Atos 21

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 I hehd teq pa haq phaz daq lar haz lehq ngag hehd teq pa huh lawd kor cind ve lehq Kawd saq muhd mig lo thed-e ghad kae che yaog. Awg khaz nuhr teq ni Rawd duq muhd mig lo kawq kae lehq u huh kawq tue lehq Par tar raz med lo gaeg che yaog.
1 Depois de nos separarmos dele, embarcamos e fomos em direção a Cós, e no dia seguinte a Rodes e dali a Pátara.
2 U huh Phid niq muhd mig lo kae che huh lawd kor ted mag haq ngag hehd gha mawg lehq huh lawd kor u ve haq kawq cind kae che yaog.
2 Encontramos aí um navio que ia partir para a Fenícia. Entramos e seguimos viagem.
3 Kud par ruz muhd mig haq gha mawg lar haz lehq, ngag hehd laq yaq awr phawd veaq caw kae lehq Sud riq muhd mig lo kae lar haz lehq, huh lawd kor Tud ruq med lo yig dehe che yaog. Awg lawn ghod ver huh lawd kor khuhn ghawg tod che med nged ted pehg su u huh yug yaq tug cawg che yaog.
3 Quando estávamos à vista de Chipre, deixando-a à esquerda, continuamos rumo à Síria e aportamos em Tiro, onde o navio devia ser descarregado.
4 U huh yonr che chaw teq pa haq ngag hehd ca mawg vehr lehq suhr ni kha gag chehd che yaog. Yonr che chaw u ve teq pa haq Pawd loq Yer ruq sar lehnr med lo maq gha kae vid tug, Daq kehg che Awg ha phu i hehd teq pa haq duhd pawnr vid lehq yawd haq koz vid che yaog.
4 Como achássemos uns discípulos, detivemo-nos com eles por sete dias. Eles, sob a inspiração do Espírito, aconselhavam Paulo que não subisse a Jerusalém.
5 Suhr ni gaeg lehq ngag hehd kawq kae che yaog. I hehd teq pa awg gha lia he lehq awg mid awg yad teq pa liz teq geha med bag lo kha gag ngag hehd haq sir kog ax lehq lad chuhd ghig puhg huh gaeg lehq ngag hehd awg gha lia nar khehr teh mi lar lehq bon lawg che yaog.
5 Mas, passados que foram esses dias, partimos e seguimos a nossa viagem. Todos eles com suas mulheres e filhos acompanharam-nos até fora da cidade. Ajoelhados na praia, fizemos a nossa oração.
6 Kheh te peg lehq, ngag hehd phaz daq khuhd ox daq lar haz lehq ngag hehd teq pa huh lawd kor khuhn taz geh vehr lehq i hehd teq pa liz a sug yawd ved yehg lo kawq veh che yaog.
6 Despedimo-nos então e embarcamos, enquanto eles voltaram para suas casas.
7 Ngag hehd teq pa Tud ruq med lo tu lehq huh lawd kor cind ve Par tawd ler mez med lo gaeg che yaog. U huh chehd che a vix a nax teq pa geh ca gid lehq i hehd geh teq ni chehd che yaog.
7 Navegando, fomos de Tiro a Ptolemaida, onde saudamos os irmãos, passando um dia com eles.
8 Awg khaz nuhr teq ni ngag hehd kawq tu kae lehq Kehd sar riq med lo gaeg che yaog. Phid liq meh che ha lehg che bon khuhd mar par ve yehg khuhn kae lehq yawd geh chehd che yaog. Yawd awr lehr, Yer ruq sar lehnr med khuhn cad tug pehg car vid par te tug lez yug lar che suhr ghad awg khuhn lo ve te ghad phehq che yaog.
8 Partindo no dia seguinte, chegamos a Cesaréia e, entrando na casa de Filipe, o Evangelista, que era um dos sete {diáconos}, ficamos com ele.
9 Ghig sa ve cuh kar ma te che yawd ved yad mid uhg ghad cawg che yaog. Yad mid u ve uhg ghad awr lehr, yad mid hax te chehd ser che yaog.
9 Tinha quatro filhas virgens que profetizavam.
10 Yawd ved yehg khuhn ngag hehd teq pa chehd che a cehax muh vehr lehq Ar gar buq meh che Yud daq muhd mig lo lag che Ghig sa ve cuh kar var te ghad u huh lag che yaog.
