João 3
Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT
1 Awg yand u ve khuhn, Yud daq chaw teq pa awg khuhn lo awg hox awg nax phehq che, Niq kawd der meh che Phar rir sehd te ghad cawg che yaog.
1 Havia um fariseu chamado Nicodemos, líder religioso entre os judeus.
2 Yawd awr lehr, muhd khax huh Yer suq chehd lo lag lehq koz che, “Rar bid-og, nawg awr lehr Ghig sa chehd lo lag che Sar lar te ghad phehq che haq ngag hehd sir che yaog. Awg lawn ghod ver, nawg te mar che awg hez teq pa awr lehr, Ghig sa yawd awg khuhn chehd che chaw ma hez ver, chaw te ghad-eg liz te maq gha hawg,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
2 Certa noite, veio falar com Jesus e disse: “Rabi, todos nós sabemos que Deus enviou o senhor para nos ensinar. Seus sinais são prova de que Deus está com o senhor”.
3 Yer suq kawq koz che, “Ngag nawg haq awg cehg mag koz ax laq, chaw khar ve te ghad lehd ma koz awg suhx te pawz mad kawq pawag ver, Ghig sa ve muhd mig haq maq gha mawg hawg,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
3 Jesus respondeu: “Eu lhe digo a verdade: quem não nascer de novo, não verá o reino de Deus”.
4 Niq kawd der kawq koz che, “Mawd vehr che chaw te ghad awr lehr, khawd-ehg kheh te kawq pawag gha tuawg le. Yawd ved awr ye ux peg khuhn yawd kawq gehe lehq te pawz kawq pawag gha tuawg la,” lehz yawd haq na ngawx che te yand,
4 “Como pode um homem velho nascer de novo?”, perguntou Nicodemos. “Acaso ele pode voltar ao ventre da mãe e nascer uma segunda vez?”
5 Yer suq kawq koz che, “Ngag nawg haq awg cehg mag koz ax laq, chaw khar ve te ghad lehd ma koz, a kaz he lehq Awg ha phu awg khuhn maq pawag ver, Ghig sa ve muhd mig awg khuhn gehe maq gha.
5 Jesus respondeu: “Eu lhe digo a verdade: ninguém pode entrar no reino de Deus sem nascer da água e do Espírito.
6 Awg suhr awg sar geh pawag che ted ceng awr lehr, awg suhr awg sar phehq che yaog. Awg ha phu geh pawag che ted ceng awr lehr, awg ha phehq che yaog.
6 Os seres humanos podem gerar apenas vida humana, mas o Espírito dá à luz vida espiritual.
7 Nig hehd awg suhx te pawz gha kawq pawag che yaog lehz ngag nawg haq koz ax che haq ta and.
7 Portanto, não se surpreenda quando eu digo: ‘É necessário nascer de novo’.
8 Muhd huh awr lehr, khar lo mez veh gad liz mez veh lehq, awg khuhd u ve haq nawg kad che yaog. Kheh ma khuhd, khar lo mez lag che lehq nar, khar lo mez veh tug lehq nar, nawg maq sir. Awg ha phu awg khuhn pawag che chaw awg gha lia awr lehr, u ve haq sur daq che yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
8 O vento sopra onde quer. Assim como você ouve o vento, mas não é capaz de dizer de onde ele vem nem para onde vai, também é incapaz de explicar como as pessoas nascem do Espírito”.
9 Niq kawd der kawq koz che, “Che teq pa khawd-ehg kheh te phehaq gha tuawg le,” lehz yawd haq na ngawx che te yand,
9 “Como pode ser isso?”, perguntou Nicodemos.
10 Yer suq kawq koz che, “Nawg awr lehr Id sar rer laq chaw teq pa awg khuhn lo Sar lar te ghad phehq liz, awg lawn che teq pa haq nawg maq sir la.
10 Jesus respondeu: “Você é um mestre respeitado em Israel e não entende essas coisas?
11 Ngag nawg haq awg cehg mag koz ax laq, ngag hehd sir che awg ceng awg lawn haq ngag hehd koz lehq, ngag hehd mawg che awg ceng awg lawn haq ngag hehd sax khiz khanr che yaog. Kheh ma khuhd, ngag hehd sax khiz khanr che haq nig hehd mad haq yug.
11 Eu lhe digo a verdade: falamos daquilo que sabemos e vimos e, no entanto, vocês não creem em nosso testemunho.
12 Mig gig haq caz daq che awg ceng teq pa awg lawn ngag nig hehd haq koz ax vehr che liz nig hehd maq yonr ver, muhd nuh maq haq caz daq che awg ceng awg lawn ngag nig hehd haq koz ax ver, khawd-ehg kheh te lehq nig hehd yonr tuawg le.
