João 18

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Yer suq u kheh koz peg khaz nuhr, yawd ved awg laq ghuhd teq pa geh teq geha tuhz veh lehq, Ker donr lawg kax ox pax awr lo khanr kae che yaog. U huh cawg che kho awg khuhn yawd he lehq yawd ved awg laq ghuhd teq pa teq geha gehe che yaog.
1 Depois de fazer essa oração, Jesus saiu com os discípulos e foi para o outro lado do riacho de Cedrom. Havia ali um jardim, onde Jesus entrou com eles.
2 Yer suq awr lehr yawd ved awg laq ghuhd teq pa geh teq geha u huh laex pawz phawng daq jaw cheaq te lehq, yawd haq kawq phuhz par Yud daq awr lehr, chehd kig u ve haq sir che yaog.
2 Judas, o traidor, conhecia aquele lugar porque Jesus tinha se reunido muitas vezes ali com os discípulos.
3 Kheh te lehq Yud daq awr lehr, maq yad teq mor he lehq paw khod nux he lehq Phar rir sehd teq pa kae peha che bon yehg nux ve maq yad teq pa haq sir veha lehq lag che yaog. I hehd awr lehr, a mir khehd tox lehq a mir liz tox lehq laq cax liz yug veha lag che yaog.
3 Então Judas foi ao jardim com um grupo de soldados e alguns guardas do Templo mandados pelos chefes dos sacerdotes e pelos fariseus . Eles estavam armados e levavam lanternas e tochas.
4 Kheh te lehq, Yer suq awr lehr, yawd haq khawd-ehg kheh phehq tug awg gha lia haq sir lehq, yawd i hehd geh kae lehq, “Nig hehd a sug haq ca cheawg le,” lehz i hehd haq na ngawx che yaog.
4 Jesus sabia de tudo o que lhe ia acontecer. Por isso caminhou na direção deles e perguntou:
5 I hehd kawq koz che, “Nar sar rehq chaw Yer suq haq ca che yaog,” lehd koz che te yand, “Ngag awr lehr yawd yaog,” lehz Yer suq i hehd haq kawq koz vid che yaog.
5 — Jesus de Nazaré! — responderam. Judas, o traidor, estava com eles.
6 Ngag awr lehr yawd yaog lehz Yer suq koz che te yand, i hehd awg khaz nuhr jiz koeq lehq mig kag lo kuhd veh che yaog.
6 Quando Jesus disse: “Sou eu”, eles recuaram e caíram no chão.
7 “Nig hehd a sug haq ca cheawg le,” lehz yawd i hehd haq te pawz kawq na ngawx che te yand, “Nar sar rehq chaw Yer suq haq ca che yaog,” lehz i hehd kawq koz che yaog.
7 Jesus perguntou outra vez: — Jesus de Nazaré! — tornaram a responder.
8 Yer suq kawq koz che, “Ngag awr lehr yawd yaog lehz nig hehd haq ngag koz ax peg che yaog. Kheh te lehq, nig hehd ngag haq ca che ver, chaw che teq pa haq phehd vid-oq,” lehd koz che yaog.
8 Jesus disse:
9 Yawd che kheh koz che awr lehr, “Nawg ngag haq pehar lar che chaw teq pa awg khuhn chaw te ghad-eg liz maq mehx veh,” lehd koz lar che tawd te khuhd haq phehaq vid tug awg pun koz che yaog.
9 Jesus disse isso para que se cumprisse o que ele tinha dito antes: “Pai, de todos aqueles que me deste, nenhum se perdeu.”
10 Awg yand u ve haq, Sid monr Per troq a teh puhd chehd che haq te lehq, a teh u ve haq yawd ghawg tuhz lehq, paw khod nux ve awg ceg te ghad haq chuh lehq, laq yaq awr pax awr ve nar puh chez che yaog. Awg ceg u ve awr lehr, Mar lar khuz meh che yaog.
10 Aí Simão Pedro tirou a espada, atacou um empregado do Grande Sacerdote e cortou a orelha direita dele. O nome do empregado era Malco.
11 Awg yand u ve khuhn, Yer suq awr lehr Per troq haq koz vid che, “Nawg ved a teh awg phi awg khuhn kawq khuhq ke-og. Awr pa ngag haq pehar lar che kawz khehd haq ngag maq gha dawg tug lehq la,” lehd koz che yaog.
