Gênesis 8
ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs ARA
1 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ, ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤒꤟꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤢ꤬ ꤕꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤢ꤬ ꤔꤟꤛꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤏꤥ꤭ꤒꤢ꤬ꤕꤟꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤓꤢꤪ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤞꤢꤧ ꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬, ꤚꤢꤪ ꤓꤛꤢꤩ꤭ ꤞꤤꤒꤢ꤬ꤛꤥ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ ꤒꤟꤥ꤯
1 Lembrou-se Deus de Noé e de todos os animais selváticos e de todos os animais domésticos que com ele estavam na arca; Deus fez soprar um vento sobre a terra, e baixaram as águas.
2 ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ ꤘꤣ ꤗꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ ꤙꤤ ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤊꤟꤢꤩꤡꤟꤢꤦ꤬ ꤍꤟꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ꤯
2 Fecharam-se as fontes do abismo e também as comportas dos céus, e a copiosa chuva dos céus se deteve.
3 ꤚꤢꤪ ꤓꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤛꤢꤩ꤭ ꤞꤢꤧꤘꤥ꤭ꤘꤥ꤭꤮ ꤢ꤬ ꤞꤤꤒꤢ꤬ꤛꤥ꤭ ꤒꤟꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤞꤤꤊꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤑꤟꤢꤩ꤭ ꤒꤟꤌꤣꤘꤣ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤐꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤑꤟꤢ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭꤯
3 As águas iam-se escoando continuamente de sobre a terra e minguaram ao cabo de cento e cinquenta dias.
4 ꤙꤤ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤜꤢꤧ꤭, ꤏꤛꤢꤩꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤜꤟꤛꤢ꤬ꤘꤛꤢ꤬ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤢ꤬ꤚꤢ ꤏꤥ꤬ꤚꤟꤢ ꤢ꤬ꤜꤟꤥ꤬꤯
4 No dia dezessete do sétimo mês, a arca repousou sobre as montanhas de Ararate.
5 ꤓꤛꤢꤩ꤭ ꤞꤤꤒꤟꤢ꤭ ꤔꤢ ꤞꤤꤒꤟꤢ꤭ ꤒꤟꤌꤣ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤜꤢꤧ꤭ꤏꤛꤢꤩꤊꤢꤨ꤭, ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤜꤢꤧ꤭ꤏꤛꤢꤩ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭, ꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤣ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤏꤥ꤬ꤊꤢ꤬ꤘꤢꤦ꤭ꤋꤢꤨ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤟꤢꤪ꤯
5 E as águas foram minguando até ao décimo mês, em cujo primeiro dia apareceram os cimos dos montes.
6 ꤙꤤ ꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤜꤝꤥꤟꤛꤢ꤭ ꤕꤟꤥ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤜꤝꤟꤤ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤙꤢꤗꤥ꤭ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤥ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤊꤢꤨ꤭,
6 Ao cabo de quarenta dias, abriu Noé a janela que fizera na arca
7 ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤐꤟꤌꤣ꤬ꤡꤛꤣ ꤡꤢꤪꤠꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤡꤢꤪꤠꤢꤧ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ ꤐꤟꤌꤣ꤬ꤡꤛꤣꤐꤟꤌꤣ꤬ꤊꤟꤢ꤬, ꤐꤟꤌꤣ꤬ꤓꤥ꤭ꤐꤟꤌꤣ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬, ꤐꤟꤌꤣ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤡꤢꤪ ꤘꤣ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤞꤤꤊꤚꤢ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ꤜꤢ꤭ ꤒꤟꤌꤣꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬꤯
7 e soltou um corvo, o qual, tendo saído, ia e voltava, até que se secaram as águas de sobre a terra.
