kheh te lehq, yawd ix mag geh hax tug kae che yaog.
29 Mas eles o convenceram a ficar, dizendo: — Fique conosco, porque é tarde, e o dia já está chegando ao fim. E entrou para ficar com eles.
30 Yawd ix mag geh teh cuh pad huh mi lehq cad tug cad che te yand, yawd khaor mod haq yug lehq bon chid muh peg khaz nuhr, khaor mod khehq lehq ix mag haq pid che yaog.
30 E aconteceu que, quando estavam à mesa, ele pegou o pão e o abençoou; depois, partiu o pão e o deu a eles.
31 U huh gaeg lehq, ix mag mehz sir kha nehax kawq cehar lehq, Yer suq yaog lehz gha kawq siar che yaog. Kheh te lehq Yer suq awr lehr, ix mag mehz khuhd suhr huh mehx vehr che yaog.
31 Então os olhos deles se abriram, e eles reconheceram Jesus; mas ele desapareceu da presença deles.
32 Ix mag koz daq che, “Yaq kaw kar lo awd nag haq tawd yawa lehq Liq phu cuhx kig pheq mar che te yand, awd nag ved ni ma khuhn geh jad che ma hez hawg la,” lehz ix mag koz daq che yaog.
32 E disseram um ao outro: — Não é verdade que o coração nos ardia no peito, quando ele nos falava pelo caminho, quando nos explicava as Escrituras?
33 Awg yand u ve khuhn ix mag har naq tu lehq Yer ruq sar lehnr med lo kawq kae che yaog. Kae lehq gaeg che te yand, cuh yad teq chi te ghad he lehq i hehd geh chehd che chaw teq pa phawng daq chehd lawz che haq gha mawg che yaog.
33 E, na mesma hora, levantando-se, voltaram para Jerusalém, onde acharam reunidos os onze e outros com eles,
34 Chaw u ve teq pa ix mag haq koz vid che, “Jawd mawd Yer suq awg cehg mag kawq teq tuag vehr che yaog. Sid monr haq yawd ved awg ton maw vid peor,” lehd koz che yaog.
34 os quais diziam: — De fato, o Senhor ressuscitou e já apareceu a Simão!
35 Kheh te lehq ix mag liz, yaq kaw kar lo gha phud gha mawg lar haz che awg lawn teq pa he lehq khaor mod khehq ax lehq yawd yag lo, lehz gha kawq siar che awg lawn liz, i hehd haq koz vid che yaog.
35 Então os dois contaram o que lhes tinha acontecido no caminho e como tinham reconhecido o Senhor no partir do pão.
36 I hehd u kheh koz daq chehd-ag huh, Yer suq yawd awg ton i hehd teq pa kar huh hox lar lehq, “Nig hehd teq pa duhd sa gad sa tug cawg vid-oq,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
36 Falavam eles ainda estas coisas quando Jesus apareceu no meio deles e lhes disse:
37 Kheh te lehq i hehd teq pa awr lehr, chaw ha mawg che law lehd duhd lehq, tez mag nuh he lehq kuhz jad vehr che yaog.
37 Eles, porém, ficaram assustados e com medo, pensando que estavam vendo um espírito.
38 Yer suq i hehd haq koz vid che, “A thoq te nig hehd ngag awg lehz maq yonr lehq kuhz chehd cheawg le.
38 Mas ele lhes disse:
39 Ngag cehg mag yaog. Ngag ved laq kuhr khi kud haq ngawx-oq. Ngag haq soz ngawx vad ngawx-oq. Ngag awr lehr, nig hehd mawg chehd che heh te lehq, awg suhr awg sar he lehq awg ghuhd cawg che yaog. Chaw ha ver, awg ceng che ve teq pa mad cawg hawg,” lehd koz lehq,
39 Vejam as minhas mãos e os meus pés, que sou eu mesmo. Toquem em mim e vejam que é verdade, porque um espírito não tem carne nem ossos, como vocês estão vendo que eu tenho.
