Lucas 12
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH
1 Awg yand u ve khuhn, chaw awg hinx awg mir ghad phoz lag lehq biz daq caq daq te chehd-ag huh, Yer suq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq koz vid che, “Phar rir sehd teq pa ve did haq sa tiq tar. Did ghod che u ve awr lehr, pha yax te che haq koz che yaog.
1 Milhares de pessoas se ajuntaram, de tal maneira que umas pisavam as outras. Então Jesus disse primeiro aos discípulos:
2 Kha hoz tehr lar che awg ceng awg gha lia mad pheq tuhaz tug awg ceng teq chaweh mad cawg hawg. Kha khuhd ceh lar che awg ceng liz maq sir tug teq chaweh mad cawg hawg.
2 Tudo o que está coberto vai ser descoberto, e o que está escondido será conhecido.
3 Kheh te lehq, awg naz tud teag lo nig hehd khuhd koz daq che awg ceng liz muhd kaw awg ghiz cawg kig lo su gha kad tug yaog. Nig hehd ve bawehd awg khuhn nar puh pad-ag khuhd sad daq lar che liz yehg thag lo koz tuhaz tug yaog.
3 Assim tudo o que vocês disserem na escuridão será ouvido na luz do dia. E tudo o que disserem em segredo, dentro de um quarto fechado, será anunciado abertamente.
4 Ngag ved awg chawd teq paog, ngag nig hehd haq koz ax laq, awg ton haq lehax dawz vehr gha che chaw yad haq ta kuhz. U ve nuz awr, yawd nawg haq teq chaweh kawq te maq gha vehr che yaog.
4 Jesus continuou:
5 Kheh ma khuhd, nig hehd a sug haq gha kuhz cawd che ngag koz ax laq. Awg ton haq liz dawz vehr peg nuhr, muhd naz hoq khuhn liz kawq yug chid bag ke gha che kand pax ir jad che Ghig sa u ve haq nig hehd kuhz-oq. Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, yawd haq kuhz-oq.
5 Vou mostrar a vocês de quem devem ter medo: tenham medo de Deus, que, depois de matar o corpo, tem poder para jogar a pessoa no inferno. Sim, repito: tenham medo de Deus.
6 Jar mead ngad kheh veaq nid pehq lehax huhd che ma hez hawg la. Jar mead u ve teq pa teq kheh haq liz Ghig sa yawd ma lend lar haz.
6 — Por acaso não é verdade que cinco passarinhos são vendidos por algumas moedinhas? No entanto Deus não esquece nenhum deles.
7 Nig hehd ve cuhz kheh muh awg gha lia haq liz yawd saw ghawn ngawx lar peor. Nig hehd awr lehr, Jar mead u ve teq pa laex khehaq keh awg phuhd khaz jad che yaog. Kheh te cheaq te lehq, ta kuhz.
7 Até os fios dos cabelos de vocês estão todos contados. Não tenham medo, pois vocês valem mais do que muitos passarinhos!
8 Ngag nig hehd haq koz ax laq, a sug lehd ma koz, chaw yad mehz khuhd suhr ngag haq khanr yug che chaw teq pa awr lehr, Ghig sa ve muhd nuh maq cuh yad teq pa ve mehz khuhd suhr chaw yad ve Yad phu liz yawd haq khanr yug tug yaog.
8 Jesus disse ainda:
9 Chaw yad mehz khuhd suhr ngag haq chid bag che chaw awr lehr, Ghig sa ve muhd nuh maq cuh yad mehz khuhd suhr chaw yad ve Yad phu liz yawd haq chid bag tug yaog.
9 Mas aquele que disser publicamente que não é meu, o Filho do Homem também dirá diante dos anjos de Deus que essa pessoa não é dele.
10 Chaw yad ve Yad phu haq kha koz yaq che chaw khar ve te ghad lehd ma koz, yawd vend bax phehd vid tug yaog. Kheh te lar, Daq kehg che Awg ha phu haq maq sawnr ma caz koz che chaw teq pa ve vend bax haq ma phehd vid hawg.