12 Se vocês não creem em mim quando falo de coisas terrenas, como crerão se eu falar de coisas celestiais?
13 Muhd nuh maq lo yaq che Chaw yad ve Yad phu ma hez ver, chaw te ghad-eg liz muhd nuh maq lo ma taez jaw.
13 Ninguém jamais subiu ao céu, exceto aquele que de lá desceu, o Filho do Homem.
14 Heh pir khuhn lo Mod ser vig haq chid taz che heh, Chaw yad ve Yad phu haq liz chid taz vid tug yaog.
14 E, como Moisés, no deserto, levantou a serpente de bronze numa estaca, também é necessário que o Filho do Homem seja levantado,
15 Yawd haq kha yonr che chaw awg gha lia co tiq ha tiq gha tug, yawd haq chid taz vid tug yaog.
15 para que todo o que nele crer tenha a vida eterna.
16 Awg lawn ghod ver, Ghig sa mig gig yad haq haq jad cheaq te lehq, yawd ved Yad phu tinr-a pehar che yaog. Yad phu haq kha yonr che chaw awg gha lia maq gha lug maq gha sez lehq co tiq ha tiq haq liz gha tug awg pun, Ghig sa yawd ved Yad phu tinr-a pehar che yaog.
16 “Porque Deus amou tanto o mundo que deu seu Filho único, para que todo o que nele crer não pereça, mas tenha a vida eterna.
17 Awg lawn ghod ver, mig gig yad haq suhx jehg tug, Ghig sa yawd ved Yad phu haq mig gig khod-aq lo lag peha che ma hez. Kheh ma khuhd, Yad phu haq te lehq mig gig yad thaer khuhq che haq gha tug yawd lag peha che yaog.
17 Deus enviou seu Filho ao mundo não para condenar o mundo, mas para salvá-lo por meio dele.
18 Yad phu haq yonr che chaw awr lehr, Ghig sa ve suhx jehg che haq maq gha khanr. Maq yonr che chaw awr lehr, Ghig sa ve Yad phu tinr-a ve awg meh haq maq yonr che haq te lehq, a meha liz Ghig sa ve suhx jehg suhx taz che haq gha khanr vehr che yaog.
18 “Não há condenação alguma para quem crê nele. Mas quem não crê nele já está condenado por não crer no Filho único de Deus.
19 I hehd suhx jehg suhx taz che che ve haq gha khanr che awr lehr mig gig khod-aq lo awg ghiz gehag vehr liz, mig gig yad teq pa ve kanx teq pa awr lehr haeg cheaq te lehq, awg ghiz haq keh i hehd naz hoq che haq haq che yaog.
19 E a condenação se baseia nisto: a luz de Deus veio ao mundo, mas as pessoas amaram mais a escuridão que a luz, porque seus atos eram maus.
20 Awg lawn ghod ver, awg haeg teq pa haq te che chaw awr lehr, awg ghiz haq ngawx bawg lehq, yawd te che teq pa maq gha tuhaz tug, awg ghiz geh yawd mad lag.
20 Quem pratica o mal odeia a luz e não se aproxima dela, pois teme que seus pecados sejam expostos.
21 Kheh ma khuhd, awg cehg mag cawd che haq te che chaw awr lehr, yawd te che teq pa Ghig sa haq cud lehq te che lehz tuhaz tug, awg ghiz geh yawd lag che yaog,” lehz koz vid che yaog.
21 Mas quem pratica a verdade se aproxima da luz, para que outros vejam que ele faz a vontade de Deus”.
22 U ve awg khaz nuhr Yer suq he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa Yud daq muhd mig lo kae che yaog. Yawd i hehd geh u huh chehd lehq, su haq baz tiz sar pid chehd che yaog.
22 Então Jesus e seus discípulos saíram de Jerusalém e foram à região da Judeia. Jesus passou um tempo ali com eles, batizando.
23 Sar lenr med awg pad huh Ehr nonr lehd koz che ted kag huh a kaz cawg mad che haq te lehq, Yod hanr liz u huh su haq baz tiz sar pid chehd che yaog. Chaw teq pa u huh kae lehq baz tiz sar khanr yug chehd che yaog.
23 Nessa época, João também batizava em Enom, perto de Salim, pois havia ali bastante água, e o povo ia até ele para ser batizado.
24 Awg lawn ghod ver, Yod hanr awr lehr thawnr khuhn maq gha geh ser.
24 Isso aconteceu antes de João ser preso.
25 Awg yand u ve haq, Yod hanr ve awg laq ghuhd ted pehg awr lehr, daq vid kehg vid tug a kaz chuhd che awg lid awg lawn Yud daq chaw te ghad geh tawd ghawg daq chehd che yaog.