40 yawd ved laq kuhr khi kud i hehd haq maw vid che yaog.
40 Dizendo isto, mostrou-lhes as mãos e os pés.
41 I hehd and lehq ga ha lehg jad cheaq te lehq, kha nehax maq yonr ser te chehd-ag huh, Yer suq koz che, “Nig hehd geh cad tug ted ceng cear mad cawg lar la,” lehd koz i hehd teq pa haq na che yaog.
41 E, por não acreditarem eles ainda, por causa da alegria, e como estavam admirados, Jesus lhes disse:
42 Ngad pinr lar che teq theh yug lehq yawd haq pid che yaog.
42 Então lhe apresentaram um pedaço de peixe assado,
43 Yawd yug lehq, i hehd mehz khuhd suhr cad vehr che yaog.
43 e ele comeu na presença deles.
44 Kheh te lehq yawd kawq koz che, “Mod ser ve awg lid tawd khuhd liq khuhn ma koz, Ghig sa ve cuh kar var teq pa ve liq awg khuhn loar, chid muh che liq teq pa awg khuhn lo lehd ma koz, ngag awg lawn kha buhq lar che awg gha lia gha phehaq tug yaog, lehz ngag nig hehd geh chehd ser thad loar, nig hehd haq ngag koz vid lar peg che yaog.”
44 A seguir, Jesus lhes disse:
45 U kheh te lehq, Liq phu ve cuhx kig haq sir vid tug, yawd i hehd ve ni ma haq duhd pawnr vid che yaog.
45 Então lhes abriu o entendimento para compreenderem as Escrituras.
46 Yawd i hehd haq koz vid che, “Liq phu khuhn che kheh koz buhq lar che yaog. Khreq awr lehr, gha khanr suh lehq sehr ni gaeg ver, gha kawq teq tuag tug yaog.
46 E disse-lhes:
47 Vend bax duhd phuhz lehq vend bax phehd kha tug awg lawn, Yer ruq sar lehnr med haq tanr lehq chaw ceng awg gha lia haq yawd ved awg meh khuhn gha mar vid tug yaog lehd koz buhq lar che yaog.
47 e que em seu nome se pregasse arrependimento para remissão de pecados a todas as nações, começando em Jerusalém.
48 Nig hehd awr lehr, awg lawn che ve teq pa haq sax khiz khanr var teq pa phehq che yaog.
48 Vocês são testemunhas destas coisas.
49 Ngar pa pid tug yaog, lehd koz lar che awg ceng ngag nig hehd haq pehar tug yaog. Kheh te lehq, muhd nuh kawag lo ve kand pax haq nig hehd maq gha ser che kheh ceh, med che khuhn chehd lar ser,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
49 Eis que envio sobre vocês a promessa de meu Pai; permaneçam, pois, na cidade, até que vocês sejam revestidos do poder que vem do alto.
50 Kheh te lehq, yawd i hehd teq pa haq sir ve lehq Ber tar niq khaz pad huh gaeg che te yand, yawd laq kuhr chid lehq, i hehd teq pa haq bon naq vid che yaog.
50 Então Jesus os levou para fora, até Betânia. E, erguendo as mãos, os abençoou.
51 U kheh te bon naq vid chehd-ag huh, yawd i hehd haq phaz daq lar haz lehq muhd nuh kawag lo taz kawq veh che yaog.
51 Aconteceu que, enquanto os abençoava, ia-se retirando deles, sendo elevado para o céu.
52 I hehd yawd haq boz cuhx lar a kor pi vid lar haz lehq, ha lehg jad che khuhn Yer ruq sar lehnr med lo kaw kawq veh che yaog.
52 Então eles, adorando-o, voltaram para Jerusalém cheios de alegria.
53 Kheh te lehq i hehd teq pa awr lehr, khar thad liz Yer ruq sar lehnr bon yehg nux khuhn chehd lehq Ghig sa haq chid muh chehd che yaog.
53 E estavam sempre no templo, louvando a Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 24, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.