10 Já estávamos aí fazia alguns dias, quando chegou da Judéia um profeta, chamado Ágabo.
11 Yawd ngag hehd teq pa chehd huh gehag lehq Pawd loq ve sehx hang caz haq yug lehq yawd khad yawad ved laq kuhr khi kud haq pheh teh che yaog. Kheh te peg lehq yawd koz che, “Daq che kehg che Awg ha phu che kheh koz che yaog. Sehx hang caz che ve awg sehr phad haq Yer ruq sar lehnr med khuhn Yud daq chaw teq pa che kheh te pheh yug lehq bid saz a naz teq pa ve laq kuhr khuhn chid aq vid tug yaog,” lehz Ar gar buq koz vid che yaog.
11 Veio ter conosco, tomou o cinto de Paulo e, amarrando-se com ele pés e mãos, disse: Isto diz o Espírito Santo: assim os judeus em Jerusalém ligarão o homem a quem pertence este cinto e o entregarão às mãos dos pagãos.
12 Ngag hehd teq pa tawd khuhd u ve haq gha kad che te yand, ngag hehd he lehq u huh chehd che chaw teq pa awr lehr, Yer ruq sar lehnr med lo maq gha kae vid tug Pawd loq haq lawg khawx che yaog.
12 A estas palavras, nós e os fiéis que eram daquele lugar, rogamos-lhe que não subisse a Jerusalém.
13 Pawd loq kawq koz che, “A thoq te nig hehd huhg lehq ngag ved ni ma te lug ax cheawg le. Jawd mawd Yer suq awg pun haq te lehq Yer ruq sar lehnr med khuhn su pheh che lehax ma hez ser, suh che haq khanr yug tug liz ngag ghu lar peor,” lehd koz vid che yaog.
13 Paulo, porém, respondeu: Por que chorais e me magoais o coração? Pois eu estou pronto não só a ser preso, mas também a morrer em Jerusalém pelo nome do Senhor Jesus.
14 Ngag hehd teq pa yawd haq caw beg maq gha lehq “Jawd mawd Ghig sa a lor cawd che heh phehaq vid-oq,” lehz ngag hehd koz vid lehq taq chuhax chehd chehd che yaog.
14 Como não pudéssemos persuadi-lo, desistimos, dizendo: Faça-se a vontade do Senhor!
15 Kheh te lar haz lehq, ngag hehd teq pa med nged ghu doz ve lehq Yer ruq sar lehnr med lo taez che yaog.
15 Depois desses dias, terminados os preparativos, subimos a Jerusalém.
16 Kehd sar riq med khuhn chehd che yonr che chaw ted pehg liz ngag hehd teq pa geh kae lehq Mar nar sonr meh che Kud par ruz chaw te ghad geh hax tug, ngag hehd haq yawd chehd lo sir kog ax che yaog. Yawd awr lehr, awg kawd maq yonr che chaw te ghad yaog.
16 Foram também conosco alguns dos discípulos de Cesaréia, que nos levaram à casa de Menason de Chipre, um antigo discípulo em cuja casa nos devíamos hospedar.
17 Ngag hehd Yer ruq sar lehnr med lo lag gag che te yand, a vix a nax teq pa ngag hehd haq ha lehg ha ka kha nehax haq yug ax che yaog.
17 À nossa chegada em Jerusalém, os irmãos nos receberam com alegria.
18 Awg khaz nuhr teq ni Pawd loq he lehq ngag hehd teq geha Yar koq chehd lo ca gid-eg lehq Yer ruq sar lehr med khuhn cawg che Khreq yad awr mor awg hox chaw mawd teq pa awg gha lia liz u huh saw phoz chehd lawz che haq gha mawg che yaog.
18 No dia seguinte, Paulo dirigiu-se conosco à casa de Tiago, onde todos os anciãos se reuniram.
19 Pawd loq awr lehr, i hehd haq phud daq mawg daq che tawd yaw daq peg lehq, yawd kanx te lehq bid saz a naz chaw teq pa geh Ghig sa kha te che kanx awg ceng gha lia i hehd haq saw koz mar vid che yaog.
19 Tendo-os saudado, contou-lhes uma por uma todas as coisas que Deus fizera entre os pagãos por seu ministério.
20 Tawd khuhd u ve haq gha kad che te yand, i hehd Ghig sa haq chid muh che yaog. Kheh te lehq, i hehd Pawd loq haq koz vid che, “A vix var-og, Yud daq chaw teq pa awg khuhn yonr che chaw teq pa khar nig hinx ghad cawg che haq nawg sir chehd che yaog. I hehd teq pa awg gha lia awg lid tawd khuhd haq kha nehax awg ton tand lehq te chehd che yaog.
20 Ouvindo isso, glorificaram a Deus e disseram a Paulo: Bem vês, irmão, quantos milhares de judeus abraçaram a fé sem abandonar seu zelo pela lei.
