Ester 9

ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 ꤙꤤ ꤜꤢꤧ꤭ꤢ꤬ꤘꤢ꤬ꤚꤢ꤬ ꤏꤛꤢꤩꤞꤌꤣ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤪꤑꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨ ꤜꤤ꤬ ꤘꤣ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤟꤢꤪ ꤚꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤛꤢꤏꤢꤦ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤞꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤖꤢꤨ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤛꤢꤏꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤕꤢꤩ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤥ꤬, ꤚꤢꤪ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤞꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
1 Chegou o dia treze do décimo segundo mês, o mês de adar , o dia em que deveria ser cumprida a ordem do rei. Era o dia em que os inimigos dos judeus esperavam dominá-los; mas o que aconteceu foi o contrário: os judeus derrotaram os seus inimigos.
2 ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤥ꤬ꤕꤜꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤜꤤ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤏꤛꤣ꤬ꤚꤢꤨ ꤕꤣꤔꤟꤤ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤙꤤ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤟꤛꤢ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤤ꤬ꤏꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤏꤢꤕꤟꤢꤩꤙꤢꤧ ꤕꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤥ꤬꤯
2 Em todas as cidades do reino onde havia judeus, eles se reuniram para atacar os que queriam matá-los. Ninguém podia resistir aos seus ataques, pois todos estavam com medo deles.
3 ꤚꤢꤪ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤣꤒꤢ꤬ꤚꤤꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤣꤒꤢ꤬ꤚꤤꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤟꤥ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤞꤢꤧꤤ꤬ꤏꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤊꤢꤧꤜꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤡꤝꤟꤥ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ꤯
3 Todos os oficiais das províncias , isto é, os chefes dos vários povos, os representantes do rei e os governadores das províncias, ajudaram os judeus, pois tinham medo de Mordecai.
4 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤊꤢꤧ ꤒꤢ꤬ꤚꤛꤢꤩ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤙꤤ꤮ ꤋꤝꤤꤟꤥ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤡꤛꤣꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤊꤟꤢꤩ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤢꤩ, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤛꤢꤩ꤭ ꤏꤛꤥ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤏꤛꤥ꤬ꤏꤢꤪ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤡꤢꤪ꤯
4 A fama dele se havia espalhado pelo reino inteiro, e todos sabiam que ele tinha muita autoridade no governo. E o poder de Mordecai ia aumentando cada vez mais.
5 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤏꤢꤕꤟꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤔꤢꤧ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤢꤩ ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤜꤟꤢꤒꤢ꤬ꤊꤜꤤ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤒꤢ꤬ꤋꤥ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬꤯
5 Portanto, os judeus fizeram com os seus inimigos o que queriam. Mataram todos com as suas espadas; não deixaram ninguém escapar.
6 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤟꤥ꤭ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤧꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤖꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤠꤟꤤ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤏꤛꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤢꤩ ꤔꤟꤤꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤑꤟꤢ꤭ꤐꤟꤢꤧ꤬꤯
6 Em Susã, a capital, eles mataram quinhentos homens. Mataram também os dez filhos de Hamã, filho de Hamedata, o inimigo dos judeus. Os nomes deles eram Parsandata, Dalfão, Aspatá, Porata, Adalias, Aridata, Parmasta, Arisai, Aridai e Vaizata. Mas os judeus não ficaram com os bens deles.
7 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤔꤟꤤ ꤊꤛꤢ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤟꤢ꤬ꤗꤢ꤬ꤘꤢ꤬ꤒꤢ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤬, ꤖꤢꤧ꤭ꤟꤢ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤏꤛꤢꤩ꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢ꤬ꤏꤣ꤬ꤘꤢ꤬ꤒꤢ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤘꤢꤧꤖꤥ, ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤞꤤ꤬ꤕꤢꤩ꤬ꤒꤢ꤬,
7 — ausente —
8 ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤥ꤬ꤚꤢ꤬ꤒꤢ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤘꤢꤧ꤬ꤜꤢꤧ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤘꤢꤧ꤬ꤒꤢ꤬,
8 — ausente —
9 ꤋꤢꤨ꤭ꤕꤢ꤬ꤗꤢ꤬ꤏꤣ꤬ꤒꤢ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤞꤢꤧ, ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤘꤢꤧ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤠꤢꤧ꤬ꤐꤢ꤬ꤒꤢ꤬ ꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
9 — ausente —
10 ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯
10 — ausente —
11 ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤔꤟꤤ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤟꤥ꤭ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤧꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤙꤢꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤨ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ꤘꤛꤢꤩꤜꤟꤌꤣ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤋꤝꤤ ꤥ꤬꤯
