Lucas 23
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT
1 Kheh te lehq, phawng daq chehd che chaw awg gha lia phoz tuag lehq, Yer suq haq jawd mawd Pid laq chehd lo pheh ve kae lehq, yawd haq vend bax tar lehq koz che,
1 Então todo o conselho levou Jesus a Pilatos.
2 “Chaw che phad yaog, ngag hehd ve chaw ceng haq kaod mar phuhz lehq, Jawd mawd nux Kehd sar haq awg khawnr maq gha ke vid tug te lehq, yawd awg ton Khreq lehd koz che jawd mawd te ghad yaog lehd koz tod che haq ngag hehd gha sir gha mawg che yaog,” lehd koz vid che yaog.
2 Começaram a apresentar o caso: “Este homem corrompe o nosso povo, dizendo que não se deve pagar impostos ao governo romano e afirmando ser ele próprio o Cristo, o rei”.
3 Kheh te lehq, jawd mawd Pid laq Yer suq haq na che, “Nawg awr lehr, Yud daq chaw teq pa ve jawd mawd yaog la,” lehd koz na lehq Yer suq koz che, “Yaog, nawg koz che heh yaog,” lehz Yer suq yawd haq kawq koz vid che yaog.
3 Então Pilatos lhe perguntou: “Você é o rei dos judeus?”. Jesus respondeu: “É como você diz”.
4 Kheh te lehq jawd mawd Pid laq koz vid che, “Chaw che ve phad teq chaweh te yaq kig haq ngag mad mawg,” lehz Ghig sa ve paw khod nux teq pa he lehq chaw awg gha lia haq koz vid che yaog.
4 Pilatos se voltou para os principais sacerdotes e para a multidão e disse: “Não vejo crime algum neste homem!”.
5 Kheh liz, i hehd ghaq te maq heh ghaq hehnd kawq koz che, “Chaw che ve phad awr lehr, muhd mig yad haq kaod mar phuhz lag che Yud daq muhd mig kha peg te lar haz lehq chuhr huh Gar liq lehd muhd mig Yer ruq sar lehnr med huh kha gag gaeg che yaog,” lehd koz vid che yaog.
5 Mas eles insistiam: “Ele provoca revoltas em toda a Judeia com seus ensinamentos, começando pela Galileia e agora aqui, em Jerusalém!”.
6 Tawd khuhd u ve haq jawd mawd Pid laq gha kad che te yand, “Yawd Gar liq lehd chaw yaog la,” lehd koz na ngawx che yaog.
6 “Então ele é galileu?”, perguntou Pilatos.
7 Yer suq awr lehr, jawd mawd Her roq uq penr chehd che muhd mig khuhn chehd che haq jawd mawd Pid laq sir vehr lehq, jawd mawd Her roq chehd lo sir ve kae vid che yaog. Awg yand u ve khuhn jawd mawd Her roq liz Yer ruq sar lehnr med khuhn chehd chehd che yaog.
7 Quando responderam que sim, Pilatos o enviou a Herodes Antipas, pois a Galileia ficava sob sua jurisdição, e naqueles dias ele estava em Jerusalém.
8 Jawd mawd Her roq awr lehr, Yer suq haq gha mawg che te yand ha lehg jad che yaog. Awg lawn ghod ver, yawd awg lawn haq gha kad jaw lehq yawd te mar che awg hez ted ceng cear haq gha mawag vawz gha hawg lehz yawd duhd law chehd cheaq te lehq, Yer suq haq mawg daq gad che muh chuhd vehr che yaog.
8 Herodes se animou com a oportunidade de ver Jesus, pois tinha ouvido falar a seu respeito e esperava, havia tempo, vê-lo realizar algum milagre.
9 Kheh te lehq, yawd Yer suq haq tawd laex ceng na ngawx liz gha, Yer suq yawd haq tawd te khuhad liz mad kawq yaw khuhq vid che yaog.
