2 Samuel 18
ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤞꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤤ꤬ꤡꤢ꤭ꤏꤢꤧ꤭ ꤢ꤬ꤜꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ꤜꤟꤤ꤬ꤍꤟꤥ (KYUK) vs NVT
1 ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢꤧꤕꤜꤢꤪꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤥ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤝꤥꤓꤛꤢ꤬ꤔꤟꤤ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤚꤤ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤔꤢ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤐꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
1 Davi passou em revista os soldados que estavam com ele e nomeou generais e capitães para liderá-los.
2 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤤ꤬ꤙꤢꤩ꤭ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤞꤌꤣ꤭ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭꤯ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤗꤟꤌꤣꤐꤢꤩ꤬ꤚꤢꤨꤤ꤬ꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ, ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢ꤬ꤕꤟꤌꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ, ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤒꤢꤖꤢꤧ꤭ ꤋꤢꤨ꤭ꤤꤒꤢꤧ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤓꤛꤢ꤬ꤏꤢ ꤒꤟꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢ ꤔꤢ ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ꤔꤟꤢꤩꤔꤟꤤꤘꤢꤦ꤬ ꤕꤢ꤭꤯”
2 Em seguida, enviou-os em três grupos: um sob o comando de Joabe; outro sob o comando de Abisai, irmão de Joabe, filho de Zeruia; e o outro sob o comando de Itai, de Gate. O rei disse a seus soldados: “Também vou com vocês”.
3 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤡꤛꤣꤊꤟꤌꤣ꤭ꤒꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤢꤧ ꤙꤢꤩ꤬ꤐꤟꤢꤦ ꤔꤢ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤬꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ꤡꤢꤪ ꤒꤣ꤬ꤊꤜꤢ꤭ꤗꤢꤩ꤭ ꤡꤢꤪ꤮ ꤗꤢ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤬ꤞꤢꤧ ꤔꤢ ꤒꤥ꤬ꤒꤥ꤬꤯ ꤖꤢꤦ꤬꤮ ꤔꤢ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤣ꤬ꤞꤢꤪ ꤔꤌꤣ꤬, ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤢꤧꤐꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤚꤢꤧ꤯ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤥ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢꤨ꤭ꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤡꤝꤟꤥ ꤡꤛꤣꤜꤥ꤭ꤕꤚꤢꤧ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤚꤛꤢꤊꤜꤢꤪ꤭꤯”
3 Os homens, porém, se opuseram. “O senhor não deve ir”, disseram. “Se tivermos de recuar ou fugir, ou mesmo se metade de nós morrer, para eles não fará diferença. O senhor vale por dez mil de nós; por isso, é melhor que fique na cidade e nos envie ajuda, se for necessário.”
4 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤔꤢ, “ꤞꤤ꤭ ꤒꤢ꤬ꤔꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤚꤛꤢꤜꤣ ꤘꤣ ꤞꤤ꤭ꤑꤢꤩ꤭ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢꤦ ꤗꤟꤢꤩ꤬ ꤕꤢꤩ ꤞꤤ꤭ ꤕꤢ꤭꤯” ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤣ꤬ꤐꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤕꤜꤢꤪꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤣ꤬ꤚꤤ ꤢ꤬ꤕꤜꤢꤪꤗꤟꤢꤨ꤬ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤏꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤔꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤦ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯
4 “Farei o que acharem melhor”, disse o rei. Assim, ficou junto ao portão da cidade, enquanto os soldados saíam marchando em grupos de cem e de mil.
5 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤤꤒꤢꤧ ꤔꤢ, “ꤗꤛꤢꤊꤟꤌꤣꤚꤢꤩ ꤠꤢ꤭ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤗꤟꤥ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤚꤛꤢ ꤔꤟꤤꤚꤟꤢꤩ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤔꤤ꤮꤯” ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩꤒꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤜꤢꤪ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭꤯
5 O rei deu a seguinte ordem a Joabe, Abisai e Itai: “Por minha causa, tratem o jovem Absalão com bondade”. Todas as tropas ouviram o rei dar essa ordem a seus comandantes.
