Atos 21

Lad hur Si Liq Phu Awg Suhx (LHI) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 I hehd teq pa haq phaz daq lar haz lehq ngag hehd teq pa huh lawd kor cind ve lehq Kawd saq muhd mig lo thed-e ghad kae che yaog. Awg khaz nuhr teq ni Rawd duq muhd mig lo kawq kae lehq u huh kawq tue lehq Par tar raz med lo gaeg che yaog.
1 Depois de nos despedirmos, navegamos em direção à ilha de Cós. No dia seguinte, chegamos a Rodes e, então, a Pátara.
2 U huh Phid niq muhd mig lo kae che huh lawd kor ted mag haq ngag hehd gha mawg lehq huh lawd kor u ve haq kawq cind kae che yaog.
2 Ali, embarcamos num navio que partia para a Fenícia.
3 Kud par ruz muhd mig haq gha mawg lar haz lehq, ngag hehd laq yaq awr phawd veaq caw kae lehq Sud riq muhd mig lo kae lar haz lehq, huh lawd kor Tud ruq med lo yig dehe che yaog. Awg lawn ghod ver huh lawd kor khuhn ghawg tod che med nged ted pehg su u huh yug yaq tug cawg che yaog.
3 Avistamos a ilha de Chipre, passamos por ela à nossa esquerda e aportamos em Tiro, na Síria, onde o navio deixaria sua carga.
4 U huh yonr che chaw teq pa haq ngag hehd ca mawg vehr lehq suhr ni kha gag chehd che yaog. Yonr che chaw u ve teq pa haq Pawd loq Yer ruq sar lehnr med lo maq gha kae vid tug, Daq kehg che Awg ha phu i hehd teq pa haq duhd pawnr vid lehq yawd haq koz vid che yaog.
4 No desembarque, encontramos os discípulos que ali viviam e ficamos com eles por uma semana. Pelo Espírito, eles advertiam Paulo de que não fosse a Jerusalém.
5 Suhr ni gaeg lehq ngag hehd kawq kae che yaog. I hehd teq pa awg gha lia he lehq awg mid awg yad teq pa liz teq geha med bag lo kha gag ngag hehd haq sir kog ax lehq lad chuhd ghig puhg huh gaeg lehq ngag hehd awg gha lia nar khehr teh mi lar lehq bon lawg che yaog.
5 Ao fim de nosso tempo ali, voltamos ao navio, e toda a congregação, incluindo mulheres e crianças, saiu da cidade e nos acompanhou até a praia. Ali nos ajoelhamos, oramos
6 Kheh te peg lehq, ngag hehd phaz daq khuhd ox daq lar haz lehq ngag hehd teq pa huh lawd kor khuhn taz geh vehr lehq i hehd teq pa liz a sug yawd ved yehg lo kawq veh che yaog.
6 e nos despedimos. Então subimos a bordo, e eles voltaram para casa.
7 Ngag hehd teq pa Tud ruq med lo tu lehq huh lawd kor cind ve Par tawd ler mez med lo gaeg che yaog. U huh chehd che a vix a nax teq pa geh ca gid lehq i hehd geh teq ni chehd che yaog.
7 Depois que partimos de Tiro, chegamos a Ptolemaida, onde saudamos os irmãos e passamos um dia.
8 Awg khaz nuhr teq ni ngag hehd kawq tu kae lehq Kehd sar riq med lo gaeg che yaog. Phid liq meh che ha lehg che bon khuhd mar par ve yehg khuhn kae lehq yawd geh chehd che yaog. Yawd awr lehr, Yer ruq sar lehnr med khuhn cad tug pehg car vid par te tug lez yug lar che suhr ghad awg khuhn lo ve te ghad phehq che yaog.
8 No dia seguinte, prosseguimos para Cesareia e nos hospedamos na casa de Filipe, o evangelista, um dos sete que tinham servido na igreja em Jerusalém.
9 Ghig sa ve cuh kar ma te che yawd ved yad mid uhg ghad cawg che yaog. Yad mid u ve uhg ghad awr lehr, yad mid hax te chehd ser che yaog.
9 Ele tinha quatro filhas solteiras que profetizavam.
10 Yawd ved yehg khuhn ngag hehd teq pa chehd che a cehax muh vehr lehq Ar gar buq meh che Yud daq muhd mig lo lag che Ghig sa ve cuh kar var te ghad u huh lag che yaog.