10 — Quem falar contra o Filho do Homem será perdoado, porém quem
11 Su nig hehd haq bon lawg kig khuhn ma koz, jawd mawd teq pa he lehq kand pax cawg che chaw teq pa mehz khuhd suhr ma koz, yug ve kae ax ver, nig hehd khawd-ehg kheh gha koz khuhq vid tug ta duhd har.
11 — Quando levarem vocês para serem julgados nas
12 Awg lawn ghod ver, awg yand u ve awg khuhn nig hehd khawd-ehg kheh gha koz gha te tug, Daq kehg che Awg ha phu nig hehd haq koz mar ax tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
12 Pois naquela hora o Espírito Santo lhes ensinará o que devem dizer.
13 Chaw awg mor nux u ve khuhn chehd che te ghad Yer suq haq koz vid che, “Sar lar-og, ngag haq ngar pa ve awg sinx pehg ax tug nawg ngag vix var haq a cehax kud viad,” lehd koz vid che yaog.
13 Um homem que estava no meio da multidão disse a Jesus: — Mestre, mande o meu irmão repartir comigo a herança que o nosso pai nos deixou.
14 Kheh ma khuhd Yer suq kawq koz che, “Yad par-og, nig mag kanr huh suhx taz lehq awg sinx pehg ax tug a sug ngag haq teha lar cheawg le,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
14 Jesus disse:
15 Yawd i hehd teq pa haq kawq koz vid che, “Sa tiq te, su ved med nged jeg kor haq sex lae che ni ma tad cawg vid. Awg lawn ghod ver, med nged jeg kor cawg mad cheaq te lehq, chaw yad a saq gha teq che ma hez hawg,” lehd koz vid che yaog.
15 E continuou, dizendo a todos:
16 Kheh te lehq, yawd i hehd haq tawd par hax te mar vid lehq koz che, “Paw sa che chaw te ghad yawd ved ti mi he lehq ha mig gig awg ti daq jad lehq, awg sir awg no gha mad jad che yaog.
16 Então Jesus contou a seguinte parábola :
17 Paw sa var u ve phad yawd ved ni ma khuhn duhd che, ‘Ngag khawd-ehg kheh te cawd lehq nar. Awg sir awg no kheh ma ma ve tar kig liz mad kawq cawg.’
17 Então ele começou a pensar: “Eu não tenho lugar para guardar toda esta colheita. O que é que vou fazer?
18 Kheh te lehq yawd duhd che, ‘Ngag cag yehg che teq pa phaz kha lehq cag yehg cheaq keh ir che teq pa awg suhx kawq te sar. Kheh te lehq, cag yehg u ve teq pa khuhn med nged he lehq awg sir awg no awg gha lia ke teh lar tug yaog.
18 Ah! Já sei! — disse para si mesmo. — Vou derrubar os meus depósitos de cereais e construir outros maiores ainda. Neles guardarei todas as minhas colheitas junto com tudo o que tenho.
19 Kheh te lehq, ngag ved ni ma haq che kheh koz vid tug yaog. “Ngag cad tug dawg tug he lehq med nged jeg kor daq maq kha peh vad-ag laex khuhq awg pun ghawz phoz lar peor. Kheh te cheaq te lehq, ghad jehd lar cad chehd dawg chehd lar lehq ha lehg ha ka pehor pehor sar sar te chehd lar cawd vehr che yaog.”’
19 Então direi a mim mesmo: ‘Homem feliz! Você tem tudo de bom que precisa para muitos anos. Agora descanse, coma, beba e alegre-se.’ ”
20 Kheh ma khuhd Ghig sa yawd haq koz vid che, ‘Chaw lug kid-og, yaq pehax loar nawg ved co ha haq ngag yug khuhq vehr tug yaog. Kheh te lehq, nawg ghawz phoz lar che med nged u ve teq pa a sug gha vehr lawg le,’ lehd koz vid che yaog.