9 Fez uma série de perguntas a Jesus, mas ele não lhe respondeu.
10 Ghig sa ve paw khod nux he lehq liq buhq var u huh hox chehd che teq pa yawd haq vend bax hax ceh tar che yaog.
10 Enquanto isso, os principais sacerdotes e mestres da lei permaneciam ali, gritando acusações.
11 Jawd mawd Her roq he lehq yawd ved maq yad teq pa liz Yer suq haq maq sawnr ma caz te lehq koz gid ghig gid che yaog. U kheh te peg lehq, yawd haq jawd mawd ve beg ke daq jad che veq vid lehq, jawd mawd Pid laq chehd lo kawq sir kog pe che yaog.
11 Então Herodes e seus soldados começaram a zombar de Jesus e ridicularizá-lo. Por fim, vestiram nele um manto real e o mandaram de volta a Pilatos.
12 U ve teq ni haq tanr lehq, jawd mawd Her roq he lehq jawd mawd Pid laq kawq cawd daq vehr che yaog. Awg lawn ghod ver, pong lag thad ix mag ma cawd daq te chehd che yaog.
12 Naquele dia, Herodes e Pilatos, que eram inimigos, tornaram-se amigos.
13 Kheh te lehq jawd mawd Pid laq awr lehr, Ghig sa ve paw khod nux teq pa, awg hox chaw mawd teq pa he lehq chaw kheh ma ve haq kug phawng lehq koz vid che,
13 Então Pilatos reuniu os principais sacerdotes e outros líderes religiosos, juntamente com o povo,
14 “Chaw che phad, muhd mig yad haq mar phuhz mar yaq che chaw lehd koz lehq nig hehd ngag chehd lo pheh vea lar che yaog. Ngag nig hehd kheh ma ve mehz khuhd suhr huh yawd haq na ngawx liz, nig hehd yawd haq koz lehq vend bax ca lar che heh, ngag yawd yaq kig teq chaweh liz mad mawg.
14 e anunciou seu veredicto: “Vocês me trouxeram este homem acusando-o de liderar uma revolta. Eu o interroguei minuciosamente a esse respeito na presença de vocês e vejo que não há nada que o condene.
15 Jawd mawd Her roq liz yawd awg khuhn te yaq kig mad mawg lehq, yawd haq a nig chehd lo kawq pea che yaog. Ngawx lor, yawd suh kenr che vend bax teq chaweh liz maq te.
15 Herodes chegou à mesma conclusão e o enviou de volta a nós. Nada do que ele fez merece a pena de morte.
16 Kheh te cheaq te lehq, ngag yawd haq jawq lehq phehd vid tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
16 Portanto, ordenarei que seja açoitado e o soltarei”.
17 — ausente —
17 (Era necessário libertar-lhes um prisioneiro durante a festa da Páscoa.)
18 Chaw awg mor nux tawd te khuhad lehax te kug tuhaz lehq koz che, “Che ve phad haq yug ve dawz vehr lehq, Bar rar baq haq vawr ngag hehd chehd lo phehd pea,” lehd koz che yaog.
18 Um grande clamor se levantou da multidão, e a uma só voz gritavam: “Mate-o! Solte-nos Barrabás!”.
19 Bar rar baq awr lehr, med u ve khuhn chaw phuhz te lehq, chaw haq dawz vehr cheaq te lehq, su yawd haq thawnr yehg khuhn pheh ke lar che yaog.
19 Esse Barrabás estava preso por ter participado de uma revolta em Jerusalém contra o governo e ter cometido assassinato.
20 Jawd mawd Pid laq awr lehr, Yer suq haq phehd vid gad cheaq te lehq, i hehd haq te pawz kawq koz vid che yaog.
20 Pilatos discutiu com eles, pois desejava soltar Jesus.
21 Kheh liz, i hehd teq pa kug lehq koz che, “Laq kan thag huh thaq vehor, yawd haq laq kan thag huh thaq vehor,” lehd koz che yaog.