10 Muitos dias depois, chegou da Judeia um profeta chamado Ágabo.
11 Yawd ngag hehd teq pa chehd huh gehag lehq Pawd loq ve sehx hang caz haq yug lehq yawd khad yawad ved laq kuhr khi kud haq pheh teh che yaog. Kheh te peg lehq yawd koz che, “Daq che kehg che Awg ha phu che kheh koz che yaog. Sehx hang caz che ve awg sehr phad haq Yer ruq sar lehnr med khuhn Yud daq chaw teq pa che kheh te pheh yug lehq bid saz a naz teq pa ve laq kuhr khuhn chid aq vid tug yaog,” lehz Ar gar buq koz vid che yaog.
11 Ele veio ao nosso encontro, tomou o cinto de Paulo e com ele amarrou os próprios pés e as mãos. Em seguida, disse: “O Espírito Santo declara: ‘Assim o dono deste cinto será amarrado pelos judeus, em Jerusalém, e entregue aos gentios’”.
12 Ngag hehd teq pa tawd khuhd u ve haq gha kad che te yand, ngag hehd he lehq u huh chehd che chaw teq pa awr lehr, Yer ruq sar lehnr med lo maq gha kae vid tug Pawd loq haq lawg khawx che yaog.
12 Ao ouvir isso, nós e os irmãos dali suplicamos a Paulo que não fosse a Jerusalém.
13 Pawd loq kawq koz che, “A thoq te nig hehd huhg lehq ngag ved ni ma te lug ax cheawg le. Jawd mawd Yer suq awg pun haq te lehq Yer ruq sar lehnr med khuhn su pheh che lehax ma hez ser, suh che haq khanr yug tug liz ngag ghu lar peor,” lehd koz vid che yaog.
13 Ele, porém, disse: “Por que todo esse choro? Assim vocês me partem o coração! Estou pronto não apenas para ser preso em Jerusalém, mas para morrer pelo Senhor Jesus”.
14 Ngag hehd teq pa yawd haq caw beg maq gha lehq “Jawd mawd Ghig sa a lor cawd che heh phehaq vid-oq,” lehz ngag hehd koz vid lehq taq chuhax chehd chehd che yaog.
14 Quando ficou evidente que não conseguiríamos fazê-lo mudar de ideia, desistimos e dissemos: “Que seja feita a vontade do Senhor”.
15 Kheh te lar haz lehq, ngag hehd teq pa med nged ghu doz ve lehq Yer ruq sar lehnr med lo taez che yaog.
15 Depois disso, arrumamos nossas coisas e partimos para Jerusalém.
16 Kehd sar riq med khuhn chehd che yonr che chaw ted pehg liz ngag hehd teq pa geh kae lehq Mar nar sonr meh che Kud par ruz chaw te ghad geh hax tug, ngag hehd haq yawd chehd lo sir kog ax che yaog. Yawd awr lehr, awg kawd maq yonr che chaw te ghad yaog.
16 Alguns discípulos de Cesareia nos acompanharam e nos levaram à casa de Mnasom, nascido em Chipre e um dos primeiros discípulos.
17 Ngag hehd Yer ruq sar lehnr med lo lag gag che te yand, a vix a nax teq pa ngag hehd haq ha lehg ha ka kha nehax haq yug ax che yaog.
17 Quando chegamos a Jerusalém, os irmãos nos deram calorosas boas-vindas.
18 Awg khaz nuhr teq ni Pawd loq he lehq ngag hehd teq geha Yar koq chehd lo ca gid-eg lehq Yer ruq sar lehr med khuhn cawg che Khreq yad awr mor awg hox chaw mawd teq pa awg gha lia liz u huh saw phoz chehd lawz che haq gha mawg che yaog.
18 No dia seguinte, Paulo foi conosco a um encontro com Tiago, e todos os presbíteros da igreja de Jerusalém estavam presentes.
19 Pawd loq awr lehr, i hehd haq phud daq mawg daq che tawd yaw daq peg lehq, yawd kanx te lehq bid saz a naz chaw teq pa geh Ghig sa kha te che kanx awg ceng gha lia i hehd haq saw koz mar vid che yaog.
19 Depois que Paulo os cumprimentou, relatou em detalhes o que Deus havia realizado entre os gentios por meio de seu ministério.
20 Tawd khuhd u ve haq gha kad che te yand, i hehd Ghig sa haq chid muh che yaog. Kheh te lehq, i hehd Pawd loq haq koz vid che, “A vix var-og, Yud daq chaw teq pa awg khuhn yonr che chaw teq pa khar nig hinx ghad cawg che haq nawg sir chehd che yaog. I hehd teq pa awg gha lia awg lid tawd khuhd haq kha nehax awg ton tand lehq te chehd che yaog.
20 Quando ouviram isso, louvaram a Deus e disseram: “Você sabe, irmão, quantos milhares de judeus também creram, e todos eles seguem à risca a lei de Moisés.