20 Mas Deus lhe disse: “Seu tolo! Esta noite você vai morrer; aí quem ficará com tudo o que você guardou?”
21 A sug yawd awg ton pua lehax med nged jeg kor saw ghawz phoz lar lehq Ghig sa phawd awr vawr har ghuhd che chaw teq pa awr lehr, u ve heh lag che yaog,” lehz i hehd teq pa haq koz vid che yaog.
21 Jesus concluiu:
22 Peg lehq, Yer suq yawd ved awg laq ghuhd teq pa haq koz vid che, “Kheh te cheaq te lehq ngag nig hehd teq pa haq koz ax laq, nig hehd teq pa khawd-ehg te ver gha cad gha dawg lehq, a saq gha teq chehd tuawg le ghod che haq ta duhd khix. Khawd-ehg te ver gha veq gha deh lehq awg ton gha teq chehd tuawg le ghod che haq nig hehd ta duhd khix.
22 Então Jesus disse aos seus discípulos:
23 Awg lawn ghod ver, a saq teq che ted ceng awr lehr, cad tuaq keh a yed ir lehq, awg ton liz veq kad-aq keh a yed ir che yaog.
23 Pois a vida é mais importante do que a comida, e o corpo é mais importante do que as roupas.
24 Naz kag teq pa haq ngawx-oq. I hehd teq pa awr lehr, a cag liz maq kha mad ghiq. Cag pheh cag yehg he lehq ca phoz lar che liz ted kaer mad cawg. Kheh liz, Ghig sa i hehd teq pa haq car vid taw vid che yaog. Nig hehd teq pa awr lehr, ngaz u ve teq pa haq keh a yed khawd-ehg taw maq iar le.
24 Vejam os corvos: não semeiam, não colhem, não têm despensas nem depósitos, mas Deus dá de comer a eles. Será que vocês não valem muito mais do que os pássaros?
25 Nig hehd teq pa awg khuhn chaw a sug te ghad lehd ma koz, duhd khix cheaq te lehq a sug yawd ved a saq teq nia liz kawq te yehg vid gha hawg le.
25 Qual de vocês pode encompridar a sua vida, por mais que se preocupe com isso?
26 Kheh te lehq, awg ceng nehax kheh tawa ve haq liz te maq gha ver, awg kag awg nuz awr ve awg ceng nux maz haq a thoq te nig hehd ca duhd khix chehd cheawg le.
26 Portanto, se vocês não podem conseguir uma coisa assim tão pequena, por que se preocupam com as outras?
27 Suhz vez khawd-ehg kheh te iar che haq duhd ngawx-oq. Yawd kanx maq te, ghoq kheh liz mad ghawg. Kheh te lar, ngag nig hehd haq koz ax laq, jawd mawd Sawd laq monr awg mig awg phond cawg jad che veq kad veq lar cheaq keh liz yawd daq che yaog.
27 Vejam como crescem as flores do campo: elas não trabalham, nem fazem roupas para si mesmas. Mas eu afirmo a vocês que nem mesmo Salomão, sendo tão rico, usava roupas tão bonitas como uma dessas flores.
28 Kha nehax maq yonr che nig hehd teq paog, yaq ni teq chehd liz sawx vawr ver a mir khuhn bag tox vehr tug muhq cehg nehax haq liz Ghig sa kheh taw taw fex vid deh vid chehd hawg ghod ver, u ve haq keh lex lehq nig hehd haq feax tug deha tug ma hez hawg la.
28 É Deus quem veste a erva do campo, que hoje está aqui e amanhã desaparece, queimada no forno. Então é claro que ele vestirá também vocês, que têm uma fé tão pequena!
29 Nig hehd teq pa a thoq yug cad yug dawg tug nar ghod che haq taq ca duhd har lehq ni ma khuhn liz duhd khix che tad cawg vid ser.