6 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤓꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣꤏꤢ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤏꤢ ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤢꤩꤠꤢ꤬ꤚꤢꤩ꤬ꤊꤟꤢꤩ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬꤯
6 Então saíram para o campo, e a batalha começou no bosque de Efraim.
7 ꤚꤢꤪ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤜꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤡꤟꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤡꤟꤢꤦ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤩ꤯ ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤛꤢꤩ꤭ꤞꤢꤪ꤯
7 Os soldados israelitas foram derrotados pelos homens de Davi. Houve grande matança naquele dia, e vinte mil homens perderam a vida.
8 ꤚꤢꤪ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤡꤛꤣꤕꤛꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤒꤣ꤬ꤊꤟꤢꤩꤜꤟꤢꤧ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢꤨ꤭ ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬, ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤢꤧꤊꤜꤢꤪ꤭ꤕꤢ꤭ ꤡꤢꤪ ꤔꤢ ꤢꤨ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ꤕꤟꤢ꤭ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤡꤢꤪ꤯
8 A batalha se espalhou por toda a região, e morreram mais homens no bosque do que os que foram mortos pela espada.
9 ꤙꤤ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤋꤛꤢꤩ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯ ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ ꤏꤤ꤬ꤘꤛꤢꤔꤟꤤ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤞꤤꤢꤪꤜꤛꤢ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤞꤤꤢꤪꤜꤛꤢ ꤕꤟꤢꤔꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤖꤛꤢ꤭ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤧ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤬ ꤙꤢꤪꤙꤤ꤭ꤗꤢ꤬ ꤥ꤬ꤒꤟꤛꤢ ꤔꤢ ꤞꤢꤪ꤬ꤖꤛꤢ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤞꤤꤢꤪꤜꤛꤢ ꤕꤟꤢꤡꤛꤣꤒꤢ꤬ꤜꤝꤥ ꤊꤛꤢ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤒꤟꤛꤢꤜꤤ꤭ꤜꤥꤊꤛꤢ꤭꤯
9 Durante a batalha, Absalão deparou com alguns homens de Davi. Tentou fugir montado numa mula, mas, ao passar debaixo dos galhos espessos de uma grande árvore, ficou enroscado neles pela cabeça. A mula continuou a correr e o deixou ali, pendurado na árvore.
10 ꤚꤢꤪ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ, “ꤗꤛꤢꤗꤢꤪ꤭ ꤘꤣꤔꤌꤣ꤬ ꤜꤢꤩ! ꤠꤢ꤭ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤙꤢꤪꤙꤤ꤭ꤗꤢ꤬ ꤜꤤ꤭ꤜꤥ ꤥ꤬ꤒꤟꤛꤢ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬꤯”
10 Um dos soldados de Davi presenciou a cena e disse a Joabe: “Vi Absalão pendurado numa árvore”.
11 ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤢ꤬ꤗꤟꤢꤔꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤗꤟꤢ ꤟꤢꤪ ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤏꤢꤦ꤭ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤒꤥ꤬ ꤗꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭? ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤘꤛꤢꤩ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤦ꤭ꤐꤛꤢꤩ꤬ ꤜꤟꤛꤢ꤬ꤓꤌꤣ꤬ ꤡꤢꤩꤊꤛꤢꤩ ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤔꤢ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤢꤩ ꤢ꤬ꤑꤟꤢꤓꤢꤪ ꤕꤢ꤭ ꤗꤢꤩ꤬ꤔꤢꤩ꤭꤯”
11 “Você o viu?”, perguntou Joabe. “E por que não o matou ali mesmo? Eu o teria recompensado com dez peças de prata e um cinturão de guerreiro!”