11 Naquele mesmo dia, o rei foi informado de quantas pessoas haviam sido mortas em Susã.
12 ꤋꤝꤤ ꤢꤧꤟꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤꤗꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤒꤢꤦꤕꤚꤢꤧ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤟꤥ꤭ꤒꤢ꤬ꤚꤢꤧꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢꤨ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤔꤟꤤ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤑꤟꤢ꤭ꤐꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤖꤢꤧ꤭ꤟꤢ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤏꤛꤢꤩ꤯ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤔꤟꤤ ꤕꤟꤥ ꤡꤢꤪ ꤙꤢꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤡꤢꤪꤊꤥ꤭꤯ ꤋꤥ꤭ꤑꤟꤢꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤕꤟꤥ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭? ꤠꤢ꤭ ꤘꤛꤢꤩ ꤘꤢꤦ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤊꤝꤤ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭? ꤠꤢ꤭ ꤘꤛꤢꤩꤕꤟꤥ ꤘꤢꤦ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤔꤟꤢꤧ꤬꤯”
12 Então disse a Ester: — Aqui em Susã os judeus mataram quinhentos homens e também os dez filhos de Hamã. E, nas províncias, quantos eles terão matado? O que é que você quer agora? É só pedir. Se quiser mais alguma coisa, eu lhe darei.
13 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤗꤟꤌꤣ ꤟꤢꤩ ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤏꤢꤦ꤬ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤢ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤒꤥ꤭ ꤋꤝꤤꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤖꤢꤨ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤏꤛꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤖꤢꤨ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤛꤥꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤛꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤕꤢ꤬ꤚꤥ꤭ꤕꤢ꤭ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤟꤥ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤤ꤮꤯ ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤟꤢ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤏꤛꤢꤩ ꤢ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤒꤟꤥ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤕꤜꤝꤥ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤡꤢꤪ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤡꤢꤪ꤭ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤚꤟꤢꤧꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤤ꤮꤯”
13 Ester respondeu: — Se for do agrado do rei, dê autorização aos judeus de Susã para fazerem amanhã o mesmo que tinham ordem para fazer hoje. E peço também que os corpos dos dez filhos de Hamã sejam pendurados em forcas.
14 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤒꤥ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤖꤢꤨ ꤋꤝꤤꤗꤟꤌꤣ ꤟꤢꤩ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤛꤢꤩ꤭ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤏꤛꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤨ꤭ ꤡꤢꤪ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤖꤢꤧ꤭ꤟꤢ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤏꤛꤢꤩ ꤢ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤒꤟꤥ꤬ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤡꤢꤪ꤭ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤚꤟꤢꤧꤜꤟꤥ꤬꤯
14 O rei concordou e mandou ler a autorização em público em Susã. E os corpos dos dez filhos de Hamã foram pendurados em forcas.
15 ꤙꤤ ꤜꤢꤧ꤭ꤢ꤬ꤘꤢ꤬ꤚꤢ꤬ ꤏꤛꤢꤩꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤥ꤬ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤏꤛꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤔꤟꤤꤕꤟꤥ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤞꤌꤣ꤭ꤐꤟꤢꤧ꤬꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤛꤢꤩ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯
15 No dia catorze do mês de adar, os judeus de Susã se reuniram e mataram mais trezentos homens na cidade. Mas não ficaram com os bens deles.
16 ꤙꤤ ꤜꤢꤧ꤭ꤢ꤬ꤘꤢ꤬ꤚꤢ꤬ ꤏꤛꤢꤩꤞꤌꤣ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤟꤢꤪ, ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤊꤟꤢꤩꤊꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤔꤌꤣ꤬, ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪꤥ꤬ꤕꤜꤢꤪ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ꤜꤢꤨ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤔꤟꤤ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤞꤢꤪ ꤔꤢ ꤑꤟꤢ꤭ꤚꤤ ꤡꤢꤪ, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤜꤥ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤪ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢ꤭ꤤ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤛꤢꤩ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬꤯
16 — ausente —
17 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤏꤛꤢꤩꤜꤝꤟꤤ꤭ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤊꤚꤟꤢꤦ꤭ꤞꤢꤧꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤭ꤕꤝꤢꤧ꤬꤯
17 — ausente —
18 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤏꤛꤢꤨꤏꤛꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤙꤤ ꤏꤛꤢꤩꤞꤌꤣ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤏꤛꤢꤩꤜꤝꤟꤤ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤏꤛꤢꤩꤑꤟꤢ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤊꤚꤟꤢꤦ꤭ꤞꤢꤧꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤭ꤕꤝꤢꤧ꤬꤯
18 Mas em Susã os judeus comemoraram no dia quinze do mês, pois nos dias treze e catorze eles mataram os seus inimigos e só no dia quinze descansaram.