11 Mas Jesus disse a Pedro:
12 Awg yand u ve khuhn, maq yad teq mor, i hehd ve awg hox he lehq Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa peha che bon yehg nux ve maq yad teq pa u ve awr lehr, Yer suq haq yug pheh lar che yaog.
12 Em seguida os soldados, o comandante e os guardas do Templo prenderam Jesus e o amarraram.
13 Awg kawd maq thad yawd haq Ar naq chehd lo yug ve kae che yaog. Awg lawn ghod ver, Ar naq awr lehr Kar yar phaq ve awg pur phehq che yaog. Kar yar phaq awr lehr, u ve ted khuhq awg khuhn paw khod nux te chehd che yaog.
13 Então o levaram primeiro até a casa de Anás. Anás era o sogro de Caifás, que naquele ano era o Grande Sacerdote .
14 Kar yar phaq u ve te ghad awr lehr, “Chaw ceng awg pun chaw te ghad suh ver, lex lehq daq jad che yaog,” lehz Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa haq awg khad bez mar vid jaw che te ghad yaog.
14 Caifás era quem tinha dito aos líderes judeus que era melhor para eles que morresse apenas um homem pelo povo.
15 Sid monr Per troq he lehq awg kag awr ve awg laq ghuhd te ghad Yer suq khaz nuhr ghaq kae che yaog. Awg laq ghuhd u ve te ghad awr lehr, paw khod nux haq sir daq cheaq te lehq, paw khod nux ve sax nax awg pad huh ko lar che awg khuhn Yer suq geh teq geha gehe che yaog.
15 Simão Pedro foi seguindo Jesus, junto com outro discípulo. Esse discípulo era conhecido do Grande Sacerdote e por isso conseguiu entrar no pátio da casa dele junto com Jesus.
16 Kheh ma khuhd, Per troq awr lehr, awg bag phawd awr ghaz mir awg pad huh hox chehd che yaog. Kheh te lehq, paw khod nux haq sir daq che awg laq ghuhd u ve te ghad tuhez lehq, ghaz mir paog sehr ma haq koz vid peg lehq, Per troq haq sir gehag che yaog.
16 Mas Pedro ficou do lado de fora, perto da porta. O outro discípulo, que era conhecido do Grande Sacerdote, saiu e falou com a empregada que tomava conta da porta. Então ela deixou Pedro entrar
17 Awg yand u ve haq, ghaz mir paog sehr ma awr lehr, “Nawg liz chaw u ve te ghad ve awg laq ghuhd phehq che ma hez hawg la,” lehd koz Per troq haq na ngawx che te yand, “Ma hez hawg,” lehz yawd kawq koz vid che yaog.
17 e lhe perguntou: — Você não é um dos seguidores daquele homem? — Eu, não! — respondeu ele.
18 Awg yand u ve khuhn kaz cheaq te lehq, awg ceg teq pa he lehq maq yad teq pa awr lehr, sir niq haq yug lehq a mir ceh lehq, hox lehg chehd che yaog. Per troq liz i hehd geh hox lehq a mir lehg chehd che yaog.
18 Por causa do frio, os empregados e os guardas tinham feito uma fogueira e estavam se aquecendo de pé, em volta dela. Pedro estava de pé, no meio deles, aquecendo-se também.
19 Awg yand u ve khuhn paw khod nux awr lehr, Yer suq haq yawd ved awg laq ghuhd teq pa he lehq yawd mar vid che teq pa awg lawn na ngawx che yaog.
19 O Grande Sacerdote fez algumas perguntas a Jesus a respeito dos seus seguidores e dos seus ensinamentos.
20 Yer suq kawq koz che, “Chaw awg mor nux mehz khuhd suhr huh mig gig yad teq pa haq ngag mar vid peg che yaog. Yud daq chaw awg gha lia phawng daq kig Yud daq chaw ve bon lawg kig teq pa awg khuhn lehd ma koz, bon yehg nux awg khuhn lehd ma koz, ngag khar thad liz mar che yaog. Ngag su haq ted cear liz ma khuhd mar jaw.