29 Portanto, não fiquem aflitos, procurando sempre o que comer ou o que beber.
30 Awg lawn ghod ver, awg ceng u ve teq pa haq mig gig chaw yad Ghig sa haq maq sir che chaw teq pa ghaq ca chehd che yaog. Kheh te lar, nig hehd awg pun vawr, nig hehd ve Awr pa awr lehr, nig hehd awg ceng u ve teq pa haq lor che haq sir chehd che yaog.
30 Pois os pagãos deste mundo é que estão sempre procurando todas essas coisas. O Pai de vocês sabe que vocês precisam de tudo isso.
31 Kheh te cheaq te lehq, nig hehd teq pa Ghig sa ve muhd mig haq awg kawd ghaq ca ser. U kheh te ver, yawd nig hehd lor chehd che awg ceng u ve teq pa haq kawq thehr ax tug yaog.
31 Portanto, ponham em primeiro lugar na sua vida o
32 Yawg awg mor nehax teq paog, ta kuhz. Nig hehd ve Awr pa awr lehr, nig hehd haq muhd mig u ve pehar tug ni ma cawd che yaog.
32 Jesus continuou:
33 Nig hehd cawg lar che med nged teq pa haq huhd lehq, chaw har yad teq pa haq ca pehg vid-oq. Maq pir vix maq sax vix che a sug yawd ved phu kaw pi haq teo. Chaw khuhd khuhd yug maq gha lehq, puhd ma cad gha che muhd nuh kawag lo mad peg maq leh vix che nig hehd ve med nged ghawz phoz laor.
33 Vendam tudo o que vocês têm e deem o dinheiro aos pobres. Arranjem bolsas que não se estragam e guardem as suas riquezas no céu, onde elas nunca se acabarão; porque lá os ladrões não podem roubá-las, e as traças não podem destruí-las.
34 Awg lawn ghod ver, nig hehd ve med nged khar lo cawg liz nig hehd ve ni ma u huh cawg che yaog.
34 Pois onde estiverem as suas riquezas, aí estará o coração de vocês.
35 Kanx te tug beg ke kha nehax veq lar lehq a mir khehd tox teh lar lehq paog lar.
35 E Jesus disse ainda:
36 A sug yawd ved awg sehr phad khehx cad kig lo kae lar haz kawaq lehq, ghaz mir haq thuhz ver, teq pear lehax phaw vid gha tug heh te lehq, nig hehd liz u kheh te paog lar.
36 Sejam como os empregados que esperam pelo patrão, que vai voltar da festa de casamento. Logo que ele bate na porta, os empregados vão abrir.
37 Awg sehr phad kawaq lehq, paog chehd lawz ser che awg ceg var u ve phad awr lehr, awg bon ir che yaog. Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, awg sehr phad awr lehr, yawd ved beg ke kawq pa kha lehq awg ceg teq pa haq cad phenx pad huh phoz mi vid lar lehq, yawd awg ton i hehd haq kha nehax te car te taw vid tug yaog.
37 Felizes aqueles empregados que o patrão encontra acordados e preparados! Eu afirmo a vocês que isto é verdade: o próprio patrão se preparará para servi-los, mandará que se sentem à mesa e ele mesmo os servirá.
38 Awg sehr phad te khend lo la muhd thid-ag phawd awr lo kawaq lehq u kheh te paog chehd lawz ser che awg ceg var teq pa awr lehr, awg bon ir che yaog.
38 Eles serão felizes se o patrão os encontrar alertas, mesmo que chegue à meia-noite ou até mais tarde.
39 Yehg sehr phad awr lehr, chaw khuhd lag tug awg yand awg kawd loar sir lar ver, chaw khuhd maq gha gehag tug yawd kha nehax paog lar tug yaog lehz nig hehd sir chehd che yaog.
39 Lembrem disto: se o dono da casa soubesse a que hora o ladrão viria, não o deixaria arrombar a sua casa.
40 U ve heh te lehq, nig hehd teq pa liz kha nehax ghu lar hehnd laor. Awg lawn ghod ver, nig hehd ma duhd ma gad che awg yand khuhn chaw yad ve Yad phu kawq yaq tug yaog,” lehz Yer suq i hehd haq koz vid che yaog.