19 ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤒꤟꤌꤣ꤮ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭, ꤙꤤ ꤜꤢꤧ꤭ꤢ꤬ꤘꤢ꤬ꤚꤢ꤬ ꤏꤛꤢꤩꤜꤝꤟꤤ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤘꤢꤪ꤭ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤗꤟꤤ꤬ꤏꤥ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤊꤚꤟꤢꤦ꤭ꤞꤢꤧꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤭ꤕꤝꤢꤧ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤨ꤭ꤢꤩ꤬ꤞꤢꤨ꤭ꤥ꤭ ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ꤊꤢꤧ꤬ ꤕꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭꤯
19 É por isso que os judeus que vivem em vilas e povoados comemoram o dia catorze de adar com banquetes e festas e mandam comida uns aos outros.
20 ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤊꤢꤧ ꤚꤢ꤭ꤗꤢ ꤔꤟꤤꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤚꤢ꤭ ꤜꤤ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤞꤢꤨ꤭ꤡꤛꤣ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤏꤛꤣ꤬ꤚꤢꤨ ꤕꤣꤔꤟꤤ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬꤯ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤥ꤬ꤐꤛꤢꤩ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤥ꤬ꤖꤢꤦ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤢ꤬ ꤞꤢꤨ꤭ꤡꤛꤣ ꤕꤢꤩꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯
20 Mordecai escreveu tudo o que havia acontecido e mandou cartas a todos os judeus que moravam em todas as províncias do reino, tanto aos de perto como aos de longe.
21 ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤜꤤ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ꤍꤟꤥ ꤔꤢ ꤙꤤ ꤜꤢꤧ꤭ꤢ꤬ꤘꤢ꤬ꤚꤢ꤬ ꤏꤛꤢꤩꤜꤝꤟꤤ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤏꤛꤢꤩꤑꤟꤢ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤕꤝꤟꤥ꤭ꤔꤢ꤬ꤔꤢ꤬꤮ ꤙꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤭ꤕꤝꤢꤧ꤬꤯
21 Nas cartas ele ordenou que todos os anos eles comemorassem os dias catorze e quinze do mês de adar ,
22 ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤗꤟꤢꤪꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤥ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤐꤟꤢꤪ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬꤮ ꤒꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ꤙꤢꤧ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤗꤟꤢꤪꤑꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤙꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤜꤢꤧ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤟꤢꤧ꤭ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤪ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤊꤚꤟꤢꤦ꤭ꤞꤢꤧꤜꤟꤢꤪ꤭, ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤤ꤬ꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤤ꤬ꤚꤥ꤭꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤔꤟꤤ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤊꤚꤟꤢꤦ꤭ꤞꤢꤧꤜꤟꤢꤪ꤭ꤕꤝꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤗꤟꤢꤪꤑꤢꤩ꤭ꤗꤟꤢꤪꤞꤢꤧ꤭, ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ ꤞꤢꤨ꤭ꤢꤩ꤬ꤞꤢꤨ꤭ꤥ꤭ ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ꤊꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤤꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ ꤘꤛꤢꤩ ꤕꤢꤩ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤏꤥ꤭ꤖꤢꤏꤥ꤭ꤚꤟꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤏꤛꤢꤩ꤭ꤐꤟꤢꤨ꤯
22 pois foi nestes dias que os judeus se livraram dos seus inimigos, e foi neste mês que a tristeza e o luto se transformaram em alegria e festa. Portanto, que dessem banquetes e festas, mandassem comida uns aos outros e distribuíssem presentes aos pobres.