12 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤘꤣ ꤚꤢꤦ꤭ꤐꤛꤢꤩ꤬ ꤞꤌꤣ꤭ꤞꤛꤥꤒꤣ꤬ꤡꤝꤟꤢꤧ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ, ꤠꤢ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ ꤙꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤥ꤬꤯ ꤕꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤕꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤙꤤꤏꤛꤢꤧ ꤔꤢ ꤋꤢꤨ꤭ꤤꤒꤢꤧ ꤔꤢ, ‘ꤗꤛꤢꤊꤟꤌꤣꤚꤢꤩ ꤠꤢ꤭ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤕꤟꤛꤢꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤒꤢꤧ꤭ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤗꤟꤢꤩ ꤔꤤ꤮,’ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
12 Mas o soldado respondeu a Joabe: “Eu não mataria o filho do rei nem por mil peças de prata! Todos nós ouvimos o rei dizer ao senhor, a Abisai e a Itai: ‘Por minha causa, poupem o jovem Absalão’.
13 ꤠꤢ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤢ꤭ ꤋꤝꤤꤍꤟꤥ ꤒꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤊꤤ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤋꤝꤤ ꤊꤜꤛꤢ꤮ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤔꤛꤢ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤕꤢ꤭ꤗꤢ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤢ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩ ꤡꤝꤟꤥ ꤕꤢꤩ ꤔꤢ ꤠꤢ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤕꤚꤢꤧ ꤕꤢ꤭,” ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
13 E, se eu tivesse traído o rei e matado seu filho, certamente ele ficaria sabendo, e o senhor seria o primeiro a ficar contra mim”.
14 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤙꤢꤧ ꤕꤢ꤭ ꤔꤢ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤥ꤬ ꤟꤢꤪ,” ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤓꤌꤣ꤭ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩꤔꤟꤤ ꤒꤢ꤬ꤙꤛꤢ꤭ ꤞꤌꤣ꤭ꤙꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤡꤛꤣꤏꤢꤦ꤭ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤢ꤬ꤞꤢꤧꤕꤜꤢꤪ꤬, ꤚꤢꤪ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬ꤋꤢꤧ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤥ꤬ꤜꤤ꤭ꤜꤥ ꤕꤢ꤭ꤕꤚꤢꤧ ꤘꤣ ꤞꤢꤪ꤬ꤗꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤜꤟꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤕꤚꤢꤧ꤯
14 “Não vou perder mais tempo discutindo com você!”, disse Joabe. Então pegou três dardos e atravessou com eles o peito de Absalão quando ele ainda estava vivo, pendurado na árvore.
15 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤡꤟꤢꤪ꤭ꤡꤛꤣ ꤕꤢꤩ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤙꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤏꤛꤢꤩ ꤥ꤬ꤒꤢ꤬ꤠꤟꤢ꤬ ꤔꤢ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤗꤟꤢꤦ꤭ꤕꤟꤢꤪ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭꤯
15 Em seguida, dez jovens escudeiros de Joabe cercaram Absalão e o mataram.
16 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤞꤛꤢꤖꤢꤨ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢ ꤊꤟꤢꤦ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣꤊꤛꤢ꤭ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢꤟꤌꤣꤕꤚꤛꤢ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤊꤝꤟꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤔꤢꤪ꤭ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣꤊꤛꤢ꤭ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤦ꤬ꤏꤢ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬꤯
16 Então Joabe tocou a trombeta, e seus homens pararam de perseguir o exército de Israel.
17 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢꤧ꤬ꤞꤤ꤭ ꤖꤛꤢꤩꤔꤟꤤ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤌꤣ꤭ꤒꤟꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤠꤤ꤭ꤒꤟꤢ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤊꤢꤨ꤭ꤐꤟꤢ꤭ ꤙꤤ ꤞꤢꤪ꤬ꤊꤜꤢꤧ꤭ ꤔꤌꤣ꤬꤯ ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤒꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤕꤜꤢꤨ꤬ꤘꤢꤨ꤬ ꤙꤤ ꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ ꤜꤟꤢꤪ꤯ ꤚꤢꤪ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤤ꤬ꤎꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩꤜꤢ꤬ꤊꤜꤛꤢꤩ꤭ꤖꤢꤨ ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭ ꤜꤢ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤟꤤ꤬꤯
17 Atiraram o corpo de Absalão numa cova profunda no bosque e sobre ela colocaram um monte de pedras. E todos os israelitas fugiram para suas casas.