8 ꤘꤣꤋꤛꤢꤩ꤭ꤚꤢꤪ, ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤞꤤꤊꤚꤢ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ꤒꤟꤌꤣꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤟꤢꤪ ꤟꤟꤢꤧ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤒꤥ꤬ꤟꤟꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ꤕꤜꤝꤥ꤭ ꤓꤢꤩ꤬ꤐꤟꤌꤣ꤬ꤡꤛꤣ ꤕꤟꤥ ꤓꤢꤨ꤬ꤜꤝꤟꤤ ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬꤯
8 Depois, soltou uma pomba para ver se as águas teriam já minguado da superfície da terra;
9 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤓꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤢꤨ꤬ꤙꤤꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤚꤢꤧ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤓꤢꤨ꤬ꤜꤝꤟꤤ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤐꤟꤌꤣ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤥ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤢ꤬ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤐꤟꤥꤓꤢꤩ꤬ꤏꤢꤦ꤬ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤦꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤓꤢꤨ꤬ꤜꤝꤟꤤ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭꤯
9 mas a pomba, não achando onde pousar o pé, tornou a ele para a arca; porque as águas cobriam ainda a terra. Noé, estendendo a mão, tomou-a e a recolheu consigo na arca.
10 ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤕꤟꤥ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤐꤟꤌꤣ꤬ꤡꤛꤣ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢꤕꤟꤥ ꤓꤢꤨ꤬ꤜꤝꤟꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬꤯
10 Esperou ainda outros sete dias e de novo soltou a pomba fora da arca.
11 ꤙꤤ ꤗꤟꤢꤪꤒꤟꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤓꤢꤨ꤬ꤜꤝꤟꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤤ꤬ꤐꤥ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤔꤟꤤ ꤢꤪꤜꤤꤠꤢ꤬ꤜꤢꤧ꤬ ꤞꤤꤞꤌꤣ꤭ꤊꤢ꤬ꤐꤝꤤ꤭ ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤐꤟꤌꤣ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤥ꤭ ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤥ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤞꤤꤒꤟꤢ꤭ ꤒꤟꤌꤣꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤛꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤪ꤯
11 À tarde, ela voltou a ele; trazia no bico uma folha nova de oliveira; assim entendeu Noé que as águas tinham minguado de sobre a terra.
12 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤕꤟꤥ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤐꤟꤌꤣ꤬ꤡꤛꤣ ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤓꤢꤨ꤬ꤜꤝꤟꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤓꤢꤨ꤬ꤜꤝꤟꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤒꤥ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤘꤣ ꤜꤢꤨ꤭ꤥ꤬ ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ꤮ ꤒꤥ꤬ꤟꤢꤪ꤯
12 Então, esperou ainda mais sete dias e soltou a pomba; ela, porém, já não tornou a ele.
13 ꤙꤤ ꤜꤢꤧ꤭ ꤓꤢꤩ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤣ ꤒꤣ꤬ꤜꤢꤧ꤭, ꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤣ ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭, ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤔꤢ꤬ꤥ꤬ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤐꤟꤢꤧ꤬ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤔꤢ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤞꤤꤊꤚꤢ꤭ ꤒꤟꤢ꤭ꤒꤟꤌꤣꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤥ꤭ꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤝꤥꤋꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ ꤊꤚꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤟꤢꤪ꤯
13 Sucedeu que, no primeiro dia do primeiro mês, do ano seiscentos e um, as águas se secaram de sobre a terra. Então, Noé removeu a cobertura da arca e olhou, e eis que o solo estava enxuto.
14 ꤙꤤ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤜꤢꤧ꤭ ꤒꤣ꤬ꤜꤢꤧ꤭, ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤊꤚꤢ꤭ꤊꤢ꤬ꤘꤤ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤜꤟꤢꤒꤢ꤬ꤊꤜꤤ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ꤯
14 E, aos vinte e sete dias do segundo mês, a terra estava seca.
15 ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤟꤢꤩ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤔꤢ,
15 Então, disse Deus a Noé:
16 “ꤊꤣ꤮ ꤔꤥꤢ꤬, ꤢꤧꤔꤟꤤ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤩ꤭, ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤓꤢꤩ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤗꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬,