21 Eles, porém, continuaram gritando: “Crucifique-o! Crucifique-o!”.
22 Jawd mawd Pid laq sehr pawz te pawz kawq koz vid che, “A thoq maq haq te lehq le. Yawd haeg che a thoq ted ceng haq te cheawg le. Yawd awg khuhn suh lawq lawq ve toq ted cear liz ngag mad mawg. Kheh te cheaq te lehq, ngag yawd haq jawq lehq phehd vid tug yaog,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
22 Pela terceira vez, ele perguntou: “Por quê? Que crime ele cometeu? Não encontrei motivo para condená-lo à morte. Portanto, ordenarei que seja açoitado e o soltarei”.
23 Kheh te lehq, i hehd awg khuhd pehz hehnd mehz te kug lehq koz che, yawd haq laq kan thag huh thaq vehr lor lehd koz hax ceh kug cheaq te lehq, i hehd phawd awr ghad vehr che yaog.
23 A multidão gritava cada vez mais alto, exigindo que Jesus fosse crucificado, e seu clamor prevaleceu.
24 Kheh te lehq jawd mawd Pid laq awr lehr, i hehd koz che heh te koz chez vid che yaog.
24 Então Pilatos condenou Jesus à morte, conforme exigiam.
25 Kheh te lehq, yawd Bar rar baq muhd mig haq phuhz lehq su haq dawz vehr che phad haq phehd vid lehq, Yer suq haq i hehd te gad che heh te vid tug chid aq vid che yaog.
25 A pedido deles, libertou Barrabás, o homem preso por revolta e assassinato. Depois, entregou-lhes Jesus para fazerem com ele o que quisessem.
26 Yer suq haq maq yad teq pa sir ve tuhez tod-ag huh, kehaq lo chehd lehq med khuhn lag tod che Kud rer ner med yad Sid monr meh che te ghad haq i hehd yug lehq laq kan taz vid lehq Yer suq khaz nuhr ghaq kae vid che yaog.
26 Enquanto levavam Jesus, um homem chamado Simão, de Cirene, vinha do campo. Os soldados o agarraram, puseram a cruz sobre ele e o obrigaram a carregá-la atrás de Jesus.
27 Chaw awg mor nux yawd khaz nuhr ghaq tod lehq yad mid teq pa liz yawd haq har kax che khuhn ghaq paz huhg kehd huhg tod che yaog.
27 Uma grande multidão os seguia, incluindo muitas mulheres aflitas que choravam por ele.
28 Yer suq i hehd haq kuhr phuhz ngawx lar lehq koz vid che, “Yer ruq sar lehnr ve yad mid teq paog, ngag haq har kax che khuhn tad huhg lor. Nig hehd a sug yawd khad awg ton haq he lehq nig hehd ve yad nehax dug nehax awg pun har kax che khuhn huhg lor.
28 Mas Jesus, dirigindo-se a elas, disse: “Filhas de Jerusalém, não chorem por mim; chorem por si mesmas e por seus filhos.
29 Awg lawn ghod ver, teq ni ver che kheh koz tug yaog. ‘Chaw meh ma teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog. Yad maq hu jaw che ux peg he lehq yad nehax maq nux jaw che cux pehz teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog,’ lehd koz che awg ni awg hax gag tug yaog.
29 Pois estão chegando os dias em que dirão: ‘Felizes as mulheres que nunca tiveram filhos e os seios que nunca amamentaram!’.
30 Kheh te lehq, i hehd teq pa awr lehr, keh teq pa haq che kheh koz vid tug yaog. ‘Ngag hehd haq a cehax paz ter ax laoq.’ Keh nehax teq pa haq liz, ‘Ngag hehd haq a cehax hoz beh ax laoq,’ lehd koz vid tug yaog.
30 Suplicarão aos montes: ‘Caiam sobre nós!’ e pedirão às colinas: ‘Soterrem-nos!’.
31 I hehd awr lehr, daq che thed che chaw haq liz kheh taw maq te gha cheawg lehr, mad daq ma thed che chaw teq pa haq ver, khawd-ehg taw maq teag lawg le,” lehd koz che yaog.