18 ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤥ꤬ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤖꤛꤢꤩ ꤜꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤥ꤭ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤥ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤋꤝꤤ ꤊꤟꤢꤩꤒꤟꤢꤪ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤘꤣ ꤢꤨ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤖꤛꤢꤩꤕꤜꤢꤩ꤬ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤟꤤꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤠꤢ꤭ꤊꤜꤝꤤ꤭ꤠꤢ꤭ꤜꤝꤤ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ꤔꤌꤣ꤬ ꤢ꤬ ꤥ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤢꤨ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤮ ꤒꤥ꤬,” ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧꤔꤟꤤꤘꤛꤢꤩꤊꤛꤢ꤭ ꤜꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤗꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤗꤝꤟꤤ꤬ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤜꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤨ꤭꤯ ꤚꤢꤪ ꤒꤟꤌꤣꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢꤨ꤭ ꤞꤢꤧꤑꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤔꤢ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤢ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤔꤟꤢꤩꤓꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤜꤟꤢꤪꤘꤢꤨ꤬ꤓꤢꤨ꤭꤯
18 Quando ainda estava vivo, Absalão havia construído para si um monumento no vale do Rei, pois disse: “Não tenho filho para dar continuidade a meu nome”. Chamou-o de Monumento de Absalão, como é conhecido até hoje.
19 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤜꤢꤨ꤭ꤒꤛꤢ꤭ꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤐꤢ꤬ꤘꤥ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤟꤤꤗꤢ꤬ꤐꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ, “ꤋꤛꤢꤞꤢꤧꤘꤥ꤭, ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩ ꤠꤢ꤭ ꤘꤣ ꤋꤝꤤ ꤥ꤬ ꤚꤢꤪ ꤠꤢ꤭ ꤊꤟꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤔꤟꤤ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤛꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤗꤟꤢ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧ ꤟꤢꤪ ꤜꤢꤨ꤭ ꤘꤣ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧꤓꤢꤩ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ ꤛꤢꤩ꤭ꤔꤌꤣ꤬ ꤔꤤ꤮꤯”
19 Então Aimaás, filho de Zadoque, disse: “Deixe-me ir correndo dar ao rei a boa notícia de que o S enhor o livrou de seus inimigos!”.
20 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤏꤢꤦ꤬ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤒꤥ꤬, ꤡꤛꤣꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤔꤥ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ꤛꤢꤩ꤭ ꤘꤣꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤕꤢ꤭꤯ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤒꤢꤩ꤭ꤟꤢꤩꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤛꤥ꤭ ꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤡꤛꤣꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤚꤛꤢ ꤒꤥ꤬꤯”
20 “Não”, disse Joabe. “Não será uma boa notícia para o rei saber que o filho dele morreu. Você pode servir de mensageiro em outra ocasião, mas não hoje.”
21 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤊꤢꤨꤏꤛꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤢ, “ꤊꤟꤢ꤬ ꤗꤢꤪ꤭ ꤘꤣ ꤋꤝꤤꤥ꤬ ꤔꤌꤣ꤬, ꤚꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤊꤚꤛꤢ꤮ ꤤ꤭ꤒꤢꤩ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ ꤕꤢꤩ ꤋꤝꤤ ꤔꤤ꤯” ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤊꤢꤨꤏꤛꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤢꤍꤟꤢꤦ꤬ ꤍꤟꤢꤪ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤢ꤬ꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤛꤢ꤭꤯
21 Então Joabe disse a um etíope: “Vá e conte ao rei o que você viu”. O homem se curvou diante de Joabe e partiu correndo.