40 Vocês, também, fiquem alertas, porque o
41 Kheh te lehq, Per troq Yer suq haq na lehq koz che, “Jawd mawd-og, tawd par hax che ngag hehd haq lehax koz chehd cheawg la. Ma hez ver, chaw awg gha lia haq koz vid chehd cheawg la,” lehd koz che yaog.
41 Então Pedro perguntou: — Senhor, essa
42 Jawd mawd Yer suq kawq koz che, “A sug te ghad awr le. Thed lehq cud yiq cawg che med nged haq sax var te ghad awg hox te lehq, awg ceg teq pa haq awg yand kha cawd-aw lehd cad tug dawg tug pehg car vid tug, awg sehr phad kanx pid lar che.
42 O Senhor respondeu:
43 Awg sehr phad kawaq lehq, yawd pid lar haz che kanx haq yawd ved awg ceg var te chehd lawz che haq yawd gha mawg ver, awg ceg var u ve phad awr lehr awg bon ir che yaog.
43 Feliz aquele empregado que estiver fazendo isso quando o patrão chegar!
44 Ngag nig hehd haq awg cehg mag koz ax laq, awg sehr phad awr lehr, yawd ved med nged awg gha lia haq ngawx haq sax vid tug, awg ceg var u ve phad haq te cuh vid tug yaog.
44 Eu afirmo a vocês que, de fato, o patrão vai colocá-lo como encarregado de toda a sua propriedade.
45 Kheh ma khuhd, awg ceg var u ve awr lehr, ‘Yawd ved awg sehr phad har naq mad kawaq ser hawg,’ lehd duhd lehq, thi cad thi dawg lehq juhg buhz ka buhz he lehq awg ceg var awg ceg ma haq kaod dawz kaod yaq chehd ver,
45 Mas imaginem o que acontecerá se aquele empregado pensar que o seu patrão está demorando muito para voltar. E imaginem que esse empregado comece a bater nos outros empregados e empregadas e a comer e a beber até ficar bêbado.
46 awg ceg var u ve ma duhd ma gad he lehq maq sir mad juhg che awg yand khuhn yawd ved awg sehr phad kawaq lehq, yawd haq hehnd che khuhn toq pid lehq maq na yug che chaw teq pa geh yug chehd vid tug yaog.
46 Então o patrão voltará no dia em que o empregado menos espera e na hora que ele não sabe. Aí o patrão mandará cortar o empregado em pedaços e o condenará a ir para o lugar aonde os desobedientes vão.
47 A sug yawd ved awg sehr phad ve a lor haq sir chehd liz, maq te law lar lehq, awg sehr phad ve a lor haq maq te che awg ceg te ghad awr lehr, hax ceh nux maz jawq che haq gha khanr tug yaog.
47 — O empregado que sabe qual é a vontade do patrão, mas não se prepara e não faz o que ele quer, será castigado com muitas chicotadas.
48 Maq sir che khuhn te yaq lehq jawq kenr jawq cawd che awg ceg var te ghad haq awr lehr, a cehax lehax jawq che haq gha khanr tug yaog. Mad chawa gha che chaw teq pa awr lehr, mad chawa gha khuhq sehr tug yaog. Mad chawa aq vid lar che phad awr lehr, mad chawa yawd geh kawq lawg khuhq tug yaog.
48 Mas o empregado que não sabe o que o patrão quer e faz alguma coisa que merece castigo, esse empregado será castigado com poucas chicotadas. Assim será pedido muito de quem recebe muito; e, daquele a quem muito é dado, muito mais será pedido.
49 Mig gig haq a mir toq vid tug ngag lag che yaog. Ngag khar thad liz a mir u ve toq chehd lar vid gad che yaog.
49 Jesus continuou:
50 Kheh te lar, ngag gha khanr tug baz tiz sar ted mag cawg che yaog. U ve haq ngag maq gha khanr peg ser ver, ngag ni ma khuhn duhd har jad chehd che yaog.
