João 11

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs ARIB

Sair da comparação
ARIB Almeida Revisada Imprensa Bíblica
1 Mar riq he lehq yawd ved awg vix ma Mar thaq chehd kig Ber tar niq khaz yad Lar sar ruq meh che te ghad nag chehd che yaog.
1 Ora, estava enfermo um homem chamado Lázaro, de Betânia, aldeia de Maria e de sua irmã Marta.
2 Mar riq u ve te ghad awr lehr, pong lag thad Jawd mawd Yer suq haq nag mand huhx puhr vid lehq, yawd ved khi kud haq cuhz kheh muh yug siz vid che yad mid te ghad yaog. Nag chehd che Lar sar ruq awr lehr, yawd ved awg nax var phehq che yaog.
2 E Maria, cujo irmão Lázaro se achava enfermo, era a mesma que ungiu o Senhor com bálsamo, e lhe enxugou os pés com os seus cabelos.
3 Kheh te lehq, awg vix ma u ve ni ghad awr lehr, Yer suq chehd lo su haq kae pe lehq, “Jawd mawd-og, nawg haq che chaw te ghad nag chehd che yaog,” lehd koz vid cuh che yaog.
3 Mandaram, pois, as irmãs dizer a Jesus: Senhor, eis que está enfermo aquele que tu amas.
4 Tawd u ve haq Yer suq gha kad thad yawd koz che, “Nag che u ve awr lehr yawd haq suh vid tug ma hez. Kheh ma khuhd, nag che u ve awr lehr Ghig sa ve awg mig awg phond haq tuhaz vid lehq, nag che u ve haq te lehq Ghig sa ve Yad phu awg mig awg phond gha tug yaog,” lehd koz che yaog.
4 Jesus, porém, ao ouvir isto, disse: Esta enfermidade não é para a morte, mas para glória de Deus, para que o Filho de Deus seja glorificado por ela.
5 Yer suq awr lehr, Mar thaq he lehq yawd ved awg nax ma haq lehd ma koz, Lar sar ruq haq lehd ma koz, haq che yaog.
5 Ora, Jesus amava a Marta, e a sua irmã, e a Lázaro.
6 Kheh te lehq, Lar sar ruq nag che awg lawn haq yawd gha kad che te yand, Yer suq yawd chehd chehd kig lo niq ni kawq chehd lar haz che yaog.
6 Quando, pois, ouviu que estava enfermo, ficou ainda dois dias no lugar onde se achava.
7 U ve awg khaz nuhr Yer suq koz che, “A nig Yud daq muhd mig lo te pawz kawq kae veg,” lehd awg laq ghuhd teq pa haq koz vid che yaog.
7 Depois disto, disse a seus discípulos: Vamos outra vez para Judéia.
8 Awg laq ghuhd teq pa kawq koz che, “Rar bid-og, a mig teq nia heh Yud daq chaw teq pa nawg haq huhx meh bag vehar lehd te che liz, nawg u huh te pawz kawq kae tuawg la,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
8 Disseram-lhe eles: Rabi, ainda agora os judeus procuravam apedrejar-te, e voltas para lá?
9 Yer suq kawq koz che, “Teq ni awg khuhn lo teq chi niq nar rir cawg che ma hez hawg la. Chaw te ghad ghad muhd kaw maq thad yaq kaw tod kae ver, mig gig che ve awg ghiz haq gha mawg cheaq te lehq, yawd khi thid pog par tug ma hez.
9 Respondeu Jesus: Não são doze as horas do dia? Se alguém andar de dia, não tropeça, porque vê a luz deste mundo;
10 Kheh ma khuhd, chaw te ghad ghad muhd khax huh yaq kaw tod kae ver, yawd awg khuhn lo awg ghiz mad cawg cheaq te lehq, khi thid pog par kuhd che yaog,” lehd koz che yaog.
10 mas se andar de noite, tropeça, porque nele não há luz.
11 Yawd che kheh koz peg khaz nuhr, yawd i hehd haq te pawz kawq koz vid che, “A nig ved awg chawd Lar sar ruq yuhq mir ka vehr che yaog. Kheh liz, yawd haq ca nuhr vid tug ngag kae sar,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
11 E, tendo assim falado, acrescentou: Lázaro, o nosso amigo, dorme, mas vou despertá-lo do sono.
12 Awg laq ghuhd teq pa koz che, “Jawd mawd-og, yawd yuhq mir ka chehd che ver, na vehr tug yaog,” lehd yawd haq kawq koz vid che yaog.