20 E Jesus respondeu:
21 A thoq te lehq nawg ngag haq na ngawax cheawg le. Ngag i hehd haq a thoq mar vid che awg lawn, ngag mar vid che chaw teq pa haq na ngawx-oq. Ngag a thoq mar che haq i hehd sir che yaog,” lehz yawd haq kawq koz vid che yaog.
21 Então, por que o senhor está me fazendo essas perguntas? Pergunte aos que me ouviram, pois eles sabem muito bem o que eu disse a eles.
22 Yawd che kheh koz che te yand, awg pad huh hox chehd che Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa peha che bon yehg nux ve maq yad te ghad awr lehr, Yer suq haq tha phehd lehq, “Paw khod nux haq nawg che kheh te yaw khuhq cheawg la,” lehd koz vid che yaog.
22 Quando Jesus disse isso, um dos guardas do Templo que estavam ali deu-lhe uma bofetada e disse: — Isso é maneira de falar com o Grande Sacerdote?
23 Yer suq kawq koz che, “Ngag koz che ma cawd ver, ma cawd che haq kha nehax bez mar ax laoq. Ngag koz che cawd che ver, a thoq haq te ngag haq dawz ax cheawg le,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
23 — Se eu disse alguma mentira, prove que menti! — respondeu Jesus. — Mas, se eu falei a verdade, por que é que você está me batendo?
24 Yer suq haq su pheh lar che haq Ar naq maq phi lehq, paw khod nux Kar yar phaq chehd lo yawd haq sir kae cuh vid che yaog.
24 Depois Anás mandou Jesus, ainda amarrado, para Caifás, o Grande Sacerdote.
25 Sid monr Per troq hox lehq a mir lehg chehd huh, “Nawg liz yawd ved awg laq ghuhd ma hez hawg la,” lehd koz i hehd yawd haq na ngawx che yaog.
25 Pedro ainda estava lá, de pé, aquecendo-se perto do fogo. Então lhe perguntaram: — Você não é um dos seguidores daquele homem? — Não, eu não sou! — respondeu ele.
26 Per troq chuh lehq nar puh chez che chaw te ghad ve a vix a nax phehq che paw khod nux ve awg ceg te ghad koz che, “Nawg awr lehr kho awg khuhn chaw u ve geh teq geha chehd chehd che haq ngag mawg che yaog ma hez hawg la,” lehd koz che yaog.
26 Um dos empregados do Grande Sacerdote , parente do homem de quem Pedro tinha cortado a orelha, perguntou: — Será que eu não vi você com ele no jardim?
27 Per troq te pawz kawq her ka che yaog. Awg yand u ve haq ghaz phuh buhg vehr che yaog.
27 E outra vez Pedro disse que não. E no mesmo instante o galo cantou.
28 U ve awg khaz nuhr naq mi sawx ted naq huh, i hehd awr lehr Yer suq haq Kar yar phaq chehd lo te lehq Yud daq muhd mig khod-aq uq penr che Rod maq jawd mawd ve hawx yehg awg khuhn yug ve kae che yaog. I hehd awr lehr, maq gha chaq chiz lehq, Par sar khar pawehd haq gha cad tug, jawd mawd ve hawx yehg awg khuhn maq gehe.
28 Depois levaram Jesus da casa de Caifás para o palácio do Governador romano. Já era de manhã cedo. Os líderes judeus não entraram no palácio porque queriam continuar puros , conforme a religião deles; pois só assim poderiam comer o jantar da Páscoa .
29 Kheh te lehq, jawd mawd Pid laq i hehd chehd lo tuhaz lehq, “Chaw che ve phad awg khod-aq nig hehd a thoq vend bax tar kig cawar le,” lehz i hehd haq na ngawx che yaog.
29 Então o governador Pilatos saiu, foi encontrar-se com eles e perguntou: — Que acusação vocês têm contra este homem?
30 I hehd kawq koz che, “Chaw che ve phad awr lehr, haeg che haq maq te ver, ngag hehd nawg haq chid aq ax tug ma hez hawg,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
30 Eles responderam: — O senhor acha que nós lhe entregaríamos este homem se ele não tivesse cometido algum crime?
31 Kheh te lehq, jawd mawd Pid laq koz che, “Nig hehd yawd haq yug lehq, nig hehd awg lid tawd khuhd cawg lar che heh suhx jehr-oq,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
31 Pilatos disse: — Levem este homem e o julguem vocês mesmos, de acordo com a Então eles responderam: — Nós não temos o direito de matar ninguém.