31 Pois, se fazem estas coisas com a árvore verde, o que acontecerá com a árvore seca?”.
32 Kheh te lehq yawd geh teq geha dawz vehr tug liz, chaw haeg ni ghad sir vea che yaog.
32 Dois outros homens, ambos criminosos, foram levados com ele a fim de também serem executados.
33 A kor ghuhd lehd koz che chehd kig lo gaeg lehq, i hehd yawd haq laq kan thag huh thaq ke lar che yaog. Chaw haeg u ve ni ghad liz, yawd ved laq yaq awr te ghad he lehq laq vehr awr te ghad laq kan thag huh thaq ke lar che yaog.
33 Quando chegaram ao lugar chamado Caveira, o pregaram na cruz. Os criminosos também foram crucificados, um à sua direita e outro à sua esquerda.
34 Kheh te lehq Yer suq koz che, “A pa-og, i hehd ve vend bax haq phehd vid-oq. Awg lawn ghod ver, i hehd khawd-ehg kheh te chehd che haq i hehd maq sir che yaog.”
34 Jesus disse: “Pai, perdoa-lhes, pois não sabem o que fazem”. E os soldados tiraram sortes para dividir entre si as roupas de Jesus.
35 Chaw kha peh vad-ag phoz hox lar lehq ngawx chehd che yaog. Yud daq chaw ve awg hox teq pa awr lehr, yawd haq koz gid ghig gid lehq koz che, “Su haq ver yawd pong vid gha che yaog. Yawd awr lehr, Khreq lehd koz che Ghig sa lez yug lar che chaw te ghad-awg lehd koz ver, yawd awg ton haq yawd kawq te pong ngawx vid,” lehd koz che yaog.
35 A multidão observava, e os líderes zombavam. “Salvou os outros, salve a si mesmo, se é o Cristo, o escolhido de Deus”, diziam.
36 Maq yad teq pa liz yawd haq koz gid ghig gid lehq, a pehx med ghig ce maq te che taw vid lehq koz che,
36 Os soldados também zombavam dele, oferecendo-lhe vinagre para beber.
37 “Nawg awr lehr, Yud daq chaw teq pa ve jawd mawd-awg lehd koz ver, nawg awg ton haq gha pong vid tug teo,” lehd koz vid che yaog.
37 Diziam: “Se você é o Rei dos judeus, salve a si mesmo!”.
38 Yawd thang huh liz “Chaw che phad awr lehr, Yud daq chaw teq pa ve jawd mawd yaog,” lehd koz buhq nehx lar che yaog.
38 Uma tabuleta presa acima dele dizia: “Este é o Rei dos Judeus”.
39 Kheh te lehq, laq kan haq thaq ke lar che chaw haeg te ghad koz che, “Nawg Khreq ma hez lehq la. Nawg awg ton haq liz, ngag hehd haq liz te pong ax laoq,” lehz Yer suq haq maq sawnr ma caz te koz gid che yaog.
39 Um dos criminosos, dependurado ao lado dele, zombava: “Então você é o Cristo? Salve a si mesmo e a nós também!”.
40 Te ghad kawq koz che, “Nawg heh te lehq, su suhx taz lar che haq yawd liz gha khanr chehd cheaq te lehq nawg Ghig sa haq ma kuhz lehq la.
40 Mas o outro criminoso o repreendeu: “Você não teme a Deus, nem mesmo ao ser condenado à morte?
41 Awd nag che kheh te gha khanr cheawg lehr cawd vehr che yaog. Awg lawn ghod ver, awd nag te yaq cheaq te lehq, khanr kenr khanr cawd che heh gha khanr che yaog. Kheh te lar, chaw che phad vawr, teq chaweh liz maq te yaq hawg,” lehd koz lehq ded vid che yaog.
41 Nós merecemos morrer por nossos crimes, mas este homem não cometeu mal algum”.
42 Kheh te peg lehq, yawd Yer suq haq lawg khawx lehq koz che, “Yer suq-og, nawg ved muhd mig khuhn gehe che te yand, ngag haq liz a cehax duhd nuhad laoq,” lehd koz vid che yaog.