21 Nawg a sug yawd ved yad teq pa haq awg gig med maq soer he lehq awg lid awg khad cawg lar che heh maq te he lehq Mod ser ve awg lid haq liz chid bag vid tug, bid saz a naz chaw teq pa geh chehd che Yud daq chaw awg gha lia haq nawg mar vid che yaog, lehz i hehd gha kad vehr che yaog.
21 Eles têm ouvido dizer de ti que ensinas os judeus, que vivem entre os gentios, a deixarem Moisés, dizendo que não devem circuncidar os seus filhos nem observar os costumes {mosaicos}.
22 Kheh te lehq khawd-ehg kheh te tuawg le. Nawg lag che awg lawn haq i hehd teq pa gha kad vehr tug yaog.
22 Que se há de fazer? Sem dúvida, saberão de tua chegada.
23 Kheh te cheaq te lehq nawg haq ngag hehd koz ax che heh teog. Kar tiq sax caz te lar che chaw uhg ghad ngag hehd geh chehd che yaog.
23 Faze, pois, o que te vamos dizer. Temos aqui quatro homens que têm um voto.
24 I hehd haq kug yug lehq i hehd geh teq geha daq vid kehg vid tug awg lid haq ca teog. I hehd a kor khuhz kha tug, i hehd awg pun awg lid cawg che heh lor che awg phuhd ca ke vid-eq. U kheh te ver, nawg ved awg lawn su gha kad lar che heh ma hez law lehz gha sir lehq nawg awg ton Mod ser ve awg lid tawd khuhd cawg che heh kha sehax te chehd che haq chaw awg gha lia gha sir tug yaog.
24 Toma-os contigo, faze com eles os ritos da purificação e paga por eles {a oferta obrigatória} para que rapem a cabeça. Então todos saberão que é falso quanto de ti ouviram, mas que também tu guardas a lei.
25 Kheh liz, yonr che bid saz a naz chaw teq pa awg pun awr lehr, sax ho haq tand car lar che awg ceng haq cad che he lehq awg suhr haq cad che he lehq kuhr pehg pheh suh vehr che awg sar haq cad che teq pa he lehq hax chaw hax paz te che awg ceng che ve haq jaw kae tug, ngag hehd jehg chez lar che heh i hehd haq liq buhq vid peor,” lehz i hehd Pawd loq haq koz vid che yaog.
25 Mas a respeito dos que creram dentre os gentios, já escrevemos, ordenando que se abstenham do que for sacrificado aos ídolos, do sangue, da carne sufocada e da fornicação.
26 Kheh te peg lehq Pawd loq awr lehr, sawx awr teq ni kheha gaeg lehq chaw u ve uhg ghad haq kug yug lehq i hehd geh teq geha daq kehg tug awg lid haq ca te peg lehq bon yehg nux khuhn gehe che yaog. I hehd ve daq kehg tug awg lid khar thad peg tug he lehq i hehd teq pa a sug yawd ved tand tug khar thad gha tand tug Pawd loq i hehd haq koz vid che yaog.
26 Então Paulo acompanhou aqueles homens no dia seguinte e, purificando-se com eles, entrou no templo e fez aí uma declaração do termo do voto, findo o qual se devia oferecer um sacrifício a favor de cada um deles.
27 — ausente —
27 Ao fim dos sete dias, os judeus, vindos da Ásia, viram Paulo no templo e amotinaram todo o povo. Lançando-lhe as mãos,
28 — ausente —
28 gritavam: Ó judeus, valei-nos! Este é o homem que por toda parte prega a todos contra o povo, a lei e o templo. Além disso, introduziu até gregos no templo e profanou o lugar santo.
29 Awg lawg ghod ver, Tar rud pheq meh che Ed fed suq chaw te ghad pong lag thad med u ve khuhn Pawd loq geh te tod chehd che haq i hehd gha mawg lehq chaw u ve haq bon yehg nux awg khuhn Pawd loq sir veha lag che yaog, lehz i hehd duhd che yaog.
29 É que tinham visto Trófimo, de Éfeso, com ele na cidade, e pensavam que Paulo o tivesse introduzido no templo.
30 Med yad awg gha lia huhd huhd leg leg he lehq awg mor nux teq pa phoz cex gehag che yaog. I hehd Pawd loq haq yug ve lehq, bon yehg nux awg bag lo ghawg ve tuhz veh peg lehq, teq pear lehax yehg ghaz mir hoz tehr vehr che yaog.
30 Alvoroçou-se toda a cidade com grande ajuntamento de povo. Agarraram Paulo e arrastaram-no para fora do templo, cujas portas se fecharam imediatamente.