32 I hehd che kheh koz che awr lehr, Yer suq yawd khawd-ehg kheh gha te suh tug ve awg lawn haq koz lar che heh phehaq vid tug awg pun te che yaog.
32 Isso aconteceu assim para que se cumprisse o que Jesus tinha dito quando falou a respeito de como ia morrer .
33 Kheh te lehq jawd mawd Pid laq awr lehr, hawx yehg awg khuhn kawq gehe lehq, Yer suq haq kug yug peg lehq, “Nawg awr lehr Yud daq chaw teq pa ve Jawd mawd yaog la,” lehd koz yawd haq na ngawx che yaog.
33 Pilatos tornou a entrar no palácio, chamou Jesus e perguntou: — Você é o rei dos judeus?
34 Yer suq kawq koz che, “Nawg khad nawag duhd tuhaz lehq na ngawx chehd cheawg la. Ma hez ver, ngag ved awg lawn su nawg haq koz ax lar cheawg la,” lehd yawd haq koz na ngawx che yaog.
34 Jesus respondeu:
35 Jawd mawd Pid laq kawq koz che, “Ngag awr lehr Yud daq chaw phehq che lehq la. Nawg ved chaw ceng he lehq paw khod nux teq pa nawg haq ngag ved laq khuhn chid aq ax vehr che yaog. Nawg a thoq ted ceng haq te yaq cheawg le,” lehd koz na ngawx che yaog.
35 — Por acaso eu sou judeu? — disse Pilatos. — A sua própria gente e os chefes dos sacerdotes é que o entregaram a mim. O que foi que você fez?
36 Yer suq kawq koz che, “Ngag ved uq penr tug kand pax awr lehr, mig gig che khod-aq lo ve ma hez. Ngag ved uq penr tug kand pax mig gig che khod-aq lo ve phehq che heh ver, ngag awr lehr Yud daq chaw ve awg hox awg nax teq pa ve laq khuhn maq gha gag tug, ngag ved awg ceg teq pa i hehd haq bawz tug yaog. Kheh ma khuhd, ngag ved uq penr tug kand pax awr lehr, mig gig che khod-aq lo ve ma hez,” lehd koz vid che yaog.
36 Jesus respondeu:
37 Jawd mawd Pid laq koz che, “Kheh te ver, nawg jawd mawd phehq che yaog la,” lehd koz yawd haq na ngawx che te yand, Yer suq kawq koz che, “Nawg koz che heh, ngag jawd mawd phehq che yaog. Awg cehg mag cawd che ted ceng awg lawn sax khiz khanr tug awg pun ngag pawag lehq mig gig khod-aq lo lag vehr che yaog. Awg cehg mag cawd che ted ceng ve chaw awg gha lia awr lehr, ngag ved tawd khuhd haq na che yaog,” lehd koz che yaog.
37 — Então você é rei? — perguntou Pilatos.
38 Jawd mawd Pid laq koz che, “Awg cehg mag cawd che ted ceng awr lehr, a thoq ted ceng le,” lehz yawd haq na ngawx vid che yaog.
38 — O que é a verdade? — perguntou Pilatos. Depois de dizer isso, Pilatos saiu outra vez para falar com a multidão e disse: — Não vejo nenhum motivo para condenar este homem.
39 Par sar khar pawehd te che te yand, ngag nig hehd awg pun chaw te ghad haq phehd vid che awg lid cawg che yaog. Kheh te cheaq te lehq, nig hehd awg pun Yud daq chaw teq pa ve Jawd mawd haq ngag phehad tug nig hehd he gad cheawg la,” lehz i hehd haq na ngawx che yaog.
39 Mas, de acordo com o costume de vocês, eu sempre solto um prisioneiro na ocasião da Páscoa . Vocês querem que eu solte para vocês o rei dos judeus?
40 I hehd te pawz kawq kug lehq koz che, “Che phad haq ma hez. Kheh ma khuhd, Bar rar baq haq phehd laoq,” lehd koz che yaog. Bar rar baq awr lehr, muhd mig khuhn chaw phuhz phehq che yaog.
40 Todos começaram a gritar: — Não, ele não! Nós queremos que solte Barrabás! Acontece que esse Barrabás era um criminoso.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.