12 Disseram-lhe, pois, os discípulos: Senhor, se dorme, ficará bom.
13 Yer suq awr lehr, Lar sar ruq suh vehr che awg lawn haq koz che yaog. Kheh ma khuhd, i hehd awr lehr Lar sar ruq yuhq mir ka chehd che haq yawd koz che lehz duhd che yaog.
13 Mas Jesus falara da sua morte; eles, porém, entenderam que falava do repouso do sono.
14 Kheh te cheaq te lehq, Yer suq i hehd haq kha sehax koz vid che, “Lar sar ruq suh vehr che yaog.
14 Então Jesus lhes disse claramente: Lázaro morreu;
15 Kheh te lehq, nig hehd awg pun ngag u huh ma chehd lar che awr lehr, ngag ha lehg che yaog. Che ve awr lehr, nig hehd gha yonr tug awg pun yaog. A meha a nig yawd geh kae veg,” lehd Yer suq i hehd haq koz vid che yaog.
15 e, por vossa causa, folgo de que eu lá não estivesse, para que creiais; mas vamos ter com ele.
16 Kheh te lehq, Yad ceh ka lehd koz che Thod maq te ghad awr lehr, “Yawd geh teq geha suh tug a nig liz kae veg,” lehz yawd ved awg chawd awg laq ghuhd teq pa haq koz vid che yaog.
16 Disse, pois, Tomé, chamado Dídimo, aos seus condiscípulos: Vamos nós também, para morrermos com ele.
17 Yer suq lag gag che te yand thad, Lar sar ruq haq tur phuh kehaq lo tur lar che uhd ni gag vehr che haq yawd gha sir che yaog.
17 Chegando pois Jesus, encontrou-o já com quatro dias de sepultura.
18 Ber tar niq khaz awr lehr, Yer ruq sar lehnr med haq ned che yaog. Seh kid lod kheh tawa vid daq che yaog.
18 Ora, Betânia distava de Jerusalém cerca de quinze estádios.
19 Kheh te cheaq te lehq, Mar thaq he lehq Mar riq geh Yud daq chaw kha peh vad-ag lag lehq, ix mag ved awg nax var Lar sar ruq suh cheaq te lehq, ix mag haq ni ma duhd sa tug te vid chehd che yaog.
19 E muitos dos judeus tinham vindo visitar Marta e Maria, para as consolar acerca de seu irmão.
20 Yer suq lag tod che awg lawn haq Mar thaq gha kad che te yand, yawd tuhez lehq Yer suq haq ca mawg daq vehr che yaog. Kheh ma khuhd Mar riq awr lehr, yehg khuhn chehd lar haz che yaog.
20 Marta, pois, ao saber que Jesus chegava, saiu-lhe ao encontro; Maria, porém, ficou sentada em casa.
21 Awg yand u ve khuhn Mar thaq Yer suq haq koz che, “Jawd mawd-og, nawg chuhr huh chehd chehd che ver, ngag ved awg nax var suh tug ma hez.
21 Disse, pois, Marta a Jesus: Senhor, se meu irmão não teria morrido.
22 Kheh ma khuhd, a meha liz Ghig sa geh nawg a thoq maq ted ceng lawg che lehd ma koz, Ghig sa nawg haq pehar tug yaog lehd ngag sir che yaog,” lehz Yer suq haq koz vid che yaog.
22 E mesmo agora sei que tudo quanto pedires a Deus, Deus to concederá.
23 Yer suq koz che, “Nawg nax var kawq teq tuag tug yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
23 Respondeu-lhe Jesus: Teu irmão há de ressurgir.
24 Mar thaq koz che, “Awg leh med teq ni huh kawq teq tuag che awg yand gaeg ver, yawd kawq teq tuag tug haq ngag sir che yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
24 Disse-lhe Marta: Sei que ele há de ressurgir na ressurreição, no último dia.
25 Yer suq kawq koz che, “Ngag awr lehr, kawq teq tuag che ted ceng he lehq co ha teq che ted ceng phehq che yaog. Ngag haq yonr che chaw awr lehr, suh vehr che liz, yawd kawq teq chehd tug yaog.