22 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤖꤢꤧ꤭ꤐꤢ꤬ꤘꤥ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤟꤤꤗꤢ꤬ꤐꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤕꤟꤥ ꤋꤢꤨ꤭ꤡꤛꤥ꤬ꤢ꤬ ꤔꤢ, “ꤢ꤬ ꤓꤝꤟꤥ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤡꤢꤪ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤋꤛꤢꤞꤢꤧꤘꤥ꤭ ꤕꤜꤝꤥ꤭ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤊꤟꤌꤣ꤭ ꤠꤢ꤭ ꤘꤣ ꤊꤢꤨꤏꤛꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤋꤛꤢꤩ꤭ ꤔꤤ꤮꤯”
22 Contudo, Aimaás, filho de Zadoque, insistiu com Joabe: “Não importa o que aconteça, deixe-me ir também”. “Por que você quer ir, meu filho?”, disse Joabe. “Não haverá recompensa alguma pela notícia.”
23 ꤗꤢ꤬ꤔꤢꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩꤕꤟꤥꤕꤟꤥ ꤔꤢ, “ꤢ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤡꤢꤪ ꤖꤢꤨꤒꤢꤩ꤭꤮ ꤙꤢꤧ꤬ꤙꤢꤧ꤬, ꤠꤢ꤭ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤊꤟꤌꤣ꤭ꤔꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ꤯”
23 “Eu sei, mas deixe-me ir mesmo assim”, implorou. Por fim, Joabe disse: “Está bem, pode ir”. Então Aimaás pegou o caminho mais fácil, pela planície, e correu até Maanaim à frente do etíope.
24 ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤘꤢ꤬ꤠꤤ꤬ ꤥ꤬ꤔꤛꤢ꤭ꤥ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤗꤢ꤬ꤟꤢ꤬ꤔꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬|src="hk00036c.tif" size="col" ref="18:24" ꤘꤣ ꤢ꤬ꤊꤜꤢꤪ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤔꤢ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤢ꤬ꤕꤜꤢꤧ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤙꤤ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩꤘꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪꤗꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤟꤤ꤬ꤓꤢꤨ꤭ꤓꤛꤢ꤬ꤜꤣ꤭ ꤜꤟꤢꤩꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤠꤟꤤ꤭ꤢꤨ꤭ꤋꤢꤨ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤥ꤬ ꤙꤤ ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤓꤛꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤖꤥ꤬, ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ꤡꤛꤣ ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ ꤒꤢꤦꤘꤢꤦ꤬꤯
24 Enquanto Davi estava entre os portões interno e externo da cidade, o guarda subiu até o terraço sobre a porta, junto ao muro. Ao olhar dali, viu um homem correndo na direção deles.
25 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪꤗꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ꤒꤟꤢ꤭ ꤋꤝꤤ꤯ ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤢ꤬ ꤊꤤ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤕꤚꤢꤧ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤒꤌꤣ꤭ ꤟꤢꤩꤗꤢ꤬, ꤢ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤟꤢꤩꤏꤥ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤛꤢꤕꤚꤢꤧ꤯” ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ꤖꤢꤦ꤬ ꤔꤢ ꤊꤟꤢ꤬ꤖꤢꤦ꤬ ꤟꤢꤪ꤯
25 Gritou para avisar Davi, e o rei respondeu: “Se está sozinho, traz boas notícias”. Quando o mensageiro se aproximou,
26 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪꤗꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤛꤢꤓꤛꤢꤩ꤬ ꤕꤟꤥ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤒꤟꤢ꤭ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ ꤔꤢ, “ꤗꤛꤢꤗꤢꤪ꤭ꤜꤢꤩ, ꤊꤢ꤬ꤛꤢ꤭ ꤊꤜꤛꤢ꤬ꤊꤟꤢ꤬ ꤕꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤌꤣ꤬ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬꤯”
26 o guarda viu outro homem correndo na direção deles e avisou: “Outro homem se aproxima!”. E disse o rei: “Também traz boas notícias”.