50 Tenho de receber um batismo e como estou aflito até que isso aconteça!
51 Nig hehd duhd ver, ngag mig gig-aq lo lag che cawd daq hawr daq tug ca teag cheawg lehd duhd lehq la. Ma hez hawg. Su phaz daq gid daq tug ngag ca teag che yaog.
51 Vocês pensam que eu vim trazer paz ao mundo? Pois eu afirmo a vocês que não vim trazer paz, mas divisão.
52 Awg lawn ghod ver, a meha haq tanr lehq, yehg ted yehg khuhn chehd che chaw ngad ghad u ve phaz daq lehq, ni ghad teq mor te lehq, seh ghad teq mor te vehr tug yaog.
52 Porque daqui em diante uma família de cinco pessoas ficará dividida: três contra duas e duas contra três.
53 Awr pa he lehq awg yad par, awr ye he lehq awg yad mid, awr pi ma he lehq awg khed ma liz, te ghad haq te ghad ma cawd maq hawr daq lehq phaz daq vehr tug yaog,” lehd koz vid che yaog.
53 Os pais vão ficar contra os filhos, e os filhos, contra os pais. As mães vão ficar contra as filhas, e as filhas, contra as mães. As sogras vão ficar contra as noras, e as noras, contra as sogras.
54 Kheh te lehq, Yer suq chaw mor nux haq phuhz ngawx lar lehq koz vid che, “Muhd ni kehg phawd awr lo mog naz dig chid tuag che haq nig hehd gha mawg ver, ‘Muhd yeg lag lehd te che yaog,’ lehd koz tuhaz che yaog. Nig hehd koz che heh te lehq awg cehg mag lag che yaog.
54 Jesus disse também ao povo:
55 Awg huhx phawd awr lo ve muhd huh mez taz che haq nig hehd gha mawg ver, ‘Huh jad chiz jad tug yaog,’ lehz nig hehd koz che yaog. Koz lar che heh lag che yaog.
55 E, quando sentem o vento sul soprando, dizem: “Vai fazer calor.” E faz mesmo.
56 Chaw pha yax te var teq paog, mig gig he lehq muhd nuh maq haq nig hehd ngawx sir lehq fir daq pehg daq gha che yaog. Kheh te lar, a meha phehq chehd che awg lawn haq a thoq te nig hehd fir daq pehg daq maq gha cheawg le.
56 Hipócritas! Vocês sabem explicar os sinais da terra e do céu. Então por que não sabem explicar o que querem dizer os sinais desta época?
57 A thoq te lehq khar ve ted ceng te cawd maq te cawd che haq nig hehd khad nawag duhd te maq gha cheawg la.
57 E Jesus terminou, dizendo:
58 Nawg haq ma cawd daq che phad geh sax nax lo kae tod-ag huh, yaq kaw kar lo yawd haq kawq cawd daq tug hax ceh teo. U kheh maq te ver, nawg awr lehr, yawd suhx jehg suhx taz kig lo sir ve kae lehq, suhx taz peg ver, suhx taz var liz thawnr awg hox haq chid aq vid tug yaog. Thawnr awg hox u ve nawg haq thawnr khuhn yug ke huh tug yaog.
58 Se alguém fizer uma acusação contra você e levá-lo ao tribunal, faça o possível para resolver a questão enquanto ainda está no caminho com essa pessoa. Isso para que ela não o leve ao juiz, o juiz o entregue ao guarda, e o guarda ponha você na cadeia.
59 Ngag nawg haq koz ax laq, nawg thawnr yehg u ve khuhn su maex che awg phuhd kha khuhq gha saw chehd kha peg heh ma hez ver, thawnr yehg u ve khuhn maq gha tuhez hawg,” lehz Yer suq koz che yaog.
59 Eu lhe afirmo que você não sairá dali enquanto não pagar a multa toda.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.