25 Declarou-lhe Jesus: Eu sou a ressurreição e a vida; quem crê em mim, ainda que morra, viverá;
26 A saq teq lehq ngag haq yonr che chaw awg gha lia awr lehr, te pawz-a liz maq gha suh tug yaog. Tawd khuhd che haq nawg yonr cheawg la,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
26 e todo aquele que vive, e crê em mim, jamais morrerá. Crês isto?
27 Mar thaq koz che, “Yaog, Jawd mawd-og. Nawg awr lehr mig gig khod-aq lo lag tug ve Ghig sa ve Yad phu Khreq phehq che haq ngag yonr che yaog,” lehd yawd haq koz vid che yaog.
27 Respondeu-lhe Marta: Sim, Senhor, eu creio que tu és o Cristo, o Filho de Deus, que havia de vir ao mundo.
28 Mar thaq che kheh koz peg khaz nuhr, yawd kae lehq yawd ved awg nax ma Mar riq haq koz vid che, “Sar lar lag gag vehr che yaog. Yawd nawg haq kug chehd che yaog,” lehz a yax yax khuhd sad vid che yaog.
28 Dito isto, retirou-se e foi chamar em segredo a Maria, sua irmã, e lhe disse: O Mestre está aí, e te chama.
29 Mar riq tawd u ve haq gha kad che te yand, yawd har naq tu lehq Yer suq chehd lo kae che yaog.
29 Ela, ouvindo isto, levantou-se depressa, e foi ter com ele.
30 Awg yand u ve khuhn, Yer suq awr lehr khaz khuhn lo maq gehe ser. Kheh ma khuhd, Mar thaq yawd haq ca mawg daq che ted kag lo yawd chehd chehd ser che yaog.
30 Pois Jesus ainda não havia entrado na aldeia, mas estava no lugar onde Marta o encontrara.
31 Kheh te lehq, Mar riq geh yehg awg khuhn lo chehd chehd lehq yawd haq ni ma duhd sa tug te vid chehd che Yud daq chaw teq pa awr lehr, Mar riq har naq tu lehq tuhz veh che haq gha mawg che te yand, yawd tur phuh lo ca huhg che gha hawg lehd duhd lehq, i hehd yawd khaz nuhr ghaq kae che yaog.
31 Então os judeus que estavam com Maria em casa e a consolavam, vendo-a levantar-se apressadamente e sair, seguiram-na, pensando que ia ao sepulcro para chorar ali.
32 Mar riq awr lehr, Yer suq chehd chehd kig huh lag gag lehq yawd haq mawg che te yand, yawd ved khi pad huh boz cuhx lar lehq koz che, “Jawd mawd-og, nawg chuhr huh chehd chehd che ver, ngag ved awg nax var suh tug ma hez,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
32 Tendo, pois, Maria chegado ao lugar onde Jesus estava, e vendo-a, lançou-se-lhe aos pés e disse: Senhor, se tu estiveras aqui, meu irmão não teria morrido.
33 Mar riq he lehq yawd awg khaz nuhr lag tod che Yud daq chaw teq pa huhg chehd che haq Yer suq gha mawg che te yand, yawd ved ni ma awg khuhn lo duhd har jad lehq hax ceh nux khand che yaog.
33 Jesus, pois, quando a viu chorar, e chorarem também os judeus que com ela vinham, comoveu-se em espírito, e perturbou-se,
34 “Nig hehd yawd haq khar lo ca tar vehr cheawg le,” lehz Yer suq na ngawx che te yand, “Jawd mawd-og, ca ngawx laoq,” lehd i hehd yawd haq koz vid che yaog.
34 e perguntou: Onde o puseste? Responderam-lhe: Senhor, vem e vê.
35 Yer suq awr lehr, mehz ghig yaq che yaog.
35 Jesus chorou.
36 Kheh te cheaq te lehq, Yud daq chaw teq pa koz che, “Ngawx ser. Yawd awr lehr, Lar sar ruq haq haq jad law lehg,” lehd koz daq che yaog.
36 Disseram então os judeus: Vede como o amava.
37 Kheh ma khuhd, ted pehg pehar koz che, “Mehz cox var haq mehz mawg vid gha che chaw che te ghad awr lehr, Lar sar ruq maq gha suh tug haq te maq gha hawg la,” lehd koz daq che yaog.
37 Mas alguns deles disseram: Não podia ele, que abriu os olhos ao cego, fazer também que este não morreste?
38 Awg yand u ve haq, Yer suq yawd ved ni ma awg khuhn lo te pawz kawq hax ceh nux khand lehq tur phuh lo lag che yaog. Tur phuh u ve awr lehr, hax kor te lehq, awg khod med huh huhx meh dig hoz lar che yaog.