42 Então ele disse: “Jesus, lembre-se de mim quando vier no seu reino”.
43 Yer suq yawd haq kawq koz vid che, “Ngag nawg haq awg cehg mag koz ax laq, yaq ni nawg ngag geh teq geha Par rar tid suq khuhn gha chehd tug yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
43 E Jesus lhe respondeu: “Eu lhe asseguro que hoje você estará comigo no paraíso”.
44 — ausente —
44 Já era cerca de meio-dia, e a escuridão cobriu toda a terra até as três horas da tarde.
45 — ausente —
45 A luz do sol desapareceu, e a cortina do santuário do templo rasgou-se ao meio.
46 Kheh te lehq, Yer suq awg khuhd pehz hehnd mehz te kug lehq koz che, “A pa-og, ngag ved co ha nawg ved laq kuhr khuhn chid aq ax che yaog,” lehd koz che yaog. Yawd che kheh koz lar haz lehq sax chez vehr che yaog.
46 Então Jesus clamou em alta voz: “Pai, em tuas mãos entrego meu espírito!”. E, com essas palavras, deu o último suspiro.
47 Awg ceng che teq pa haq maq por te ghad gha mawg lehq koz che, “Chaw che phad awr lehr, awg cehg mag thed che cawd che chaw te ghad yag lo,” lehz yawd koz lehq Ghig sa haq chid muh che yaog.
47 Quando o oficial romano que supervisionava a execução viu o que havia acontecido, adorou a Deus e disse: “Sem dúvida este homem era inocente”.
48 Kheh te lehq, lag phoz ngawx chehd che chaw teq pa awr lehr, i hehd awg ceng u ve teq pa haq gha mawg che te yand duhd har gad har che khuhn a sug yawd ni ma pi tha hiz lar haz lehq kawq veh che yaog.
48 E, quando toda a multidão que tinha ido assistir à crucificação viu isso, voltou para casa entristecida e batendo no peito.
49 Yawd haq kha sir che chaw awg gha lia he lehq Gar liq lehd muhd mig loar te lehq yawd khaz nuhr ghaq tod che yad mid ma teq pa liz a cehax vid-ag lo hox lar ngawx chehd che yaog.
49 Mas os amigos de Jesus, incluindo as mulheres que o seguiram desde a Galileia, olhavam de longe.
50 — ausente —
50 Havia um homem bom e justo chamado José, membro do conselho dos líderes do povo,
51 — ausente —
51 mas que não tinha concordado com a decisão e os atos dos outros líderes religiosos. Era da cidade de Arimateia, na Judeia, e esperava a vinda do reino de Deus.
52 Yawd jawd mawd Pid laq chehd lo kae lehq, Yer suq ve awg ton haq ca lawg yueg che yaog.
52 José foi a Pilatos e pediu o corpo de Jesus.
53 Yer suq ve awg ton haq yug yaq lehq, pha phua daq maq awg phuhd khaz jad che yug thiz peg lehq, te ghad-eg liz maq tur jaw ser che huhx meh thuhz lar che tur phuh khuhn ke teh lar che yaog.
53 Desceu o corpo da cruz, enrolou-o num lençol de linho e o colocou num túmulo novo, escavado na rocha.
54 Awg ni u ve awr lehr, ngad ni haq cawd lehq Sa ba to awg ni haq ver, jehd tug te law che awg ni teq ni gaeg che yaog.
54 Isso aconteceu na sexta-feira à tarde, no dia da preparação, quando o sábado estava para começar.
55 Gar liq lehd muhd mig loar te lehq Yer suq khaz nuhr ghaq tod che yad mid teq pa liz ghaq kae lehq, tur phuh he lehq yawd awg ton haq loar khawd-ehg te tar vehr che haq i hehd gha mawg che yaog.
55 As mulheres da Galileia seguiram José e viram o túmulo onde o corpo de Jesus foi colocado.
56 Kheh te lehq, i hehd teq pa koeq lehq sa huhx teq pa he lehq nag huhx teq pa haq te lar che yaog.
56 Depois, foram para casa e prepararam especiarias e perfumes para ungir o corpo. No sábado, descansaram, conforme a lei exigia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 23, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.