21 Nawg a sug yawd ved yad teq pa haq awg gig med maq soer he lehq awg lid awg khad cawg lar che heh maq te he lehq Mod ser ve awg lid haq liz chid bag vid tug, bid saz a naz chaw teq pa geh chehd che Yud daq chaw awg gha lia haq nawg mar vid che yaog, lehz i hehd gha kad vehr che yaog.
21 Mas eles foram informados de que você ensina todos os judeus que vivem entre os gentios a abandonarem a lei de Moisés. Ouviram que você os instrui a não circuncidarem os filhos nem seguirem os costumes judaicos.
22 Kheh te lehq khawd-ehg kheh te tuawg le. Nawg lag che awg lawn haq i hehd teq pa gha kad vehr tug yaog.
22 Que faremos? Certamente eles saberão que você chegou.
23 Kheh te cheaq te lehq nawg haq ngag hehd koz ax che heh teog. Kar tiq sax caz te lar che chaw uhg ghad ngag hehd geh chehd che yaog.
23 “Queremos que você faça o seguinte. Temos aqui quatro homens que cumpriram um voto.
24 I hehd haq kug yug lehq i hehd geh teq geha daq vid kehg vid tug awg lid haq ca teog. I hehd a kor khuhz kha tug, i hehd awg pun awg lid cawg che heh lor che awg phuhd ca ke vid-eq. U kheh te ver, nawg ved awg lawn su gha kad lar che heh ma hez law lehz gha sir lehq nawg awg ton Mod ser ve awg lid tawd khuhd cawg che heh kha sehax te chehd che haq chaw awg gha lia gha sir tug yaog.
24 Vá com eles ao templo e participe da cerimônia de purificação. Pague as despesas para realizarem o ritual de raspar a cabeça. Então todos saberão que os rumores são falsos e que você mesmo cumpre as leis judaicas.
25 Kheh liz, yonr che bid saz a naz chaw teq pa awg pun awr lehr, sax ho haq tand car lar che awg ceng haq cad che he lehq awg suhr haq cad che he lehq kuhr pehg pheh suh vehr che awg sar haq cad che teq pa he lehq hax chaw hax paz te che awg ceng che ve haq jaw kae tug, ngag hehd jehg chez lar che heh i hehd haq liq buhq vid peor,” lehz i hehd Pawd loq haq koz vid che yaog.
25 “Quanto aos convertidos gentios, devem fazer aquilo que pedimos por carta: abster-se de comer alimentos oferecidos a ídolos, de consumir o sangue ou a carne de animais estrangulados e de praticar a imoralidade sexual”.
26 Kheh te peg lehq Pawd loq awr lehr, sawx awr teq ni kheha gaeg lehq chaw u ve uhg ghad haq kug yug lehq i hehd geh teq geha daq kehg tug awg lid haq ca te peg lehq bon yehg nux khuhn gehe che yaog. I hehd ve daq kehg tug awg lid khar thad peg tug he lehq i hehd teq pa a sug yawd ved tand tug khar thad gha tand tug Pawd loq i hehd haq koz vid che yaog.
26 No dia seguinte, Paulo se purificou junto com aqueles homens e entrou no templo. Declarou quando terminariam os dias da purificação e quando seria oferecido o sacrifício em favor deles.
27 — ausente —
27 Estando os sete dias quase no fim, alguns judeus da província da Ásia viram Paulo no templo e incitaram a multidão contra ele. Agarraram-no,
28 — ausente —
28 gritando: “Homens de Israel, ajudem-nos! Este é o homem que fala contra nosso povo em toda parte e ensina todos a desobedecerem às leis judaicas. Fala contra o templo e até profana este santo lugar, trazendo gentios para dentro dele”.
29 Awg lawg ghod ver, Tar rud pheq meh che Ed fed suq chaw te ghad pong lag thad med u ve khuhn Pawd loq geh te tod chehd che haq i hehd gha mawg lehq chaw u ve haq bon yehg nux awg khuhn Pawd loq sir veha lag che yaog, lehz i hehd duhd che yaog.
29 Antes tinham visto Paulo na cidade com Trófimo, um gentio de Éfeso, e concluíram que Paulo o havia levado para dentro do templo.
30 Med yad awg gha lia huhd huhd leg leg he lehq awg mor nux teq pa phoz cex gehag che yaog. I hehd Pawd loq haq yug ve lehq, bon yehg nux awg bag lo ghawg ve tuhz veh peg lehq, teq pear lehax yehg ghaz mir hoz tehr vehr che yaog.
30 Toda a cidade se agitou com essas acusações, e houve grande tumulto. A multidão agarrou Paulo e o arrastou para fora do templo, e imediatamente foram fechadas as portas.