38 Jesus, pois, comovendo-se outra vez, profundamente, foi ao sepulcro; era uma gruta, e tinha uma pedra posta sobre ela.
39 “Huhx meh dig haq phuhz khaoq,” lehz Yer suq koz che te yand, suh vehr che chaw te ghad ve awg vix ma Mar thaq koz che, “Jawd mawd-og, yawd suh vehr che a meha uhd ni gag vehr che haq te lehq, kid nug vehr tug yaog,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
39 Disse Jesus: Tirai a pedra. Marta, irmã do defunto, disse-lhe: Senhor, já cheira mal, porque está morto há quase quatro dias.
40 Yer suq kawq koz che, “Nawg yonr ver, Ghig sa ve awg mig awg phond haq nawg gha mawg tug yaog lehz ngag nawg haq koz ax peg che ma hez hawg la,” lehz yawd haq koz vid che yaog.
40 Respondeu-lhe Jesus: Não te disse que, se creres, verás a glória de Deus?
41 Awg yand u ve haq, huhx meh dig u ve haq i hehd phuhz kha che yaog. Yer suq muhd nuh maq lo chid ngawx lehq koz che, “A pa-og, nawg ngag ved tawd khuhd haq na vehr cheaq te lehq, ngag nawg haq chid muh che yaog.
41 Tiraram então a pedra. E Jesus, levantando os olhos ao céu, disse: Pai, graças te dou, porque me ouviste.
42 Ngag ved tawd khuhd haq nawg khar thad liz na che haq ngag sir che yaog. Kheh ma khuhd, nawg ngag haq peha lar che yaog lehz, chuhr huh caw hox chehd che chaw che teq pa gha yonr tug, i hehd awg pun ngag che kheh koz che yaog,” lehd yawd koz che yaog.
42 Eu sabia que sempre me ouves; mas por causa da multidão que está em redor é que assim falei, para que eles creiam que tu me enviaste.
43 Yawd che kheh koz peg khaz nuhr, “Lar sar ruq-og, tuhz laoq,” lehd yawd awg khuhd hehnd chawa kug che yaog.
43 E, tendo dito isso, clamou em alta voz: Lázaro, vem para fora!
44 Awg yand u ve haq, suh vehr che chaw u ve te ghad awr lehr, tur phuh awg khuhn lo tuhaz che yaog. Yawd ved khi kud laq kuhr haq pha pez huhz lar lehq yawd ved mehz khuhd haq phar ceq pheh chuhq lar che yaog. Yer suq koz che, “Yawd haq phi kha vid lehq yawd ved yehg lo kawq pe vid-oq,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
44 Saiu o que estivera morto, ligados os pés e as mãos com faixas, e o seu rosto envolto num lenço. Disse-lhes Jesus: Desligai-o e deixai-o ir.
45 Kheh te cheaq te lehq, Mar riq geh lag che Yud daq chaw kha peh vad-ag awr lehr, Yer suq te che kanx haq gha mawg lehq, yawd haq yonr vehr che yaog.
45 Muitos, pois, dentre os judeus que tinham vindo visitar Maria, e que tinham visto o que Jesus fizera, creram nele.
46 Kheh liz, i hehd awg khuhn ve ted pehg pehar awr lehr, Phar rir sehd teq pa chehd lo kae lehq, Yer suq te che kanx awg lawn ca koz mar vid che yaog.
46 Mas alguns deles foram ter com os fariseus e disseram-lhes o que Jesus tinha feito.
47 Awg yand u ve khuhn, paw khod nux teq pa he lehq Phar rir sehd teq pa awr lehr, jehg sehr phad awg mor haq kug phoz peg lehq koz che, “A nig khawd-ehg kheh gha te tuawg le. Awg lawn ghod ver, chaw u ve phad awr lehr, awg hez laex ceng te chehd che yaog.
47 Então os principais sacerdotes e os fariseus reuniram o sinédrio e diziam: Que faremos? porquanto este homem vem operando muitos sinais.
48 A nig yawd haq kheha teh lar ver, chaw awg gha lia yawd haq yonr tug yaog. Kheh te lehq, Rod maq chaw teq pa lag lehq, a nig ved bon yehg nux haq lehd ma koz, a nig ved muhd mig haq lehd ma koz, hinx yug vehr tug yaog,” lehd koz che yaog.