23 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤞꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬ꤒꤥ꤭ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤊꤢꤧ ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤡꤛꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤜꤢꤩ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤢꤩ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤭ꤕꤝꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤔꤢ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤟꤌꤣ꤯
23 Assim os judeus, de acordo com o que Mordecai tinha escrito, começaram o costume de comemorar esses dias.
24 ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤊꤢ ꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ꤢ꤬ꤜꤝꤤ ꤖꤢꤧ꤭ꤟꤢ꤬ꤗꤢ꤬ꤘꤢ꤬ꤒꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤖꤢꤧ꤭ꤟꤢ꤬ꤗꤢ꤬ ꤛꤢꤩ꤭, ꤢ꤬ ꤊꤚꤢꤩ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤢꤩ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤛꤢꤩꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤞꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤢꤪꤑꤢꤩ꤭ꤗꤟꤢꤪꤞꤢꤧ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤒꤥ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤞꤤ꤭ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤙꤤꤒꤢꤩ꤭ ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤙꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤙꤛꤢ꤭ꤙꤝꤤ ꤒꤣ꤬ꤡꤣ꤬ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤢꤧ ꤔꤢ ꤕꤢꤨꤚꤢ꤯
24 Hamã, filho de Hamedata, descendente de Agague e inimigo dos judeus, tinha planejado acabar com eles e tinha mandado tirar a sorte (chama-se isso de “purim”) para resolver em que dia ia matá-los.
25 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤗꤟꤌꤣꤢꤧ꤬ꤞꤢ꤬ꤒꤢ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭, ꤋꤝꤤ ꤔꤢꤪ꤭ꤚꤢ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤔꤢ ꤖꤢꤧ꤭ꤟꤢ꤬ꤗꤢ꤬ ꤊꤚꤢꤩ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤢꤨ꤭ꤗꤟꤛꤢ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤒꤥ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤡꤢꤪ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤩꤡꤢꤪ꤭ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤚꤟꤢꤧꤜꤟꤥ꤬꤯
25 Mas Ester foi falar com o rei, e ele ordenou por escrito que o mal que Hamã havia planejado contra os judeus caísse sobre o próprio Hamã. Portanto, enforcaram Hamã e os seus filhos.
26 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤕꤝꤢꤧ꤬ꤛꤢꤩ꤭ ꤢꤨ꤭ ꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤕꤢꤨ꤬ꤚꤤ꤬ꤕꤝꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬, ꤕꤢꤨ꤬ꤚꤤ꤬ ꤍꤟꤥꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤦ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤙꤛꤢ꤭ꤙꤝꤤ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ ꤕꤢꤨꤚꤢ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤟꤢꤪ꤯ ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤊꤢꤧ ꤚꤢ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤜꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤛꤥꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤛꤢ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤋꤛꤢꤩ꤭ꤞꤛꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤏꤤꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭,
26 É por isso que esses dias feriados são chamados de “Purim”, que é o plural da palavra “pur” . Como resultado da carta de Mordecai e de tudo o que os judeus tinham visto e das coisas que aconteceram,
27 ꤕꤝꤢꤧ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢꤩ꤬ꤊꤜꤟꤢꤪ꤬ꤢꤩ꤬ꤗꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭, ꤘꤛꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤖꤢꤨ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ꤜꤟꤢꤩꤊꤜꤥ꤭ ꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤢꤧꤕꤢ꤬ꤒꤟꤣꤔꤟꤤ ꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ꤢ꤬ꤜꤝꤤ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤚꤢꤪ ꤕꤝꤟꤥ꤭ꤔꤢ꤬ꤔꤢ꤬꤮ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤏꤛꤣꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤒꤥ꤭ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤜꤢ꤬ꤒꤟꤢꤦ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤝꤢꤧ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤕꤢ꤭꤯
27 eles resolveram que eles mesmos, os seus descendentes e os que se convertessem ao Judaísmo seguiriam o costume de comemorar todos os anos esses dois dias, conforme Mordecai havia escrito.
28 ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤟꤤ꤬ꤖꤢꤨꤖꤛꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤓꤌꤣ꤭ ꤒꤣ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤠꤟꤤ꤭ ꤔꤢ ꤓꤛꤢꤩ꤭ꤊꤟꤢꤩ ꤕꤝꤟꤥ꤭꤮ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣꤔꤟꤤ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤔꤟꤤ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤝꤢꤧ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤕꤢꤨ꤬ꤚꤤ꤬ꤕꤝꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤝꤟꤥ꤭ꤔꤢ꤬ꤔꤢ꤬꤮ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤝꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤕꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ꤢ꤬ꤜꤝꤤ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤜꤢ꤬ꤒꤟꤢꤦ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤕꤢ꤭꤯
28 Ficou resolvido que daí em diante toda família judaica, em todas as cidades das províncias do reino, comemoraria a Festa de Purim, para que os judeus lembrassem sempre do que havia acontecido. Nunca, em qualquer época, deixariam de comemorar essa festa.