16 Sai da arca, e, contigo, tua mulher, e teus filhos, e as mulheres de teus filhos.
17 ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤛꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤒꤟꤣ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤘꤢꤦ꤬ꤟꤢꤪ ꤓꤢꤨ꤬ꤖꤢꤨꤐꤟꤌꤣꤖꤢꤨ, ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤛꤢ, ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤕꤢ꤬ꤒꤤꤒꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭, ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤖꤢꤨꤖꤢꤧꤓꤛꤢ꤬ꤢꤧ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤥ꤬ꤙꤢ꤭ ꤡꤛꤣꤕꤢ꤬ꤏꤤ꤭ ꤡꤛꤣꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤓꤢꤩ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤗꤢꤪ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯”
17 Os animais que estão contigo, de toda carne, tanto aves como gado, e todo réptil que rasteja sobre a terra, faze sair a todos, para que povoem a terra, sejam fecundos e nela se multipliquem.
18 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤢꤧꤔꤟꤤ ꤢ꤬ꤗꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤭꤯
18 Saiu, pois, Noé, com seus filhos, sua mulher e as mulheres de seus filhos.
19 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤕꤢ꤬ꤒꤤꤒꤤ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤓꤢꤨ꤬ꤖꤢꤨꤐꤟꤌꤣꤖꤢꤨ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤛꤢ, ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤥ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤓꤢꤩ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬꤯
19 E também saíram da arca todos os animais, todos os répteis, todas as aves e tudo o que se move sobre a terra, segundo as suas famílias.
20 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤔꤥꤢ꤬ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤡꤢꤪꤙꤢꤧ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤚꤟꤢꤧ, ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤦꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤖꤢꤨꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤓꤢꤨ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤥ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤒꤥ꤭ꤢ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤙꤢꤩ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧꤋꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤏꤢꤦꤢꤦ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬꤯ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤚꤟꤢꤧ|alt="altar" src="hk00251c.tif" size="col" copy="Knowles & Bass B-W Images" ref="8:20"
20 Levantou Noé um altar ao Senhor e, tomando de animais limpos e de aves limpas, ofereceu holocaustos sobre o altar.
21 ꤙꤤ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤌꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤔꤟꤌꤣ꤬ꤗꤢꤦꤔꤟꤌꤣ꤬ꤏꤢꤦ꤭ ꤢ꤬ꤋꤟꤌꤣ꤬ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤗꤤ꤭ꤞꤢꤨ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤞꤢꤧ ꤔꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤛꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤏꤛꤢꤩꤔꤥ꤬ꤏꤛꤢꤩꤋꤛꤢꤩ꤭ꤋꤛꤢꤩ꤭꤮ ꤗꤢ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤢꤨ꤬ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ꤬ ꤡꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤨ꤭ꤗꤟꤛꤢꤚꤤ꤬ꤡꤟꤛꤢ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤕꤢ꤬ꤡꤟꤢꤧꤋꤢꤧ꤭ ꤕꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤦ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤠꤢ꤭ ꤤ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤟꤢ꤭ ꤕꤢ꤭ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤖꤢꤨ ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤛꤢꤩ꤭, ꤏꤛꤢꤩꤔꤥ꤬ꤏꤛꤢꤩꤋꤛꤢꤩ꤭ꤋꤛꤢꤩ꤭꤮ ꤗꤢ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤢꤩ ꤕꤢ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤛꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
21 E o Senhor aspirou o suave cheiro e disse consigo mesmo: Não tornarei a amaldiçoar a terra por causa do homem, porque é mau o desígnio íntimo do homem desde a sua mocidade; nem tornarei a ferir todo vivente, como fiz.
22 ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤢ꤭꤮ ꤥ꤬ꤒꤢ꤬ꤘꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬,
22 Enquanto durar a terra, não deixará de haver sementeira e ceifa, frio e calor, verão e inverno, dia e noite.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 8, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.