27 ꤚꤢꤪ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤥ꤬ꤕꤟꤢꤪꤗꤛꤢꤒꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤟꤢꤩ ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ꤞꤛꤢꤔꤢ ꤖꤢꤧ꤭ꤐꤢ꤬ꤘꤥ꤬ ꤢ꤬ꤖꤢꤨ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤟꤤꤗꤢ꤬ꤐꤢ꤬꤯”
27 “O primeiro homem corre como Aimaás, filho de Zadoque”, disse o guarda. “Ele é um homem bom e traz boas notícias”, respondeu o rei.
28 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤋꤢꤨ꤭ꤢ꤬ꤟꤤꤗꤢ꤬ꤐꤢ꤬ ꤢꤧꤓꤥ꤭ꤟꤢꤩ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤜꤤ꤭ ꤗꤢ꤬ ꤢ꤬ꤚꤛꤢ,” ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤘꤢꤍꤟꤢꤦ꤬ ꤍꤟꤢꤪ꤬ꤜꤟꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤗꤢꤧ꤬ꤞꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤟꤢꤩ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤙꤤ ꤋꤝꤤꤑꤢꤩ꤭ꤟꤛꤢ꤭ ꤔꤌꤣ꤬ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤓꤢꤨ꤬ꤞꤢꤧꤓꤛꤢ꤬ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ꤘꤢꤨ꤬꤯ ꤢ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤋꤝꤤ ꤘꤣ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤖꤢꤧ꤭ꤋꤝꤤ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ꤯”
28 Então Aimaás gritou para o rei: “Tudo está bem!”. Curvou-se diante do rei com o rosto no chão e disse: “Louvado seja o S enhor , seu Deus, que entregou os rebeldes que ousaram se levantar contra o meu senhor, o rei!”.
29 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤏꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤜꤢꤩ꤭, ꤢꤨ꤭ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤜꤢꤨ꤭ ꤒꤥ꤬ ꤠꤢ꤭ꤟꤢꤩ?”
29 “E quanto a Absalão?”, perguntou o rei. “Ele está bem?” Aimaás respondeu: “Quando Joabe me enviou, havia grande confusão, mas não sei o que aconteceu”.
30 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤟꤢꤩ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤥ꤬ ꤞꤢꤪꤡꤛꤣ ꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤚꤢꤪ ꤥ꤬ ꤕꤟꤢꤪꤊꤟꤢꤦꤚꤟꤢꤩ ꤙꤤꤛꤢꤩ꤭꤯” ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤥ꤬ ꤞꤢꤪꤞꤢꤦꤡꤛꤣ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤊꤢ꤬ꤓꤢꤪ꤬ꤥ꤬ ꤙꤤꤔꤌꤣ꤬꤯
30 “Espere aqui”, disse o rei. E Aimaás ficou esperando ao lado.