29 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤟꤢꤧꤜꤢ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤗꤢꤪ꤬ ꤋꤝꤤꤗꤟꤌꤣꤢꤧ꤬ꤞꤢ꤬ꤒꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤢꤩ꤬ꤔꤟꤤ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤚꤛꤢꤩ꤭ꤏꤛꤥ꤬ꤏꤢꤪ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤊꤢꤧ ꤚꤢ꤭ꤔꤟꤤ ꤕꤟꤥ ꤜꤤ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤜꤤ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤢꤩ꤬ꤊꤜꤟꤢꤪ꤬ꤢꤩ꤬ꤗꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤕꤟꤥ ꤜꤤ꤬ ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤊꤢꤧ ꤚꤢ꤭ ꤕꤢꤨ꤬ꤚꤤ꤬ꤕꤝꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤚꤤ꤬ꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢ꤬꤯
29 A rainha Ester, filha de Abiail, também escreveu uma carta junto com o judeu Mordecai, dando todo o seu apoio à carta que Mordecai já havia escrito a respeito da Festa de Purim.
30 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤊꤢꤧ ꤞꤢꤨ꤭ꤡꤛꤣ ꤜꤤ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤥ꤬ ꤙꤤ꤮ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤏꤛꤣ꤬ꤚꤢꤨꤊꤟꤢꤩ ꤊꤟꤢꤩꤒꤣ꤬ꤐꤟꤢꤧ꤬ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤏꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤢ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤜꤤ꤬ꤛꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ ꤚꤢ꤭ꤥ꤬ ꤔꤢ, ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤥ꤬ ꤘꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤥ꤬ꤖꤝꤤ꤭ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤚꤟꤢꤦ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤤ꤮꤯
30 Cópias da carta foram mandadas a todos os judeus das cento e vinte e sete províncias do reino, desejando-lhes paz e prosperidade
31 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤐꤟꤢꤨ꤭ꤊꤜꤛꤢꤐꤟꤢꤨ꤭ꤊꤜꤥ꤭ꤔꤟꤤ ꤕꤟꤥ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤝꤤ꤭ꤢ꤬ꤜꤝꤤ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤙꤤ ꤢ꤬ꤏꤛꤣꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤒꤥ꤭ ꤟꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤙꤢꤧ꤬ ꤊꤚꤝꤥ꤭ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤕꤢꤨ꤬ꤚꤤ꤬ꤕꤝꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤖꤢꤨ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤡꤟꤢꤨ꤭ꤢꤩ꤬ ꤓꤌꤣ꤭ꤟꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤛꤥꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤘꤟꤌꤣ꤬ꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤬ꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤬ꤥ꤭ ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤛꤢꤩ꤭ꤗꤢ꤬ ꤛꤢꤨꤘꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤗꤢ꤬ꤘꤣ꤬ꤊꤢꤧ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤗꤟꤌꤣꤢꤧ꤬ꤞꤢ꤬ꤒꤢ꤬ ꤞꤢꤧꤔꤛꤢꤩ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ꤍꤟꤥ ꤟꤢꤪ꤯
31 e confirmando que a Festa de Purim devia ser comemorada nos dias marcados. Assim como haviam marcado para si mesmos e para os seus descendentes dias de festas e de jejum, eles deveriam seguir essas ordens do judeu Mordecai e da rainha Ester.
32 ꤋꤝꤤꤗꤟꤌꤣ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ ꤕꤟꤥ ꤕꤢꤨ꤬ꤚꤤ꤬ꤕꤝꤢꤧ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤛꤥꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤛꤢ꤬ ꤛꤢꤩ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢꤨ꤭ ꤚꤢ꤭ꤗꤢꤚꤢ꤭ꤘꤛꤢ꤭ ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤜꤤ꤬ꤙꤢ꤬ ꤊꤢꤨ꤭꤯
32 A ordem de Ester, confirmando as instruções para a comemoração de Purim, foi escrita num livro.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Ester 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.