31 Pawd loq haq dawz vehar lehd te chehd che te yand, Yer ruq sar lehnr med ted mag ve huhd huhd leg leg te chehd che awg lawn Rod maq maq yad teq hinx ghad haq uq penr chehd che awg hox te ghad haq su ca kud vid-eg che yaog.
31 Como quisessem matá-lo, o tribuno da coorte foi avisado de que toda Jerusalém estava amotinada.
32 Maq yad awg hox nux u ve teq pear lehax maq yad teq pa he lehq yawd huhx ve awg hox nehax teq pa haq sir ve lehq chaw awg mor nux u ve chehd huh cex kae che yaog. Chaw mor nux u ve teq pa maq yad awg hox nux he lehq maq yad u ve teq pa haq gha mawg lehq Pawd loq haq mad kawq dawz che yaog.
32 Ele tomou logo soldados e oficiais e correu aos manifestantes. Estes, ao avistarem o tribuno e os saldados, cessaram de espancar Paulo.
33 Kheh te lehq maq yad awg hox nux u ve Pawd loq haq yug lar lehq son caz ni caz pheh tug tawd pid che yaog. Kheh te lehq yawd koz che, Yawd a sug awg le. A thoq te che law le, lehd koz na ngawx che yaog.
33 Aproximando-se então o tribuno, prendeu-o e mandou acorrentá-lo com duas cadeias. Perguntou então quem era e o que havia feito.
34 Chaw awg mor nux awg khuhn ted pehg ted ceng koz kug chehd che yaog. Che kheh te huhd huhd leg leg te cheaq te lehq, awg lawn kha nehax na maq gha lehq Pawd loq haq maq yad ve yehg khuhn yug ve kae tug maq yad awg hox nux tawd pid che yaog.
34 Na multidão todos gritavam de tal modo que, não podendo apurar a verdade por causa do tumulto, mandou que fosse recolhido à cidadela.
35 Pawd loq ghog chi per huh gaeg che te yand, chaw mor nux yawd haq nez nag jad lehq te lug tug te chehd cheaq te lehq, maq yad teq pa yawd haq ga chid ve tuhez che yaog.
35 Quando Paulo chegou às escadas, foi carregado pelos soldados, por causa do furor da multidão.
36 Chaw mor nux yawd khaz nuhr ghaq lar lehq “Yawd haq dawz vehr lor,” lehd koz kug tod che yaog.
36 O povo o seguia em massa dizendo aos gritos: À morte
37 Maq yad ve yehg khuhn Pawd loq haq sir ve kae lehd te che te yand, yawd maq yad awg hox nux haq koz vid che, “Nawg haq ngag tawd a cehax yawa gha hawg la,” lehd koz na ngawx che te yand, maq yad awg hox nux koz che, “Nawg Her lar saq khuhd liz yaw gha cheawg la.
37 Quando estava para ser introduzido na fortaleza, Paulo perguntou ao tribuno: É-me permitido dizer duas palavras? Este respondeu: Sabes o grego!
38 Nawg a mig teq ni muhd mig haq kawq phuhz lehq su haq dawz vehr che chaw uhg hinx sawnr ve lehq heh pir khuhn phaw geh veh che Ed jid tuq chaw u ve te ghad ma hez hawg la,” lehd koz na che yaog.
38 Não és tu, portanto, aquele egípcio que há tempos levantou um tumulto e conduziu ao deserto quatro mil extremistas?
39 Pawd loq kawq koz vid che, “Ngag awr lehr Kid lid kiq muhd mig khuhn cawg che Tar suq med yad Yud daq chaw te ghad yaog. A yed ir che med chaw phehq che yaog. Chaw kheh ma ve haq tawd yaw tug a khawag a cehax pehar laoq,” lehz yawd haq lawg khawx che yaog.
39 Paulo replicou: Eu sou judeu, natural de Tarso, na Cilícia, cidadão dessa ilustre cidade. Mas rogo-te que me permitas falar ao povo.
40 Maq yad awg hox nux yawd haq a khawag pid che te yand, Pawd loq awr lehr, ghog chi thang taz hox lar lehq chaw kheh ma ve haq laq kuhr awg hez te mar vid che yaog. I hehd teq pa taq chuhax gawr ghad chehd vehr lehq yawd i hehd teq pa haq Her brehd khuhd yaw vid lehq koz che,
40 O tribuno lho permitiu. Paulo, em pé nos degraus, acenou ao povo com a mão e se fez um grande silêncio. Falou em língua hebraica do seguinte modo:

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.