25 Surgiu uma discussão entre os discípulos de João e certo judeu a respeito da purificação cerimonial.
26 I hehd Yod hanr chehd lo lag lehq koz che, “Rar bid-og, nawg Yawd danr lawg kax ox pax awr lo chehd-ag huh nawg geh chehd jaw lehq, nawg yawd awg lawn haq sax khiz khanr che te ghad awr lehr, su haq baz tiz sar pid chehd lehq chaw awg gha lia yawd chehd lo veh chehd che yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
26 Os discípulos de João foram falar com ele e lhe disseram: “Rabi, o homem que o senhor encontrou no outro lado do rio Jordão, aquele de quem o senhor deu testemunho, também está batizando. Todos vão até ele”.
27 Yod hanr kawq koz che, “Ghig sa yawd haq pid che ted ceng ma hez ver, chaw yad awr lehr ted cear liz maq gha hawg.
27 João respondeu: “Ninguém pode receber coisa alguma, a menos que lhe seja concedida do céu.
28 ‘Ngag Khreq ma hez. Ngag awr lehr yawd awg ghud suhr lag peha che chaw te ghad phehq che yaog,’ lehz ngag koz che haq nig hehd awg ton ngag awg pun sax khiz khanr gha che yaog.
28 Vocês sabem que eu lhes disse claramente: ‘Eu não sou o Cristo. Estou aqui apenas para preparar o caminho para ele’.
29 Awg phad mawd he tug yad mid hax haq gha che te ghad awr lehr, awg mid ma he che phad phehq che yaog. Awg pad huh hox lar lehq awg mid ma he che phad ve awg khuhd haq na che awg chawd te ghad awr lehr, awg mid ma he che phad ve awg khuhd haq gha kad cheaq te lehq ha lehg jad che yaog. U ve heh te lehq, ha lehg che ted ceng ngag awg khuhn lo saw lawq vehr che yaog.
29 É o noivo que se casa com a noiva; o amigo do noivo simplesmente se alegra de estar ao lado dele e ouvir seus votos. Portanto, muito me alegro com o destaque dele.
30 Yawd awr lehr, gha ir veh muh veh tug yaog. Kheh ma khuhd ngag awr lehr, gha i veh yawnd veh tug yaog,” lehd koz che yaog.
30 Ele deve se tornar cada vez maior, e eu, cada vez menor”.
31 Muhd nuh maq lo yaq che te ghad awr lehr, awg gha lia haq keh ir sehr phad phehq che yaog. Mig gig khod-aq lo ve chaw te ghad awr lehr, mig gig ve chaw phehq lehq mig gig ve awg lawn haq yawd koz che yaog. Muhd nuh maq lo yaq che te ghad awr lehr, awg gha lia haq keh ir sehr phad phehq che yaog.
31 Aquele que veio do alto é superior a todos. Nós somos da terra e falamos de coisas terrenas, mas ele veio do céu e é superior a todos.
32 Yawd gha mawg gha kad che awg ceng teq pa ve awg lawn haq yawd sax khiz khanr che yaog. Kheh ma khuhd, yawd sax khiz khanr che haq chaw te ghad-eg liz mad haq yug.
32 Ele dá testemunho daquilo que viu e ouviu, mas como são poucos os que creem no que ele diz!
33 Yawd sax khiz khanr che haq haq yug che chaw te ghad awr lehr, Ghig sa awr lehr awg cehg mag cawd jad che yaog lehd koz cunr dawz lar che yaog.
33 Todo aquele que aceita seu testemunho confirma que Deus é verdadeiro.
34 Ghig sa peha lar che te ghad awr lehr, Ghig sa ve tawd khuhd haq yaw che yaog. Awg lawn ghod ver, Ghig sa yawd haq Awg ha phu kha lawq ghad pid che yaog.
34 Pois ele foi enviado por Deus e fala as palavras de Deus, porque Deus lhe dá, sem limites, o Espírito.
35 Awr pa awr lehr, Yad phu haq haq lehq, awg ceng awg gha lia yawd ved laq khuhn lo chid aq vid peg che yaog.
35 O Pai ama o Filho e pôs tudo em suas mãos.
36 Yad phu haq yonr che chaw awr lehr, co tiq ha tiq cawg che yaog. Yad phu haq mad yonr che chaw awr lehr, co tiq ha tiq haq maq gha mawg. Yawd awg thag huh Ghig sa nez nag che ted ceng cawg lar che yaog.
36 E quem crê no Filho de Deus tem a vida eterna. Quem não obedece ao Filho não tem a vida eterna, mas a ira de Deus permanece sobre ele.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.