31 ꤓꤌꤣ꤭ꤚꤢꤪ ꤊꤢꤨꤏꤛꤢꤩ꤬ꤗꤛꤢꤩ꤭ꤡꤣ꤬ꤖꤢꤨ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤣ꤬ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢ꤬ꤒꤟꤌꤣ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤋꤝꤤ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ꤙꤛꤢ꤬ꤡꤢꤧ꤬ ꤋꤝꤤꤘꤢꤨ꤬, ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤊꤟꤢꤦ ꤔꤟꤤꤟꤌꤣ꤭ ꤘꤢꤦ꤬ ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤚꤤ꤬ꤒꤟꤢꤧ꤬ꤊꤛꤢ꤭ ꤘꤣ ꤢ꤬ꤚꤛꤢ ꤕꤢ꤭꤯ ꤛꤢꤩ꤭ꤒꤣ꤬ꤑꤢꤩ꤭ ꤡꤢꤪꤗꤢ꤬ꤚꤛꤢ꤬ ꤒꤢ꤬ꤡꤟꤢꤨꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤗꤟꤢꤩ꤬ꤏꤤ꤬ꤕꤜꤢꤧꤊꤛꤢ꤭ ꤟꤢꤪ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤜꤟꤢꤪ꤭꤮ ꤕꤚꤟꤢꤧ꤬ ꤘꤣ ꤢ꤬ ꤏꤢꤏꤢꤦ꤬ ꤔꤟꤢꤧ꤬ ꤔꤌꤣ꤬ꤒꤢ꤬ꤟꤢꤩ꤬ ꤢ꤬ꤒꤢ꤬ꤋꤢꤨ꤬ꤊꤢꤨ꤭ ꤟꤢꤪ꤯”
31 Então chegou o etíope e disse: “Tenho boas notícias para o meu senhor, o rei. Hoje o S enhor o livrou de todos que se rebelaram contra o rei”.
32 ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤏꤢꤨ꤬ꤘꤛꤢ꤭ ꤜꤢꤨ꤭ ꤔꤢ, “ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬ ꤜꤢꤩ! ꤢ꤬ ꤙꤢꤧ꤬ꤕꤟꤛꤢꤙꤢꤧ꤬ꤏꤢꤧ꤭ ꤔꤢ ꤒꤥ꤬ ꤠꤢ꤭ ꤟꤢꤩ?”
32 “E quanto ao jovem Absalão?”, perguntou o rei. “Ele está bem?” O etíope respondeu: “Que todos os inimigos do meu senhor, o rei, e todos os que se levantam para lhe fazer mal tenham o mesmo destino daquele jovem!”.
33 ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬ꤚꤢꤪ ꤋꤝꤤ ꤞꤢꤧꤕꤜꤟꤢꤧ꤭ꤔꤟꤢꤩ꤬ꤙꤢꤧ꤬ ꤒꤢ꤬ꤜꤝꤥ꤮ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ ꤘꤣ ꤠꤟꤤ꤭ꤊꤢ꤬ꤘꤢ꤭ꤘꤢꤨ꤬ꤋꤢꤨ꤬ ꤟꤤ꤬ꤘꤢꤪꤊꤢꤨ꤭ ꤚꤢꤪ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ꤍꤟꤌꤣ꤯ ꤙꤤ ꤢ꤬ ꤓꤛꤢ꤬ ꤢ꤬ꤋꤢꤧ꤭ꤔꤌꤣ꤬, ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤔꤢ, “ꤊꤣ꤮ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬! ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ, ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬! ꤠꤢ꤭ ꤞꤢꤧꤞꤛꤢꤩ꤭ꤊꤛꤢ꤭ ꤕꤢꤩꤡꤢꤪ ꤘꤣ ꤔꤟꤢꤧ꤬ꤋꤢ꤭ꤜꤟꤢꤩ ꤡꤢꤪ꤯ ꤊꤣ꤮ ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ, ꤠꤢ꤭ꤖꤢꤨ ꤢ꤬ꤙꤢ꤬ꤏꤛꤢ꤬ꤜꤥ꤬,” ꤢ꤬ ꤟꤢꤩ ꤖꤢꤨꤔꤌꤣ꤬꤯
33 O rei ficou muito abalado. Foi para o quarto que ficava sobre o portão da cidade e começou a chorar. Andando de um lado para o outro, clamava: “Ah, meu filho Absalão! Meu filho, meu filho Absalão! Quem me dera eu tivesse morrido em seu lugar! Ah, Absalão, meu filho, meu filho!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.