31 Pawd loq haq dawz vehar lehd te chehd che te yand, Yer ruq sar lehnr med ted mag ve huhd huhd leg leg te chehd che awg lawn Rod maq maq yad teq hinx ghad haq uq penr chehd che awg hox te ghad haq su ca kud vid-eg che yaog.
31 Quando procuravam matar Paulo, chegou ao comandante do regimento romano a notícia de que toda a Jerusalém estava em rebuliço.
32 Maq yad awg hox nux u ve teq pear lehax maq yad teq pa he lehq yawd huhx ve awg hox nehax teq pa haq sir ve lehq chaw awg mor nux u ve chehd huh cex kae che yaog. Chaw mor nux u ve teq pa maq yad awg hox nux he lehq maq yad u ve teq pa haq gha mawg lehq Pawd loq haq mad kawq dawz che yaog.
32 No mesmo instante, ele chamou seus soldados e oficiais e correu para o meio da multidão. Quando viram o comandante e os soldados se aproximarem, pararam de espancar Paulo.
33 Kheh te lehq maq yad awg hox nux u ve Pawd loq haq yug lar lehq son caz ni caz pheh tug tawd pid che yaog. Kheh te lehq yawd koz che, Yawd a sug awg le. A thoq te che law le, lehd koz na ngawx che yaog.
33 Então o comandante o prendeu e mandou que o amarrassem com duas correntes. Em seguida, perguntou à multidão quem era ele e o que havia feito.
34 Chaw awg mor nux awg khuhn ted pehg ted ceng koz kug chehd che yaog. Che kheh te huhd huhd leg leg te cheaq te lehq, awg lawn kha nehax na maq gha lehq Pawd loq haq maq yad ve yehg khuhn yug ve kae tug maq yad awg hox nux tawd pid che yaog.
34 Uns gritavam uma coisa, outros gritavam outra. Não conseguindo descobrir a verdade no meio de todo o tumulto, ordenou que Paulo fosse levado à fortaleza.
35 Pawd loq ghog chi per huh gaeg che te yand, chaw mor nux yawd haq nez nag jad lehq te lug tug te chehd cheaq te lehq, maq yad teq pa yawd haq ga chid ve tuhez che yaog.
35 Quando Paulo chegou às escadas, o povo se tornou tão violento que os soldados tiveram de levantá-lo nos ombros para protegê-lo.
36 Chaw mor nux yawd khaz nuhr ghaq lar lehq “Yawd haq dawz vehr lor,” lehd koz kug tod che yaog.
36 E a multidão foi atrás, gritando: “Matem-no! Matem-no!”.
37 Maq yad ve yehg khuhn Pawd loq haq sir ve kae lehd te che te yand, yawd maq yad awg hox nux haq koz vid che, “Nawg haq ngag tawd a cehax yawa gha hawg la,” lehd koz na ngawx che te yand, maq yad awg hox nux koz che, “Nawg Her lar saq khuhd liz yaw gha cheawg la.
37 Quando Paulo estava para ser levado à fortaleza, disse ao comandante: “Posso ter uma palavra com o senhor?”. Surpreso, o comandante perguntou: “Você fala grego?
38 Nawg a mig teq ni muhd mig haq kawq phuhz lehq su haq dawz vehr che chaw uhg hinx sawnr ve lehq heh pir khuhn phaw geh veh che Ed jid tuq chaw u ve te ghad ma hez hawg la,” lehd koz na che yaog.
38 Não é você o egípcio que liderou uma rebelião algum tempo atrás e levou consigo ao deserto quatro mil assassinos?”.
39 Pawd loq kawq koz vid che, “Ngag awr lehr Kid lid kiq muhd mig khuhn cawg che Tar suq med yad Yud daq chaw te ghad yaog. A yed ir che med chaw phehq che yaog. Chaw kheh ma ve haq tawd yaw tug a khawag a cehax pehar laoq,” lehz yawd haq lawg khawx che yaog.
39 “Não”, respondeu Paulo. “Sou judeu e cidadão de Tarso, cidade importante da Cilícia. Por favor, permita-me falar a esta gente.”
40 Maq yad awg hox nux yawd haq a khawag pid che te yand, Pawd loq awr lehr, ghog chi thang taz hox lar lehq chaw kheh ma ve haq laq kuhr awg hez te mar vid che yaog. I hehd teq pa taq chuhax gawr ghad chehd vehr lehq yawd i hehd teq pa haq Her brehd khuhd yaw vid lehq koz che,
40 O comandante concordou, de modo que Paulo ficou em pé na escadaria e fez sinal para o povo se calar. Logo, um silêncio profundo envolveu a multidão, e ele lhes falou em aramaico, o idioma deles.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.