48 Se o deixarmos assim, todos crerão nele, e virão os romanos, e nos tirarão tanto o nosso lugar como a nossa nação.
49 Kheh ma khuhd, i hehd ve awg mor awg khuhn lo Kar yar phaq meh che chaw te ghad cawg che yaog. Yawd awr lehr, u ve ted khuhq ve paw khod nux phehq che yaog. Yawd koz che, “Nig hehd teq chaweh liz maq sir.
49 Um deles, porém, chamado Caifás, que era sumo sacerdote naquele ano, disse-lhes: Vós nada sabeis,
50 Chaw ceng ted ceng awg gha lia maq gha lug tug, chaw te ghad awr lehr chaw ceng ted ceng awg pun suh ver, nig hehd awg pun lex lehq daq che haq nig hehd ma duhd sir law lehg,” lehz i hehd haq koz vid che yaog.
50 nem considerais que vos convém que morra um só homem pelo povo, e que não pereça a nação toda.
51 Tawd khuhd u ve haq yawd khad yawad duhd tuhaz lehq yaw che ma hez. Kheh ma khuhd, u ve te khuhq awg khuhn lo yawd paw khod nux phehq cheaq te lehq, Yer suq awr lehr chaw ceng u ve ted ceng awg pun gha suh tug yaog lehz yawd koz che awr lehr, Ghig sa ve cuh kar var heh te lehq mad pheaq ser che awg ceng haq yawd awg kawd koz lar vehr che yaog.
51 Ora, isso não disse ele por si mesmo; mas, sendo o sumo sacerdote naquele ano, profetizou que Jesus havia de morrer pela nação,
52 Chaw ceng u ve ted ceng awg pun lehax Yer suq suh che ma hez. Kheh ma khuhd, awg kag gha lia lo phaz daq vehr che Ghig sa ve awg yad awg dug teq pa haq teq mor lehax phehaq vid tug awg pun liz, yawd suh che yaog.
52 e não somente pela nação, mas também para congregar num só corpo os filhos de Deus que estão dispersos.
53 U ve teq ni haq tanr lehq, yawd haq dawz vehr tug i hehd jehg chez lar che yaog.
53 Desde aquele dia, pois, tomavam conselho para o matarem.
54 Kheh te cheaq te lehq Yer suq awr lehr, Yud daq chaw teq pa awg khuhn lo phawd thi mehz thi mad kawq te tod. Yawd u huh tuhez lehq, heh pir pad haq ned che muhd mig te pez awg khuhn cawg che Ed phar renr med nehax lo gaeg che yaog. U huh yawd ved awg laq ghuhd teq pa geh yawd chehd chehd che yaog.
54 De sorte que Jesus já não andava manifestamente entre os judeus, mas retirou-se dali para a região vizinha ao deserto, a uma cidade chamada Efraim; e ali demorou com os seus discípulos.
55 Yud daq chaw teq pa ve Par sar khar pawehd gag vehr tez che te yand, chaw kha peh vad-ag a sug yawd awg ton haq daq vid kehg vid tug, pawehd mad gag ser thad liz, kehag lo med jad lo chehd che chaw teq pa tu lehq Yer ruq sar lehnr med lo taez che yaog.
55 Ora, estava próxima a páscoa dos judeus, e dessa região subiram muitos a Jerusalém, antes da páscoa, para se purificarem.
56 Kheh te lehq, i hehd Yer suq haq ca chehd che yaog. Bon yehg nux awg khuhn lo i hehd hox chehd che te yand, i hehd te ghad he lehq te ghad koz daq che, “Nig hehd khawd-ehg kheh duhd-aq le. Yawd awr lehr pawehd che ve awg khuhn mad lag hawg la,” lehz na daq ngawx che yaog.
56 Buscavam, pois, a Jesus e diziam uns aos outros, estando no templo: Que vos parece? Não virá ele à festa?
57 Awg yand u ve haq paw khod nux teq pa he lehq Phar rir sehd teq pa awr lehr, kheh te tawd sanr vid lar che yaog. “A sug te ghad lehd ma koz, yawd khar lo chehd chehd che haq sir ver, yawd haq ngag hehd pheh yug tug gha koz ax che yaog,” lehz tawd sanr vid lar che yaog.
57 Ora, os principais sacerdotes e os fariseus tinham dado ordem que, se alguém soubesse onde ele estava, o denunciasse, para que o prendessem.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.